Očima expertů: Má smysl zavádět státní penzijní fond?

Ondřej Tůma | 7. 6. 2019 | 46 komentářů

Důchodová komise uvažuje o zavedení státního penzijního fondu, který by byl alternativou k fondům soukromých penzijních společností. Dobrý nápad, nebo zbytečnost, která ještě víc zkomplikuje český penzijní systém?

Očima expertů: Má smysl zavádět státní penzijní fond?

Někteří členové Komise pro spravedlivé důchody jsou přesvědčeni, že třetí pilíř penzijního systému – tedy penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření – do kterých dnes odkládá peníze přibližně 4,4 milionu Čechů, nefunguje efektivně. Jejich cílem je proto systém soukromého spoření na stáří rozhýbat, zatraktivnit ho pro větší počet lidí, účastníky motivovat k vyšším pravidelných úložkám a penzijní společnosti zase k lepším výsledkům. Jednou z navrhovaných novinek, která by k tomu prý mohla přispět, je zavedení státního penzijního fondu.

Jak se daří třetímu pilíři?

Většina fondů nového i standardního penzijka v posledních letech velkou radost klientům nedělá. Nejvíc peněz je v konzervativních fondech, kterým se dlouhodobě nedaří překonávat ani inflaci. Přečtěte si víc.

Horší než penzijní připojištění. Proč většina nových fondů nevydělává?

Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Známe výsledky

Nové penzijní fondy konečně rostou. Kolik vám vydělaly?

Na posledním jednání důchodové komise přišli s konkrétním návrhem zástupci Pirátů. „Chtěli bychom zřídit fond, který by byl bezrizikový, nízkonákladový a umožnil by lidem, kteří nemají plnou důvěru v současné soukromé penzijní spoření, spořit v plně zásluhovém systému, který by zřizoval stát. Nepředpokládáme přitom, že by musel garantovat závratné výnosy, ale mohl by peníze zhodnocovat alespoň na úrovni inflace v rámci bezpečných investic státu. Navíc by garantoval vklady,“ popisuje údajné výhody státního penzijního fondu poslanec a člen důchodové komise Tomáš Martínek v rozhovoru pro Peníze.cz.

Odpůrci návrhu tvrdí, že nemá valný smysl, aby stát konkuroval penzijním společnostem s podobným produktem. Navíc ani nevěří, že by dokázal fond spravovat levněji a efektivněji než soukromé firmy. Pokud by ho nechtěl přímo dotovat ze státního rozpočtu. Další výtkou je, že pro dlouhodobé investování na důchod je výhodnější dynamičtější strategie, než mají konzervativní produkty, které sotva pokryjí inflaci.   

Co si o pirátském návrhu myslí odborníci? Měl by se zřizovat státní fond jako alternativa existujících fondů doplňkového penzijního spoření? Nebo by snad mohl státní fond fungovat ještě jinak? A jak by ještě šlo zatraktivnit třetí pilíř důchodového systému?

Michal Brožka

hlavní ekonom Cyrrus a lektor Unicorn College

Michal Brožka
-1
Líbí
Nelíbí

Upřímně mi to nepřijde jako smysluplný nápad. Buď by takový fond byl stejně spravován jinou stranou, anebo v případě, že by byl řízen státem, mohl by být poměrně drahý. Pokud navrhovatelé argumentují nízkými poplatky, kdo by tedy zaplatil správce fondu? Opět stát. Pokud argumentujeme bezpečností, připomeňme, že penzijní fondy i v současnosti podléhají velké regulaci, a tudíž jsou velmi bezpečné. Ptám se tedy, jakým přínosem by bylo, pokud by byl takový fond řízen českým státem? Obecně kvituji snahu diskutovat o potřebě spoření na důchody a snahu zatraktivnit spoření na důchod. Ale ve státním fondu na malém českém trhu moc smyslu a atraktivity nevidím.

Danuše Nerudová

rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody

Danuše Nerudová
+4
Líbí
Nelíbí

Čísla ukazují, že efektivita třetího pilíře je velmi nízká. Státní podpora v roce 2018 byla 19 miliard. Naspořené částky při odchodu do důchodu tomu ale neodpovídají. Průměrná výše úspor při nejčastější formě výběru, jednorázovém vyrovnání, nepřesáhla v roce 2018 ani 78 tisíc korun. Kdyby se je průměrný senior utrácet postupně po zbytek života, tak by mu na každý měsíc zbylo necelých tři sta korun.

Důvodů, proč třetí pilíř neplní funkci dodatečného zdroje pravidelných příjmů ve stáří, je několik. Patří mezi ně i nastavení poplatkové politiky penzijních fondů i jejich výnosnost před započtením poplatků. Výsledkem je, že zhodnocení většiny úspor ve třetím pilíři nedosahuje ani inflace. Státní penzijní fond může pomoci tyto nedostatky překonat. Může například zvolit politiku nízkých poplatků a už jen tím zvýšit výnosnost úspor. To pak vytvoří větší konkurenci soukromým penzijním společnostem a bude je nutit k vyšší výnosnosti.

K zatraktivnění třetího pilíře budeme v komisi vedle možnosti zavedení státního fondu probírat i jiná opatření. Je jich hned několik a jejich společný jmenovatel je jediný, zvýšení úspor při odchodu do důchodu, a tím i zvýšení pravidelných příjmů ve stáří. Konkrétní možnosti ještě nechci probírat, nejdřív by se o nich mělo diskutovat na komisi.

Markéta Pekarová Adamová

poslankyně a místopředsedkyně TOP 09, členka důchodové komise

Markéta Pekarová Adamová
-1
Líbí
Nelíbí

Česká národní banka není spořitelna. Proto se mi představa zřízení penzijního fondu se státní garancí vložených prostředků příliš nezamlouvá. Stát má svou funkci plnit v rámci průběžného systému, nad rámec kterého si již dnes mohou lidé spořit v soukromých fondech. Rozdělení třetího pilíře na státní a soukromý k jeho zatraktivnění rozhodně nepřispěje. I OECD ve svých zprávách České republice doporučuje, aby snížila závislost důchodců na státním systému. Proto by měl stát naopak motivovat občany, aby se na důchody zajišťovali i vlastní cestou – aby investovali do dluhopisů, akcií, přes fondy, tak jak je to obvyklé v západních zemích. 

Jaroslav Vostatek

ekonom a pedagog, člen důchodové komise

Jaroslav Vostatek
-1
Líbí
Nelíbí

Zřízení národního penzijního fondu je poměrně sofistikovaný návrh. Problém je v tom, že náš třetí pilíř je v dezolátním stavu, také kvůli přispěním Potůčkovy komise, která se ho snažila zatraktivnit například zavedením nové varianty produktu pro děti, zrušením (malého) zdanění výnosů v případě výplaty formou anuity a podobně. Lobbisté využili rušení 2. pilíře ke zvýšení marží ve 3. pilíři. Stát „zatraktivňuje“ 3. pilíř přímými a nepřímými dotacemi v rozsahu 22 miliard korun (odhad pro letošní rok) a výsledkem je v typickém případě klient, který spoří 700 korun měsíčně po dobu 6,5 roku a naspoří 80 tisíc. Je to nejvyšší státní podpora soukromého penzijního spoření na světě.

„Normální“ 3. penzijní pilíř má ve světě zcela okrajový význam, a to i při tamní časté podpoře formou odložené daně z příjmů nebo formou placení příspěvků z příjmů po zdanění a s osvobozením výnosů od zdanění. Například v USA má 3. pilíř význam jen proto, že si zaměstnanci při změně zaměstnavatele převedou úspory ze zaměstnaneckého penzijního fondu na svůj individuální účet; sami na něj spoří minimálně. Optimální státní strategií je jednorázové zrušení veškeré státní podpory penzijního a stavebního spoření a jeho kompenzace pracujícím formou podstatného zvýšení základní slevy na dani z příjmů na poplatníka. To je správná liberální a sociálnědemokratická politika!

Aleš Poklop

prezident Asociace penzijních společností ČR

Aleš Poklop
-1
Líbí
Nelíbí

Zřizovat státní fond v soukromém sektoru doplňkového penzijního spoření je nesystémové. Problém Česka je, že 96 procent příjmů důchodců tvoří státní penze. Státní fond tuto závislost nesníží, ale naopak zvýší. Zavedení a provoz takového fondu by znamenaly velkou zátěž pro státní rozpočet. Transformovaným fondům se často vytýká, že jejich výnosy nepřekonávají inflaci. Pokud by měl ale být státní fond regulován stejně přísně jako fondy penzijních společností (především z hlediska investic), je těžko představitelné, že by dokázal přinášet klientům vyšší výnosy než ony.

Stát – a to není myšleno zle, protože je to přirozené – nedokáže být efektivnější než soukromý sektor. Ve většině činností to nevadí, protože řeší oblasti, které by jinak soukromý sektor neřešil. Ale v případě investičního fondu hrají kompetence, zkušenosti a kontrola nákladů ve prospěch soukromého sektoru. Příklad: Nákladová marže České správy sociálního zabezpečení se pohybuje kolem 1,4 procenta z každé spravované koruny, marže penzijních společností představuje méně než polovinu. Výdaje ministerstva financí na jednoho zaměstnance činí 1,7 milionu korun ročně, u penzijních společností to není ani polovina.

Jsme přesvědčení, že třetí pilíř je nastavený dobře, není ale bohužel ideálně využívaný (výše úložek, míra zapojení zaměstnavatelů, využívání dynamických a vyvážených fondů). Jedno z opatření, které nám přijde smysluplné, je automatické zapojení mladých do třetího pilíře po vstupu do prvního zaměstnání s možností ze systému vystoupit.

Martin Tománek

investiční analytik Partners

Martin Tománek
+6
Líbí
Nelíbí

Národní penzijní fond by nepřinesl nic nového – garanci nezáporného zhodnocení poskytují transformované fondy v penzijním spoření. Můžou kvůli tomu investovat jen do vysoce bezpečných investic. A za druhé, zřízením dalšího penzijního fondu se systém stane pro střadatele nepřehledným.

Zastavme se u výnosů. Je pravda, že transformované fondy si v posledních letech nevedly dobře, kvůli nízkým výnosům dluhopisů a rostoucím úrokovým sazbám. Vzhledem k tomu, že tvorba rezerv na stáří je běh na dlouhou trať, jsou za tímto účelem mnohem efektivnější účastnické fondy doplňkového penzijního spoření. Přirozeně hlavně ty dynamické, které dosud přinesly celkově uspokojivé výnosy.

Závěr: účastnické fondy doplňkového penzijního spoření jsou dobrým nástrojem. Místo uvažování nad zřízením dalšího typu fondu by se debata měla vést jiným směrem: Jak Čechy motivovat k vyšším úložkám do stávajících penzijních fondů? Jak přimět především mladší ročníky, aby investovaly do akcií, respektive do dynamických účastnických fondů? Jsou to totiž právě akcie, které historicky vzato přinesly atraktivní nadinflační výnosy. A pravděpodobnost toho, že to v budoucnu nebude jinak, je velmi vysoká.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
-6
Líbí
Nelíbí

I penzijní připojištění garantuje nezáporné nominální zhodnocení. To ale při cílování inflace na dvě procenta nic neznamená. Například loni měl nejúspěšnější transformovaný fond zhodnocení 1,1 procenta. Při inflaci 2,1 procenta je to snížení reálné hodnoty naspořených peněz.

Ještě hůř si loni vedly účastnické penzijní fondy v doplňkovém penzijním spoření. Nejúspěšnější dosáhl zhodnocení 0,3 procenta. Většina účastnických fondů ale měla zhodnocení záporné. Klientům se snížila nejen reálná hodnota úspor, ale i jejich velikost v nominálním vyjádření. Je tedy zřejmé, že penzijní fondy aktuálně nemají rozumně nastavenou rovnováhu mezi likviditou, rizikem a výnosy.

A teď je tu návrh zavést státní fond, který by mohl být alternativou stávajících penzijních fondů. Vytvořila by se vyšší konkurence mezi fondy, což je v zájmu klientů. Otázka ale je, jestli by státní fond dokázal na trhu uspět lépe než ty stávající komerční. Většina ekonomů by pravděpodobně řekla, že nikoliv, protože veřejná správa bývá méně efektivní než soukromá. Výsledky českých penzijních fondů jsou však natolik tristní, že překonat je by nemusel být zas až tak obtížný úkol.

Primárním cílem státu v důchodovém systému by však nemělo být vytváření fondů, ale nastavení parametrů systému. Speciální péče by měla být věnována třetímu pilíři, který by se měl výrazně zatraktivnit, aby motivoval mladé lidi spořit si každý měsíc větší částku na důchod. Stát by přitom měl uvažovat nad tím, že důchodové spoření není jediný způsob, jak se jde zajistit na staří. Je proto vhodné podpořit vlastnické bydlení a rodinnou politiku.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+24
Líbí
Nelíbí

Anketa

Líbilo se mi, jak to řekl(a)...

Občané by nyní měli být obezřetní. Vznik státního fondu, tedy de facto i nového úřadu, může být první krok k tomu, že nakonec přijdou o část peněz naspořených na stáří. Stačí se podívat, co se děje v Polsku. Tam vláda plánuje přesunout peníze z povinného kapitálového fondu na individuální důchodové účty, ovšem za poplatek – neboli „daň z transferu“ – ve výši patnácti procent. Vládě ve Varšavě to vynese až 24 miliard zlotých, tedy zhruba procento hrubého domácího produktu. Poláci přitom měli běžně za to, že prostředky spořené v rámci povinného kapitálového fondu jsou zcela jejich, tedy že nikdy nedojde ani k jejich zdanění.

U nás by se zřejmě stával účastníkem spoření ve státním fondu – tedy obdobě polského kapitálového fondu – automaticky každý, kdo by vstoupil na pracovní trh. S možností odhlásit se. To sice poskytuje jistou míru volnosti, jenže státní fond by byl zvýhodněn státními dotacemi. Například ve formě lépe úročených vládních dluhopisů, které by stát vydal právě pro státní fond. Stát by tak postupně likvidoval soukromou konkurenci vlastního fondu, lidé by přesouvali své peníze nejen v rámci třetího pilíře právě do státního fondu – ten by ovšem vyššího výnosu dosahoval jen díky zadlužování celé země. A až se kvůli rychlejšímu zadlužování a vyplenění soukromých fondů ocitnou ve státním fondu třeba stovky miliard, stát bude kdykoli moci zavést svoji „daň z transferu“ jako v Polsku.

Líbil se vám článek

+4
Ne
Ano

Diskuze

7. 6. 2019  |  19:07  |  Tereza

Tedy furt si trváte na tom, že růst českých akcií je pouze průměrně 3,6 % p.a. a ve zbytku světa ješ...Celý text

7. 6. 2019  |  09:18  |  Fero

V každej normálnej krajine je pirátstvo trestný čin. Pirátska (zločinecká) strana nech sa k ničomu n...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK