Metropolitní spořitelní družstvo přišlo na konci září o licenci. Záložna, která odpočátku nesouhlasila ani s kroky centrální banky, ani se zablokováním svých účtů státní zástupkyní Danielou Smetanovou, podala proti odnětí licence rozklad. Bankovní rada České národní banky však rozhodla, že na odebrání licence, na jejímž základě kampelička nabízela své služby, trvá. Toto rozhodnutí nabylo včera právní moci.
V tiskové zprávě, kterou Česká národní banka včera rozeslala, se nešetří přísnými slovy. Odebrat povolení prý bylo jediné řešení, které „charakter, systematičnost a rozsah nedostatků“ umožňoval.
„Metropolitní spořitelní družstvo poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů, neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr, jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývalo se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody. Při tom se spoléhalo na poskytnuté zajištění, jehož hodnotu akceptovalo navzdory zřejmým nesrovnalostem při jejím určování. Po poskytnutí úvěru Metropolitní spořitelní družstvo neprověřovalo, zda poskytnuté prostředky byly využity v souladu s deklarovaným účelem a nakolik reálné bude jejich splacení.“
Metropolitní spořitelní družstvo vzniklo v srpnu roku 1999 jako malá regionální záložna se sídlem v Brně. V posledních zhruba pěti letech rozšířila svou aktivitu do dalších regionů a založila pobočky také v Praze, Olomouci, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě, Jihlavě a Zlíně. Původní kapitál navýšila z původních 120 tisíc korun na více než miliardu. Počet jejích členů postupně stoupal ze 30 zakládajících až na 14 tisíc.
Sedmého května letošního roku ČNB předběžným opatřením zakázala družstvu přijímat vklady a poskytovat úvěry, o několik dní později Vrchní pražské zastupitelství zablokovalo záložně pro podezření ze souvislosti s trestnou činností několik účtů s prostředky ve výši jednotek miliard. Na konci září pak ČNB odebírá družstvu licenci, což bylo definitivně potvrzeno včera.
Metropolitní spořitelní družstvo už nemá šanci rozhodnutí zvrátit. Jisté právní kroky přesto podniká. Vedení kampeličky totiž považuje přístup regulátora za zaujatý, respektive doslova „likvidační“. „Postup České národní banky vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu byl od samého počátku nestandardní, účelový a likvidační a z našeho pohledu předem rozhodnutý,“ píše se v tiskovém prohlášení, které včera Metropolitní spořitelní družstvo rozeslalo a vyvěsilo na svůj web. Česká národní banka se prý jen minimálně zabývala jeho argumentací a neumožnila družstvu účast na zasedání rozkladové komise Bankovní rady České národní banky. Regulátor prý postupuje podle připraveného scénáře a kampeličce nezbylo než podat trestní oznámení na neznámého pachatele, aby se prověřily všechny okolností vedoucí k likvidaci Metropolitního spořitelního družstva i družstevních záložen jako tržního segmentu.
Peníze uložené v kampeličce jsou pro případ krachu záložny pojištěné, ovšem jen do omezené výše. Pokud nároky vkladatele nedokáže uspokojit záložna, mají nárok na výplatu svých peněz až do výše sta tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun). O peníze nad sto tisíc eur přijdou. Prostředky se vyplácejí z Fondu pojištění vkladů.
Fond pojištění vkladů v únoru letošního roku spravoval zhruba 25 miliard korun. Krach jedné nebo dvou kampeliček by ustál bez problémů (Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital by znamenal závazek maximálně 13 miliard). Pokud by se ale strhla lavina, a začaly by krachovat i ostatní záložny, bude fond určitě vyčerpán. Pak by musel žádat o výpomoc stát nebo si půjčovat. Nebyla by to nová situace, tři miliardy si musel půjčit už v roce 2003 po krachu Union banky.
Více o Fondu pojištění vkladů v rozhovoru s jeho šéfkou Renatou Kadlecovou:
Družstevní záložna, která měla od května obstavenou část prostředků a podle předběžného rozhodnutí centrální banky nesměla přijímat nové vklady, měla přirozeně problémy s výplatou úložek svých klientů. Prostředky se snažila získat i prodejem cenných papírů, které měla v držení, každopádně ale zdaleka všechny pohledávky vyplatit nemohla. Je tu tedy přirozeně otázka, kdy se klienti konečně svých peněz dočkají.
Když totiž loni v březnu odebrala Česká národní banka licenci kampeličce Unibon, trvalo jí až do července, než oznámila její platební neschopnost – což je zároveň také povel pro Fond pojištění vkladů, aby začal vyplácet peníze klientům. A připomeňme, že od toho okamžiku má Fond pojištění vkladů ještě dvacet dnů, než začne pojištěné vklady vyplácet.
V případě Metropolitního spořitelního družstva bude postup poněkud jiný: centrální banka insolvenci vyhlašovat nebude, ale jak plyne z jejího včerejšího prohlášení, hodlá pro kampeličky navrhnout likvidátora. Likvidátor, kterého na návrh České národní banky jmenuje soud, pak teprve začne zkoumat, kolik klientů se dá případně uspokojit ze zdrojů v kampeličce a kolik by případně zbylo na Fond pojištění vkladů. Postižení klienti Metropolitního spořitelního družstva mají tedy jistotu, že se ke svým pojištěným penězům – podle zákona je do výše sta procent pojištěn vklad do sta tisíc eur (cca 2,7 milionu korun) na osobu – dostanou. Pokud jde ale o termín, o tom je jistota jediná: nebude to právě hned. A přitom na peníze lidé čekají už přes půl roku.
Družstevní záložna (kampelička) je družstvo, jehož činností je primárně přijímání vkladů, poskytování úvěrů a další finanční a peněžní služby. Tyto služby poskytují členům družstva, kteří družstevní záložnu společně vlastní a řídí.
Spořitelní a úvěrová družstva začala na českém venkově vznikat v 50. letech 19. století. Jejich propagátorem byl lékař František Cyrill Kampelík (1805–1872). Po něm se také záložny nazývají kampeličky.
Nově u nás kampeličky začaly vznikat v polovině 90. let 20. století. Jejich počet prudce rostl až na 127 v roce 1999. Neslavný konec některých z nich vedl k výraznému zpřísnění dohledu nad družstevními záložnami, který je obdobný dohledu nad bankami. Po pádu Metropolitního spořitelního družstva bude v Česku záložen rovný tucet.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 12. 2013 21:24, jindra
Jako člem MSD jsem chodil na valné hromady. Na můj dotaz, kolik má MSD klasifikovaných úvěrů, mi vedení odpovědělo, že žádný. Takže už tehdy to vypadalo podivně. Naštěstí socialistická EU zařídila 100% ručení vkladů, takže jsem z MSD neutekl. Navíc až do výplaty vkladu běží královské úročení, takže díky, EU.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 1. 2014 5:36, Michal
Jenže to je právě mýlka, dostanete pouze své prostředky bez úroku, na úrok se totiž pojištění vkladu nevztahuje, takže jste měl po celou dobu uložené peníze a nic z toho.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.