Vyplatí se nové spořicí dluhopisy? Víme, kdo dá víc

Petr Kučera | 24. 6. 2019 | 9 komentářů

Dva ze tří dluhopisů, které ministerstvo občanům nabízí, zdaleka nepokryjí ani plánovanou inflaci. A z té ztráty si stát ještě strhne 15% daň.

Vyplatí se nové spořicí dluhopisy? Víme, kdo dá víc

Pilotní fáze spořicích Dluhopisů Republiky, která běžela od loňského prosince do letošního června, dopadla podle ministryně financí Aleny Schillerové dobře. Stát si proto bude od lidí půjčovat i dál.

Nejbližší upisovací období začne 1. července a skončí 13. září, další pak přijde od 16. září do 20. prosince. A prakticky nepřetržitě má prodej dluhopisů (zvaných též obligace nebo bondy) pokračovat i v roce 2020.

Minimální výše jedné objednávky se nemění: Koupit si musíte aspoň 1000 kusů (tedy za 1000 korun). Stejný jako předtím je i maximální počet: pět milionů od každého typu dluhopisu v rámci jedné emise. 

V nabídce zůstává protiinflační dluhopis na šest let, o který byl podle očekávání na jaře jednoznačně největší zájem. Lidem, kteří si ho objednají od července do poloviny září, garantuje stejný výnos jako minule – tedy každoročně 0,5 % nad inflaci (před zdaněním). Jak si ukážeme za chvíli, protiinflační dluhopis vypadá výhodněji než nejbližší srovnatelné produkty. Těmi jsou termínované vklady v bankách.

Stát znova nabídne i šestiletý reinvestiční dluhopis. Jeho celkový výnos ale dál klesne. V době, kdy banky zvyšují úroky na termínovaných vkladech, jde ministerstvo proti proudu a láká na průměrný roční výnos 1,62 %. Na něj navíc dosáhne jenom ten, kdo se dluhopisu nezbaví předčasně. Některé banky nabízejí víc, a to prakticky stejně bezpečně.

Anketa

Koupíte si dluhopis?

Novinkou bude třetí typ: fixně úročený dluhopis. Také on má splatnost šest let, nabízí ale pevně stanovený výnos 1,5 % v každém roce. Majitelé ho můžou předčasně prodat – stejně jako další typy spořicích dluhopisů. Banky však mají v tomhle případě ještě víc lepších nabídek.

Dva ze tří dluhopisů, které ministerstvo občanům nabízí, zdaleka nepokryjí ani plánovanou inflaci. A z té ztráty si stát ještě strhne 15% daň. Od státu by přitom člověk čekal poctivější přístup než od bank – něco takového by neměl nazývat spořením.

Protiinflační dluhopis

Začneme tím, co zůstává atraktivní: protiinflačními dluhopisy. Garantují nejenom pokrytí růstu spotřebitelských cen v dalších šesti letech, ale ještě půl procentního bodu navrch. Výnos je v každém roce stejný – neroste tedy v čase kvůli tomu, aby vás motivoval držet dluhopis celých šest let.

Díky tomu se lze protiinflačních dluhopisů bezbolestně zbavit i dřív. Úrok 0,5 % nad inflaci se připisuje každý rok a už o něj nepřijdete. Předčasné splacení nabízí stát vždycky jednou ročně: například u emise, kterou vydá 1. října, o něj můžete v dalších letech žádat přibližně od druhého červencového do prvního srpnového týdne s tím, že předčasné splacení proběhne vždycky k 1. říjnu daného roku.

Kdyby se meziroční inflace – čistě teoreticky – v následujících šesti letech udržela na průměru předchozích dvanácti měsíců, tedy 2,5 procenta, dostanou držitelé dluhopisů tři procenta před zdaněním. Kdyby se inflace udržela na úrovni z letošního května (2,9 procenta), stát by vyplácel dokonce 3,4 procenta. To by z dnešního pohledu o dost překonalo i nejlepší termínované vklady bank.

Česká národní banka se dlouhodobě snaží, aby inflace nebyla nižší (ale ani výrazně vyšší) než dvě procenta. Podle své poslední předpovědi počítá s poklesem na rovná dvě procenta zhruba za rok. Kdyby všechno vycházelo podle plánu, přinesou tedy protiinflační dluhopisy výnos 2,5 procenta před zdaněním.

Inflace je zpět!

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů, třeba nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy, hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Protiinflační dluhopis ale doopravdy porazí inflaci jenom v případě, že nebude příliš vysoká. Od výnosu 0,5 procenta nad růstem cen je totiž potřeba odečíst 15% daň z příjmů, kterou si stát strhne automaticky. Když by inflace zůstala na třech procentech, čistý výnos ji už nedokáže překonat.

Zatímco při dvouprocentní inflaci přinese dluhopis po zdanění zpátky přes 2,1 % a při dvouapůlprocentní inflaci zpátky 2,55 %, při tříprocentní inflaci už byste dostali o trochu méně než tři procenta. A kdyby inflace pro dalších šest let nečekaně vyskočila na čtyři procenta, přinesou dluhopisy čistý zisk jenom něco přes 3,8 %.

Třeba budou lákat i vás...

Vysoký výnos a nízké riziko. O tom možná sníte, když uvažujete o investici do firemních dluhopisů. Poradíme, co dělat, aby se ze snu nestala noční můra.

Jedinečná šance, nebo past? Jak poznat rizikový dluhopis

Počítejme ale s inflací kolem dvou procent, tedy hrubým výnosem 2,5 % (přes 2,1 % po zdanění). Z tohoto pohledu vypadá protiinflační dluhopis líp než nejbližší srovnatelná alternativa – uložit si peníze na termínovaný vklad v bance. Když se podíváme na ty pětileté (protože šestileté obvykle banky nenabízejí), překoná státní nabídku momentálně jediný: Banka Creditas dá 2,6 % ročně, po odečtení 15% daně tedy kolem 2,2 %.

Creditas sice nabízí o trochu víc než stát, ale termínované vklady obecně mají oproti dluhopisu i nevýhody. Většinou si je nemůžete jednoduše vybrat předčasně – jinak přijdete nejenom o úroky (dosud připsané zhodnocení), ale ještě si za to banka může strhnout nějakou sankci podle smlouvy. Konkrétně Creditas umožňuje v průběhu spoření vybrat maximálně pětinu vkladu bez sankce, u zbytku by ale účtovala poplatek za předčasné ukončení ve výši dvou procent z vybírané částky (minimálně 1000 korun).

Oproti tomu peníze ze státního dluhopisu si můžete jednou ročně nechat „vrátit“ všechny (nejde-li o víc než 500 tisíc kusů), aniž byste přišli o bonus 0,5 % nad inflaci. Když máte víc jak 500 tisíc kusů, lze v jednom roce předčasně splatit jenom polovinu nad tuto hranici. 

Vysoké úroky na termínovaných vkladech obecně nabízejí i družstevní záložny Ney (2,6 % u pětiletého) a Artesa (2,5 %). U takzvaných kampeliček ale musíte počítat s pravidlem 1:10 – desetinu z uložených peněz je potřeba dát zároveň do členského vkladu. Ten se pak zhodnocuje, nebo naopak znehodnocuje podle hospodářských výsledků záložny a není – na rozdíl od zbylých devíti desetin – zahrnut do státního systému pojištění vkladů.

Termínovaný vklad: 100 000 Kč na pět let
Banka, záložnaRoční úroková sazbaPřibližný stav na konci spoření (po zdanění)
Banka Creditas2,60 %111 050 Kč
Ney spořitelní družstvo2,60 %111 050 Kč
Artesa, spořitelní družstvo2,50 %110 625 Kč
Equa bank2,00 %108 794 Kč
Expobank2,00 %108 500 Kč
Odlišné zhodnocení při stejné sazbě je dáno rozdílným způsobem připisování úroků. U družstev Ney a Artesa je omezující pravidlo 1:10.

Pro vyšší částky – nad půl milionu korun – můžete využít i termínovaný vklad Clear Deal od J&T Banky, také on teď nabízí 2,6 % na pět let.

Termínovaný vklad: 500 000 Kč na pět let
Banka, záložnaRoční úroková sazbaPřibližný stav na konci spoření (po zdanění)
J&T Banka2,60 %557 747 Kč
Banka Creditas2,60 %555 250 Kč
Ney spořitelní družstvo2,60 %555 250 Kč
Artesa, spořitelní družstvo2,50 %553 125 Kč
Equa bank2,00 %543 970 Kč
Expobank

2,00 %

542 500 Kč
Odlišné zhodnocení při stejné sazbě je dáno rozdílným způsobem připisování úroků. U družstev Ney a Artesa je omezující pravidlo 1:10.

Nicméně: Kdo už si je předem jistý, že během následujících šest let může nějaké peníze dočasně postrádat, může využít výnosnější a přitom stejně bezpečnou možnost: stavební spoření. 

Zhodnocení výrazně přes tři procenta nabízí většina nových tarifů stavebního spoření, i když jenom díky státnímu příspěvku. Splnit podmínky pro maximální zisk je ale komplikovanější: Hlavně spořit po dobu šesti let a měsíčně ukládat 1700 korun, tedy kolem 20 tisíc ročně – ani o moc víc, ani míň. Limity si můžete znásobit, když založíte spoření i pro další členy rodiny – každý člověk včetně dětí může čerpat vždycky jenom jeden státní příspěvek.

Stavební spoření tedy může přinést lepší zhodnocení peněz než protiinflační dluhopis. Nad čistý výnos 3,5 procenta se dostane aspoň jeden tarif od každé z pěti stavebních spořitelen. Srovnatelná sazba spořicích účtů nebo termínovaných vkladů před zdaněním by dosahovala 4,1 až 4,4 procenta. Aktuální porovnání stavebního spoření najdete v tomhle přehledu.

Nejlepší stavební spoření

SpořitelnaTarif stavebního spořeníNaspořeno celkemČistá úroková sazbaSrovnatelná sazba spořicího účtu
RSTSJunior S 181 online137 177 Kč3,78%4,44%
WÜSTProSpoření eOF-S Kamarád136 833 Kč3,69%4,35%
WÜSTProSpoření eOF-S Kamarád+136 833 Kč3,69%4,35%
ČMSSRodina136 379 Kč3,59%4,22%
RSTSJunior S 181136 340 Kč3,58%4,21%
SSČSOnline Akce136 113 Kč3,52%4,14%
SSČSAkce 2000 Kč136 112 Kč3,52%4,14%
MPSSPohoda136 093 Kč3,52%4,14%
MPSSStart136 093 Kč3,52%4,14%
Tabulka ukazuje, kolik naspoříme u jednotlivých stavebních spořitelen, pokud ukládáme 1700 Kč měsíčně po dobu šesti let. Výpočet zohledňuje státní podporu, poplatky, úroky a daně. Čistá úroková sazba uvádí zhodnocení vkladů po zdanění. Srovnatelná sazba spořicího účtu ukazuje, jakou úrokovou sazbou by musel být úročen spořicí účet, abychom po zdanění dosáhli stejného výnosu jako stavebním spořením. Výpočet: stavebky.cz 

Zbývající možnosti, jak porazit inflaci, sice můžou přinést vyšší zisk, ale také ztrátu. Jde o podílové fondy a další investice. Jsou rizikovější, na rozdíl od vkladů v bankách nebo stavebních spořitelnách je nechrání státní systém pojištění vkladů.

Reinvestiční dluhopis

Další dva typy spořicích Dluhopisů Republiky jsou jenom pro opravdové fanoušky ministryně financí nebo pro lidi, co nemají ani základní přehled o srovnatelné nabídce na trhu. Těžko u nich budeme hledat důvod, proč se dobrovolně připravit o peníze zrovna takhle – je tu několik stejně bezpečných alternativ, které garantují přinejmenším menší ztrátu, když už ne výnos nad inflaci.

Stejně jako v předchozím půl roce stát nabízí šestiletý reinvestiční dluhopis. Jeho celkový výnos bude ale ještě o dost nižší než minule. V době, kdy banky zvyšují úroky na termínovaných vkladech, jde ministerstvo proti proudu a láká na průměrný roční výnos 1,62 %. V první emisi (od loňského prosince) dosahoval průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu 2,07 %, ve druhé 1,99 % a ve třetí 1,91 %. 

S námi máte přehled

Je to sice jenom běžný účet, ale poráží i ty nejlepší spořicí. Expobank zvýšila úrok a zrušila dosavadní omezení. Posilují i Equa a Sberbank.

Spořicí účty mají novou jedničku. Projděte si porovnání

Moneta se rozhodla zrušit platební nálepky. Klesající zájem hlásí i některé další banky. Mnohem víc teď frčí platby přímo mobilem nebo hodinkami.

