Očima expertů: Jak a kdy dávat dětem kapesné
4. 3. 2016 | Ondřej Tůma | 6 komentářů
Na co si dávat pozor, když chcete svým ratolestem začít vyplácet kapesné? Zeptali jsme se učitelů, lidí ze vzdělávacích institucí, ekonomů i lidí z bank.
Lenka Řeháková: Finanční gramotnost má být samostatný předmět
„Spousta dospělých vnímá neustálé proměny světa peněz spíš jako ohrožení než příležitost k osobnímu rozvoji,“ říká lektorka finanční gramotnosti Lenka Řeháková.
Vyplývá to z mnoha šetření a potvrdí vám to i lidé z občanských poraden nebo bank. S finanční gramotností jsou Češi často na štíru. S mladšími generacemi se už ale prý začíná blýskat na lepší časy. Tvrdí to alespoň Lenka Řeháková, předsedkyně vzdělávací neziskové organizace EDUHELP.
Dřív pracovala jako metodik v pojišťovně. „Viděla jsem, kolik lidí má problémy porozumět základním pojmům a principům finančního trhu. Motivovalo mě to k tomu, abych se pokusila nějak pomoci. Zároveň jsem z rodiny, ve které hodně lidí působí ve vzdělávání, takže mi tahle oblast byla přirozeně blízká,“ vypráví mi lektorka a autorka vzdělávacích programů v sídle Fondu dalšího vzdělávání.
Lenka Řeháková
Vystudovala andragogiku. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti vzdělávání dospělých, zejména jako lektorka a autorka vzdělávacích programů v oblasti finanční gramotnosti. Finančnímu vzdělávání se věnuje od roku 2005, působila v řadě neziskových organizací a státních institucí.
V projektu SEKO na Fondu dalšího vzdělávání zastřešovala rekvalifikační kurzy budoucích lektorů finanční gramotnosti. Je předsedkyní neziskové organizace EDUHELP, která se zaměřuje na vzdělávací aktivity zejména z oblasti finanční gramotnosti.
Fond dalšího vzdělávání je příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Specializuje se mimo jiné na další profesní vzdělávání. V současnosti fond pracuje na projektu Prohlubování kompetencí pro zvýšení zaměstnatelnosti I (PROKOP – východ), který bude nabízet vzdělávání a poradenství v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Od září 2016 bude spuštěn pilotní režim vzdělávání, který bude zahrnovat 48hodinový program z občanské a finanční gramotnosti a měkkých dovedností. Do projektu se mohou přihlásit lidé evidovaní na ÚP přímo na daném úřadě, další zájemci se mohou přihlásit na stránkách Fondu dalšího vzdělávání. Lidé se mohou vzdělávání a návazného poradenství účastnit od začátku roku 2017 ve třech uvedených krajích, následně bude projekt PROKOP rozšiřován do všech ostatních krajů.
Mění se finanční gramotnost Čechů?
Když se podíváme na výsledky šetření České bankovní asociace, která se zaměřila na finanční gramotnost dospělé populace v Česku, tak tu za posledních deset let došlo k nepatrnému zlepšení. Musíme si uvědomit, že se většina dnešních dospělých učí zejména skrz své zkušenosti. Jde o generace, které se na školách finančně nevzdělávaly, a bohužel se to na nich podepsalo. I nepatrné zlepšení tedy musíme brát jako pozitivní signál.
Nejde o příliš malý posun?
Samozřejmě, že by to mohlo být mnohem lepší. Je to ale trochu začarovaný kruh. Orientovat se na dnešním trhu s finančními produkty vyžaduje mnohem víc znalostí a větší ochotu si je stále aktualizovat a doplňovat. Neustálé proměny světa peněz – tedy toho, co určuje nároky na finanční gramotnost – spousta dospělých vnímá spíš jako ohrožení než příležitost k osobnímu rozvoji. K výraznější změně proto podle mě dojde až obměnou generací. Úroveň finanční gramotnosti českých studentů a žáků mně totiž dodává optimismus.
Jak to?
Například v rámci šetření PISA, které realizovalo OECD v roce 2012, se čeští patnáctiletí žáci zařadili mezi sedm nejúspěšnějších zemí. Lepších výsledků dosáhli žáci z Šanghaje, Belgie, Estonska nebo Austrálie. Z evropských států jsme ale dopadli líp než Francie, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko nebo Slovensko. Děti tu dnes mnohdy ve výsledcích testování dosahují lepších výsledků než jejich rodiče.
V posledních letech se výuka finanční gramotnosti prosadila i ve školách. Jaká je zatím její úroveň?
Od září 2013 je finanční gramotnost povinnou součástí vzdělávání ve všech základních i středních školách v Česku, nelze ji tedy realizovat pouze volitelnými předměty nebo jen pro část třídy či ročníku, jak to bylo dřív. Za nejpřínosnější považuji zařazení finanční gramotnosti jako samostatného předmětu. O způsobu začlenění do výuky ale rozhoduje ředitel každé školy. Problém bych ovšem viděla v nedostatku personálních kapacit. Učitelé nejsou připravováni na to, aby finanční gramotnost vyučovali. Zapracovat by se mělo i na formě výuky.
Jak?
Silný proud finančního vzdělávání na školách tvoří především zaměření na znalosti ověřované testováním a soutěžemi mezi třídami a školami navzájem. Nelze říct, že je to vysloveně špatně, často se ale děti naučí testy prostě nazpaměť a pak se výsledek míjí s původním úmyslem. Za mnohem přínosnější považuji vzdělávání postavené na inscenačních metodách, posilující získávání nových strategií a rozvíjející kritické myšlení. Spíš než ze sebe rychle vysypat poučku je životaschopnější znát zdroje, kde tyto informace najdu.
Co by měli pro finanční gramotnost dětí dělat rodiče?
Rodiče uvádějí děti do světa financí, ať už si to uvědomují, nebo ne. Děti vnímají znaky socioekonomického statusu rodiny a setkávají se s rozdíly mezi svými vrstevníky. V některých rodinách se hospodaří s odchylkami stovek korun, jinde jsou to tisíce. I reflexe těchto skutečností patří do finanční gramotnosti realizované v rodinách. Určitě je dobré dětem vštěpovat, že jim v životě úspěch ani spokojenost nepřinese to, jaký moderní chytrý telefon budou mít.
Jak krmit prasátko
Kapesné ano, ale jak?
Na co si dávat pozor, když chcete svým ratolestem začít vyplácet kapesné? Zeptali jsme se učitelů, lidí ze vzdělávacích institucí, ekonomů i lidí z bank.
Jak a kdy dávat dětem kapesné
Co se týče samotného nakládání s penězi, doporučuji dávat dětem kapesné a diskutovat s nimi o tom, jak s ním naloží a vést je ke spořivosti a „odkládání potěšení“ do budoucnosti. Tento trénink odložené spotřeby považuji za velmi důležitý. Vhodné je i zřízení dětského běžného účtu, na který má rodič alespoň pasivní přístup a může sledovat jednotlivé transakce a formou hry je s dítětem diskutovat. Nakládání s účtem a utrácení však musí mít svá pravidla, jako kdyby peníze byly doma v pokladničce.
Říkala jste, že k výraznější změně k lepšímu dojde zřejmě až s obměnou generací, je přesto ještě nějaká šance na dospělé populaci „zapracovat“?
Určitě tu šance jsou, i když nikdy nebudou realizovány v tak širokém záběru, jak je žádoucí. U dospělých je navíc třeba respektovat situační kontexty, ve kterých potřebují být finančně gramotní. Jiné dovednosti a strategie má matka samoživitelka, jiné senioři či dlouhodobě nezaměstnaní. V období od roku 2007 do roku 2015 byla realizována celá řada projektů zaměřených na finanční vzdělávání dospělých, vzdělávání bylo zdarma a financoval je Evropský sociální fond. Jako příklad můžu uvést projekt SEKO (Vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí), zaměřený na rozvoj finanční gramotnosti, který realizoval Fond dalšího vzdělávání. V rámci tohoto projektu absolvovalo téměř 30 tisíc osob evidovaných na Úřadech práce po celé republice čtyřdenní kurz základních znalostí a dovedností ze světa financí včetně zásad vytváření a správy rozpočtu nebo způsobů, jak řešit předlužení.
Na koho projekty Fondu dalšího vzdělávání nejvíc cílí? A s čím mají jeho účastníci největší problémy?
Projekty fondu podporují především ty, kteří to nejvíc potřebují – dlouhodobě nezaměstnané, čerstvé absolventy, rodiče na i po rodičovské dovolené, lidi starší 50 let nebo osoby se zdravotním postižením. Již zmiňovaný projekt SEKO se zaměřoval na dlouhodobě nezaměstnané. A šlo o nejrozsáhlejší projekt finančního vzdělávání po roce 1989. Největší problém, který jsme s účastníky řešili, je jejich zadlužení. To je pak v kombinaci se ztrátou zaměstnání kritické. Víc než 80 procent účastníků bylo v evidenci Úřadu práce déle než dvanáct měsíců. Téměř polovina účastníků uvedla, že jsou zadluženi. A skoro 60 procent z těchto zadlužených své dluhy nesplácí včas. Jsem ráda, že i díky našemu projektu dostala řada z nich odvahu a chuť oslovit své věřitele a řešit své předlužení nebo si začít vést rozpočet.
Mají finančně gramotnější lidé výrazně snazší pozici na trhu práce, nebo nejde jednoznačně o přímou úměru?
Finanční gramotnost přispívá jedním dílkem k uplatnění na trhu práce, přímou ani jinou úměru bych ale nehledala. Není to izolovaná gramotnost, je propojena s celou škálou měkkých dovedností, matematickou či občanskou gramotností. Finanční (ne)gramotnost je navíc palčivým problémem i řady zaměstnaných osob. Téma, které je podle mě zatím opomíjeno, je finanční vzdělávání personalistů ve firmách, tedy těch, kteří také komunikují s věřiteli zadlužených zaměstnanců. Personalisté se často shodují v tom, že předlužený zaměstnanec není pro zaměstnavatele atraktivní, ačkoliv i zde existují výjimky. V personalistice se tak etabluje jakýsi mýtus, že dobrý zaměstnanec nemá dluhy, a tyto situace kladou na personalisty nové nároky a otázky. Jak komunikovat s věřiteli? Jak pomoci zaměstnanci v osobní finanční krizi a udržet ho ve firmě? Na to jsme se se sdružením EDUHELP zaměřili v rámci projektu Rozvoj dalšího vzdělávání v personalistice, který jsme realizovali od roku 2012 do roku 2014 v Pardubickém kraji pro skupinu místních personalistů.
Je podle vás největší hrozba pro domácnosti právě zbytečné zadlužování?
Absence nebo nedůsledné plánování v oblasti rodinných financí společně s nedostatečnými rezervami jsou jednou z hlavních příčin zadlužování. Z mého pohledu je alfou a omegou při práci s financemi tvorba a správa rozpočtu a to nejen formou evidování, ale i monitorování a plánování v horizontu delším, než je příští výplata.
Současný spotřebitel je vystaven „teroru“ gigantického množství informací, které se neustále proměňují a mnohdy je nelze ani jednoznačně interpretovat. V tomto ohledu se jeví jako povolání budoucnosti jakýsi dietetický poradce pro oblast informací. Tento vizionářský návrh pana profesora Bělohradského považuji stále víc za realizovatelný.
Kladivo na posyktovatele úvěrů
Zákon o úvěru pro spotřebitele
Ministerstvo financí se chystá až o osmdesát procent snížit počet firem, přes které nebo od kterých si můžete vzít půjčku. Chystá pro ně licence: bude se prokazovat odborná způsobilost, bude potřeba složit kapitál a také mít čistý rejstřík.
Jeden z pěti přežije
Brzy by měl být schválen nový zákon o úvěru pro spotřebitele, který má za cíl výrazně regulovat oblast poskytování půjček. Jde o krok správným směrem?
Stávající situaci, kdy peníze může půjčovat téměř kdokoliv, považuji za velmi nebezpečnou. Regulaci počtu poskytovatelů půjček proto vítám. Mohlo by jít o efektivní kladivo na nekalé praktiky některých poskytovatelů.
Nemáte ale strach, že může dojít ze strany spotřebitele ke ztrátě obezřetnosti, protože bude mít pocit, že ho stát bude bezpečně „vodit za ručičku“?
Ztráty obezřetnosti se neobávám. Navrhovaná legislativní opatření se vztahují na dospělou populaci, kterou stát – na rozdíl od současných generací na školách – na podobné situace a rozhodování v rámci počátečního vzdělávání nepřipravoval. I když samozřejmě nikdy není možné připravit se na všechny životní situace, nežijeme v sociálním vzduchoprázdnu.
Hlídejte si peníze!
Jak na rodinný rozpočet
Kdo chce vědět, jak a kde má šetřit, musí napřed vědět, kolik a kde utrácí. Ideální je vést si seznamy výdajů a příjmů, plánovat dlouhodobě a s rozmyslem, zkrátka mít propracovaný domácí rozpočet.
Nemáte? Ale to byste měli...
Projděte si starší (ale nestárnoucí) seriál o rodinném rozpočtu, který pro vás připravily Peníze.cz:
- Jak stanovit cíle rodinného rozpočtu
- Jak správně hodnotit příjmy
- Při inventuře příjmů buďte absolutně upřímní
- Nepřítel rodiny jsou drobné výdaje
- Co to jsou povinné výdaje
- Výdaje nezbytné, nutné a zbytné
- Co je rodinné bohatství
- Co dělat s finančními přebytky
- Sedm rad pro rodinné ministry financí
Jak domácí finance hlídají „profesionálové od peněz“, ekonomové či bankéři? Ptali jsme se v naší pravidelné anketě Očima expertů.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
