Jak porazit rostoucí inflaci? Spořicí účet nestačí, prošli jsme další možnosti

Inflace v Česku je nejvyšší za posledních šest a půl roku. Ceny v březnu stouply o tři procenta oproti stejnému období předchozího roku, uvedli včera statistici. 

„Zrychlení inflace je odezvou rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce,“ vysvěluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Dobře šlapající ekonomika nutí firmy zvyšovat mzdy, protože nemají kde brát nové zaměstnance, navíc stávající pracovníky láká konkurence. „Bylo jen otázkou času, kdy se mzdová inflace přetaví v cenovou inflaci,“ dodává Marek.

Analytici věří, že tři procenta jsou strop – výš už prý ceny neporostou. Marek připomíná, že inflace je zpětným zrcátkem stavu ekonomiky, takže se v něm teď začne odrážet zpomalování růstu mezd i spotřeby domácností.

„Zdá se velmi pravděpodobné, že březen znamenal pro inflaci v letošním roce vrchol. V nadcházejících měsících zřejmě zvolní s tím, jak začne působit vysoká srovnávací hladina spojená zejména s loňským růstem cen pohonných hmot. Ve zbytku roku spatřujeme inflaci v okolí 2,5 procenta,“ očekává Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank.

Úsporám inflace škodí, zvlášť jestli je máte uložené na v bance, nebo dokonce doma v hotovosti. Z naspořených 100 tisíc korun vám za rok sebere nejméně dva tisíce, za pět let přijdete celkem o deset tisíc – a to počítáme s mírnější variantou, při níž by inflace klesla ze tří zpátky ke dvěma procentům.

Rostoucí ceny zároveň tlačí na centrální banku, aby přemýšlela o dalším zvyšování úrokových sazeb. Ty se pak můžou projevit i na trhu, typicky ve výnosech státních dluhopisů nebo v růstu úrokových sazeb na spořicích produktech bank a stavebních spořitelen. Analytici teď ale ve zvyšování úroků ze strany České národní banky příliš nevěří.

„Měnová politika by se měla orientovat podle prognózy inflace, nikoli její současné hodnoty. A vzhledem k tomu, že lze očekávat opětovné zpomalení inflace, není potřeba měnit úrokové sazby nijak velká. Naopak rizika jako je brexit nebo nová vlna obchodních válek mezi USA a EU nabádají k opatrnosti,“ říká David Marek.

Co tedy dělat s úsporami, když chcete aspoň uchránit jejich hodnotu, ideálně je i rozmnožit?

Zkuste novou státní pojistku

Potřebujeme tedy výnos nad 2,5 procenta ročně. A můžeme si rovnou začít odškrtávat, co nám ho rozhodně nezaručí.

Na běžném účtu v bankách dostaneme většinou nulu nebo něco, co ji hodně připomíná – třeba 0,01 procenta v České spořitelně. Jsou i čestné výjimky jako Richee účet od Banky Creditas s úrokem 1,5 procenta (na vklady do 300 tisíc korun), rovné procento nabízí Air Bank (na vklady do 100 tisíc, když zaplatíte aspoň pětkrát měsíčně kartou), Hello Bank má 0,6 procenta (také na vklady do 100 tisíc). Jenže ani to nestačí na inflaci, kterou chce ČNB dlouhodobě držet nad dvěma procenty.

Odškrtnout můžeme také spořicí účty. I u nich se dostaneme nejvýš na 1,5 procenta, a to v Hello Bank (při vkladu do 300 tisíc korun). Banky sice lákají i na vyšší úroky, ale jde o předem omezené akce: Raiffeisenbank útočí na nové klienty slibem tří procent ročně, ovšem jenom na půl roku, navíc s nutností založit si i běžný účet s dalšími podmínkami. Také ING Bank garantuje dvě procenta na půl roku.

Na hranu inflace se už dostaneme s nejlepšími termínovanými vklady. Peníze ale musíme uložit alespoň na pět let, na rozdíl od spořicích účtů si je nemůžeme tak snadno kdykoliv vybrat. Kdo vydrží, dostane u Banky Creditas 2,6 procenta ročně.

Další na řadě je stavební spoření. S ním už se – díky státnímu příspěvku – dostaneme nad inflaci, ale má to své háčky. „Stavební spoření sice dokáže průměrným výnosem překonat tři procenta ročně, ale pouze při roční úložce 20 tisíc korun a na šest let vázací doby,“ říká Josef Uchytil, finanční poradce společnosti Partners.

Kam s penězi?

• Ochráním vás před inflací a přidám bonus. Schillerová láká na nové spořicí dluhopisy
• Přichází znovu čas na fondy peněžních trhů?
• Smutný český rekord: Nejnudnější burza na světě
• Očima expertů: Kam investovat v roce 2019?
• Podílový fond, nebo ETF?
• Dlouhodobé pravidelné investice: Vyplatí se předplácet poplatky na třicet let?

Výnos nad tři procenta u stavebního spoření má navíc výhodu, že už je z něj odečtena 15% daň. U spořicích účtů a termínovaných vkladů jde o „hrubé úroky“, tedy před nutným zdaněním. 

Zaručené pokrytí inflace plus půl procentního bodu navrch pak slibuje novinka, kterou do poloviny června nabízí ministerstvo financí. Protiinflační Dluhopis Republiky sice vydává na šest let, lze ho ale jednou ročně bezplatně vypovědět a už připsané zhodnocení (každý rok 0,5 % nad inflaci) vám zůstane.

„Kdyby inflace byla každý rok přesně dvě procenta, hrubý výnos protiinflačního dluhopisu dosáhne 2,5 procenta a čistý výnos po zdanění pak 2,13 procenta ročně, tedy mírně nad inflací. Kdyby inflace byla 2,5 procenta ročně, hrubý výnos protiinflačního dluhopisu dosáhne tři procenta a čistý výnos po zdanění 2,55 procenta ročně, opět lehce nad inflací,“ vypočítává Jan Traxler, privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management.

Experti radí fondy

Zbývající možnosti – podílové fondy a další investice – sice můžou přinést vyšší zisk, ale také ztrátu. Jsou rizikovější, na rozdíl od vkladů v bankách nebo stavebních spořitelnách je nechrání zákonné pojištění.

„Fondy zajišťují větší diverzifikaci a odbornost než konkrétní vlastní investiční nápady,“ dává obecnou radu Milan Vaníček, ekonom J&T Banky. Na jaký výnos se s nimi dostaneme? To je různé podle typu fondu, navíc to nejde dopředu zaručit. Čím nižší riziko, tím menší možný výnos. A naopak.

„Pro nejkonzervativnější investory bych doporučil fondy krátkodobých dluhopisů, u kterých se výnosy pomalu blíží ke dvěma procentům. Je to tedy rozhodně lepší varianta než nechávat peníze ve slamníku nebo na účtu,“ říká Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR.

Na druhou stranu je třeba dodat, že podobný výnos jako u nejméně rizikových fondů lze získat i na nejlepších spořicích účtech, překonat ho můžeme jak stavebním spořením, tak protiinflačním dluhopisem – v jejich nabídce se přitom zorientujete snadněji a máte u nich výnos jistý.

Co tedy jiného pro lidi, kteří riziko moc nemusí? „Dlouhodobě jsou lepším způsobem udržení reálné kupní hodnoty peněz konzervativní smíšené podílové fondy s alespoň malou složkou akcií, popřípadě v kombinaci s realitními fondy,“ odpovídá Řezáč. Pořád jsme v řádech nižších jednotek procent možného zhodnocení. Ve fondech bychom měli vydržet alespoň tři roky a kousek – pak jsou totiž výnosy z investic osvobozené od patnáctiprocentní daně.

„Inflaci lze dlouhodobě překonávat pouze majetkovou investicí. Z těch nejdostupnějších jde o investice do nemovitostí a do akcií,“ říká Uchytil.

Inspiraci podle něj nabízí každoroční World Wealth Report společnosti Capgemini, který ukazuje, jak investují dolaroví milionáři. „Je to přes 30 procent v akciích a 18 procent v nemovitostech. I přes čtvrtinu v hotovosti se nejbohatším lidem na světě takto daří překonávat inflaci a dosáhnout dostatečného výnosu i s rozumnými riziky – hodnota jejich majetku v době americké hypoteční krize poklesla jen asi o 10 procent,“ upřesňuje. 

„Zatímco akcie je ideální a nejbezpečnější nakupovat prostřednictvím podílových fondů, u nemovitostí je situace složitější. Dosáhnout nadinflačního zhodnocení je při započtení vstupních i manažerských poplatků složitější,“ dodává Uchytil.

U podílových fondů se určitě vyplatí porovnávat poplatky. Ty vstupní se pohybují zhruba od nuly do pěti procent z investované částky. Někde stále účtují i výstupní poplatky. Standardem jsou správcovské poplatky přibližně do dvou procent z investovaných peněz.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem