V příštím roce klesne daň z přidané hodnoty na některé služby, na vodné a stočné, na e-knihy a audioknihy nebo třeba na čepované pivo. Změny dnes definitivně potvrdili poslanci.
Jde o součást novely, která rozšiřuje elektronickou evidenci tržeb na zbývající podnikatele. Právě snížení daně má být ze strany ministerstva financí jakousi kompenzací, ale jenom pro některé obory.
K rozšíření EET a s tím spojenému snížení DPH má pak dojít půl roku po zveřejnění novely ve Sbírce zákonů – to znamená pravděpodobně od dubna nebo května roku 2020.
Do nejnižší 10% sazby DPH se přesune většina položek, s nimiž přišlo ministerstvo financí ve svém původním návrhu už před rokem a půl. Jde hlavně o služby „s vysokým podílem lidské práce“:
- úklid vnitřních prostor a mytí oken v domácnostech (včetně společných prostor),
- opravy obuvi a kožených výrobků,
- opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků,
- drobné opravy jízdních kol,
- kadeřnické a holičské služby,
- domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
Ministerstvo připouští, že cílem není jenom kompenzace nákladů, které podnikatelům vzniknou kvůli EET. Jak uvedlo v odůvodnění svého návrhu, jde o obory, u nichž je v praxi „velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně“. Když tedy sazba DPH klesne, budou prý mít opraváři, kadeřníci nebo uklízeči menší motivaci vyhnout se daňovému úniku.
Původně měla DPH klesnout také u prodeje řezaných květin a podobných produktů (třeba „dekorativního listoví“). Do sněmovny už ale vláda tento bod neposlala. Premiér Andrej Babiš se tím aspoň částečně zbavil podezření z konfliktu zájmů: Letos na jaře totiž investiční společnost Hartenberg, která patří do Babišova svěřenského fondu, koupila většinový podíl ve společnosti HFF provozující síť květinářství Flamengo.
Není pizza jako pizza
Poslanci schválili i další část původního vládního návrhu: také u vodného a stočného klesne DPH na 10 procent. Konkrétně jde o dodávku pitné vody prostřednictvím vodovodů, zatímco na balenou vodu zůstane 15% sazba.
Snížení DPH u vodného a stočného mohlo ministerstvo podpořit už dřív, když to navrhovali senátoři. Změnu ale před pár měsíci odmítlo, protože ji chtělo svázat právě s rozšiřováním EET a samo se pochlubit snižováním daní.
Na 10 procent klesne od příštího roku také DPH u e-knih a audioknih, sjednotí se tak s tištěnými knihami. Jde o jeden z mála opozičních návrhů, které vládní koalice během hlasování podpořila. Stojí za ním Věra Kovářová z hnutí STAN, cílem je zvýšit dostupnost knížek i pro mladší generaci. Daň klesne také pro půjčování nebo nájem knih.
Veřejnost a podnikatele si chce vláda získat i dalším snížením DPH na stravovací služby – z 21 na 15 % klesla už při startu první vlny EET, teď půjde ještě níž. „Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.
A tentokrát se s tím svezou nejenom nealkoholické nápoje, ale i čepované pivo podávané jako stravovací nebo cateringová služba (ministerstvo mluví o točeném či sudovém). Přitom zrovna ministr zdravotnictví za ANO nedávno poslance varoval, jak je alkohol škodlivý; a odkázala se na něj i Schillerová, když odmítala podobný návrh podporující malé pivovary – akorát prosazovaný opozicí. Sama vláda současně schválila zvýšení spotřebních daní z lihu, což ovšem postihne jenom takzvaný tvrdý alkohol.
Další snížení DPH tak zvýhodní třeba pizzu zkonzumovanou v restauraci (od příštího roku s 10% sazbou) před pizzou objednanou domů (zůstává 15% DPH – obecně u potravin jako zboží). Do startu první fáze EET, tedy do konce listopadu 2016, to bylo opačně: na jídlo v restauraci se vztahovala 21% sazba oproti 15% při jeho dodání jako zboží.
Kolik zůstane lidem v peněženkách?
Schillerová spočítala, že „díky výraznému zvýšení DPH na vodné, stočné, odborné a řemeslné služby“ zůstane lidem v peněženkách o 3,4 miliardy korun více“. Ve skutečnosti jde o odhad, jak si kvůli tomu pohorší státní rozpočet.
Kromě vody nemůže ministerstvo podnikatele přinutit, aby po snížení DPH snížili i cenu zboží nebo služeb. To dokáže jenom u vodného a stočného – díky tomu, že jde o státem regulovanou položku. „Formou cenového výměru se postaráme, aby to pocítili občané,“ slibuje Schillerová. Chce také jasně uvést, jaké náklady si vodárenské společnosti můžou započítat do koncových cen.
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) připomíná, že do roku 2007 činila DPH na vodu jenom pět procent, v letech 2008 až 2009 už devět procent, další dva roky 10 procent, v roce 2012 pak 14 procent a od roku 2013 stoupla na současných 15 procent. „Stát tak v minulosti během šesti let sazbu DPH ztrojnásobil. Velká většina států má přitom DPH do 10 procent,“ zdůrazňuje ředitel sdružení Oldřich Vlasák.
Ještě nižší než snížená
„Druhá snížená sazba daně“ funguje od roku 2015. Tehdejší vláda vedená ČSSD ji původně zavedla na léky, knihy a kojeneckou výživu, poté ji rozšířila i na suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
Podle očekávání se od té doby objevují snahy přeřadit do této nejnižší sazby (pomineme-li úplné osvobození od DPH) i další položky. Od roku 2017 poslanci podpořili snížení daně u novin a časopisů.
Už zmíněná Věra Kovářová (STAN) prosadila i snížení sazby DPH v „pravidelné veřejné dopravě osob“ z 15 % na 10 % od letošního února. Cílem nebylo zlevnění jízdného, ale zpomalení jeho zdražování – dopravci dostali větší prostor na zaplacení řidičů a nutné investice.
Před několika měsíci poslanci odsouhlasili i nižší DPH na dodávky tepla, na 10 procent klesne až od roku 2020. Ani v tomhle případě nejde o zlevnění, ale snahu zabránit růstu cen, hlavně kvůli zdražení emisních povolenek.
Plno dalších návrhů na snížení DPH u dalších oborů, s nimiž postupně přicházejí různá profesní sdružení i sami poslanci, neprošlo.
Kromě toho se v Česku uplatňuje „snížená sazba daně“ ve výši 15 procent, „základní sazba“ je 21 procent.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem