Změny ve spoření na penzi: Povinně pro všechny a s příspěvkem od firmy?

Nerovnost důchodů mužů a žen, dřívější odchod do penze u fyzicky náročných profesí nebo problematika příjmů důchodového systému. Když na konci ledna představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) tyto hlavní priority Komise pro spravedlivé důchody, zdálo se, že s výraznější úpravou takzvaného třetího pilíře „noví reformátoři“ nepočítají.

Nezájem státu o lepší podporu investování v soukromých fondech naznačovalo i to, že na zástupce penzijních společností – na rozdíl od předchozích důchodových komisí – nezbylo v třiačtyřicetičlenném poradním týmu místo. „Již tak je počet členů komise velice široký. Pro nás je důležité nalézt v rámci diskuze především politickou shodu na jednotlivých opatřeních tak, abychom je mohli následně hladce realizovat v rámci legislativního procesu. Podle tohoto klíče bylo voleno složení komise,“ odpověděla ministryně Maláčová na dotaz portálu Peníze.cz, proč skončily penzijní společnosti na vedlejší koleji.

„Naše neúčast v komisi bohužel ukazuje, že jejím záměrem není komplexní řešení důchodové problematiky. Podle její činnosti to zatím vypadá, že se bude věnovat pouze prvnímu pilíři (průběžnému státnímu systému – pozn. red.) a jeho parametrickým úpravám. Třeba se ale ještě situace vyvine jinak,“ komentoval rozhodnutí ministryně šéf Asociace penzijních společností a předseda představenstva Česká spořitelna – penzijní společnosti Aleš Poklop.

Zklamání neskrýval ani generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka. „Asociace penzijních společností je ze své podstaty asi jediná, která se v ČR již 25 let kontinuálně věnuje penzijní problematice, má detailní údaje o klientech třetího pilíře a hlubokou znalost penzijních systémů po celém světě. Že jsme nedostali pozvánku, mě zaskočilo, ale akceptuji výsostné právo paní ministryně si svůj projekt organizovat podle vlastních představ,“ uvedl.

Na konci loňského roku si ve třetím pilíři spořilo na penzi přes 4,4 milionu Čechů – z toho 3,47 milionu ve „starých“ transformovaných fondech penzijního připojištění a 966 tisíc v „nových“ účastnických fondech doplňkového penzijního spoření. Dohromady penzijní společnosti spravovaly víc než 447 miliard korun.

Předchozí vláda vedená Bohuslavem Sobotkou se pokusila doplňkové penzijní spoření zatraktivnit několika dílčími úpravami. Šlo třeba o možnost spořit už „od kolébky“, osvobození od daně z příjmu při výplatě formou renty po dobu desíti let či další změny týkající se penzijních společností při správě peněz ve fondech. Bylo by přesto s podivem, kdyby při současných úvahách o reformování důchodového systému zůstalo soukromé spoření zcela stranou.

Podíváme se na to

Ministryně Jana Maláčová nám potvrdila, že změny ve třetím pilíři nevylučuje. Odmítla ale sdělit, jaké úpravy by sama preferovala. „Úpravou třetího pilíře se bude zabývat Komise pro spravedlivé důchody. Jaké konkrétní kroky budou přijaty, bychom nechtěli předem předjímat. Nejprve téma projednáme se členy komise. Upřednostnění jakékoliv varianty z naší strany by znamenalo předem si zablokovat budoucí diskuzi,“ říká Maláčová.

Předsedkyně nové komise, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, je naštěstí sdílnější. „Změny jsou potřeba. Třetí pilíř není v současnosti chápán jako prostředek přilepšení k důchodu na stáří, ale pouze jako prostředek k získání státní podpory,“ konstatuje Nerudová. 

„Vazba mezi tím, kolik spořím ve třetím pilíři a jaké příjmy budu mít v důchodu, se v průběhu let velmi oslabila – a to je třeba změnit. Druhým vážným důvodem je velmi nízká výnosnost penzijních fondů. Bez státní podpory často nedosahuje ani inflace. Je tedy potřeba se podívat na poplatkové politiky penzijních společností, na druhou stranu však také rozptýlit obavy občanů spojené s více výnosnými investičními strategiemi penzijních společností,“ dodává Nerudová. 

Jak naspořit víc?

Podle šéfky komise by se mělo například uvažovat o zavedení automatického vstupu do třetího pilíře v osmnácti letech (s možností dobrovolného vystoupení). Lidé si totiž penzijko většinou pořizují až kolem čtyřicátého roku, připomíná.

Konkrétní částku, kterou by si měl člověk povinně spořit, Nerudová neupřesnila. V zahraničí se to většinou řeší tak, že se lidem automaticky strhává určité procento z výdělku a přeposílá se do penzijního fondu.

Jako další možnost podpory penzijního spoření Nerudová zmiňuje větší – v některých návrzích i povinné – příspěvky zaměstnavatelů. „Na spoření zaměstnanců dnes přispívá přibližně 20 procent firem. Přitom státní podpora motivující zaměstnavatele je značná. Je otázkou, jak motivovat více zaměstnavatelů, aby přispívali,“ říká Nerudová.

Zavedení povinných příspěvků zaměstnavatelů je jedním z hlavních cílů odborů, které mají v důchodových komisích tradičně silný hlas. „Všichni hovoří o potřebě důchodové reformy a toto je řešení, které Česku v porovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie chybí. Česká zkušenost se zapojením zaměstnavatelů do dobrovolného důchodového systému je nedostatečná, týká se jen části zaměstnanců a příspěvky zaměstnavatelů jsou stále nízké. Aby mohly být důchody přiměřené potřebám důchodců, bývalých zaměstnanců, měli by jim zaměstnavatelé do třetího pilíře přispívat měsíčně dvě až čtyři procenta jejich mzdy,“ řekl loni webu Peníze.cz Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Pro oba zmiňované návrhy jsou i zástupci penzijních společností. „OECD nám říká (stejně jako Polákům, kteří mimochodem obě zmiňovaná opatření od letošního ledna zavedli), abychom snížili závislost důchodců na státním důchodovém systému. Proto je důležité uvažovat o povinném zapojení zaměstnavatelů. A také bychom měli zavést povinný vstup pro mladé lidi," zdůrazňuje Marcel Homolka z Penzijní společnosti České pojišťovny.

„Je to obdobné jako s povinným ručením. Pokud by bylo dobrovolné, pojistí se třetina populace a ostatní budou spoléhat, že bourat nebudou. Mladí lidé si zase myslí, že se žádné penze nedožijí,“ vysvětluje Homolka.

Předsedkyně komise Nerudová chce v nejbližší době debatovat také o dalších možných úpravách třetího pilíře. Mluví například o optimalizaci státní podpory. „Státní příspěvky a daňová podpora stojí přibližně 20 miliard korun ročně. To odpovídá téměř pěti procentům výdajů na státní důchody. Je potřeba se podívat, zda jsou tyto peníze vydávány efektivně. Zda bychom za stejně nebo méně peněz nemohli občany více podpořit ke spoření na důchod,“ uvažuje. 

Nerudová zmiňuje také možné úpravy ohledně správy fondů (výnosnost a poplatková politika) ze strany penzijních společností, dále důchodovou gramotnost obyvatelstva či možnost zavedení státního penzijního fondu. 

„Výnosnost penzijních fondů není příliš vysoká. Obzvláště, pokud vezmeme v potaz ziskovost penzijních společností. Je tedy třeba se zabývat nastavením poplatkové politiky v zákoně či důvody, které občany vedou ke spoření ve velmi konzervativních strategiích,“ upřesňuje šéfka komise.

Jaký byste mohli mít důchod

Kolik to sype?

Nedá se to samozřejmě říct. A nejen proto, že pozítří může někdo změnit zákon a popozítří zas. Jde taky o to, že se může hýbat váš příjem... Takže to berte s rezervou. Jaký by mohl být váš důchod, pokud byste napříště vydělávali už pořád jen stejně peněz...

Hrubý měsíční příjem:	Kč
Datum vzniku pojištění:
Pohlaví:	MužŽena
Počet dětí:
Datum narození:

Rozšířená verze kalkulačky

• Váš budoucí důchod

Další kalkulačky

• Kalkulačka odchodu do důchodu

• Výpočet předčasného důchodu

• Všechny kalkulačky

Penzijní společnosti jsou přitom – pokud jde o poplatky – už nyní dost omezené zákonem. „Hodnotit výkonnost fondů v horizontu dvou tří let nemá smysl, jde o dlouhodobý produkt. Například v letošním prvním čtvrtletí dosahují dynamické účastnické fondy zhodnocení kolem deseti procent. I ve srovnání s podílovými fondy jsou poplatky účastnických fondů pro klienty levné, navíc musí splňovat přísnější legislativní kritéria,“ připomíná Martin Mašát z Partners investiční společnosti.

Vzniknou i nové produkty?

O možných úpravách systému se diskutuje i v Letenské ulici, kde sídlí Ministerstvo financí. To se o schopnostech a možnostech obyvatel odkládat peníze na stáří do soukromých fondů rozepsalo v čerstvém materiálu Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019–2023. Ohledně třetího pilíře zmiňuje například zavedení takzvaného účtu dlouhodobých investic.

To by v podstatě znamenalo vytvoření dalších investičních produktů, které by částečně mohly konkurovat stávajícím penzijním fondům. „Jde o investiční účet zřízený za účelem vytváření úspor na stáří, který se po dobu své existence nedaní a nedaní se ani při výběru, nejde-li o výběr předčasný. Konstrukce tohoto účtu není vázána na konkrétní finanční produkt; může se tak jednat například o spořící vklady, investice do investičních fondů, investice do penzijních fondů či o životní pojištění s investiční složkou,“ píše ministerstvo financí ve zmíněné koncepci.

Hlavními parametry produktu by mělo být pravidlo 60+60. Člověk by jej tedy nemohl jednoduše zrušit ani si z něj vybrat před dosažením věku 60 let, zároveň by smlouva musela běžet alespoň po dobu 60 měsíců. Při předčasném ukončení či výběru by přišel o výhody (zatím není jasné, zda by se účtu dlouhodobých investic týkalo jen daňové zvýhodnění, nebo i státní podpora ve formě příspěvku).

„Je to legitimní myšlenka, pokud budou podmínky nastaveny férově pro celý trh. Tedy pokud bude s možností čerpat státní podporu spojená také naprosto stejná povinnost v oblasti legislativní, kontrolní, reportovací a podobně. Za rozšířením státní podpory na další produkty musí ale být skutečně zvyšování úspor na stáří, ne přerozdělování stávajících úspor mezi další typy produktů,“ říká Aleš Poklop z Asociace penzijních společností.

Předsedkyni důchodové komise se však nápad na zavedení účtu dlouhodobých investic příliš nezamlouvá: „Z mého pohledu je efektivní zaměřit se spíše na zušlechťování současných forem spoření na stáří. Na větší nalákání k spoření mladších generací i na zvýšení pravidelně spořených částek,“ reaguje Nerudová.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem