Exekuce: Ministerstvo spravedlnosti chce, aby dlužníkům zůstalo víc peněz

Monika Veselíková | 21. 12. 2018 | 21 komentářů

Lidem v exekuci má zůstat víc peněz. Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit hranici, nad kterou může exekutor z výplaty srážet bez omezení. Od novinky si slibuje větší motivaci dlužníků najít si líp placené zaměstnání. Exekutoři jsou proti.

Exekuce: Ministerstvo spravedlnosti chce, aby dlužníkům zůstalo víc peněz

Pro exekuční srážky ze mzdy (a dalších příjmů) platí: dlužníkům musí zbýt takzvané nezabavitelné minimum. Při jeho výpočtu se vychází z nezabavitelné částky. Ta představuje základní hranici příjmu, na který exekutor nemůže: pro letošek jde o sumu 6225,33 koruny (počítá se z životního minima a normativních nákladů na bydlení). Pokud má dlužník rodinu – manžela, manželku nebo děti, ke kterým má vyživovací povinnost, nezabavitelná částka se zvyšuje. O čtvrtinu za každého člena rodiny, letos tedy zhruba o 1550 korun.

Vedle spodní hranice ale exekutoři pracují také s horním limitem. Ten odpovídá součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Především ale představuje strop, nad který může exekutor ze mzdy srážet bez omezení. Letos tato hranice dělá 9338 korun.

Na základě těchto dvou limitů se exekutor dopočte k nezabavitelnému minimu. Výpočet vypadá takto: od měsíční čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Když výsledek dělá víc jak 9338 korun, vše nad tuto hranici sebere exekutor. Zbývajících 9338 korun se rozdělí na třetiny: jedna zůstane dlužníkovi, další třetinu vždy dostane exekutor a zbývající třetina je určená na přednostní pohledávky (alimenty, dluhy na daních nebo zdravotním pojištění). Tomu, vůči komu přednostní pohledávky nejsou, třetí třetina zůstává. Víc napoví výpočet v boxu:

Pan Chudlík v exekuci

Pan Chudík měsíčně vydělá 18 tisíc korun čistého. Je svobodný a bezdětný. Srážky ze mzdy mu proto exekutor vypočítá následovně. Z výplaty 18 000 korun nejprve odečte nezabavitelnou částku 6225,33 korun. Tak dojde k částce 11 774 korun, od které dál odečte horní hranici 9338 korun. Výsledných 2437 korun srazí panu Chudíkovi z výplaty okamžitě, zbývajících 9337 korun rozpočte na třetiny (v reálu bude počítat s částkou 9336 korun, protože musí jít o číslo beze zbytku dělitelné třemi, koruna navrch se připočte dlužníkovi). Dvě třetiny padnou na umoření dluhů (pan Chudík dluží mimo jiné na zdravotním pojištění, jinak řečeno: má přednostní pohledávku) a 3112 korun mu zbude. Nezabavitelné minimum v případě pana Chudíka tedy dělá 9338 korun. Pokud by přednostní pohledávku neměl, zůstalo by mu ze mzdy 12 450 korun.

Kalkulačka - nezabavitelná část mzdy 2019

+

Další kalkulačky

Vyšší výdělek se vyplatí

Dnes tedy exekutor bez omezení strhne vše, co si dlužník vydělá nad hranici 15 563 korun. Takový strop je ale podle Ministerstva spravedlnosti vzhledem k současné inflaci příliš nízký. Zároveň nemotivuje dlužníky při hledání lépe placené práce. Řada z nich také dává přednost práci načerno. „Při snaze dlužníků zvýšit částku, která jim zůstane k dispozici pro vlastní spotřebu a uhrazování běžných výdajů, má takto nízko stanovená hranice za následek nepřiznávání části příjmů a vytlačování dlužníků do šedé ekonomiky,“ stojí v návrhu Ministerstva spravedlnosti.

Resort spravedlnosti chce tedy horní limit pro výpočet nezabavitelného minima posunout: nově má jít o dvojnásobek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Exekutoři by tak mohli srážet bez omezení až od výplaty 24 901 korun čistého. To je suma, která zhruba odpovídá současné průměrné mzdě.

Vedle lepší finanční situace dlužníků si ministerstvo od návrhu slibuje také navýšení peněz, které dostanou zpět věřitelé. Pozitivní dopad ale může mít novinka i na státní rozpočet: když si dlužníci najdou lépe placenou práci, stát vybere víc na daních, sociálním či zdravotním pojištění. Pokud návrh projde, začnou nová pravidla platit nejspíš od polovičky příštího roku. Týkat by si měla i lidí, kteří už v exekuci nebo insolvenčním řízení jsou.

Propojeno!

Z pohledu člověka v exekuci se práce na černo vyplatí. Pokud nepřijde kontrola. Kolik dělá pokuta a jaké další nevýhody nelegální zaměstnávání má? Poradíme.

Kontrol práce načerno přibude. Kolika dělá pokuta?

Změnit celý systém

S návrhem Ministerstva spravedlnosti nesouhlasí zástupci Exekutorské komory. Navýšení limitu podle nich problém s prací načerno nevyřeší. „Zvolené řešení cestou banální parametrické změny ze své podstaty zmíněné problémy neřeší. Některým skupinám dlužníků pouze trochu uleví, jiným přitíží. Nejvíc ale přitíží věřitelům a nepřímo tak celé společnosti, která nese nepřímé náklady. V oblasti insolvenčního a exekučního práva jsme si už ale bohužel zvykli na to, že problémy se řeší nesystémově a takzvaně odzadu,“ komentoval Vladimír Plášil, prezident Exekutorské komory.

Jako řešení vidí celkovou změnu systému srážek ze mzdy. Ten je podle exekutorů zastaralý a příliš komplikovaný. „Cílem změny by mělo být celkové zjednodušení a tím i snížení nákladů plátců mzdy, kteří nebudou muset kalkulovat s mnoha proměnnými jako základní částka, nezabavitelná částka, třetinový systém, vyživované osoby,“ říká Plášil. Exekutorská komora proto navrhuje zrušit přednostní pohledávky (s výjimkou alimentů) a paušální kategorii vyživované osoby – namísto toho by mohl soud v konkrétních případech srážku zvýšit nebo snížit. „Individualizace je nezbytná – existují rozmanité dlužnické i věřitelské příběhy, které není možné postihnout banální parametrickou změnou v nařízení vlády,“ říká prezident Exekutorské komory.

Nová pravidla osobního bankrotu

Změna výpočtu exekučních srážek patrně nebude jediná novinka, která dlužníky v příštím roce čeká. Nová pravidla má dostat také osobní bankrot. Ten soud aktuálně povolí, jen pokud dlužník prokáže schopnost splatit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. I návrh, o kterém budou jednat poslanci, s pětiletou lhůtou a umořením alespoň třetiny závazků počítá. Nově už ale dlužník nebude na začátku procesu soudu dokazovat, že zmíněnou třetinu během pětiletého období splatí. Jeho povinností nově bude: vynaložit veškeré úsilí k uspokojení věřitelů. Podrobnosti v článku:

Úplně zadarmo ovšem dlužníci z osobního bankrotu vyjít nemají. Podle návrhu poslanců budou muset hradit alespoň odměnu pro insolvenčního správce, která dělá 1100 korun měsíčně. Zhruba stejnou částku pak bude potřeba vynaložit na umoření závazků.

Senátoři, kteří o novele jednali tento týden, ovšem přijali pozměňovací návrh Jiřího Dienstbiera – umožnit insolvenci i tomu, kdo na odměnu insolvenčního správce a pokrytí závazků ve stejné výši nemá. Novela insolvenčního zákona se proto znovu vrací do Poslanecké sněmovny. „Výsledek dnešního hlasování Senátu je pro věřitele velmi špatná zpráva. Pokud novela v této podobě projde, ztratí věřitelé jakoukoli jistotu, že dosáhnou sebemenšího uspokojení svých práv. Věříme, že se Poslanecká sněmovna vrátí ke svému původnímu návrhu, jehož výsledná podoba byla již poměrně blízká spravedlivému kompromisnímu řešení, které by vyvážilo potřeby dlužníků na jedné straně s právy věřitelů na straně druhé,“ komentoval rozhodnutí Senátu Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Líbil se vám článek

+16
Ne
Ano

Diskuze

17. 1. 2019  |  08:55

Dnes je na tom vrah lip než dlužník !!!! Odsedí si 15 let a pustí ho a ta těch 15 let nemusí nic, j...Celý text

21. 12. 2018  |  15:04  |  Jiri

Dlužníkovi v exekuci by na umoření dluhu měl být zabaven majetek do výše dluhu a pokud to nestačí ta...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK