Zvýšení životního a existenčního minima. Jak ovlivní příjemce dávek a lidi v exekuci?

Životní minimum je společensky uznaná hranice měsíčního příjmu, který má pokrýt základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygienu. Existenční minimum představuje částku nezbytnou k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití. V praxi jsou obě minima určující pro přiznání několika sociálních dávek, někdy i pro samotnou výši dávky. Kromě toho životní minimum ovlivňuje také výši nezabavitelného minima – sumy, která musí zůstat na živobytí člověku v exekuci.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se mají obě minima zvýšit, svůj návrh chce vládě představit tento týden. O kolik životní a existenční minimum stoupne a jaký vliv to bude mít na příjemce dávek a lidi v exekuci?

Růst po šesti letech

Obecně platí: pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby vzrostou alespoň o pět procent, může vláda svým nařízením částku životního a existenčního minima zvýšit. Uvedenou možnost politici využili naposledy v roce 2012. V dalších dvou letech rostly náklady domácností pomaleji, stoupat – o víc než pět procent – začaly až v roce 2015. S přihlédnutím k ekonomickým a sociálním souvislostem ale vláda ke zvýšení minim nepřikročila.

„Životní a existenční minimum se nezvyšovalo šest let. Od roku 2014 ale rostou náklady rodin na základní životní potřeby, každoročně o více jak pět procent. Celé dvě třetiny příjemců tvoří lidé, kteří nemohou pracovat – důchodci, matky samoživitelky a zdravotně postižení. Do této skupiny spadá také více jak 69 tisíc nezaopatřených dětí,“ shrnuje hlavní argumenty pro navýšení obou částek ministryně Maláčová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy porovnalo čísla za rok 2011 až 2018 a vypočetlo, že životní a existenční minimum má vzrůst o 11,1 procenta. Právě tolik dělal podle sdělení Českého statistického úřadu skutečný nárůst příslušného indexu spotřebitelských cen (počítá se bez bydlení, vody, energie a paliv). Životní minimum, které aktuálně dělá 3410 korun pro jednotlivce, by se tak podle ministryně mělo od Nového roku zvýšit na 3790 korun. O 11,1 procenta vyšší má být i existenční minimum – namísto aktuálních 2200 korun půjde o částku 2440 korun.

Platí, že životní minimum domácnosti závisí na počtu jejich členů a také věku nezaopatřených dětí. Konkrétní sumy vidíte v tabulce níž.

Pokud návrh Maláčové projde, rodič samoživitel s jedním dítětem mladším šesti let si polepší o 540 korun – jeho životní minimum se zvedne ze 4880 na 5420 korun. Rodině se dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku pět a osm let stoupne strop životního minima z 9850 korun na 10 940 korun. Životní minimum vaší domácnosti podle aktuálně platných not si lehce spočítáte na naší kalkulačce.

Životní minimum. Dávky a nezabavitelné minimum

S životním a existenčním minimem je u nás provázaných sedm sociálních dávek. Pro porodné, přídavek na dítě a v určitých případech i doplatek na bydlení je životní minimum rozhodující z hlediska nároku na dávku. Na porodné například dosáhne pouze rodina s příjmem nižším než 2,7násobek životního minima. U přídavku na dítě je hranicí příjmu 2,4násobek životního minima. Proto pokud životní minimum stoupne, rozšíří se počet lidí, kteří na zmíněné dávky dosáhnou. Širší bude také okruh příjemců, kteří dosáhnou na zvýšení (o 2000 korun) příspěvku na péči pro děti mladší osmnácti let.

Kdo a kolik

Kolik Čechů se bez dávek pomoci v hmotné nouzi neobejde a jak se počet příjemců měnil v čase, napoví statistiky ministerstva práce. Jejich přehled si můžete projít v našem článku:

Kolik lidí čerpá dávky?

Zvýšení životního a existenčního minima ale ovlivní i sumy, které stát na dávkách vyplatí. Půjde například o mimořádnou okamžitou pomoc (jednu z dávek v hmotné nouzi), kde se výše dávky váže na násobky životního i existenčního minima – například když vás povodeň připraví o bydlení nebo osobní věci, vyplatí úřad práce až patnáctinásobek životního minima. Případný růst minim může ovlivnit také výši příspěvku na zvláštní pomůcku, vyšší bude i příspěvek na živobytí (další z dávek v hmotné nouzi). Ten odpovídá nejméně částce existenčního minima, v některých případech – zejména při splnění určitých podmínek – ale může dosahovat až sumy životního minima. Podrobnosti v článku:

• Příspěvek na živobytí. Kolik dělá a kdo má nárok?

Důležitou roli hraje životní minimum také při výpočtu takzvané nezabavitelné částky. Jde o sumu, která musí měsíčně zůstat každému dlužníkovi v exekuci. V praxi se nezabavitelná částka počítá jako dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel – bez ohledu na to, v jak velké obci dlužník skutečně žije. Pro letošek dělá nezabavitelná částka 6225,33 korun. Jestliže dojde ke zvýšení životního minima, vzroste na 6478,66 korun (za předpokladu, že pro příští rok neporostou normativní náklady na bydlení).

Nejspíš v roce 2020

Růst životního a existenčního minima a tedy i sociálních dávek a počtu jejich příjemců se samozřejmě neobejde bez navýšení výdajů státní kasy. Podle odhadů ministerstva práce půjde přibližně o 454 milionů korun. Z toho 359 milionů připadne na dávky v hmotné nouzi a pětadevadesát milionů korun na dávky státní sociální podpory.

Ministryně financí Alena Schillerová ovšem už dřív uvedla, že návrh státního rozpočtu pro příští rok s dodatečnými výdaji nepočítá. Zvýšení životního a existenčního minima se ale Schillerová nebrání, reálné je podle ní až v roce 2020. Na stejný rok a ze stejného důvodu ministryně odsunula také navýšení rodičovského příspěvku.

• Rodičovský příspěvek se zvýší nejdřív v roce 2020

O zvýšení životního a existenčního minima bude vláda jednat nejspíš dvanáctého prosince. Než bude jasno, můžete si alespoň projít, co na růst minim říkají experti z řad politiků a ekonomů.

• Očima expertů: Zvýšit životní minimum?

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem