Ceny v Česku přeskočily další laťku

Pro analytiky i pro Českou národní banku (ČNB) byl údaj o říjnové inflaci, který ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad, do určité míry překvapením. V říjnu vzrostly spotřebitelské ceny v meziročním srovnání o 4 procenta, v září byla meziroční inflace 2,8 procenta. Růst spotřebitelských cen, jimiž se inflace měří, byl nejvyšší od ledna 2002 a dosáhl horní hranice pásma, v němž by inflaci ráda viděla ČNB.

Ve srovnání s minulým měsícem ceny poskočily o 0,6 procenta. Mléko zdražilo o 14,8 procenta. Máslo bylo dražší o 14 procent. Ceny mouky stouply za říjen o 11,9 procenta. Oproti loňskému říjnu byl ovšem růst cen potravin o poznání vyšší: mouka meziročně podražila o 41 procent,. polotučné trvanlivé mléko stálo o 39,7 procent více, máslo o 35 procent.

Měsíční inflace měřená indexem spotřebitelských cen (meziročně)

Zdroj: ČSÚ

"Růst cen jednotlivých položek obvykle závisel na tom, jak dobře lze jednotlivé komodity v nich použité vyvážet. Čím více lze zboží vyvézt, tím byl nárůst cen vyšší. Za růstem cen tedy nestojí rostoucí domácí poptávka, ale rostoucí ceny v zahraničí, kterým se přizpůsobujeme," vysvětluje Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance.

Významně stouply rovněž ceny bydlení. Nájemné se meziročně zvýšilo o 9,7 procenta, přičemž regulované nájemné stouplo o 17 procent, zatímco nájemné tržní naopak o 0,3 procenta kleslo. To je špatná zpráva pro ty, kdo koupili byt na hypotéku, kterou chtějí splácet z nájemného. Zdražilo topení: zemní plyn o 3,6 procenta a tuhá paliva o 18,2 procenta. Platby za vodné a stočné se zvýšily o 6,7 procenta, respektive o 5,5 procenta, za elektřinu se platilo o téměř 8 procent více.

Třetím tahounem inflace byly v říjnu ceny v dopravě, které vzrostly meziročně o 3,9 procenta. Celkem ceny zboží stouply o 4,6 procenta, ceny služeb o 3,2 procenta.

Nižší proti loňsku byly ceny domácích spotřebičů a některé spotřební elektroniky.

Míra inflace v Česku je nyní o 1,4 procentního bodu vyšší než v Evropské měnové unii. Zdražování ovšem nemá být brzy konec. Od 1. ledna se do cen promítnou státní zásahy: zvýšení regulovaných cen, nově zavedené platby, např. ve zdravotnictví, zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty či zavedení ekologických daní. "Změna daní a regulovaných cen by mohla posunout inflaci možná až k šesti procentům," prorokuje David Marek, šéfekonom investičního portálu Patria Online.

Na růst cen zatlačí i zaměstnanci požadavky na zvýšení mezd. Poptávka po nových pracovních totiž neutuchá. V říjnu opět klesla nezaměstnanost, a to více, než ekonomové očekávali: na 5,8 procenta proti původně odhadovaným 5,9 procenta a proti zářijovým 6,2 procenta. Napjatá situace na pracovním trhu spolu se sílícím inflačním očekáváním budou zrychlovat růst mezd.

"Tvůrci měnové politiky by se ale plašit neměli," uklidňuje Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. "Pokud od meziroční inflace ve výši 4 procenta odečteme efekt vyššího růstu cen potravin (se kterými toho ČNB stejně mnoho nenadělá), nápojů a tabáku, které vzrostly kvůli zvyšující se spotřební dani, a cen bydlení, které rostou kvůli deregulaci nájmů a vyšším cenám energií, dostaneme meziroční míru inflace pouze 0,4 procenta. Při zohlednění silných úrovní koruny proti euru i dolaru a při nejistotě ohledně vývoje globální ekonomiky se domníváme, že ČNB bude se zvyšováním sazeb prozatím vyčkávat," dodává Brožka

S tím ovšem nesouhlasí David Marek z Patria Online: "Nejpravděpodobnější odpovědí ČNB bude zvýšení úrokových sazeb, které by mohlo přijít v úvodu příštího roku." S ním by zdražily i hypotéky či spotřebitelské úvěry. Naopak lepší by mohlo být úročení vkladů.

Ohrožují rychle rostoucí ceny českou ekonomiku?