Spousta lidí se velmi těžko smiřovala již se zvyšováním snížené sazby daně z přidané hodnoty na 14 procent. Toto opatření, které má pomoci děravé státní pokladně, vešlo v platnost 1. ledna a znamená zdražování potravin, léků, vodného a stočného, dopravy a mnoha dalších více či méně potřebných věcí a služeb. Hned v prvním týdnu letošního roku však dostaly české domácnosti další facku. Ministerští úředníci totiž uvažují o sjednocení DPH na 19 procentech a teoreticky by k tomu mohlo dojít již v polovině tohoto roku. Opět by tedy následovala vlna zdražování. Původně se měla DPH sjednocovat až v roce 2013 a to na 17,5 procenta (což znamená, že by ze současných 20 procent klesla vyšší sazba DPH – odborníci ale podotýkají, že snížení daně většinou nevede ke snížení cen).
Stát si nevidí na špičku nosu
Státní veletoče kolem daní neštvou jen obyčejné občany, ale také mnoho předních ekonomů. To, že ministerstvo financí během krátké doby navrhuje již několikátou sazbu DPH, totiž naznačuje, že si vůbec není jisté svým počínáním. Zástupci ministerstva se stále dokola hájí tím, že je potřeba reagovat na špatně se vyvíjející ekonomickou situaci ve světě. A k udržení státního rozpočtu na uzdě by prý měla pomoci právě jednak úsporná opatření, jednak zvyšování příjmů – například zvyšování DPH. Je hezké, že se může ministr financí Kalousek se svými muži poplácávat po ramenech a říkat si, jak pěkně to zase udělali. Co má ale zvyšování DPH doopravdy společného se šetřením? Neměl by se stát, který je přeborníkem v neefektivním vyhazování miliard z okna, spíše zaměřit na snižování svých vlastních výdajů?
Jak se k této problematice staví námi oslovené osobnosti? Co si myslí o případném sjednocení sazby DPH na 19 procentech?
MARTIN PROKOP
ekonom, analytik Next Finance
Samozřejmě to není nejlepší rozhodnutí z pohledu nízkopříjmových skupin. Rozumím vládě, že chce zvyšovat daně, u kterých je velká efektivita výběru. Nicméně zapomíná se na sociální dopad na společnost. Vadí mi v tomto směru malá komplexnost změn. Spíš mi přijde, že se vždy navrhne nějaké číslo, aniž se nějak zhodnotí celkový dopad. Jednou je to 15 procent, podruhé 17,5 procenta a potom zase 19 procent. Tyto rychlé změny nejsou dobré ani z pohledu podnikatelského prostředí. Vědí nyní podnikatelé, jaká budou daňová pravidla pro příští rok? Řekl bych, že nevědí. Stát sice podporuje investory, aby v České republice investovali, ale sám jim vytváří velice nejisté hospodářské prostředí. Podnikatelé nejsou schopni plánovat na období delší jednoho roku. S takovou se můžeme s konkurenceschopností rychle rozloučit.
TOMÁŠ VLK
ekonom, analytik Patria Finance
Sjednocení DPH je podle mne rozumné opatření jak co se týče konsolidace rozpočtu, tak i zjednodušení systému. Určitě tu budou velké tlaky na různé výjimky, ale bylo by dobré jim odolat.
PETR MACH
ekonom
Kdyby v České republice byly nízké daně a všechny výdaje státu byly nezbytné a užitečné, pak by bylo rozumné daně zvýšit, než aby se stát zadlužoval. V takové situaci ale v České republice nejsme. Daně jsou jednak vysoké a za druhé stát obrovsky plýtvá všude, kam se podíváme. Nesouhlasím proto s nápady na zvyšování daní. Ať stát třeba zruší povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty a zvýší tak výběr spotřebních daní, ať zruší desítky zbytečných úřadů, ať zruší dotace ke stavebnímu spoření a odečitatelnost hypotečních úroků ze základu daně. Ale ponechat všechno toto plýtvání a jen zvyšovat daně je hloupé, škodlivé, nepromyšlené, úřednické a socialistické.
TOMIO OKAMURA
viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
V rámci úsporných opatření by neměl ministr Kalousek odpouštět penále a pokuty za víc než 30 miliard. A to ani svému předsedovi Schwarzenbergovi. Postupné zdražování základních potřeb pro nejchudší není cesta z krize – je to cesta k vyšší politické nestabilitě a k sociálním nepokojům. 19 procenty totiž růst daní nekončí. Je to salámová metoda, která – jak vidíme – se vrací každý půlrok. Cesta ven je zvýšení příjmů státu formou lepšího hospodaření vlastních firem (Státní lesy, Budvar, ČEZ) , cestou zefektivnění těch ztrátových (České dráhy) a samozřejmě zefektivněním vlastní činnosti a hospodaření. Projeďte republiku a na každém kilometru najdete místo, kde se vyhodily státní peníze z okna.
ALEŠ MICHL
ekonom, analytik Raiffeisenbank
Co kdyby vláda nedělala s daněmi alespoň jednou vůbec nic? Co kdyby pořád všechno neměnila a nechala by lidem a podnikům klid na práci?
PATRIK NACHER
provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com
K tomuto kroku se stavím jednoduše nesouhlasně. Politici mě opravdu v poslední době „baví“. Tak s předraženými zakázkami se nic neděje, nikdo není potrestán, nikde nevidím snahu o úsporu při hospodaření s veřejnými (cizími) penězi. A rozšafnost politiků, kteří rozhodují o penězích druhých, pokračuje – 90 miliard na záchranu nezachranitelných předlužených zemí – nejde prý o ekonomickou, ale zahraničněpolitickou věc (Miroslav Kalousek), 59 miliard církvím, desítky miliard nás bude stát ekologická superzakázka a takhle by se dalo pokračovat dál a dál. Každý den se objeví něco nového. A kde na to vzít? Jednoduše, buď se bude škrtat do bezvědomí, nebo se zvýší daně. Děs a hrůza.
LUKÁŠ KOVANDA
ekonom a publicista
V současné době jde o ekonomický nesmysl. Ano, vím, že existují mnozí analytici tuzemských bankovních domů či finančních institucí, kteří nápad kvitují. Jeden z nich dokonce spočítal, že peněženku každého občana České republiky zatíží navýšení o dodatečných 220 korun. A to je prý schůdné. Nesouhlasím. Klasik říká, že dobrý ekonom bere v potaz i to, „co není vidět“. Řečení analytici (či úředníci ministerstva financí), zdá se, berou v potaz jen to, co „je vidět“. Už jim v myslích naskakují dobře viditelná čísílka vyšších daňových výběrů, které – domnívají se – povedou k rychlejšímu ozdravení veřejných financí. Nevidí ovšem to opravdu podstatné – že pro řadu lidí je v dnešní, ekonomicky náročné době 220 korun nezanedbatelnou částí rodinného rozpočtu; že jakékoli další navýšení daní snižuje motivaci lidí řádně je odvádět a naopak zvyšuje sklony berně obcházet; že jakékoli navýšení daní ochabuje podněty k ekonomické aktivitě řadových občanů; že navýšení daní demotivuje politiky, aby zefektivňovali systém veřejných zakázek, chod byrokracie či systém boje s finanční kriminalitou, což jsou všechno „černé díry“, kterými v uplynulých letech unikla a stále uniká spousta dnes tolik potřebných miliard.
Co si o sjednocení DPH na 19 procentech myslíte vy? Jak by se další zdražování dotklo vašeho rodinného rozpočtu?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 1. 2012 14:58, No
Je to jednoduché, vytypujeme si dobrý market za hranicemi, uděláme seznam toho co se vyplatí nakoupit na celý měsíc a pak jednou měsíčně uděláme velký nákup. Když se to vyplatí slovákům až ze Středního Slovenska, proč by se to nemělo vyplatit nám, bydlícím pár km od hranice. Věřím, že i řetězce v Polsku postaví něco většího hned za hranicí. Dokud budou čeští politici krást jako urvaní, budeme podporovat hospodářství sousedů.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 1. 2012 8:10, eďa
Ale kluci a děvčata. Jen ve spolku Lucifera se používají peníze. Pokud z něho chce někdo vystoupit, pak peníze používá jen v případě nouze nejvyšší, když mu jde o život. Já vím, že otrokům spolku Lucifera jde o život každou jednou další sekundou. Nicméně není nutné používat peníze v banálních případech, jako je potrava, teplo, světlo, voda, doprava, daně, odvody, majetky, zisky, zkrátka lze kopírovat toliko přírodní zákony, kdy se z jara zaseje a na podzim sklízí, V létě chodí na klestí, houby, bylinky atd. Zkrátka ráj na zemi bez peněz. To jen peníze z lidí dělají otroky a stroje zisku.
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.