Aktuálně platí: soud povolí osobní bankrot, pokud dlužník prokáže schopnost splatit během pěti let alespoň 30 procent závazků.
Příští rok se ale mají pravidla změnit. Poslanci se po mnoha měsících shodli na podobě novely insolvenčního zákona. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka jde o důležitý krok, díky kterému bude osobní bankrot přístupný většímu počtu dlužníků. „Mohly by to být desítky tisíc lidí, možná i větší čísla. Podle mě je to nejlepší institut, jak dosáhnout rychlého vymýcení problému dluhové pasti, který se tady rozmohl,“ myslí si Kněžínek.
Zároveň si zákonodárci od snazšího oddlužení slibují snížení počtu lidí v exekuci, kteří dnes raději pracují načerno. „Předpokládáme, že zapojení těchto lidí zpět do řádného ekonomického procesu, může každý rok přinést do státního rozpočtu tři až deset miliard korun jen na odvodech. Samozřejmě jde o hrubý odhad, protože nevíme, pro kolik lidí bude nakonec insolvence podle nových pravidel lákavá,“ uvedl během rozpravy v Poslanecké sněmovně ministr spravedlnosti.
Jak konkrétně se tedy pravidla oddlužení změní?
Vyškrtnutí sedmileté, mírnější pětiletá
Lhůta pro splacení dluhů dál dělá pět let, ve hře zůstává i umoření alespoň třiceti procent závazků. Na rozdíl od aktuálních pravidel ale dlužník nebude na začátku procesu soudu dokazovat, že zmíněnou třetinu během pětiletého období splatí. Jeho povinností nově bude vynaložit veškeré úsilí k uspokojení věřitelů. Praxe má tedy vypadat následovně: dlužník se pět let má snažit splácet co nejvíc, minimálně třetinu dluhů, ale i tehdy, když ani třetinu splatit nedokáže má šanci – kromě insolvenčního správce, který na něj dohlíží během těch pěti let, jeho snažení po pěti letech ještě přezkoumá insolvenční soud, a pokud uzná, že pro splacení svých dluhů udělal maximum, zbývající mu odpustí. Úplně zadarmo ale dlužníci z osobního bankrotu nevyjdou. Platí, že dlužník musí hradit odměnu pro insolvenčního správce, která dělá 1100 korun měsíčně. Zhruba stejnou částku bude potřeba vynaložit na umoření závazků.
Výše uvedená novinka nahradila takzvanou nulovou variantu, kterou chtěl do insolvenčního zákona prosadit exministr spravedlnosti Robert Pelikán. I Pelikánův návrh počítal s vyškrtnutím povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhů, oddlužení ale mělo trvat sedm let. Po uplynutí lhůty by soud zbytek dluhů odpustil, bez ohledu na to, jak velkou částku se podařilo umořit.
Vedle pětileté varianty počítá návrh zákona také s variantou tříletou. Tady už se ale dlužníci prokazování schopnosti splácet nevyhnou. Soud tříletý osobní bankrot povolí, pokud dlužník zvládne ze svých závazků umořit minimálně šedesát procent.
Důchodci a invalidé jen tři roky
Přes poslance prošel také návrh Kateřiny Valachové (ČSSD), který zavádí mírnější oddlužení seniorů a lidí s hendikepem. Podle Valachové jde o skupinu osob vyloučenou z pracovního trhu, která často žije jen ze sociálních dávek. Proces oddlužení má proto v jejich případě trvat pouze tři roky. Stejně jako u pětileté varianty bude platit povinnost vyvinout maximální úsilí k umoření dlužné částky.
Kratší lhůtu soud povolí dlužníkům, kteří mají přiznaný starobní důchod nebo je sociálka uznala invalidními ve druhém či třetím stupni invalidity.
Novinka se má ovšem týkat jen důchodců (starobních či invalidních), kteří o osobní bankrot zažádají až po účinnosti zákona. Dříve zahájená insolvenční řízení budou probíhat podle starých pravidel. Na zkrácení doby oddlužení navíc mají senioři a hendikepovaní dosáhnout pouze jednou. Opakovaně soud přizná kratší lhůtu jen z důvodu hodného zvláštního zřetele.
Pořadí pohledávek
Další změnou je úprava pořadí splácení pohledávek, především úroků z prodlení. Ty se mají nově považovat za podřízené pohledávky, které se splácí až po úplném zaplacení všech ostatních pohledávek zahrnutých do oddlužení. V praxi se kvůli umořování sankčních poplatků a úroků jednoho věřitele často nedostává na splácení dluhu jiného věřitele, který si tyto – mnohdy vysoké poplatky – nenapočítal. Další problém vidí poslanci v tom, že řada takových pohledávek vznikla ještě před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru. Tedy v době, kdy skrze nedostatky v právní úpravě docházelo ke vzniku přemrštěného příslušenství tvořeného hlavně úroky z prodlení a smluvními úroky.
Co v zákoně nebude?
Přes poslance naopak neprošel návrh na přednostní uspokojování dluhů na výživném. Zvyšovat se nebude ani odměna za sepsání insolvenčního návrhu, díky které měl vzrůst zájem advokátů a notářů žádosti o insolvenci s dlužníky sepisovat. Od roku 2017 totiž může návrh na oddlužení sepsat pouze akreditovaná osoba.
Jan Farský (STAN) pak prosadil svůj návrh na vyškrtnutí pravidla, podle kterého by soud mírnější variantu oddlužení nepovolil lidem, kteří dluží víc jak tisícinásobek existenčního minima – tedy 2,2 milionu korun. Farského podpořil například poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) – hranice se podle něj týká minima dlužníků, proto je rozumné ji ze systému oddlužení vypustit. V praxi se totiž průměr dlužných částek pohybuje v rozmezí 600 až 800 tisíc korun.
Na výše uvedené změny nyní musí kývnout senátoři a prezident. Pokud se u nich novela insolvenčního zákona nezdrží a úspěšně dokončí legislativní kolečko, začnou nová pravidla platit během druhého čtvrtletí roku 2019. Než bude v systému oddlužení jasno, můžete se podívat, co na novelu insolvenčního zákona říkají experti – zástupci neziskových organizací nebo prezident České organizace věřitelů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 11. 2018 20:28, Ja
Tak to je dobré,praciji na černo mam 10 exekucí a dostanu pokutu od inspekce práce.Tak to mi asi již neuškodí jelikož neplánuji exekuce do konce sveho života splatit.To opravdu nikomu asi nepomůže nějaké kontroly ba naopak lidé kteří mají odhodlání pracovat již v tak tíživé životní situaci dostanou na úplné dno a třeba i na ulici.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 11. 2018 23:38, pagani
Škoda, že jsem si nepůjčil 100 000 000 korun, za půlku nekoupil zlato, 20 mega neprobendil a 30 mega bych v pohodě vrátil během 5 let, to by byl život!
V diskuzi je celkem (34 komentářů) příspěvků.