Volební speciál 2017: odpovědi na všechny naše otázky

Ve světě se začíná testovat základní nepodmíněný příjem. Budete chtít zavést základní nepodmíněný příjem v Česku?

Petr Mach a Svobodní

NE. Je kolem toho zbytečný humbuk. Důchodci mají mít důchod, který si zaslouží. Invalidé mají mít svůj invalidní důchod. Matky mají rodičovské příspěvky. Bylo by hloupé těmto lidem příjmy snížit jen proto, aby se ostatním také dávala nějaká dávka a měli všichni stejně.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. Už jsme toho testovali, často metodou pokusu a omylu, příliš mnoho. Výsledek je takový, jaký je, a nevidíme jediný důvod, proč v tom pokračovat.

Jiří Dolejš, KSČM

Zatím NE. Do diskuze o nepodmíněném základním příjmu jsme se už před lety aktivně zapojili. Je to perspektivní záležitost, aktuálně ovšem plošně v Česku nerealizovatelná - smysl má jako doplněk sociálního systému, budou-li pro něj zdroje, nikoliv jako náhražka sociálního systému na úrovni rovné chudinské dávky pro každého.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

NE. Tomu, kdo může pracovat, nikdy nic zadarmo.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Jedná se o sociálně-psychologicky velmi riskantní experiment. Mám totiž pochyby o tom, jak by již tak změkčilí a pohodlní lidé na možnost bezpracného příjmu reagovali a jak by zvládli nečinnost.  

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Výhledově s tím počítáme. V následujícím období chceme připravit celkovou analýzu našeho komplikovaného sociálního systému. K nepodmíněnému příjmu chceme směřovat postupným zjednodušováním a zefektivňováním sociálního systému. Plné zavedení je nyní ekonomicky nereálné, budeme prosazovat postupný náběh na úrovni celé Evropské unie.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO. Musíme reagovat na přicházející změny na trhu práce a nastupující robotizaci. Základní nepodmíněný příjem je jednou z variant řešení, které Zelení podporují.

Jan Farský, STAN

NE. Nechceme zavádět nepodmíněný příjem.

Petr Fiala, ODS

NE. Diskuzi pozorně sleduji, ale my o tom neuvažujeme.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Zatím o tomto kroku neuvažujeme. K zavedení základního nepodmíněného příjmu je třeba řádná analýza současného systému sociálních dávek a porovnání s přínosy, které by tento systém přinesl. Momentálně přínosy nevidíme.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Zavedení nepodmíněného příjmu rozhodně nepodporujeme a nechystáme se jej proto ani zavést. Nepodmíněný příjem nemotivuje k práci. Místo toho chceme snížením odvodů dosáhnout toho, aby lidem za jejich práci zůstalo více peněz.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. Zatím jde o akademickou otázku, bude zajímavé sledovat, jak tento „experiment“ dopadne v zemích, kde ho zkoušejí. ČSSD ale v tuto chvíli prosazuje především to, aby se lidem vyplatilo pracovat a aby ti, kteří pracovat nemohou, nalezli pomoc u státu.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Zavést nikoliv, ale budeme pečlivě sledovat výsledky pilotních projektů.

Skoro každá nová vláda vyhlašuje válku švarcsystému. Jak stárne, z horké války se stává válka studená, švarcsystém je tolerovaný, nehledaný, nepostihovaný. Pokusíte se zničit švarcsystém?

Petr Mach, Svobodní

NE. Jediné, co omezí švarcsystém, je uvolnění zákoníku práce a snížení odvodů pro zaměstnance.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Švarcsystém je součástí šedé ekonomiky a je třeba ho vytlačit. Nikoliv zničit, šedou ekonomiku lze jenom tlumit, nikoliv vyhubit.

Jiří Dolejš, KSČM

ANO. „Lépe postihovat“ tento nešvar je ale přesnější. Možnost postihu zaměstnávání na IČO, tedy outsourcing pracovníků bez platby sociálního pojištění, už tu je v případech, že takové „zaměstnání“ nahrazují práci, kterou firma může prokazatelně řešit v zaměstnaneckém poměru. Zpřísnit a lépe vymáhat toto je určitě na místě, a to i v podmínkách kdy dochází k rozvolňování pracovně právního poměru u některých činností.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Ale ne jak to hloupě dělají dosavadní vlády. My budeme odstraňovat příčiny, kterými jsou zbytečně vysoké zdanění zaměstnanecké práce a obecně vysoké zdanění vůbec.

Petr Robejšek, Realisté

ANO. Chceme výrazně snížit důchodové pojištění pracujícím rodinám s dětmi, a zároveň zcela zrušit absurdní platbu důchodového pojištění pracujícími seniory v důchodovém věku. O plošném snížení odvodů pro zaměstnance jsme připraveni diskutovat, protože náklady práce jsou v ČR poměrně vysoké. To však předpokládá shodu napříč politickým spektrem, kterou nepovažujeme za reálnou.

Ivan Bartoš, Piráti

NE. Švarcsystém je problém, který je potřeba omezit, nikoliv mu vyhlásit totální válku. Je potřeba zaměřit se na zaměstnávání přes pracovní agentury a dodržování zákoníku práce. Kategorie pro daňové paušály by měly být přesněji vymezené, aby lépe odpovídaly reálným nákladům v jednotlivých oborech.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO. Zelení chtějí posilovat ochranu práv zaměstnankyň a zaměstnanců, proto zintenzivníme dohled nad pracovními agenturami, podobně také u nových modelů zaměstnávání v podobě tzv. gig economy – ty můžou přinést účastníkům potřebnou svobodu volby nabízení své pracovní síly, pouze pokud nejsou vynucenou možností bez alternativ. Budeme vystupovat proti zneužívání OSVČ formou švarcsystému a nedobrovolného „zaměstnávání“ na živnostenský list a zároveň zamezíme obcházení zaměstnaneckých práv prostřednictvím fiktivních částečných úvazků, neproplácených či vynucovaných přesčasů.

Jan Farský, STAN

NE. Nechceme jej „ničitׅ“, není to naše priorita.

Petr Fiala, ODS

NE. Žádnou „válku“ s takzvaným švarcsystémem vést nehodláme, náš recept je lepší. Chceme umožnit volnější úpravu vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. A zároveň snižovat vysoké odvody a daně, které k takzvanému švarcsystému vedou.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. Švarcsystém chápeme jako problém, který je třeba řešit. Částečně už jej ničí EET.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Určitě se nepokusíme zničit švarcsystém. Cestou jsou takové úlevy pro zaměstnance, které sníží atraktivitu švarcsystému.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

ANO.

Andrej Babiš, ANO 2011

ANO. Pomoci by měl zcela nový zákon o dani z příjmu, který je třeba napsat tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod. Zároveň má ten zákon znamenat konec superhrubé mzdy i švarcsystému a taky přinést jasná pravidla pro daňové výjimky a změny sazeb. V neposlední řadě by měl ulehčit i život podnikatelům a snížit jejich administrativní zátěž.

Zaměstnanci odvádějí v průměru na povinných pojištěních mnohem víc než živnostníci. Snížíte povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance?

Petr Mach a Svobodní

ANO. Svobodní navrhují snížit odvody všem.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. Zaměstnanci mají jistotu práce a odměny za ni, kdežto živnostníci jsou sami sobě zaměstnavateli a zaměstnanci v jedné osobě. Je třeba najít spravedlivé řešení pro jejich povinné pojištění, což není snížení odvodů zaměstnancům.

Jiří Dolejš a KSČM

NE. U zaměstnanců rozhodně odvody nesnižovat, byl by to výpadek v systémech veřejného pojištění. Rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ bude vždycky, určité zvýšení odvodů podnikajících fyzických osob by bylo i v jejich zájmu, pokud si nenašetří ve svém podnikaní, ale nelze k tomu přistupovat skokově a direktivně. Je to na diskuzi s malými podnikateli.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Odvody chceme snižovat a tyto příjmy nahradit jinými zdroji. Je dobré vědět, že OSVČ oproti zaměstnancům zároveň méně čerpají zdravotní péči a mají samozřejmě nižší důchody.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Realisté naopak nabízejí opačnou cestu. Chceme práci na živnostenské oprávnění legalizovat. Není důvod, aby si zadavatel práce a dodavatel práce nenastavili takový vztah, jaký jim vyhovuje. 

Ivan Bartoš, Piráti

NE, ale – chceme systémově sjednotit zdanění práce (včetně odvodů na pojistné) do jedné sazby. Zdanění práce zaměstnanců snížíme o 1,6 procentního bodu ze současných 48,6 na 47 procent. Rozpočítáni této částky na daň a pojistné si bude stát provádět sám. Živnostníkům nabídneme stejné zjednodušení, ale jednotná sazba bude nižší, aby daňová zátěž zůstala stejná jako dnes. Výhledově chceme zdanění práce zaměstnanců dále snižovat, aby se rozdíl mezi zdaněním práce zaměstnanců a živnostníků zmenšil – ideálně o jeden procentní bod ročně.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO. Mezi dlouhodobě bolavá místa patří přílišná výše odvodů tvořících vedlejší náklady práce. Zelení chtějí hledat konsenzuální řešení, přičemž bychom prosazovali co nejnižší nerovnováhu mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ: částečné snížíme odvody s kompenzací na jiných daních, aby nedošlo k omezování veřejných služeb nebo k jejich nedostupnosti pro široké vrstvy obyvatel, podpoříme snížení odvodů pro rodiče malých dětí a snížíme sazbu sociálního pojištění o pět procentních bodů z ročního základu pojistného nepřesahujícího 60 procent průměrné roční hrubé mzdy u toho rodiče, který intenzivněji pečuje o dítě do 11 let věku (což jsou v drtivé většině ženy).

Jan Farský, STAN

ANO. Máme v programu snižování nákladů na práci, takže právě snižování odvodů, ale v návaznosti na důchodovou reformu.

Petr Fiala, ODS

ANO, navrhujeme snížení odvodů hrazených zaměstnavatelem o dva procentní body.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. Zaměstnanci odvádějí na odvodech mnohem více než živnostníci. Je jim ale také mnohem více z tohoto systému vypláceno. Zaměstnanci jsou například dle analýzy Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků šestnáctkrát častěji nemocní než živnostníci. KDU-ČSL však uvažuje o snížení odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů. V mezinárodním srovnání jsou tyto odvody vysoké a zdražují cenu práce. Je třeba tuto otázku řešit společně s otázkou důchodové reformy a financování zdravotnictví.

Miroslav Kalousek, TOP 09

ANO. Náš návrh na snížení o osm procent se týká jak zaměstnanců, tak živnostníků. Je potřeba si uvědomit, že na povinném pojistném sice živnostníci platí méně, ale jsou také pod mnohem menší sociální ochranou než zaměstnanci.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE.

Andrej Babiš, ANO 2011

ANO. Zavedeme zaměstnanecký výdajový paušál prostřednictvím slevy na pojistném. Budeme tím alespoň částečně kompenzovat výdaje zaměstnanců na dojíždění nebo například zvyšování kvalifikace. Cílem je snížení nákladů práce a zvýšení mobility zaměstnanců. Proto uzákoníme slevu na pojistném 500 korun měsíčně (tj. šest tisíc korun ročně) pro všechny zaměstnance, kterou získají bez dalšího zdanění. Kromě podnikatelů si i zaměstnanci rozhodně zaslouží vlastní výdajový paušál. V závislosti na vývoji státního rozpočtu budeme také usilovat o snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnavateli o dvě až pět procent.

Podporujete vyšší zdanění lidí s vyšším příjmem? Jaké sazby pro jaké příjmy budete případně prosazovat?

Petr Mach a Svobodní

NE. Svobodní jsou proti progresivnímu zdanění v tom smyslu, že nechceme, aby na vyšší příjmy byly uvaleny vyšší sazby daně. Ale v absolutním vyjádření i při jednotné sazbě daně budou lidé s vyššími příjmy platit vyšší absolutní částku na daních. 

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Cílem programu SPO je snížení veřejného dluhu a spravedlivější rozdělování státních zdrojů. Jedním z bodů k naplnění tohoto principu je zprogresivnění příjmů fyzických osob nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

Jiří Dolejš a KSČM

ANO, jde o sazbu 25 procent z hrubé mzdy u lidí s příjmy nad 80 tisíc měsíčně. Naopak u lidí s podprůměrným příjmem by se sazba snížila.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Rozumná míra progrese má smysl. Nesmí to však být demotivující.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Stěžejním bodem našeho ekonomického programu je jedna rovná daň z příjmu pro všechny typy plátců ve výši 15 procent. Současně navrhujeme zrušení superhrubé mzdy, dvojího zdanění a solidární daně. Podporujeme nízké a jednoduché daně. 

Ivan Bartoš, Piráti

NE. Chceme systémově sjednotit zdanění práce (daň z příjmu plus pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem) do jedné sazby, stejné pro všechny příjmové kategorie. Zdanění práce snížíme o 1,6 procentního bodu ze současných 48,6 na 47 procent a v závislosti na úspěšnosti dalších opatření chceme v tomto trendu pokračovat, ideálně tempem jedno procento za rok. Oproti současnému stavu bohatší zaplatí víc, neboť současná solidární daň plně nekompenzuje výši zastropovaného sociálního pojištění.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO. Snížíme počty daňových výjimek a podpoříme progresivní zdanění. Zavedeme rovněž ekologickou daň, která dopadne především na podniky znečišťující životní prostředí a naopak uleví těm, kdo životní prostředí nezatěžují.

Jan Farský, STAN

NE. Nechceme nyní hýbat s daňovými sazbami. Neplánujeme ale ani zavádět progresivní zdanění. Vycházíme z toho, že lidé s vyšším příjmem tak jako tak platí na daních víc.

Petr Fiala, ODS

NE. Navrhujeme rovnou, a tedy spravedlivou daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Zároveň chceme zrušit takzvanou solidární přirážku, která byla zamýšlena jen jako dočasné opatření.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Momentálně je pro nás žádanou hodnotou daňová stabilita. Zákon o dani z příjmu je novelizován častěji, než je především pro podnikatele únosné. Dnešní stav momentálně vyhovuje, lidé s vysokými příjmy jsou již nyní zdaněni o sedm procent více.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Vyšší zdanění lidí s vyšším příjmem TOP 09 určitě nepodporuje. Daň z příjmu právnických a fyzických osob chceme stanovit na 19 procent (u fyzických osob z hrubé mzdy), přičemž zároveň odstraníme nesystémové daňové výjimky.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

ANO. Chceme prosadit progresivní zdanění fyzických osob, které by snížilo daně 98 procentům ekonomicky aktivních osob.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Zrušíme superhrubou mzdu a zároveň snížíme sazby daně z příjmu fyzických osob. Oproti dnešním reálným sazbám 20,1 a 24 procent, které jsou důsledkem navyšování základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem, prosadíme nové sazby 19 a 24 procent z hrubé mzdy, které nahradí i stávající solidární přirážku.

Také podnikajícím fyzickým osobám snížíme základ daně. Na rozdíl od zaměstnanců nemají podnikající fyzické osoby žádného zaměstnavatele, který by za ně platil pojistné a tím jim zvyšoval základ daně. Zrušením superhrubé mzdy se zaměstnancům de facto sníží základ daně o přibližně tři čtvrtiny celkového pojistného, které za ně odvádí zaměstnavatel. Podnikatelé, kteří si celé pojistné platí ze svého, si budou moci od základu daně odečíst tři čtvrtiny pojistného.

Zvednete ruku pro speciální daně pro určitá odvětví (např. banky, pojišťovny nebo telefonní operátory)? Pokud ano, hraje při vašem rozhodování roli, jestli má firma zahraniční vlastníky?

Petr Mach a Svobodní

NE. Všichni podnikatelé by měli mít rovné podmínky. Proto také odmítáme investiční pobídky a daňové prázdniny pro vybraná odvětví a firmy.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Pokud se týká zahraničních vlastníků, tak to faktickou roli nehraje, protože všechny tyto společnosti jsou v zahraničních rukou. Z Česka odplývá ročně zisk po zdanění až 380 miliard korun. Vedle zdanění podporujeme jako alternativu reinvestice těchto firem na území České republiky.

Jiří Dolejš a KSČM

ANO. Po diskuzi. Sami tento druh daně ale nenavrhujeme. Jsme pro druhou sazbu korporátní daně u firem s obratem nad deset milionů; o speciální dani u finančního sektoru jsme ale připraveni jednat (řada okolních zemí takovou daň má), s tím že případný výnos by měl být speciálně směřován (například na důchodový systém nebo na sociální bydlení).

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Je třeba zbrzdit vysávání české ekonomiky zahraničními společnostmi. Je potřeba přijmout zákon o regulaci vývozu kapitálu, jako to udělalo například Maďarsko. Utíkají nám stamiliardy korun, které tyto firmy pak investují u nich doma, platí z nich vyšší mzdy u nich doma a my pak koukáme, že naše mzdy jsou nižší – a problém je, že my vlastně Západoevropanům připlácíme ze svého. Odmítáme být lacinou „montovnou“ pro nadnárodní korporace.

Petr Robejšek, Realisté

ANO. V případě zavedení jedné daně z příjmu ve výši 15 procent bychom navrhovali jedinou výjimku – zdanění bank bychom ponechali ve stávající úrovni. Bankovnictví bylo nejdříve státem sanováno a pak pod cenou prodáno do zahraničí. Proto by měly banky hradit tzv. příspěvek na stabilitu finančního systému.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Podobně jako v okolních státech zavedeme sektorovou daň pro banky. Její výtěžek půjde do zvláštního fondu, který bude určen na zaplacení povinného příspěvku do Evropského stabilizačního mechanismu v případě vstupu České republiky do eurozóny nebo na úhradu pojištěných vkladů v případě krachu větší banky. U telekomunikací je naší prioritou snížit ceny za datové tarify, ve vodárenství podpořit návrat vodovodní infrastruktury zpět do rukou obcí. Zahraniční vlastnictví nehraje roli, stejně bychom postupovali, kdyby tato odvětví ovládaly české firmy.

Matěj Stropnický, Zelení

NE. Sektorová daň není pro Zelené prioritou, případná podpora by závisela na konkrétní podobě návrhu. V oblasti daní Zelení prosazují ekologickou daňovou reformu, podle které by vyšší daně platili největší znečišťovatelé.

Jan Farský, STAN

NE. Žádné takzvané sektorové daně neplánujeme a celkově garantujeme, že firemní daně nevzrostou.

Petr Fiala, ODS

NE. Nechceme zavádět žádné sektorové daně.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Nesouhlasíme se zavedením sektorové daně. Sektorovou daň chápeme jako výjimečnou daň pro výjimečné situace. V této souvislosti se ji zavést nechystáme.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Sektorové daně jsou cesta do pekel. Jakkoli dlážděná dobrými úmysly. Stejně to nakonec zaplatí spotřebitel, tedy občan.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

ANO. Prosazujeme zavedení takzvané bankovní daně, která by se odvíjela od výše aktiv. Chceme tak zabránit odlivu zisků do zahraničí.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. V konečném důsledku by takové zvýšení zaplatil zákazník.

Stále víc se prosazují služby sdílené ekonomiky jako Uber nebo Airbnb. V řadě zemí a měst jsou ale tyto platformy zakázané nebo přísně regulované. Budete chtít regulovat sdílenou ekonomiku? (S placením daní počítáme jako se samozřejmostí.)

Petr Mach a Svobodní

NE. Jsme naopak pro uvolnění podmínek pro ostatní – například omezení regulací, které se vztahují na tradiční hotely nebo taxislužby, aby nebyly proti službám typu Airbnb nebo Uber v nevýhodě.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Transparentní placení daní, zejména u tohoto typu podnikání, za samozřejmost nepovažujeme, spíše naopak.

Jiří Dolejš, KSČM

ANO. Rozlišujme přitom typické svépomocné sdílení občanů (share use) od obcházení zákonů (živnostenských, daňových) v rámci v podstatě velkopodnikání. Firmy jako Uber či Airbnb jsou nová věc, tedy je třeba se věnovat otázkám co a jak zde regulovat. V každém případě sdílení může pomoci efektivnější nabídce různých služeb a nelze ho zatracovat.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Regulovat je třeba každou službu, pokud chceme zachovat nějaké normy a standardy pro spotřebitele. Není možné na jednu stranu část trhu – třeba taxi – regulovat různými podmínkami a na druhou stranu pak zároveň nechat stovky soukromníků jezdit bez pravidel. Ta ovšem nesmějí být omezující – pouze musí standardizovat služby zákazníkům.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Sdílená ekonomika je fenomén, který nemohou státy a města ignorovat, protože zcela proměňuje podstatu fungování celých sektorů služeb (jako právě taxislužba). Vhodnější cestou nám přijde promyšlená deregulace. Existují však sektory a konstelace, kdy je státní regulace a kontrola i do budoucna nutná (např. finanční služby).

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Chceme jasně definovat postavení podnikatele (profesionála) na těchto platformách a stejná férová pravidla bez ohledu na platformu. Uživatel by měl být výslovně upozorněn, zda jsou mu nabízeny profesionální či neprofesionální služby. Příležitostné poskytování služeb prostřednictvím neprofesionálů nesmí být předmětem přílišné a neadekvátní regulace.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO. Sdílená ekonomika přináší tolik potřebné inovace. Některé firmy, jako je například Airbnb nebo Uber, se ale za sdílenou ekonomiku spíš vydávají. Ve skutečnosti to jsou digitální platformy pro klasické podnikání, v rámci kterého ovšem nejsou dodržovány právní předpisy, které musí dodržovat běžní podnikatelé. Je tedy nutné nastavit takové regulatorní prostředí, které na jednu stranu nezbrzdí inovace a na stranu druhou neumožní obcházení zákona.

Jan Farský, STAN

ANO. Sdílená ekonomika je možná budoucnost. Musí platit jasná pravidla, nesmí jít o spekulaci, jako v případě nemovitostí.

Petr Fiala, ODS

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. Sdílené ekonomice je třeba nastavit právní rámec. Nejedná se jen o placení daní, ale také o placení odvodů z daní z příjmů. Sdílená ekonomika je hrozba i příležitost a je třeba ji správně uchopit. Nevyhneme se jí, ale je třeba podchytit její negativní aspekty a dopady. Proto je třeba se bavit za prvé o právním rámci a až následně o regulaci.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Avšak sdílená ekonomika nesmí mít menší povinnosti a náklady než standardní podnikání. Pak je to nefér. Prosazujeme rovné podmínky pro všechny, nejlépe tak, že standardnímu podnikání se dostane úlev.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

ANO. Chceme využít potenciálu sdílené ekonomiky pro ekonomický růst a zlepšení kvality života, ale aby současně neznamenala nekalou konkurenci a neposilovala takzvanou prekérní práci. Tedy práci bez jakékoliv právní ochrany, ze které se neodvádějí odpovídající daně a příspěvky na zdravotní a sociální pojištění a která pro takové zaměstnance znamená, že ve stáří nebo v nemoci o ně nebude postaráno.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Sdílenou ekonomiku podporujeme a musíme zajistit rovné podmínky pro podnikání všem. Zároveň musíme udělat placení daní a odvodů stejně jednoduché jako je právě použití sdílených služeb.

Státní podpora stavebního spoření bývala 4500 korun, dnes je maximálně 2000 korun ročně. Budete se zasazovat o ještě menší státní podporu pro stavební spoření?

Petr Mach a Svobodní

ANO. Svobodní chtějí, aby místo dotací zůstaly lidem peníze přímo v jejich kapsách. Místo podpory stavebního spoření tak navrhujeme všem plošně snížit daně z příjmu a odvody o 1000 Kč měsíčně.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. V současné době, je tato podpora na odpovídající úrovni. Do budoucna ale s dalším určitým omezením počítáme.

Jiří Dolejš, KSČM

NE. Stavební spoření se ukázalo jako osvědčený a oblíbený produkt. K diskuzi je případné rozšíření jeho možného využití na další společensky podporované účely (jako vzdělávání dětí).

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

NE. My chceme podporovat pořízení vlastního bydlení a prosazujeme zavedení bezúročných novomanželských půjček do výše 300 tisíc korun s dobou splatnosti 15 let. Podmínkou je trvalé zaměstnání jednoho z manželů a čistý trestní rejstřík. V případě narození druhého dítěte se bude odpouštět splacení zůstatku jistiny až do poloviny částky. Při narození třetího dítěte se ukončuje splácení a rodina dostane zpět splacenou částku při dovršení 18 let věku prvního dítěte. Je nutné nastartovat porodnost slušných a pracujících rodin, jinak se nám nebude dostávat peněz na průběžné financování důchodů.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Museli bychom být seznámeni s konkrétním návrhem a jeho předpokládanými dopady, sami tento krok navrhovat nebudeme.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Především je třeba směřovat toto spoření k jeho účelu. Výše státní podpory ve skutečnosti vytváří neférovou konkurenční výhodu tomuto produktu.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO, jsme pro další snížení. V současnosti totiž významná část státní podpory skončí na bankovních poplatcích. Pro podporu dostupnosti bydlení máme v programu jiné nástroje, například obecní výstavbu bytů.

Jan Farský, STAN

NE. Chceme, aby samosprávy – se znalostí místních poměrů – budovaly byty pro mladé a seniory.

Petr Fiala, ODS

NE. Žádnou změnu ve výši podpory u stavebního spoření neplánujeme. V uplynulém období se nám – byť jsme byli v opozici – podařilo nicméně prosadit podstatné zjednodušení podmínek stavebního spoření, aby rodiče mohli nakládat s prostředky, které spoří pro své dětí.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Není to v našich prioritách.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. Navíc bychom rádi obnovili činnost Státního fondu rozvoje bydlení, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostřednictvím tohoto fondu budeme podporovat výstavbu obecních bytů a nabízet dlouhodobé bezúročné půjčky na bydlení pro mladé rodiny jako doplňkový zdroj prostředků na pořízení vlastního bydlení.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Lidé potřebují alespoň tuto podporu.

V několika vlnách se zpřísňovala pravidla pro poskytování hypoték. Další zpřísnění je prozatím u ledu. Budete hlasovat pro přísnější pravidla pro hypotéky?

Petr Mach a Svobodní

NE. Zákon ani ČNB by neměla stanovovat dodatečná pravidla hypoték. Podle Svobodných by mělo být na bankách, jaká pravidla pro své hypotéky budou lidem nabízet.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. Nevidíme k tomu žádný důvod.

Jiří Dolejš a KSČM

ANO, ale nejen. Riziko hypoteční bubliny totiž má víc neznámých, není to jen regulace hypotečních institucí, ale i cenové chování realitních agentur a developerů na straně nabídky. Klíčové je předejít nejen nárůstu toxických aktiv ale snížit riziko dluhové pasti pro klienty, kteří musí dlouhodobě splácet půjčku na předražené vlastnické bydlení. Regulace hypoték tedy musí být z tohoto pohledu přiměřená, původní návrh ČNB byl příliš tvrdý.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

NE.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Museli bychom být seznámeni s konkrétním návrhem a jeho předpokládanými dopady, sami tento krok navrhovat nebudeme.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. O zpřísnění nebo uvolnění pravidel však nemá rozhodovat zákon nebo poslanci, ale Česká národní banka. Úvěrové bubliny jsou pro ekonomiku velkým nebezpečím, ČNB by měla mít dostatečné nástroje pro jejich včasné zmírnění, a proto její návrhy podpoříme.

Matěj Stropnický, Zelení

Určitě ANO. Snadný přístup k hypotékám způsobuje výrazný růst cen na trhu s nemovitostmi. Dostupnost bydlení se tedy ve skutečnosti snižuje. Pro zvýšení dostupnosti bydlení jsou efektivní jiné nástroje, jako je například výstavba obecních bytů.

Jan Farský, STAN

ANO. Úvěry musí být poskytovány zodpovědně, ne automaticky každému.

Petr Fiala, ODS

NE. Už poslední zpřísnění pravidel nebylo moc šťastné, pro některé zájemce je teď mnohem těžší – či rovnou nemožné – na hypotéku dosáhnout. Další zpřísnění tedy nepodpoříme.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. Na současnou nemovitostní bublinu je třeba adekvátně reagovat. Je proto možné další zpřísnění hypoték na jedné straně, na druhé straně je třeba vytvořit nový rámec dostupného bydlení zejména pro mladé rodiny a podmínky pro dostatek rezidenčních projektů.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Nemáme to v úmyslu.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. V horizontu několika dalších neplánujeme přísnější podmínky pro získávání hypoték.

Ačkoli se to zrovna nesmí, pacienti si často „obálkovou metodou" zajišťují konkrétního operatéra nebo třeba porodníka. Dáte pacientům možnost vybrat si za příplatek konkrétního lékaře, který je bude operovat?

Petr Mach a Svobodní

ANO. Pokud se na tom pacient a nemocnice dohodnou, měla by být možnost legálně zaplatit příplatek za konkrétního lékaře.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. To se nesmělo ve státních nemocnicích nikdy a není důvod současný právní status quo prolomit. Tuto možnost mají pacienti v soukromých nemocnicích.

Jiří Dolejš a KSČM

NE legalizaci majetkového cenzu v základní zdravotní péči. Svobodná volba lékaře a nadstandardní péče jsou věci, které v takovém případě jdou proti sobě. V podstatě by všeobecná péče měla být pokryta sítí neziskových nemocnic, bez rizika nekvalitní péče, která by zbyla v chudinských veřejných zařízeních. Soukromé kliniky ale existují už dnes. Jde o to neudělat z „obálek“ všeobecnou normu.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Nemá smysl podporovat „černý“ trh. Trváme však na tom, že v rámci zákonného zdravotního pojištění má pacient vždy nárok na nejlepší možnou dostupnou zdravotní péči. Není možné, aby se kvalita péče určovala v rámci zákonného pojištění podle peněženky pacienta. V této souvislosti je třeba určit jasné standardy péče.

Petr Robejšek, Realisté

Rozhodně ANO. Pacient by měl mít možnost výběru a právo připlatit si za nadstandard nebo se na nadstandard připojistit. To platí i pro výběr konkrétního lékaře.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Piráti mají připravený návrh na reformu zdravotního pojištění, která umožní každému si zvolit rozsah svého zdravotního pojištění a spoluúčasti od nuly do zákonného limitu. Tím si pacienti zvolí zároveň i nadstandard, za který si budou chtít připlácet nebo se na něj připojistit. K tomuto nadstandardu může patřit i volba konkrétního lékaře, pokud to bude možné. VZP bude zachována beze změn jako státní garant „bezplatné“ péče ve stávajícím rozsahu.

Matěj Stropnický, Zelení

NE, jsme proti finanční spoluúčasti pacientů a pacientek na poskytované zdravotní péči.

Jan Farský, STAN

ANO, ale nejde o to, vybrat si přímo lékaře. Spíš stanovit jasně standard lékařské péče a pak možnost připlatit si nadstandard. Přístup, že si nikdo připlatit nesmí, je čirý populismus - stejně se to děje, jen skrytě např. sponzorským darem pro nemocnici.

Petr Fiala, ODS

ANO. Chceme ve zdravotnictví podporovat otevřený systém. Ve svém programu proto navrhujeme větší možnost volby pro pacienta – ať už jde o volbu nákladnější metody, materiálu, či konkrétního zdravotnického pracovníka. Pacient by doplatil jen rozdíl oproti plně hrazené péči.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. Možnost vybrat si konkrétního lékaře, který by provedl pacientovi výkon za přesně stanovených podmínek, jsme připraveni podpořit. Prospělo by to našemu zdravotnictví. Musí to ale mít své limity. Není možné z kapacitních důvodů zajistit, aby i drobné výkony dělal každému šéf kliniky nebo primář oddělení. Pak by nebylo možné, aby tito špičkoví specialisté prováděli nejsložitější výkony, pro které jsou právě zásadně potřební.

Miroslav Kalousek, TOP 09

ANO. Zvolit si typ lékařské péče je podle TOP 09 právem každého pacienta. Proto budeme prosazovat zavedení možnosti si za nadstandard připlatit.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. ČSSD prosazuje kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny bez rozdílu.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Zrovna kupování si konkrétního lékaře nepodporujeme. Lékař se musí všem pacientům věnovat se stejnou péčí. Ale chceme zavést systém nadstandardů, kdy bude možné legálně si zaplatit např. za lepší kyčelní kloub či hotelové služby v nemocnici.

Budete pracovat na rychlém přijetí eura?

Petr Mach a Svobodní

NE. Svobodní odmítají zrušení koruny. Jsme ale po to, aby bylo dál legální používat vedle koruny i euro.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. Podporujeme naši českou korunu. Přijímat novou (v tomto případě umělou) měnu soustátí, které se rozpadá a neplní své základní funkce, není možné.

Jiří Dolejš a KSČM

NE. Česká republika u dnes splňuje maastrichtská kritéria, problém je, že evropská měnová unie nefunguje jako optimální měnová zóna a že členové sdílejí riziko nestability. Viz řecký, potenciálně italský problém. Proto nyní nespěcháme s rozhodováním o přistoupení k euru, dobré by bylo, aby si eurozóna vyjasnila jak dál (opět by to mělo být referendem).

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

NE. Jsme proti přijetí eura.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Naopak jednoznačně odmítáme přijetí eura. Pro Českou republiku je nevýhodné a nebezpečné připojovat se k projektu, který je již nyní na pokraji krachu. ČR se nesmí vzdát vlastní měnové politiky.

Ivan Bartoš, Piráti

NE. Přijetí eura podmiňujeme reformami a strukturálními změnami jak na straně Česka, tak Evropské unie. Na české straně je to především přijetí kvalitní finanční ústavy nebo zákony, na straně Evropské unie by měla existovat jasná evropská pravidla pro bankroty států a bank, která budou ekonomicky i morálně přijatelná pro české občany. Přijetí eura je důležité politické rozhodnutí, které vyžaduje konsenzus, podporu veřejnosti a záruky pro občany, aby v budoucnosti nemuseli doplácet například jako Slováci na Řecko.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO, přijetí eura je naším konečným cílem. Zapojení do eurozóny považujeme za přínosné nejen z ekonomického, ale také bezpečnostního a politického hlediska budoucnosti Česka v Evropě.

Jan Farský, STAN

NE. Nikoliv na rychlém, jsme pro zahájení procesu – a v nadcházejícím volebním období se to stihnout nedá. Ale nejsme pro výjimku, k přijetí eura jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie.

Petr Fiala, ODS

NE. V tuto chvíli není jeho přijetí pro Česko výhodné. Chceme vyjednat na jeho automatické přijetí trvalou výjimku – abychom se mohli sami rozhodnout, zda a kdy k němu přistoupíme.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO. KDU-ČSL je pro přijetí eura, budoucí vláda bude muset stanovit konkrétní termín pro jeho přijetí.

Miroslav Kalousek, TOP 09

ANO.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. Nemáme jasně určeno. ČSSD rozhodně podporuje vstup do eurozóny, ale až v okamžiku, kdy to pro nás bude hospodářsky i sociálně výhodné. Prvním krokem k přijetí evropské měny bude vstup do systému směnných kurzů ERM II, který nám umožní nastavit stabilní a výhodný kurz koruny. Současně však požadujeme, aby Evropská unie zavedla nástroje skutečné sociální konvergence, tedy sbližování mezd, životní úrovně a sociálních standardů v EU.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Společná měna má nyní mnoho problémů a přistoupit k euru musíme až ve chvíli, kdy nebude hrozit, že čeští občané budou muset ručit za dluhy jižních států Evropské unie. Také bychom se připravili o nezávislou měnovou politiku.

Budete se snažit, aby skončily ekonomické sankce vůči Rusku?

Petr Mach, Svobodní

ANO. Jednotlivci a firmy nemůžou za kroky politiků. Sankce mají případně směřovat vůči politikům.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Směrem k Rusku jsou neúčinné, naopak posilují pozici ruského prezidenta Vladimíra Putina a například i německých bank, které mu poskytují finance pro urychlené investice, směřující k zvýšení soběstačnosti v komoditách, které jsou předmětem sankcí.

Jiří Dolejš, KSČM

 ANO. Sankce jsou nepříliš účinné, zatěžují vlastně ekonomicky obě strany a přispívají k geopolitické eskalaci. Jsme pro ukončení tohoto nátlaku, místo obchodních válek bychom raději viděli jednání.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Poškozují Evropu i nás a nemají ani politické zdůvodnění.

Petr Robejšek, Realisté

ANO. Ekonomické sankce vůči Rusku nefungují a poškozují naši vlastní ekonomiku.

Ivan Bartoš, Piráti

NE. Ruská vláda neplní závazky vyplývající z minských dohod. Sankce nejsou pro Česko příjemné, ale v danou chvíli jsou nutným zlem.

Matěj Stropnický, Zelení

NE, nebudeme, tyto sankce mají svůj účel, Evropská unie musí dát Ruské federaci jasně a mírovou cestou najevo, že krymskou agresí překročila mezinárodní právo a vážně ohrozila vzájemné vztahy.

Jan Farský, STAN

NE. Důvody pro zavedení sankcí dosud nepominuly.

Petr Fiala, ODS

NE. O skončení sankcí je možné se bavit až ve chvíli, až Rusko změní své chování – tedy především přestane narušovat suverenitu a bezpečnost Ukrajiny, ať už přímo či nepřímo, a ukončí okupaci Krymu. Sankce jsou navíc příkladem věci, k jejíž změně je potřeba širší mezinárodní shoda.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Podle dohody EU. Neočekáváme, že by sankce skončily.

Miroslav Kalousek, TOP 09

Rozhodně NE. Sankce vůči Rusku mají své opodstatnění kvůli stále trvajícímu porušování mezinárodního práva ze strany této země.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. 

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Měli bychom spíš změnit jejich podobu, jelikož nynější sankce nedonutily Kreml k tomu, aby ukončil okupaci Krymu a podporu povstalců na východě Ukrajiny.

Budete prosazovat další omezení produkce skleníkových plynů?

Petr Mach, Svobodní

NE. Podpora biopaliv a solárních elektráren se neosvědčila. Lepší je nechat na firmách, aby přirozeně v rámci boje o zákazníka nabízely výrobky s nižší spotřebou.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Je to nezbytné a důležité.

Jiří Dolejš, KSČM

ANO. Nejde o to zda, nýbrž jak. Nezpochybňujeme riziko klimatických problémů spojených s antropogenními faktory (přinejmenším v rovině předběžné opatrnosti). Ale jde o problém globální a Česko jistě nemůže kompenzovat chování hlavních znečišťovatelů (USA, Čína…). Vyhlašované cíle chápeme jako orientační a opakovaně by mělo být diskutováno jejich naplňování v kratších časových intervalech tak abychom jednostranně neoslabili svůj vlastní průmysl oproti ostatním.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Podporou dopravy s minimem emisí – od železnice po elektromobily.

Petr Robejšek, Realisté

NE. Snižování skleníkových plynů je žádoucí, ale musí probíhat racionálně, nesmí být drahé, devastovat půdu a krajinu. Také nesmí snižovat konkurenceschopnost našeho průmyslu vůči zahraniční konkurenci. Hlasovali jsme ve Sněmovně proti přijetí Pařížské klimatické dohody. Měli jsme vůči ní od počátku celou řadu výtek. Odstoupením USA a Turecka beztak ztratila jakýkoli smysl.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Chceme se zaměřit na zlepšení kvality ovzduší a snížit plýtvání uhlím v zastaralých uhelných elektrárnách. Spalování uhlí, ropy a plynu mají na znečišťování ovzduší podíl 95 procent. Jsme proti prolomení limitů na těžbu uhlí. Chceme vyvážený energetický mix.

Matěj Stropnický, Zelení

Rozhodně ANO.

Jan Farský, STAN

ANO.

Petr Fiala, ODS

NE. Budeme prosazovat zvyšování efektivity výroby a přirozený nárůst využití alternativních zdrojů energie. Umělé limity na emise skleníkových plynů však ohrožují náš průmysl a odsouvají výrobu do jiných zemí, které si s ochranou životního prostředí hlavu nelámou vůbec.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

ANO.

Miroslav Kalousek, TOP 09

ANO. Hlasovali jsme pro pařížskou dohodu a ochranu klimatu bereme vážně. Z tohoto hlediska budeme dbát na to, aby Česko své závazky v oblasti snižování skleníkových plynů plnilo.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

ANO.

Andrej Babiš, ANO 2011

ANO. Česká republika by měla jít cestou čisté a nízkoemisní energetiky a průmyslu. Počítáme s dostavbou bloků jaderných elektráren a podporou obnovitelných zdrojů.

Často se novelizuje zákon o rozpočtovém určení daní, který určuje, kolik z (některých daní) dostanou obce, kolik kraje a kolik jde do státního rozpočtu. Dáte víc peněz obcím?

Petr Mach a Svobodní

ANO. Svobodní podporují daňovou autonomii obcí a to, aby obce dostávaly daň z příjmu od poplatníků z dané obce namísto přerozdělování daní a dotací.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Venkov se vyklidňuje a je třeba tento dlouholetý proces zastavit. Zvláštní zřetel je třeba dát malým obcím do dvou set obyvatel, které jsou ohroženy nejvíce.

Jiří Dolejš, KSČM

ANO, ale zákon o rozpočtovém určení daní sám to nevyřeší. Takzvané určení daní je trvalý problém – proporce mezi kraji, malé versus větší obce. Vždycky se čas od času objeví inciativa vymyslet spravedlivější vzorec. Některé minulé úpravy jsme podpořili (zejména ve prospěch menších obcí). Jde ale jen o přerozdělování, tímto způsobem se nedá ekonomická autonomie zajistit. Takže dílčí úpravy ano – např. jde o regionální dopravní síť (po přesunu kompetencí zdaleka na ni nešly odpovídající peníze). Ale na úkor zásadní redukce státního rozpočtu.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Chceme, aby obce měly možnost stavět školy, sociální byty atd. – musí na to mít peníze.

Petr Robejšek, Realisté

NE, museli bychom být seznámeni s konkrétním návrhem a jeho předpokládanými dopady, sami tento krok navrhovat nebudeme.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Nemáme sice přesná čísla, ale chceme změnu rozpočtového určení daní ve prospěch menších obcí. Ty chceme podpořit i rychlejším rozvojem infrastruktury – dostavbou hlavních dopravních tepen, pokrytí venkova vysokorychlostním internetem, vyšší podporou drobných zemědělců namísto nadnárodních korporací.

Matěj Stropnický, Zelení

ANO, doporučujeme zvýšit podíl obcí, protože to považujeme za principiálně správné. Adekvátně se tím ale zmenší objem státních dotačních programů.

Jan Farský, STAN

ANO. V programu máme přesun některých kompetencí ze státu na místní a krajské samosprávy – a s tím musejí přejít na samosprávy i peníze pro výkon těchto pravomocí. Chceme silný, ale štíhlý stát v těch oblastech, kde je nezastupitelný (obrana, bezpečnost, zahraniční politika, justice), a silné samosprávy.

Petr Fiala, ODS

NE. Obce automaticky dostávají více peněz s růstem ekonomiky, a tedy lepším výběrem daní. O výraznější změně neuvažujeme. Chceme spíš snížit daň z příjmu a nechat tak peníze občanům.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Obce jsou momentálně dobře finančně sanovány, navíc mohou samy zvýšit daň z nemovitosti, kterou má 92 procent obcí na nejnižší možné úrovni.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. My jim nic nedáme, protože žádné peníze nemáme. V rámci přerozdělení mezi stát – kraje – obce jsme připraveni dále diskutovat o co nejspravedlivější rozdělení celospolečenských příjmů mezi tyto úrovně rozpočtu. Přímo to souvisí s povinnostmi, na které se náklady vážou, a tyto povinnosti chceme redukovat. To je možná lepší než přidávat peníze.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE, nemáme jasně určeno.

Andrej Babiš, ANO 2011

ANO. Silná obec s dostatečnými zdroji a přímo voleným starostou je to, o co se v budoucím volebním období zasadíme.

Mají hodně zaměstnanců a jejich pád by mohl přinést velké otřesy. Má stát zachraňovat velké firmy jako například OKD?

Petr Mach, Svobodní

NE. Ale stát má lidem usnadnit hledání nového uplatnění, například nezavádět EET a jiné komplikace podnikání.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

ANO. Stát má v odůvodněných případech pomáhat a současně aktivně řešit viníky tohoto stavu. V uvedeném případě to je současný premiér Bohuslav Sobotka, který jako tehdejší ministr financí předložil vládě privatizaci OKD, která byla hluboce podhodnocená a s neúplným soupisem majetku (byty).

Jiří Dolejš, KSČM

ANO, ale ne jako náplast na špatné podnikání. Pokud by soukromé firmy mohly kalkulovat s injekcemi od státu, šlo by o případ morálního hazardu. Je problém, pokud stát privatizuje zisky a socializuje ztráty. Následky špatné privatizace (jako OKD) jsou speciální problém. Ale spíš jsme pro trvalejší posílení vlastnických práv státu ve vybraných oborech, rozhodně ne pro dotování neúspěšného soukromého podnikání.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Stát má pomáhat a nepřekážet – v tomto případě stát firmu OKD nechal ukrást. Pomoci může tak, že zruší podvodnou privatizační smlouvu, kterou podepsal současný premiér Bohuslav Sobotka (tehdejší ministr financí) a bude žalovat viníky o náhradu škody. Konečným řešení nemůže být to, že škody za viníky zaplatí stát ze svého – tedy z našeho.

Petr Robejšek, Realisté

NE. V první řadě politici nemají prodávat významné firmy pochybným způsobem a pod cenou spřáteleným miliardářům, jak to předvedli sociální demokraté. Pokud zbankrotuje ztrátový soukromý podnik, není úlohou státu zachraňovat jej na účet ostatních daňových poplatníků.

Ivan Bartoš, Piráti

Určitě NE. Stát by se měl v těchto případech starat o propuštěné zaměstnance a svou pomoc směřovat jim. Stát ukázal dobrou vůli při prodeji bytů OKD, ale doplatil na to. Další finanční podpora skupině Zdeňka Bakaly by byla bláznovství.

Matěj Stropnický, Zelení

NE. Zelení jsou pro uzavření dolů a zástavu těžby uhlí, takové firmy jako OKD tedy ne. Jen minimum zaměstnanců v dolech jsou klasičtí horníci, a pokud přece jen, ti budou rekvalifikováni z prostředků v evropských fondech určených k tomuto účelu.

Jan Farský, STAN

NE. Je to soukromá firma. Stát má připravit programy na pomoc lidem, které postihl krach podobných společností, ne pomáhat těmto firmám samotným.

Petr Fiala, ODS

NE. Stát má vytvářet podmínky, aby lidé, kteří přijdou o práci z důvodu konce firmy, mohli co nejrychleji najít práci jinde. Uměle udržovat nekonkurenceschopné firmy nelze. Chceme také omezit investiční pobídky pro velké firmy, protože dostávají neoprávněnou výhodu oproti menším již fungujícím společnostem.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. KDU-ČSL podporuje zejména malé a střední podnikatele. Velké firmy má stát zachraňovat pouze výjimečně.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE. Jsme velmi zdrženliví až odmítaví k státním zásahům do krachu, byť sebemenších firem. Téměř vždy se jedná o prodloužení agonie a zbytečné náklady daňových poplatníků.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE, nemáme jasně určeno. Stát nemá a priori zachraňovat podniky, za které mají výhradní zodpovědnost především jejich majitelé a vedení společnosti. Musí se ale postarat o udržení sociálního smíru v dané oblasti při případném krachu takto specificky významného podniku.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Stát nemůže dotovat ekonomicky ztrátové podniky pouze kvůli udržení zaměstnanosti. Co se týče OKD, jsme přesvědčeni, že za tuto krádež je nutno potrestat všechny podnikatele a politiky, kteří takovýto nevýhodný prodej posvětili a provedli.

Legalizujete nějaké drogy?

Petr Mach, Svobodní

ANO. Výroba a užívání marihuany pro vlastní potřebu by neměly být trestné.

František Ringo Čech, Strana práv občanů

NE. V žádném případě nesouhlasíme. A to ani v případě takzvaných měkkých drog.

Jiří Dolejš, KSČM

NE v rámci nějaké konjunkturální kampaně. Americká prohibice ukázala jak problematické je měnit kvůli nějaké kampani společenskou toleranci vůči různým podobným látkám jedním i druhým směrem. Legální jsou u nás alkohol a tabák (mimochodem, u protikuřáckého zákona jsme za přiměřenou regulaci). Základ je ochránit zejména děti a mladistvé. U dalších látek (soft drugs) jde minimálně o důkladné zohlednění názorů expertů, zkušenosti ve světě se vyvíjejí – ovšem například dekriminalizace marihuany (podobně jako její lékařské využití) není legalizace.

Tomio Okamura, SPD Tomio Okamura

ANO. Konopí pro léčebné účely, pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou.

Petr Robejšek, Realisté

NE, museli bychom být seznámeni s konkrétním návrhem a jeho předpokládanými dopady, sami tento krok navrhovat nebudeme.

Ivan Bartoš, Piráti

ANO. Zavedení léčebného konopí bylo v České republice bohužel provedeno velmi špatně a reálně tak není pacientům dostupné. Piráti navrhují regulovanou legalizaci konopí pro léčebné i rekreační účely. Kromě 3,25 miliardy na daních ročně přinese správně provedená legalizace také omezení přístupu k rekreačnímu konopí pro děti, ve kterém jsme bohužel první v Evropě.

Matěj Stropnický, Zelení

NE. Nejedná se o drogy, prosazujeme zlepšení dostupnosti léčebného konopí a léčebného využití psychedelik. Prosadíme legalizaci držení konopí a jeho pěstování v malém množství pro osobní užívání.

Jan Farský, STAN

NE.

Petr Fiala, ODS

NE. O úplné legalizaci neuvažujeme, nicméně stát by měl být benevolentnější k pěstování konopí pro vlastní potřebu.

Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL

NE. Nelegalizujeme.

Miroslav Kalousek, TOP 09

NE, nelegalizujeme. Současná právní úprava je podle nás dostačující.

Lubomír Zaorálek, ČSSD

NE. Naše vláda umožnila prodej léčebného konopí, s legalizací drog nicméně v žádném případě nepočítáme.

Andrej Babiš, ANO 2011

NE. Pro rekreační použití nikoliv. Ale stát musí dát konečně do pohybu systém distribuce českého lékařského konopí, aby se konečně dostalo k pacientům. Konopí stále musíme dovážet ze zahraničí, což je pro pacienty příliš drahé.