Laboratoř Británie: Regulované finanční poradenství je lepší. A nedostupné

Petr Stuchlík | 14. 6. 2017 | 5 komentářů

Poradenství ve Velké Británii je po zavedení „proklientské“ regulace RDR méně dostupné a dražší. Velké skupiny (chudšího) obyvatelstva jsou zcela bez přístupu k poradenství, ti bohatší musejí platit víc než dřív. Kvalita poradenství pro ty, kteří si ho můžu dovolit, stoupla. Ovšem dvě třetiny klientů jsou bez poradce.

Laboratoř Británie: Regulované finanční poradenství je lepší. A nedostupné

RDR (Retail Distribution Review) je britská regulace z roku 2012. Zvýšila transparentnost finančních produktů a informovanosti klienta, kromě toho ale také zásadně omezila provize pro poradce vyplácené institucemi a podpořila klientem placené poradenství. RDR byla a do jisté míry i po brexitu zůstává stále inspirací pro mnohé evropské regulátory a různé organizace, které vydělávají na „ochraně spotřebitele“.

Po několika letech (regulace RDR byla připravována postupně od roku 2000, oznámena v roce 2008 a začala platit v roce 2012) je zřejmé, co tato regulace přinesla. A jak už to v životě chodí, nejvíc přes všechny politické proklamace ztratila chudší část populace, což uznává i britský regulátor. Co tedy s odstupem času RDR přinesla?

Technická poznámka: V následujícím textu vycházím z představení zprávy The Heath Report 3 (THR3) tak, jak ji pan Garry Heath představil 31. 5. 2017 na XV. mezinárodním fóru CIFA (Convention of Independent Financial Advisors, poradenská organizace Hospodářské a sociální rady OSN) v Monaku Text je zároveň opřen o projednávání předchozí zprávy THR2 v britském parlamentu v roce 2016 a reakci jednoho z britských regulátorů FCA (The Financial Conduct Authority, reakce je k dispozici na Parliament.uk, přičemž souhrn THR2 lze nalézt na Libertatem.org.uk). Na základě svých zkušeností z oboru (v roce 2000 jsem s Martinem Nejedlým v Česku a v roce 2007 i na Slovensku zakládal Fincentrum) si také dovoluji připojit svůj komentář k české a slovenské realitě.

Co Britská regulace RDR z roku 2012 přinesla

1. 16 milionů Britů ztratilo přístup k finančnímu poradenství

Před RDR využívalo služeb nějaké formy finančního poradenství 23 milionů Britů (Spojené království má cca 63 milionů obyvatel, přičemž cca 40 milionů je považováno za potenciální klienty finančních služeb). Tento počet se snížil po zavedení regulace RDR na sedm milionů Britů. Dokonce i regulátor FCA uznává, že regulace RDR odřízla od jakéhokoliv poradenství zejména chudší část klientů, kteří nemohou či nechtějí platit poradce. Na rozdíl od bohatší části populace pak například nejsou kvalitně informováni o aktuálních novinkách v důchodovém systému, i když by je paradoxně více potřebovali.

Poznámka: Pojem „chudší“ je potřeba chápat v britském kontextu, jde zde přibližně o klienty, kteří mají ve spravovaných aktivech pod 50 000–100 000 liber nebo investují pod 500–1000 liber měsíčně.

V Česku a na Slovensku by byl propad počtu lidí s finančním poradenstvím ještě drastičtější: na rozdíl od Velké Británie by si placené poradenství mohl dovolit jen zlomek populace. Nakonec, slovenská legislativa platná od r. 2010 rozlišuje mezi finančním zprostředkováním (provizně placeno institucemi) a finančním poradenstvím (placeno klientem). Poradců placených klientem se dnes na Slovensku uživí jedenáct.

2. Finančních poradců ubylo

Finančních poradců po RDR ubylo, ovšem do jaké míry, není zřejmé. THR2 uváděl odchod 13 500 poradců z branže a přibližně stejný počet lidí dalších profesí (asistenti/asistentky, administrativa…), kteří v důsledku toho přišli o práci (celkem 25 000 lidí ztratilo obživu).

S odstupem času (a THR3) se zdá, že toto číslo je mírně nadhodnocené: jednak porovnává roky 2008 a 2015, kdy svou roli sehrála globální finanční krize. Také se někteří poradci později adaptovali na novou situaci a museli být mnohem efektivnější. 

Tedy RDR jednoznačně omezila počty finančních poradců, ovšem méně, než se očekávalo. V Česku a na Slovensku by s ohledem na prudší pokles počtu klientů došlo také k výraznějšímu poklesu poradců.

3. Nejvíc klientů ubylo bankám, ne nezávislým poradenským společnostem

Zajímavý efekt RDR zaznamenaly britské retailové banky, které regulatorní omezení poradců zpočátku spíše podporovaly. Počet obsluhovaných klientů jim poklesl mnohem výrazněji než nezávislým společnostem. Samozřejmě banky na takových klientech dokážou vydělat jinými způsoby (méně informovaný klient je snazší úlovek), přesto je tento výsledek překvapivý. Svou roli sehrálo i zvýšení kvalifikačních požadavků pro práci poradce (vzdělání) a vyšší flexibilita menších společností.

Tabulka 1: Snížení počtu klientů v důsledku RDR

Poradci

Počet klientů

před RDR

po RDR

změna

Nezávislí poradci (IFAs)

16 milionů

6 milionů

 -10 milionl

Bankovní poradci

7 milionů

1 milion

 -6 milionů

4. Roboadvisory / online poradenství poradce nenahradilo

Britský regulátor při zavádění RDR očekával, že chudší (v britském smyslu, viz výše) část populac začne více využívat online nástroje, které jsou levnější než lidský poradce. To se nestalo. Tyto nástroje se sice využívají víc než v roce 2012, pracují s nimi ale spíš bohatší klienti, někdy ve spolupráci se svým poradcem. 

I v Česku vidíme rostoucí řady propagátorů „roboporadenství“ v investicích, zejména mezi top manažery, kteří v pozdním středním věku objevili internet. Většina retailových investorů v Česku jsou ale prvoinvestoři nebo málo zkušení investoři, kteří sami o sobě online nástroje využívat nebudou. Lidský prvek je zde nenahraditelný. Jakmile získají zkušenosti a projdou si různými fázemi ekonomického cyklu, začnou možná přemýšlet o online službách. Tato situace nastane v masovém měřítku za mnoho let. Velká Británie, mnohem vyspělejší trh, je toho důkazem – a ani RDR nástup roboadvisory neurychlila.

5. Poradci mají o polovinu míň klientů

Poradce má v průměru 195 klientů oproti 405, které obsluhoval před zavedením RDR. Poradce tedy pečuje o méně klientů, ovšem lépe než dřív. Jinak by mu klient prostě neplatil. To je jistě pozitivní efekt RDR.

V souvislosti s růstem nákladů na regulaci se očekává, že počet klientů bude dál klesat, protože bude klesat počet klientů ochotných platit rostoucí platby poradcům. 

6. Mít všecko tuplem v pořádku: Za čtvrtinu obratu

V souvislosti s RDR zásadně vzrostly náklady na compliance poradců / poradenských společností, a to pětinásobně oproti roku 2010. Tyto náklady přenášejí poradci plně na klienta (kam jinam), což jejich služby rok od roku prodražuje, i když nákladově jsou třeba efektivnější.

Náklady na compliance dnes tvoří čtvrtinu poplatku, který v rámci placeného poradenství klient platí poradci!

Poradenství je dražší a méně dostupné než dřív

Matematika je jednoduchá: méně klientů na poradce a rostoucí náklady na compliance způsobují zvyšování cen poradenských služeb. To dále omezuje počet klientů poradců a v uzavřené smyčce opět tlačí na další zvýšení cen.

Poradenství ve Velké Británii je tak po zavedení „proklientské“ regulace RDR méně dostupné a dražší. Velké skupiny – chudšího – obyvatelstva jsou zcela bez přístupu k poradenství, ti bohatší musejí platit více než dřív. Kvalita poradenství pro ty, kteří si jej mohou dovolit, stoupla. Je ale kvalitnější poradenství jen pro bohaté opravdu tím výsledkem, o nějž by měl regulátor stát?

Autorem textu je Petr Stuchlík, generální ředitel a spolumajitel společnosti Fincentrum. Vyšlo na investujeme.cz

Líbil se vám článek

+3
Ne
Ano

Diskuze

14. 6. 2017  |  17:07  |  xls

To není špatný nápad to rozdělit: pár kvalifikovaných finančních poradců placených zákazníky, zbytek ať se nazývá zprostředkovatelé, nebo ať se jdou živit poctivě. Počítám, že v ČR na opravdové finanční poradenství ještě nikdo nenarazil, takže horší už to být nemůže.

14. 6. 2017  |  13:54  |  Jarda

Myslím si dlouhodobě, že většinu problémů našeho trhu by vyřešilo změna vyplácení provizí pojišťovnami a dalšími. Když tyto organizace vyplácejí "nezávislé poradce" v ten moment je zákazníkem těchto poradců daná instituce a ne samotný klient. Navíc by to i spolehlivě vyřešilo to přebouchávaní IŽP, protože pokud by každý klient při každé nové smlouvě na dřevo zaplatil provizi, tak by to dokázal pochopit i sminimálním IQ (a pokud ne tak už asi není nic špatného takovéto smlouvy dělat...). No a hlavně by se zákazníkem (klientem...) "poradce" stal skutečně koncový zákazník sám - plus ktěm penězům, dnes je mu jen platí skrytě přes pojišťovnu, takže oproti současnosti se rozhodně nic zdražovat nemusí...

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK