Když v září začínala na Slovensku účtenková loterie, budila spíš pobavené úsměvy. Jenže obrovský zájem předčil očekávání a šance vyhrát až deset tisíc eur (asi 270 tisíc korun), nebo dokonce automobil za účtenku za zboží v ceně vyšší než jedno euro vyvolala mezi Slováky doslova sázecí šílenství.
Několik desítek tisíc eur, které do akce investovalo slovenské ministerstvo financí, se pak už během prvních dvou měsíců bohatě vyplatilo. Ministr financí Peter Kažimír mohl už počátkem listopadu oznámit překvapivě vysoký výběr daní za měsíce září a říjen, kdy se účtenková loterie rozběhla. A to v obrovských sumách. „Představili jsme plán, jak bojovat proti daňovým únikům a podvodům. Dnes můžeme konstatovat, že náš plán zachytit alespoň deset procent z takovýchto úniků se nám podařilo naplnit,“ uvedl Kažimír minulý týden. „Za poslední dva měsíce jsme vybrali na daních o 210 milionů eur víc, než jsme plánovali,“ dodal Kažimír. Ve slovenských podmínkách je těchto v přepočtu asi 5,5 miliardy korun poměrně vysoká suma.
Šance na snížení daní
Je samozřejmě otázka, do jaké míry zabrala pouze účtenková loterie a do jaké i cílené kontroly finančních úřadů, které se zaměřily na velké firmy. Ale vliv účtenkové loterie je patrný. „Poprvé po sedmi letech se nám podařilo zvýšit výběr daně z přidané hodnoty,“ tvrdí Kažimír s tím, že jen u této daně se jednalo o 130 milionů eur. Slovensku se tak podle ministra podaří splnit požadovek eurozóny, aby výše letošního slovenského deficitu nepřekročila tři procenta hrubého domácího produktu.
Nadšení z výběru daní je tak vysoké, že premiér Robert Fico oznámil, že se může uvažovat jak o snížení daně z přidané hodnoty, tak o snížení firemní daně. Obě jsou jedny z nejvyšších v regionu. Daň z přidané hodnoty zvýšila na 20 procent (s odvoláním na finanční krizi) už pravicová vláda Ivety Radičové v roce 2010. Daň z příjmů právnických osob pak výrazně zvýšil po svém loňském vítězství ve volbách levicový premiér Robert Fico – z devatenácti na dvacet tři procent.
Výrazně víc než ostatní Slováci platí od loňska také ti, kteří vydělávají měsíčně více než 3300 eur (tedy o něco méně než devadesát tisíc českých korun). Ti mají místo dřívějších 19 procent odvádět do státního rozpočtu 25 procent svých příjmů.
DPH dolů, jedině když se udrží na uzdě dluh
Daň z přidané hodnoty by se podle premiéra Fica mohla vrátit na 19 procent. To ostatně předpokládala i vláda Ivety Radičové, která daň zvyšovala „dočasně“ – dokud se deficit rozpočtu nepodaří vrátit pod tři procenta hrubého domácího produktu. Tím dnes podmiňuje snížení daně z přidané hodnoty i Fico. „Může se tak stát od roku 2015,“ tvrdí slovenský premiér.
Také kvůli vysoké dani z přidané hodnoty se na Slovensku v posledním roce rozmohly nákupy v zahraničí. Nakupovat se Slovákům vyplatilo ve všech okolních zemích, včetně Česka. Nákupní nájezdy zaznamenaly kvůli postupně klesajícímu kurzu forintu vůči euru především maďarské pohraniční regiony. Nyní může podobná popularita čekat po devalvaci koruny vůči euru i česko-slovenské pohraničí. „Nákupní turistika je špatnou zprávou pro naši ekonomiku. Obchodníkům snižuje tržby a ve statistikách snižuje i údaj o spotřebě domácností, který je součástí hrubého domácího produktu,“ uvedla ve slovenském tisku Eva Sadovská, analytička Poštové banky.
Výše firemní daně odrazuje investory
Ještě vážnějším problémem než vysoká daň z přidané hodnoty se pro Slovensko stalo výrazné zvýšení daně z příjmů právnických osob. Tady se Slovensku, které svého času bodovalo v žebříčcích přitažlivosti pro zahraniční investice rovnou daní, podařilo dosáhnout nelichotivého primátu: stalo se zemí s nejvyšší firemní daní v regionu. A to v situaci, kdy v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí eurozóny výrazně ubylo zahraničních investic. Především země střední a východní Evropy se předbíhají v tom, jak nízkými daněmi a dalšími úlevami přitáhnout velké světové investory. Například v Rumunsku, kam se už několik let přesunují mnohé „montovny“ ze střední Evropy, je korporátní daň jen 16 procent a ještě nižší je například v Bulharsku, které chybějící kvalitní infrastrukturu dohání desetiprocentní daní. Slovensko s 23 procenty vysoko vyčnívá i nad průměr nových států Evropské unie, který činí necelých 19 procent, a dokonce i nad průměr celé Evropské unie, jež je 22,6 procent.
Příklad pro Česko?
Slib ministra financí Petera Kažimíra, že v případě příznivého vývoje ekonomiky a rozpočtové situace může být firemní daň na Slovensku snížena na 22 procent, může zemi opět o něco zatraktivnit v očích zahraničních investorů. Ti v posledních dvou letech ze Slovenska spíše odcházejí, než by přicházeli, což se projevuje i na míře nezaměstnanosti, která se stále drží stále nad 14 procenty.
Úspěch účtenkové loterie tak přinesl slovenské levicové vládě možnost, jak bez ztráty tváře udělat to, co udělat stejně musela. Tedy snížit daň z přidané hodnoty tak, aby se Slovákům vyplatilo nakupovat doma, a firemní daň na úroveň, která nebude Slovensko v očích zahraničních investorů tolik znevýhodňovat oproti jiným zemím regionu. Že se přitom daří udělat i pokroky v boji proti daňovým únikům, je jen chvályhodné a může to být příkladem i pro pomalu se tvořící českou vládu pod vedením sociálních demokratů a ANO.
Autor je redaktor Lidových novin a MF Dnes
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 11. 2013 20:31, Jan57
Stejně tak jako občas zaslechnutá žádost kupujícího na prodavače, zda mu může napsat na paragon něco jiného, než co kupuje. - Tady se nejedná o "šizení" státu, ale o šizení zaměstnavatele a to v 90%. Tohohle jednání jsem si nejednou všimnul u lidí o kterých vím že nejsou živnostníci ale zaměstnanci
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 11. 2013 10:51, Prodejce registračních pokladen
To, co píšete, je všechno lež. V ČR to bude fungovat na 110%.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.