Po skoro dvou měsících od vypuknutí afér ve zmíněných velkých kampeličkách stále nevíme, k čemu kontroloři České národní banky, respektive policejní vyšetřovatelé, dospěli. Metropolitní spořitelní družstvo má zablokovaný účet a vklady vyplácí z prodeje cenných papírů. WPB Capital vzorně spolupracuje s kontrolory České národní banky. Zato jsme se za tu dobu už mnohokrát dočetli, že potíže má celý sektor. Myšleno strukturální potíže, ne potíže spojené s mediálním dopadem obou afér. Odborníci i média poukazují na „pochybné“ podnikání záložen. Vysoké úrokové sazby na vkladových produktech jsou prostě podezřele vysoké. Aby záložny vydělaly, musí prý půjčovat problematickým dlužníkům. Výše klasifikovaných – tedy problémových – úvěrů je jasným důkazem.
A nemůže to být jinak?
Konec května. Velký poplach. Metropolitní spořitelní družstvo má zablokované peníze, Česká národní banka začala řízení – doposud neskončené – také se záložnou WPB Capital. Ta ovšem stále peníze vyplácí, jen neuzavírá nové vklady, nepůjčuje, nepřijímá členy...
„Fond má dostatek finančních rezerv, aby uhradil krach v podstatě celého sektoru družstevních záložen. Pokud jde o počet bank, které by mohly zkrachovat a my bychom si na vyplácení vkladů nemuseli půjčovat, tak těch je zhruba osm až devět,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz ředitelka Fondu pojištění vkladů Renata Kadlecová.
Snahou každé instituce poskytující úvěry je minimalizovat riziko ztráty. Snížení ztráty lze dosáhnout dvěma způsoby:
Vhodným výběrem se myslí, že potenciální věřitel – pro náš případ banka nebo družstevní záložna – si potenciálního dlužníka pořádně prověří, než mu úvěr skutečně poskytne. Potenciálně problémoví klienti jsou na základě stanovených kritérií vyloučeni už ve fázi výběru. Tento způsob má svá úskalí. Posuzování je v mnoha případech ovlivněno individuálním úsudkem odpovědného pracovníka. Problém jsou i s časem se měnící podmínky na trhu, které přímo ovlivňují rizikovost dlužníka.
Zajištění je možnost snížení rizika bez ohledu na změny trhu. Jde o zástavu aktiv, jejichž hodnota je nezávislá na hlavním zdroji příjmů dlužníka. Zpravidla se jedná o nemovitosti nebo cenné papíry.
Použití výhradně jednoho nebo druhého způsobu je vzácné, častěji dochází ke kombinaci obou. Rizikovější klient musí nabídnout vyšší zajištění, méně rizikový klient nabízí zajištění nižší.
Otázkou zůstává, zda mají banky a družstevní záložny jiný práh vnímání rizika, nebo k němu jen přistupují z různých stran. Pro zodpovězení této otázky použijme data o finančním trhu publikovaná ČNB (takzvané ukazatele obezřetného podnikání bank).
Podívejme se nejprve na kritérium vhodného výběru. Instituce, které víc riskují, budou mít vyšší podíl klasifikovaných úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu (srovnání absolutních hodnot vzhledem k rozdílné velikosti obou porovnávaných sektorů nemá smysl). Klasifikované úvěry jsou ty úvěry, u kterých je identifikováno riziko částečného nebo úplného nesplacení.
2010 | 2011 | 2012 | 2013 (březen) | |
Banky | 9,43 % | 8,75 % | 8,74 % | 8,74 % |
Družstevní záložny | 12,37 % | 21,03 % | 19,93 % | 20,71 % |
Na první pohled je zřejmé, že banky si klienty vybírají podstatně pečlivěji. V posledních třech obdobích je podíl klasifikovaných úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu u družstevních záložen víc než dvojnásobný. Čím to je? Důvody jsou známé. Vyšší úrokové sazby na vkladových produktech nutí záložny také půjčovat peníze za vyšší sazbu. Vyšší sazbu jsou ochotny akceptovat právě rizikovější subjekty.
Poskytovat jenom tak úvěry „rizikovým subjektům“ by byla ovšem ekonomická sebevražda. Ovšem – pokud se finanční instituce proti nesplácení úvěru nějak nezajistí. A to je, jak si právě ukážeme, cesta družstevních záložen. Kvalitnější zajištění úvěrů se projeví nižším počtem opravných položek, které znamenají, že bylo potřeba snížit účetní hodnotu hodnoty úvěrové pohledávky (nezajištěné části). V následující tabulce vidíme krytí klasifikovaných úvěrů opravnými položkami, tedy procentuálně vyjádřenou výši znehodnocení.
2010 | 2011 | 2012 | 2013 (březen) | |
Banky | 31,69 % | 32,93 % | 32,89 % | 32,94 % |
Družstevní záložny | 8,45 % | 8,64 % | 6,38 % | 6,85 % |
Výrazně nižší hodnoty u družstevních záložen značí lepší práci se zajištěním úvěrů. Poskytování úvěrů rizikovějším subjektům je nutí vyžadovat vyšší zajištění a tím způsobem snižovat možnou budoucí ztrátu, pokud by dlužníci skutečně dluhy nechtěli či nemohli splácet.
Ukázali jsme si, že banky a záložny přistupují k problému snížení úvěrového rizika odlišnými způsoby. Banky na trhu „vyzobávají“ spolehlivější dlužníky. Naproti tomu družstevní záložny víc pracují se zajištěním úvěrů.
Jak se preference způsobu odrazí na znehodnocení celého úvěrového portfolia? Odpověď poskytne ukazatel krytí celkového úvěrového portfolia opravnými položkami. Ke kvalitnějším úvěrům se opravné položky nevytvářejí, tím je zohledněno kritérium vhodného výběru. Opravné položky se vytvářejí jen k nezajištěné části úvěrů – a tím je zohledněno kritérium zajištění.
2010 | 2011 | 2012 | 2013 (březen) | |
Banky | 2,99 % | 2,88 % | 2,87 % | 2,88 % |
Družstevní záložny | 1,05 % | 1,82 % | 1,27 % | 1,42 % |
Jak vidíme, družstevní záložny dosahují dokonce nižšího znehodnocení úvěrového portfolia než banky. Nejedná se tedy o žádné hráče v kasinu nebo přímo bankovní mafii, ale o normálně fungující finanční instituce. Družstevní záložny hrajou jinak, ale nehrajou špatně.
Na vysoké množství takzvaných klasifikovaných úvěrů, které nashromáždily české kampeličky, jsme poukazovali už před více než rokem.
Záložna Creditas – která v tomto ohledu patřila k rekordmanům, podíl úvěrů se selháním u ní přesáhl 36 (!) procent – se v reakci na text hájila také tím, že některé úvěry se mezi takto klasifikované půjčky dostaly spíš kvůli administrativním okolnostem než kvůli své mizerné kvalitě. Dobrá. Přesto si dovolíme něco málo z loňského textu Aleše Tůmy ocitovat:
„Mají se tedy vkladatelé v záložnách bát? Nijak zvlášť. Vlastně vůbec. Nemusí se vzrušovat debatami o kvalitě úvěrových portfolií, řízení rizik a míře uspokojení pohledávek z prodeje zastavených nemovitostí. Zákonné pojištění je zákonné pojištění, proto don’t worry, be happy. Fond pojištění vkladů má zhruba 22 miliard korun, což by pohodlně pokrylo i hypotetický hromadný krach záložen.“
Naplňuje vás to mírným optimismem, nebo mírným zhnusením? Dejte nám vědět v diskuzi.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 7. 2013 17:19, Jan Novák
To je čestné. Dnes umí přiznat chybu málokdo. Mile jste mě překvapil. Víte, ten článek zajímavý je .... ale k tomu, aby ta mozaika byla přesnější a úplnější by bylo dobré i několik informací o tom, jak banky prodávají pohledávky za nesplácenými úvěry a tím si snižují portfolio nesplácených úvěrů. Je to o hře čísel. Je to pouze o hře čísel. Vsadím se, že vám skutečná čísla opravdu nikdo nedá. Jinak je článek zajímavě napsaný, nutí k zamyšlení. Minimálně v tom, jak několik státních úředníků z nepochopení podnikání a ve víře ve vlastní neomylnost dokáže blokovat peníze spoustě subjektů a přitom ani nepodat řádné vysvětlení. To už je ale debata na jiné téma. O neexistující zodpovědnosti za jednání státních zaměstnanců ( úředníci, soudci, státní zástupci, policisté atd.).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.