Po čtyřleté pauze se Ministerstvo financí rozhodlo oprášit projekt státních spořicích dluhopisů, který v roce 2011 zavedl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.
Při příležitosti sta let od založení Československé republiky se ministerstvo rozhodlo nazvat tuto novou emisi dluhopisů pro občany vznešeně Dluhopis Republiky.
Jedná se o standardní státní dluhopis, jen tato emise není určena bankám, fondům a jiným institucionálním investorům, ale výhradně občanům České republiky. Distribuci dluhopisů zajišťuje ČSOB na vybraných pobočkách.
Úpis dluhopisu bude probíhat čtvrtletně ve třech intervalech
| Upisovací období | Datum emise |
Zimní úpis | 3. 12. 2018–18. 1. 2019 | 1. 2. 2019 |
Jarní úpis | 21. 1. 2019–15. 3. 2019 | 1. 4. 2019 |
Letní úpis | 18. 3. 2019–14. 6. 2019 | 1. 7. 2019 |
Obecné parametry dluhopisu
Dluhopis Republiky je šestiletý reinvestiční dluhopis s pevně stanovenou rostoucí úrokovou sazbou, přičemž přesná výše úroků bude stanovena vždy těsně před zahájením úpisu, a to takovým způsobem, aby průměrný výnos dluhopisu zhruba odpovídal aktuálním výnosům státních dluhopisů obchodovaných na veřejném trhu.
Nominální hodnota dluhopisu je jedna koruna. Minimální investice je stanovena na 1000 korun, minimálně si tedy občan musí koupit tisíc kusů Dluhopisu Republiky. Maximální investice je omezena na jeden milion korun v rámci jedné emise. Teoreticky si tedy každý může koupit až tři miliony kusů, po jednom milionu v každé emisi.
Výnosy první emise
Momentálně jsou přesně známé pouze parametry první emise, jejíž úpis bude zahájen 3. prosince. Připisované hrubé roční výnosy u ní postupně rostou z 0,5 procenta v prvním roce až na 4,5 procenta v posledním šestém roce. Tím se ministerstvo snaží motivovat vlastníky dluhopisů, aby je neprodávali předčasně, ale drželi až do splatnosti.
Úrokové výnosy se majitelům dluhopisů nevyplácejí, ale automaticky se reinvestují. Majiteli dluhopisu tak budou na jeho majetkový účet automaticky jednou ročně připsány další dluhopisy v hodnotě odpovídající stanovenému výnosu za uplynulé období.
Hrubé roční výnosy první emise Dluhopisu Republiky
1. rok (1. 2. 2019–1. 2. 2020) | 0,50 % |
2. rok (1. 2. 2020–1. 2. 2021) | 1,00 % |
3. rok (1. 2. 2021–1. 2. 2022) | 1,50 % |
4. rok (1. 2. 2022–1. 2. 2023) | 2,00 % |
5. rok (1. 2. 2023–1. 2. 2024) | 3,00 % |
6. rok (1. 2. 2024–1. 2. 2025) | 4,50 % |
Průměrný výnos | 2,08 % |
Zdroj: Ministerstvo financí |
Průměrný výnos a jeho zdanění
Za předpokladu, že dluhopisy budete držet až do splatnosti, vychází po šesti letech průměrný roční výnos této emise 2,08 procenta ročně. Ministerstvo vám ho ale celý nevyplatí, je to příjem hrubý. jedná se o standardně zdanitelný příjem, podléhá klasické srážkové dani – podobně jako třeba úroky na spořicím účtu v bance. Daň v tomto případě odvádí přímo emitent dluhopisu, Ministerstvo financí České republiky, do daňového přiznání už tedy tento příjem neuvádíte.
Kapitálové příjmy jsou aktuálně daněny 15procentní daní z příjmu. Čistý výnos z dluhopisu by tak po šesti letech vycházel na 1,77 procenta za rok. Ovšem za předpokladu, že vláda nezruší superhrubou mzdu a nezvýší sazbu daně z příjmu na 19 procent, jak má ve svém programovém prohlášení. To by pak čistý výnos klesl na 1,69 procenta za rok.
Pod inflací
Ze strany Ministerstva financí mi to na jednu stranu nepřijde úplně košer, nabízet lidem čistý výnos 1,77 procenta ročně v době, kdy je inflace nad úrovní dvou procent, cílených Českou národní bankou. Chce-li si stát půjčit od lidí peníze, měl by jim nabídnout smysluplný výnos, tedy takový, který i po zdanění pokryje inflaci. Tomu by odpovídal průměrný hrubý úrokový výnos kolem tří procent, nikoliv kolem dvou.
Na druhou stranu to by zase bylo nesmyslné z pohledu hospodaření českého státu, protože na finančních trzích by si mohl půjčit levněji. Při aukci dluhopisů v říjnu tohoto roku upisovalo Ministerstvo financí šestileté dluhopisy s hrubým výnosem 2,06 procenta. Hrubý výnos do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů se aktuálně pohybuje kolem 2,1 procenta ročně. Tak proč by si stát měl půjčovat od lidí za vyšší úrok? Ty úroky pak stejně hradíme my všichni daňoví poplatníci. To by nedávalo smysl.
Ministerstvo financí se nabídkou dluhopisů pro občany snaží diverzifikovat své portfolio věřitelů, „ředit“ zahraniční investory-instituce také domácími investory-fyzickými osobami. Ve finále to má pro státní kasu hlavní důsledek v tom, že u českých investorů občanů se státu vrátí zpět část úroků ve formě daně z příjmu. Svým způsobem tak mohou být dluhopisy pro občany pro stát finančně výhodnější.
Nicméně museli bychom vzít v potaz také náklady na marketing a distribuci, které určitě nebudou malé. Takže jestli se to Ministerstvu financí vyplatí, nedokážu posoudit.
Má smysl investovat do Dluhopisu Republiky?
Investovat peníze na šest let s průměrným ročním dvouprocentním hrubým výnosem považuji za nevýhodné. Výnos s velkou pravděpodobností ani nepokryje inflaci. Existuje mnoho zajímavějších investic s vyšším potenciálním výnosem.
Někdo bude určitě uvažovat tak, že výnos sice nepokryje inflaci, ale zase je bezpečný. Hledáte-li jistý výnos, ano, na spořicím účtu takový úrok zatím nedostanete, ale úrok dvě procenta za rok už dnes nabízejí některé banky na dvouletém termíňáku. U pětiletého termíňáku se dá dostat na 2,5 procenta ročně. Tak proč se uvazovat na šest let s ročním výnosem 2,08 procenta? Ne, to mi opravdu nedává smysl.
Nepochybuji o tom, že Ministerstvo financí dluhopisy bez problému upíše. Vždycky se najde dost lidí, kteří neumějí počítat nebo neznají jiné možnosti na trhu. Nicméně já osobně si za stávajících podmínek nabízený dluhopis určitě nekoupím.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 4. 2019 13:47, petr
No, nevím, zda je správné srovnávat výnos státních sporicích dluhopisů s pětiletým termínovaným účtem úročeným 2,5%. Maximálně s ročním, kde je úrok 1%. Protože spořicí dluhopisy nemusíte držet celou dobu, máte možnost je nebo část z nich (nad 500 tis. ale platí jistá omezení) prodat bez ztráty, každý rok (u těch kalouskových tato možnost je dokonce každého půl roku).
Navíc máte v třetím upisovacím období možnost nejen reinvestičních, ale i protiinflačních dluhopisů. Jejich nezdaňovaný roční výnos byl v období červen 2016 - červen 2017 2,05% (pro srovnání tj. 2,4% v bance před zdaněním) červen 2017 - červen 2018 1,94% ročně a za půlrok červen - prosinec 2018 1,25%.
Pravda, z těch 7 let byly i tři roky slabší (roční průměr 0,5%), ale tři roky byl roční úrok cca 2%, a poslední půlrok 1.25%, připomínám, že píšu jen o protiinflačních dluhopisech upsaných v roce 2012, co se nezdaňují. Ty novější se již zdaňují, ale zase se u nich vyplácí 0,5% ročně + inflace podle indexu spotřebitelských cen. Nechci nijak agitovat pro tyto dluhopisy, ale jak autor agituje proti nim, to se mi nelíbí. Pravda, ty protiinflační dluhopisy jsou v současné nabídce novinka.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 1. 2019 11:08, Jiří
Nelíbí se mi,že dluhopisy musí být vedeny pouze přes int. bankovnictví.Ze zásady nemám k němu důvěru.kdo mi zaručí , když to někdo vybrnká , že se mi to tam vrátí ?
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.