Platebním nálepkám hrozí vyhynutí. Končí s nimi první banka

Štve vás úrok na spořicím účtu? Zkuste podílové fondy. Do jejich přímého prodeje se pouští stále víc bank, nově s ním přichází Air Bank.

Investice na pár kliků. Je to snadné a vyděláte, lákají banky

Na zmíněných 1,62 % navíc dosáhne jenom ten, kdo vydrží čekat celých šest let. Sazba totiž postupně roste. Kdo by se chtěl reinvestičního dluhopisu zbavit hned po roce, dostane úrok jenom 0,75 %. Za druhý rok se připíše 1 %, za třetí rok 1,25 %, za čtvrtý 1,5 %, za pátý 2,25 % a za šestý 3 %, což v průměru dá těch 1,62 % za každý rok.  

Mimochodem: Název reinvestiční je poněkud matoucí. Se stejným principem totiž počítají všechny tři typy spořicích dluhopisů. O co jde? Výnosy jsou každoročně reinvestovány a připsány na majetkové účty vlastníků ve formě nových dluhopisů (automaticky se přikoupí právě za výnos z daného roku). Počet dluhopisů se tak na konci každého výnosového období zvyšuje o výši odpovídající výnosu dluhopisu. Dál se pak úročí nejenom původní počet dluhopisů, ale i ty nově získané.

Fixně úročený dluhopis

Novinkou od letošního července je fixně úročený dluhopis. Také on má splatnost šest let, nabízí ale pevně stanovený hrubý výnos 1,5 % v každém roce. Takže když se ho zbavíte už po prvním roce, dostanete úrok 1,5 % – zatímco u toho reinvestičního, který jsme popsali o pár řádek výš, by to bylo jenom 0,75 %.

„Fixní dluhopis je určen lidem, kteří by si chtěli nechat otevřená zadní vrátka pro případ, že by peníze investované do státního dluhopisu potřebovali dříve než za šest let splatnosti,“ popisuje jeho výhody ministryně financí Alena Schillerová.

Jenže: Když majitel fixního dluhopisu vydrží celých šest let, získá pořád 1,5 %, zatímco u reinvestičního by dostal 1,62 %.

Připomeňme, že předčasně prodat lze kterýkoliv ze tří typů Dluhopisů Republiky. Kdo si tedy není předem jistý, jestli vydrží celých šest let, může si koupit ten protiinflační. Ani u něj nezáleží na tom, jak dlouho si ho necháte (za každý rok dostanete stejný bonus 0,5 % nad inflaci). Když inflace zůstane na státem plánovaných 2 %, získáte s protiinflačním dluhopisem 2,5 %. A to je rozhodně víc než 1,5 %. Tedy jestli nepočítáte s tím, že by průměrná inflace v dalších šesti letech klesla na pouhé jedno procento.

A především: Úrok 1,5 % nebo i mírně vyšší dostanete při vkladu na jeden rok nejenom u nejlepších termínovaných vkladů bank, ale dokonce i u nejlepších spořicích účtů. Spořicí účty přitom mají výhodu, že si z nich můžete peníze vybrat opravdu kdykoliv, tedy prakticky okamžitě a bez sankce, a to jakoukoliv část. Stejně tak si k nim můžete kdykoliv jednoduše přidat další úspory. Nevýhodou spořicích účtů sice je, že negarantují počáteční úrok po celou dobu vkladu. V současnosti se ale čeká spíš růst sazeb, takže může jít naopak o výhodu: Po roce se vám můžou úročit ještě líp, nebo je jednoduše přesunete ke konkurenci.

Vyšší sazbu než fixně úročený státní dluhopis na jeden rok bez složitějších podmínek garantuje Banka Creditas (1,6 %), přinejmenším do případného zhoršení podmínek můžete využít i spořicí účty Expobank (1,6 %), Trinity Bank (1,58 %) nebo Hello bank (1,5 %). Aktuální přehled nejlepších spořicích účtů najdete tady. Komu nevadí komplikovanější pravidlo 1:10 pro záložny, může svěřit peníze i družstvům Ney (2,5 %) nebo Artesa (1,6 %). U vkladů nad půl milionu opět vstupuje do hry i J&T Banka.

Kdo dá aspoň 1,5 % na jeden rok při vkladu 50 000 Kč. Jenom jednoduché, snadno dostupné možnosti.
BankaRoční úroková sazbaPoznámka
Banka Creditas, termínovaný vklad1,60 %garance sazby po celý rok, bez předčasného výběru
Expobank, běžný účet1,60 %kdykoliv lze přidat nebo ubrat vklad, sazba se ale může kdykoliv změnit
Trinity Bank, spořicí účet1,58 %kdykoliv lze přidat nebo ubrat vklad, sazba se ale může kdykoliv změnit
Sberbank, termínovaný vklad1,55 %garance sazby po celý rok, bez předčasného výběru
Hello Bank1,50 %kdykoliv lze přidat nebo ubrat vklad, sazba se ale může kdykoliv změnit

Méně informovaní „investoři“ můžou slyšet i na to, že státní dluhopis přece musí být bezpečnější než nějaká (pro ně navíc málo známá) banka. Ani takový argument ale většinou neobstojí. Vklady v bankách jsou pojištěny právě u státu, a to až do ekvivalentu 100 tisíc eur na jednoho člověka v každé bance. Kdo si tedy uloží na termínovaný vklad nebo spořicí účet méně než 2,6 milionu korun, dostane je při případném krachu do pár dnů zpátky. Kdo si chce uložit víc, může vklad rozdělit do dvou nebo víc bank, aby se v každé vešel do limitu. Mimochodem: Na státní dluhopisy se takové pojištění vkladů nevztahuje. Není však pravděpodobné, že by český stát v nejbližších letech zbankrotoval.

O tom, jak moc je protiinflační dluhopis výhodnější oproti reinvestičnímu (a novému fixnímu), mluví i zájem lidí: Od března do června si protiinflační typ koupilo 4517 z celkového počtu 5182 lidí, kteří si některý z dluhopisů pořídili. Reinvestiční variantu si sice koupilo 3225 lidí, ale většina zřejmě jenom v minimální hodnotě, protože to v jejich případě bylo podmínkou k pořízení těch protiinflačních. Vidět je to i na objemu: Do protiinflačních dluhopisů lidé uložili 4,996 miliardy korun, zatímco do reinvestičních (ve třetí emisi) jenom 381 milionů.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

Proč vlastně stát nabízí úrok, který je – nejspíš kromě té protiinflační varianty – pro lidi nevýhodný? Zatímco z pohledu občanů jsou srovnatelným produktem termínované vklady (ty v posledních měsících pomalu rostou, nejlepší nabízejí přes 2,5 %), z pohledu státu je rozhodující vývoj na dluhopisových trzích (a tam naopak úroky zamířily dolů).

Špatná zpráva pro úplné nováčky

Lidé, kteří si už někdy v minulosti nakoupili aspoň jeden typ spořicích dluhopisů (včetně těch, které od roku 2011 nabízel Miroslav Kalousek) a současně už mají elektronický přístup ke svému majetkovému účtu, si můžou nové dluhopisy koupit jednoduše online.

Kdo si ale ještě nikdy žádný nekoupil, a teď má zájem o ten protiinflační, narazí na podobnou komplikaci jako v předchozím období, kdy si na vybraných pobočkách ČSOB musel nejdřív koupit aspoň 1000 kusů reinvestičních dluhopisů.

Ministryně Schillerová říká, že nově může takový zájemce požádat na pobočce o zřízení elektronického přístupu bez toho, aby zaplatil 1000 korun za něco, co nechce. „Zřízení nového elektronického přístupu bylo doposud svázáno s nákupem reinvestičního dluhopisu. Nově dostanou občané možnost zřídit si na pobočce distributora elektronický přístup zcela bez omezení. Zároveň pracujeme na novém vlastním rozhraní, které umožní bezpečnou autentizaci a zřízení přístupu z pohodlí domova, a to zcela zdarma,“ uvedla.

Jenže z podrobnějších informací – které už ministryně nezdůrazňuje – vyplývá, že banka bude za takovou žádost nově vybírat poplatek 500 korun. Což je sice na první pohled polovina dřívější částky, na druhou stranu za ní nedostanete vůbec nic – prakticky o ni přijdete, zatímco dřív jste si za 1000 korun aspoň koupili dluhopisy a (pomineme-li inflaci) nepřišli ani o korunu. 

Podrobnosti o komplikacích s novými poplatky přinášíme v samostatném článku.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Líbil se vám článek

+22
Ne
Ano

Diskuze

24. 6. 2019  |  18:45

A jaká je dle vás ta "reálná" inflace? Pro mne je třeba výrazně nižší, než ta oficiální....Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK