Den finanční gramotnosti. Dvě třetiny úspor zničí inflace

Monika Veselíková | 7. 9. 2018 | 15 komentářů

Kam Češi ukládají volné peníze, jaký je jejich vztah k investicím, dokážou odhadnout, jaký výnos nabízí jednotlivé investiční produkty? Na tyto a další otázky se zaměřil průzkum k letošnímu Dni finanční gramotnosti.

Den finanční gramotnosti. Dvě třetiny úspor zničí inflace

Sedmý ročník Dne finanční gramotnosti finančněporadenské společnosti Partners zkoumal znalosti tuzemských domácností v oblasti investic i způsob, jakým nakládají s volnými penězi. Průzkumu, který zpracovala společnost MindBridge, se během srpna zúčastnila tisícovka respondentů ve věku od pětadvaceti do šedesáti let. Výsledek? Pokud jde o úspory, zůstávají Češi poměrně konzervativní a zhodnocení vlastních peněz se jim příliš nedaří.

Nejvíc peněz? Na běžném účtu

Běžný a spořicí účet – dva produkty, na které české domácnosti vsází ze všeho nejvíc. Na běžném účtu nechává volné peníze dvaapadesát procent dotázaných, sedmnáct procent na účtu spořicím. Vzhledem k aktuální inflaci a nízkým úrokům (nulovým v případě většiny běžných účtů) tak jejich úspory ztrácí na hodnotě. Třetí a čtvrté místo v žebříčku nejčastěji využívaných produktů obsadily penzijní fondy a stavební spoření. Na penzi si spoří třináct procent respondentů, na stavební spoření odkládá peníze jedenáct procent dotazovaných. Díky státním příspěvkům a daňovým úlevám považují tyto dva produkty za atraktivní, zároveň je vnímají jako méně rizikové, s možností vyššího zhodnocení.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

„Podle našich zkušeností patří Češi skutečně ke konzervativnějším investorům. To se projevuje právě strukturou úspor domácností, které velkou část majetku drží na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou transformované penzijní fondy,“ komentoval výsledky průzkumu investiční analytik Partners Martin Tománek. Na ryze investiční produkty pak spoléhá necelých šest procent domácností. Tři procenta ukládají volné peníze do podílových fondů, 1,5 procenta vsází na akcie. Zcela minimální podíly zbývají na investice do zlata a drahých kovů nebo firemních a státních dluhopisů. Dvě procenta respondentů investují do nemovitostí.

Ideální způsob, jak naložit s volnými penězi, přitom vypadá podle investičního analytika Martina Tománka následovně: na běžném účtu nechat pouze nejnutnější rezervu, kterou je potřeba mít ihned k dispozici. Zbytek investovat do podílových fondů. „Podílové fondy nabízejí vyšší výnosový potenciál a v delším časovém horizontu dokáží inflaci překonat a peníze zhodnotit,“ radí. Převažovat by přitom měly – pokud tedy investujete dlouhodobě – investice do akciových podílových fondů, namísto fondů peněžních trhů nebo smíšených fondů, do kterých Češi peníze ukládají nejčastěji.

Jak rozložit příjmy?

Obecné pravidlo jak ideálně rozložit peníze říká: deset procent z příjmu dejte na krátkodobou rezervu – aby bylo z čeho brát, když se rozbije pračka. Dvacet procent by mělo směřovat do rezervy dlouhodobé – například některého z investičních produktů. Maximálně třicet procent příjmů byste měli dát za bydlení a čtyřicet procent si nechat na spotřebu.

Nereálné odhady výnosů

Vedle toho, jakým způsobem tuzemské domácnosti (ne)investují, se průzkum ke Dni finanční gramotnosti zaměřil také na to, jak se Češi v jednotlivých investičních a spořicích produktech orientují. Z dotazování vyplynulo následující: lepší znalost finančních produktů mají lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Roli hraje také velikost města, ve kterém člověk bydlí a věk – lepší povědomí mají lidé mezi pětatřiceti až čtyřiapadesáti lety. Pokud jde o srovnání mužů a žen, znalostně silnější jsou v oblasti investičních a spořicích produktů muži. Pánové vedou zejména u investičních produktů, které zároveň častěji využívají. Ženy mají srovnatelné znalosti jen v oblasti spořicích účtů a stavebního spoření.

Obdobné mezery pak mají muži i ženy pokud jde o přehled (respektive odhad) výnosnosti jednotlivých produktů. Jejich představy jsou mnohdy nereálné. Většina respondentů například předpokládala zhodnocení peněz uložených na spořicím účtu ve výši dvou procent ročně. V praxi ovšem dělá výnos tohoto produktu půl procenta. U stavebního spoření dělal odhadovaný výnos 4,1 procenta, v reálu jde o jedno procento (bez započítání státní podpory).

Nejvíc nadhodnocená očekávání zaznamenal průzkum u konzervativních podílových fondů – zatímco respondenti odhadovali výnos 6,2 procenta, v praxi dělá nula až jedno procento. Nejblíž byli respondenti v případě dynamických fondů – očekávali růst 8,3 procenta, reálně jde přitom o šest až osm procent ročně. „Přehnaná očekávání mají dynamičtí i konzervativní investoři. Stává se, že investor řekne, že je velice konzervativní a bude spokojen s výnosem šest procent ročně. Aby ovšem takového výnosu dosáhl, musí za aktuálních tržních podmínek, kdy dluhopisy stále nesou nízké výnosy, držet v portfoliu dost akcií. To už je ale v rozporu s jeho konzervativním charakterem,“ popisuje příklady z praxe finanční poradce a lektor projektu Den finanční gramotnosti Jiří Kubík.

Za zdaleka nejvýhodnější ale považují respondenti investice do nemovitostí. V jejich výnosnost věří přibližně polovina dotázaných. Investovat do nemovitostí přitom nemusí být v praxi jednoduché. „Koupě bytu na investici je úplně něco jiného než nákup bytu na bydlení. Je třeba počítat se všemi přímými náklady, jako jsou daně, katastr, notář, bankovní poplatky, provize, ale také s nepřímými, jako jsou jiné ušlé příležitosti či časová náročnost obchodu,“ upozorňuje Martin Tománek.

Zlato! Zlato?

Slyšeli jste už o „spoření do zlata“? Americké polopřísloví praví: Nikdy se neptej holiče, jestli potřebuješ ostříhat. A my vám ukážeme,

proč se neptat prodavače zlata, jestli koupit zlatou cihlu

Podle čtyřiceti procent dotazovaných patří mezi nejvýnosnější také investice do zlata a drahých kamenů. Důvěru Čechů ve zlato považuje Tománek za paradoxní. „Tato investice měla historicky smysl jen ve velkých krizích. Za posledních pět let cena zlata v české koruně nestoupla ani o korunu, zato světové akciové trhy jsou o 60 procent výše.“ Pro čtvrtinu respondentů jsou nejvýhodnější podílové fondy.

Naopak za nejvíc rizikové považují respondenti investice do akcií a firemních dluhopisů. Ačkoli jsou dnes firemní dluhopisy velmi populární, investoři by u nich měli být podle Tománka skutečně obezřetní. „Jde o dlužní úpis, který se při krachu dané firmy stává pouhým kusem papíru. Pokud člověk firmu a její účetnictví detailně nezná nebo mu nerozumí, neměl by její dluhopisy kupovat. Pokud se ukáže, že firma není schopná dostát svým závazkům, ztráta jde jednoznačně na vrub investora. V případě bankrotu firmy může investor přijít o všechny peníze,“ varuje.

8. září: Den finanční gramotnosti

Projekt Den finanční gramotnosti společnosti Partners letos funguje již sedmým rokem. Cílem projektu je zvyšování finanční gramotnosti Čechů prostřednictvím školení a přednášek Školy finanční gramotnosti a také oživení veřejné diskuze nad problémy finančního vzdělávání.

Kurzy Školy finanční gramotnosti můžou využít jak finanční poradci, tak i široká veřejnost všech věkových kategorií. Aktuálně je v projektu zapojených 167 aktivní lektorů, kteří během 2655 lekcí proškolili již 28 175 lidí.

Další informace, včetně přihlášek do kurzů nebo testů finanční gramotnosti pro veřejnost, najdete na www.denfinancnigramotnosti.cz.

Partners Financial Services je mateřská společnost společnosti Partners media, která vydává Peníze.cz.

Líbil se vám článek

-20
Ne
Ano

Diskuze

7. 9. 2018  |  05:48  |  Tomáš Smolík

ČNB je zločinecká organizace !

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK