Revoluce ve výpočtu inflace. Problém s byty ale zůstane

Petra Jaroměřská | 28. 6. 2019 | 26 komentářů

Podrobné cenové údaje přijdou statistikům automaticky přímo od obchodníků. Prudce rostoucí ceny nemovitostí se ale dál budou počítat jenom symbolicky.

Revoluce ve výpočtu inflace. Problém s byty ale zůstane

Sedm z deseti Evropanů bydlí ve vlastním domě. Jeden z nejdůležitějších způsobů měření inflace přesto nikde v Evropě nezahrnuje náklady spojené s pořízením vlastního bydlení, posteskl si před dvěma lety Mojmír Hampl, tehdy ještě viceguvernér České národní banky. Anglicky psaný text nazvaný Headline inflation measures shouldn’t ignore costs of home ownership publikoval Hampl s ekonomem Tomášem Havránkem. 

Ceny nemovitostí od té doby dál rostou. A roste i polemika, jak vlastně inflaci počítat co nejlíp. Česká národní banka si myslí, že nemovitosti je potřeba sledovat víc. Před rokem a půl začala právě na Hamplův popud zveřejňovat experimentální index (CPIH), který zahrnuje ceny nejenom nových, ale i starších nemovitostí včetně pozemků. Výsledek? Ukazuje větší výkyvy než inflace měřená běžným indexem spotřebitelských cen (CPI), kterou na základě jednotné metodiky EU zveřejňuje Český statistický úřad.

Také statistici si myslí, že současný index spotřebitelských cen nedostatečně zobrazuje realitu. Chystají proto velké změny. Od ledna příštího roku plně přejdou na systém takzvaných scanner dat. Český statistický úřad začne sbírat detailní cenové údaje automaticky přímo od obchodníků, zatímco dosud je statistici zjišťují osobně. Lépe se tak zohlední třeba krátkodobé slevové akce.

„Troufám si říci, že to na odhadovanou míru inflace může mít zásadnější dopady než snaha zahrnout ceny nemovitostí,“ domnívá se ekonomka Hana Lipovská z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

„Scanner data částečně využíváme už nyní. Od příštího roku by tento způsob měl plně pokrýt oblast potravin, alkoholických a nealkoholických nápojů a drogerie,“ říká Pavel Hortig z tiskového oddělení Českého statistického úřadu.

Vyšší inflace = vyšší důchody i sociální dávky

Inflace je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Ukazuje nám, jak rostou nebo klesají ceny zboží a služeb.

Vývoj meziroční inflace

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů, třeba nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy, hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Nejběžněji používaným výpočtem inflace je zmíněný index spotřebitelských cen (CPI). Ten sleduje vývoj cen ve spotřebním koši, který má odpovídat struktuře výdajů domácnosti. Obsahuje okolo 700 položek, z nichž každá skupina má svou váhu. Ceny nemovitosti však zahrnuje jenom symbolicky vahou 1,4 procenta – a to proto, že statistici se nedívají na nákup nemovitosti jako na spotřebu, ale jako na investici.

Takže zatímco třeba cena auta Škoda Octavia nebo nábytkové sestavy se v indexu odrazí celá, nákup nemovitosti nikoliv. Cena bytu či domu se do CPI dostane jenom jako hypotetické nájemné, které by vlastník nemovitosti platil sám sobě. Má váhu 10,4 procenta.

Jak to funguje

Spotřebitelské ceny v květnu stouply ve srovnání s dubnem o 0,7 % a meziroční míra inflace dosáhla 2,95 %. Co vlastně ta čísla znamenají a jak k nim statistici došli? Přečtete si podrobné vysvětlení.

Jak se počítá inflace a co najdeme ve spotřebním koši

Index spotřebitelských cen má přitom zásadní význam. Je na něj navázána řada valorizací, řídí se jím třeba výše starobních penzí či sociálních dávek, ale třeba i některé smlouvy. Čím vyšší inflace, tím vyšší dávky či starobní penze – a naopak.

Roční míra inflace, měřená statistickým úřadem jako index CPI, loni dosáhla 2,1 procenta. Inflace měřená experimentálním cenovým indexem (CPIH), který počítá Česká národní banka a zahrnuje ceny nemovitostí, vycházela za rok 2018 vyšší – na tři procenta.

O rok dřív byly rozdíly ještě hlubší. Zatímco běžně používaný CPI v roce 2017 ukazoval „jenom“ 2,5 procenta, alternativní index CPIH dosáhl 3,8 procenta.

Jak se bude lišit inflace, kterou chtějí statistici od příštího roku měřit podle dat přímo z pokladních systémů obchodníků, uvidíme teprve příští rok. Ekonomové se domnívají, že současný index CPI nadhodnocuje skutečnou míru inflace až o jeden procentní bod, protože neumí zohledňovat různé slevy obchodníků – třeba akce typu tři výrobky za cenu dvou. A tím, jak bude přesněji ukazovat skutečnost, bude i náchylnější k častějším výkyvům.

„Obecně žádný způsob měření inflace není dokonalý. Úpravu CPI nelze do budoucna vyloučit, ostatně i v současné době probíhají úpravy jednotlivých položek,“ říká za ministerstvo financí Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení. Má na mysli hlavně to, že statistici pravidelně aktualizují seznam či váhu položek zařazených do spotřebního koše.

Co ekonom, to jiná inflace

Názory ekonomů na to, jak počítat inflaci, aby co nejlíp odrážela realitu, se výrazně liší.

Úroky z klobouku?

Nastavení základních sazeb České národní banky napovídá, kde se ustálí úroky spořicích účtů a jak můžou zdražit hypotéky.

ČNB dál zvedá sazby. Co to znamená pro vklady, hypotéky a korunu?

„Známe několik způsobů. Index CPI je klasický, ale nejsou v něm byty, které přitom hrají pro domácnosti velkou roli. Navíc víme, že z trhu nemovitostí vzešla poslední krize v USA. Je třeba je sledovat více než v minulosti. Proto se hledají nové nástroje,“ říká Vladimír Pikora, ekonom společnosti Nex Finance. „Česká národní banka používá index CPIH. Já používám HB index od Hypoteční banky. Jeho výhodou je, že vychází ze skutečných cen nemovitostí. To u všech indexů není,“ vysvětluje Pikora. Ve vlastním bydlí víc než dvě třetiny Čechů.

Ekonomové používají celou řadu indikátorů, které měří inflační vývoj. Například úplně všechny ceny v ekonomice zachycuje deflátor hrubého domácího produktu. „Tím, že zachycuje vše, trvá poměrně dost dlouho, než máme k dispozici finální čísla. Ekonomové, analytici, vládní pracovníci či centrální bankéři potřebují informace s vyšší frekvencí. Nejčastěji se jedná o měsíční indexy. To je vykoupeno tím, že nezachycují všechny ceny v ekonomice, ale pouze cenový pohyb úžeji definovaných položek,“ připomíná hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

„Chtěli jsme si udělat představu, jak by se cenový index vyvíjel, kdybychom se i na nákup nemovitosti, v níž chci a budu bydlet, dívali jako na spotřebu,“ vzpomíná Mojmír Hampl na začátky indexu CPIH měřeného ČNB. Bývalý viceguvernér je teď členem správní rady Institutu ekonomického vzdělávání. Výhodou alternativního indexu je podle něj třeba to, že v rámci své obezřetnostní politiky může centrální banka zefektivnit zásahy do ekonomiky ve snaze předejít či zmírnit budoucí krize. „Na druhou stranu nikdo neumí říct, jak by vypadaly ceny rezidenčního bydlení, pokud by se centrální banky dlouhodobě snažily o jejich stabilizaci v podobě cílování CPIH,“ připouští i rizika.

Kalkulačka osobní inflace

Nejsme všichni stejní. Spočítejte si osobní inflaci

Emzáci

Ve spotřebním koši je na 700 výrobků a služeb. Maso, sádlo, ryby zaberou 48 položek, vegetariána se ale pohyb cen masa netýká. Máte obě ruce levé a dozadu navíc? Vaši osobní inflaci neovlivní zdražení vrtaček, šroubováků, zahradních sekaček.

Naše unikátní kalkulačka osobní inflace sice neumí zajít až do takových podrobností, aby škrtla šroubovák a přidala čtyři rohlíky, přesto odráží rozdíl mezi spotřebním košem a vaším nákupním košíkem.

Centrální banka říká, že úvaha o přechodu na index CPIH je předčasná. Pravděpodobnost ale podle některých ekonomů roste, pokud se ceny nemovitostí budou chovat výrazně jinak než ostatní sledované položky. Jen pro připomenutí: ceny domů v Česku stouply v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,3, procenta, ceny bytů dokonce o 9,6 procenta.

Ostatně nebylo by to poprvé, kdy by ČNB při svém cílování inflace opustila tradiční index CPI. V minulosti takto přešla například na jádrovou inflaci.

ČNB tvrdí, že její experimentální cenový index je pouze analytický nástroj a že nejde o standardní měřítko vývoje životních nákladů domácností. „Jde o ukazatel, který lze potenciálně využít k propojování úvah měnové politiky a finanční stability. Cílem ČNB zůstává i nadále dvouprocentní inflace zachycená CPI. Lze nicméně diskutovat, jaké signály by vysílal index CPIH pro měnovou politiku, pokud by chtěla brát ceny starších nemovitostí explicitně v potaz,” naznačuje mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.

Pokud by centrální banka přešla na index, který zahrnuje ceny nemovitostí a který tím pádem vykazuje vyšší výkyvy, bylo by pro ni mnohem náročnější udržet takovou inflaci v určených mezích.

V dobrých časech – jako třeba teď – by sledování tohoto indexu vedlo k rychlejšímu růstu sazeb a jejich vyšší úrovni, ve špatných časech ale zase naopak k rychlejšímu poklesu sazeb nebo větší potřebě oslabit měnu. Takže kdyby hypoteticky centrální banka brala v úvahu index i s cenami nemovitostí, tak by například k nulovým sazbám dospěla dřív než v roce 2012, možná už v roce 2010, a musela by svými intervencemi oslabit kurz dřív. A možná výš než na 27 korun za euro.

„Existuje riziko, že pokud by Česká národní banka přešla na CPIH, pak její monetární politika může být méně účinná,“ myslí si ekonomka Hana Lipovská. Opatření ČNB se totiž v ekonomice projeví se zpožděním až šesti čtvrtletí. Mezitím by se ale inflace náchylná k větším výkyvům mohla dostat úplně na jinou úroveň, než na jakou centrální banka původně reagovala.

Líbil se vám článek

+9
Ne
Ano

Diskuze

28. 6. 2019  |  21:16  |  Octopus

Tak to ví každý ze reálná inflace je nad 10%... To že tam nejsou ceny bytů tuto šaškárnu jenom podtr...Celý text

28. 6. 2019  |  09:25  |  josef

jenze nemovitost nasledne muzete se ziskem prodat... proto je to investice. Navic prodavate nemovito...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK