Nová čísla, jak Česko dohání Západ. Tak dobře na tom ještě nebylo

Jana Králová, Petr Kučera | 7. 8. 2019 | 33 komentářů

Ještě před třiceti lety jsme o něčem takovém jenom snili. Ale zároveň doufali, že to půjde rychleji.

Nová čísla, jak Česko dohání Západ. Tak dobře na tom ještě nebylo

Výkon tuzemské ekonomiky – měřený hrubým domácím produktem na obyvatele (HDP) – stoupl loni na 90 procent průměru Evropské unie. Tak blízko mu Česká republika ještě nikdy nebyla. Ukazuje to porovnání, které zveřejnil Eurostat.

Česko je v tomhle ukazateli nejlepším ze států bývalého socialistického bloku, za ním následuje Slovinsko (87 procent průměru EU) a s odstupem pak Estonsko s Litvou (81 %). Slovenský HDP na obyvatele dosahuje jenom 78 % průměru EU, polský 71 %. Ekonomicky nejslabším členským státem je Bulharsko s přesně polovinou unijního průměru.

Výkon české ekonomiky výrazně překonává i dva z patnácti starších členských států EU. Portugalský HDP na osobu loni dosáhl 76 procent unijního průměru, řecký dokonce jenom 68 procent. Na Španělsko, ekonomicky třetí nejslabší z původní patnáctky států EU, ztrácí Česko už jediný procentní bod.

Celkově je český HDP na hlavu patnáctý nejvyšší mezi současnými 28 členskými státy – před ním je totiž kromě třinácti z původních členů ještě Malta (95 %), která do EU vstoupila současně s námi v roce 2004.

Eurostat při porovnání používá umělou jednotku PPS – standard kupní síly. Ten se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Zjednodušeně řečeno: za jeden PPS by si spotřebitel mohl ve všech zemích koupit stejné množství zboží či služeb. Průměr Evropské unie má hodnotu 100 PPS.

Do tabulek jsme pro představu přidali i některé evropské státy, které nejsou členy EU, a také USA a Japonsko. Eurostat je spočítal podle stejné metodiky.

Hrubý domácí produkt na osobu za rok 2018

 HDP v jednotce PPS
Lucembursko254
Irsko187
Švýcarsko157
Norsko150
USA143
Island133
Nizozemsko129
Rakousko127
Dánsko126
Německo123
Švédsko121
Belgie115
Finsko110
Francie104
Velká Británie104
průměr EU (28 států)100
Malta  98
Japonsko  98
Itálie  95
Španělsko  91
Česko  90
Kypr  87
Slovinsko  87
Estonsko  81
Litva  81
Slovensko  78
Portugalsko  76
Polsko  71
Lotyšsko  70
Maďarsko  70
Řecko  68
Turecko  65
Rumunsko  64
Chorvatsko  63
Bulharsko  50
Černá Hora  47
Srbsko  40
Severní Makedonie  38
Albánie  31
Bosna a Hercegovina  31

„Nejbohatší“ členskou zemí zůstává s velkým náskokem Lucembursko. Jeho HDP na osobu dosahuje 254 procent unie. Na první pohled to vypadá neuvěřitelně: Opravdu se má průměrný obyvatel Lucemburska dvakrát líp než Němec nebo Rakušan?

Číslo za Lucembursko zkresluje statistika víc než obvykle. V malém státě totiž pracuje mnoho lidí ze sousedních zemí. Ti sice přispívají k výkonu lucemburské ekonomiky (tedy HDP jako hodnotě vytvořeného zboží či služeb), která se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jenom mezi tamní občany – tedy menší počet osob, než ho vytváří. Podobně je na tom druhé Irsko, protože v něm díky daňovým výhodám sídlí řada nadnárodních společností.

Anketa

Doháníme Západ, tedy aspoň ekonomicky?

Nevidíte to tak růžově?

Tak to byl ten optimističtější pohled. Na čísla o našem „dohánění Západu“ se můžeme dívat o hodně střízlivěji. Třeba: Ani vysoký růst ekonomiky v posledních letech nestačil na to, aby se Česko vyrovnalo aspoň Španělsku nebo Itálii. Před Řecko oslabené ekonomickou krizí jsme se dostali už v roce 2011, před Portugalskem se držíme dokonce hned od vstupu do EU.

V roce 1995 dosahoval český HDP na osobu 76 procent unijního průměru (zpětně jsou do něj dopočítány i státy, které do EU vstoupily později). Před deseti lety – v roce 2008 – se Česko dostalo na 84 %, loni si oproti roku 2017 polepšilo o jeden procentní bod.

Když naši ekonomiku porovnáme jenom s průměrem původních patnácti členských států EU, dostala se na 84 procent – i to je zatím nejvyšší hodnota. V roce 1995 dosahovala 65 procent.

Ale podívejme se teď na porovnání, které podle samotného Eurostatu líp ukazuje „materiální blahobyt“ domácností. Ukazatel AIC (skutečné individuální spotřeby) se snaží zahrnout zboží a služby, které lidé skutečně „zkonzumovali“ – bez ohledu na to, jestli si je zaplatili přímo oni sami, nebo jim je zajistila vláda či neziskové organizace. AIC tak přihlíží třeba k odlišné organizaci zdravotnictví nebo školství v různých zemích a snaží se tyhle rozdíly ve statistice vyrovnat.

V žebříčku podle AIC dosahuje Česko jenom 83 procent průměru Evropské unie, nicméně i tato hodnota v posledních letech roste. Před nás se mimo jiné dostala Litva, hůř je na tom naopak Malta.

Skutečná individuální spotřeba (AIC) za rok 2018

 AIC v jednotce PPS
USA162
Lucembursko132
Norsko125
Švýcarsko124
Německo121
Island121
Rakousko116
Dánsko114
Velká Británie113
Nizozemsko112
Finsko112
Belgie111
Švédsko109
Francie107
Japonsko103
průměr EU (28 států)100
Itálie  98
Irsko  94
Kypr  94
Španělsko  90
Litva  90
Česko  83
Portugalsko  82
Malta  80
Polsko  77
Slovinsko  77
Slovensko  77
Řecko  76
Estonsko  74
Lotyšsko  70
Rumunsko  70
Turecko  68
Maďarsko  64
Chorvatsko  63
Černá Hora  57
Bulharsko  56
Srbsko  48
Severní Makedonie  41
Bosna a Hercegovina  41
Albánie  38

Ukazatel AIC (skutečná individuální spotřeba) v roce 2018.

Jenže životní úroveň nezávisí jenom na ekonomice. Dokonce ani na kupní síle, na kterou se podíváme v dalším ze srpnových článků. Porovnat kvalitu života v jednotlivých zemích se proto snaží jiné, alternativní ukazatele k HDP, víc zohledňující třeba dostupnost zdravotní péče, míru kriminality nebo kvalitu dopravy, školství či životního prostředí. I o nich si podrobněji řekneme příště.

Praha jako Bavorsko

Velké rozdíly v ekonomické výkonnosti jsou i v rámci jednotlivých států. Eurostat proto každoročně počítá i HDP na jednoho obyvatele podle územních jednotek zvaných NUTS2. Těch je v Evropské unii celkem 281 a jejich porovnání je mimo jiné klíčové pro rozdělování unijních dotací.

Pohledem ekonoma

Hospodaření Andreje Babiše má jediný cíl: okamžitě zvyšovat jeho popularitu. Musí být dobře vidět, musí se dobře prodávat. A budoucnost? Po nás ať přijde potopa! A ti, co přijdou vládnout po něm, budou s prázdnou kasou prakticky odsouzeni k neúspěchu.

Tajemství Babišova úspěchu: Po nás potopa

Zatím poslední regionální data mají statistici za rok 2017. Podle nich je Praha sedmým nejbohatším regionem Evropské unie – měřeno právě hrubým domácím produktem na obyvatele. Zatímco Praha se může ve výkonu ekonomiky porovnávat s Bavorskem a v roce 2017 ho dokonce překonala, další regiony České republiky skončily pod průměrem EU. Nejlépe mezi nimi dopadly Střední Čechy (84 %) a Jihovýchod tvořený Jihomoravským krajem s Vysočinou (81 %). Nejhůře se umístil region Severozápad tvořený Ústeckým a Karlovarským krajem (63 %).

Jednoznačně nejlíp vyšel opět Londýn s neuvěřitelnými 626 % unijního průměru. Následují Lucemburk (253 %), jižní Irsko, Hamburk a Brusel. Hodnotu Londýna či Bruselu zvyšuje fakt, že v nich sídlí centrály řady firem, pro něž pracuje mnoho lidí, kteří v daném místě nebydlí. Přispívají k tvorbě tamního HDP, který se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jen mezi obyvatele – tedy menší počet osob, než jej vytváří. Tedy stejně, jako jsme si už vysvětlili o pár řádek výš u Lucemburska a Irska.

Nejbohatší regiony EU podle HDP na obyvatele v roce 2017

Pořadí, region (stát)

HDP vůči průměru EU

1. Inner London – West (Velká Británie)

626 %

2. Luxembourg  (Lucembursko)

253 %

3. Southern (Irsko)

220 %

4. Hamburg (Německo)

202 %

5. Brussels Region (Belgie)

196 %

6. Eastern & Midland (Irsko)

189 %

7. Praha (Česko)

187 %

8. Bratislavský kraj (Slovensko)

179 %

9. Oberbayern (Německo)

177 %

10. Île de France (Francie)

177 %

Naopak nejchudším regionem EU bylo v roce 2017 Severozápadní Bulharsko s 31 % průměru EU. Mezi nejslabšími jsou i další čtyři bulharské regiony, pod Francii spadající ostrov Mayotte v Indickém oceánu a severovýchodní Rumunsko.

Nejchudší regiony EU podle HDP na obyvatele v roce 2017

Pořadí, region (stát)

HDP ve vztahu k průměru EU

1. Severozapaden (Bulharsko)

31 %

2.-3. Severen tsentralen (Bulharsko)

34 %

2.-3. Mayotte (Francie)

34 %

4. Yuzhen tsentralen (Bulharsko)

35 %

5.-6. Severoiztochen (Bulharsko)

39 %

5.-6. Nord-Est (Rumunsko)

39 %

7. -8. Yugoiztochen (Bulharsko)

43 %

7.-8. Észak-Alföld (Maďarsko)

43 %

8.-9. Dél-Dunántúl (Maďarsko)

45 %

10. Sud-Vest Oltenia (Rumunsko)

45 %

HDP na obyvatele podle územních jednotek NUTS-2 v roce 2017.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Líbil se vám článek

+47
Ano
Ne

Diskuze

7. 8. 2019  |  07:31  |  cech

Řecko a Portugalsko tak moc za námi?Tak proč tam mají tolikanásobně vyšší mzdy a důchody než my.Nemě...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK