Očima expertů: Má smysl zavádět státní penzijní fond?

Ondřej Tůma | 7. 6. 2019

Důchodová komise uvažuje o zavedení státního penzijního fondu, který by byl alternativou k fondům soukromých penzijních společností. Dobrý nápad, nebo zbytečnost, která ještě víc zkomplikuje český penzijní systém?

Diskuze

7. 6. 2019  |  19:07  |  Tereza

Tedy furt si trváte na tom, že růst českých akcií je pouze průměrně 3,6 % p.a. a ve zbytku světa ještě nižší? Ale co, ať je sranda... Jsem zvědavá jakou pohádku vymyslíte teď, když už začínáte i s hracíma automatama...
Takže použiju-li například oficiální údaje "Dynamické asistované strategie spoření" z fondů 3. pilíře (z doplňkového penzijního spoření) od Conseq penzijní společnost a.s.:
Výnos za rok 2013 17,92 % (podle vaší teze nesmysl), 2014 11,94 % (nesmysl?), 2015 -0,01 % (konečně můžete mít radost, že jsme někde mezi těmi vašemi -0,4 % a 2,6 %), 2016 9,89 % (zase nesmysl?), 2017 8,86 % (zase moc?), 2018 -8,73 % (větší propad, jásejte), k 31.12.2018 je tedy průměrný výnos téhle strategie 6,28 % p.a. Dle vaší teorie je to nesmysl, protože z 90 % je ve strategii zastoupen "Globální akciový účastnický fond", který investuje do akcií z celého světa a jen malou část z něj tvoří ČR a 10 % je v "Dluhopisovém účastnickém fondu", z nějž také jen malá část pochází z ČR. Ale přesto celá strategie nabízí průměrné zhodnocení 6,28 % p.a.
Pak se podívejme na jiný fond, tentokrát otevřený podílový fond: "Amundi Funds II - U.S. Pioneer Fund", který má za rok 2014 8,16 % (opět přece nesmysl), 2015 -1,61 %, 2016 11,29 %, 2017 9,06 %, 2018 5,87 %, od vzniku fondu 8,93 % p.a. Zajímavé...
Nebo se stačí podívat do nejnovějšího dopisu investorům Bekrhsire Hathaway od Warrena Buffeta: Index S and P 500 (nevím proč mi to ukazuje symbol "and" jako nepovolený znak) v rozmezí let 1965 - 2018 přinesl průměrné zhodnocení 9,7 % p.a. A ano, vím, že S and P 500 je "jenom" net total return index, tudíž gross total return index je JEŠTĚ VĚTŠÍ, ale to je přece blbost, protože to přece musí být míň než 3,6 %, protože to není ČR. V tom bude nějaká konspirace, že jo?
Samotné akcie Berkshire Hathaway za stejné období přinesly průměrně 20,5 % p.a. To taky není přece možný.
Se stejnou logikou jsem tedy přeci nemohla nakoupit dvacet akcií Alibaby v říjnu 2018 po $131.75 za akcii a prodat je ke konci dubna 2019 po $186.71 za akcii. I když od celé částky odečtu dvakrát brokerský poplatek $9.95, tak je to stále 28,96 % v USD a díky oslabení české koruny v mezidobí, tak v českých korunách byl celkový výnos 38,29 %. Budu-li počítat i další letošní investice, pak po odvodu daně v příštím roce se výnos v Kč sníží na 32,55 %. 32,55 % za půl roku? ale to je přece blbost, protože podle vaší teze bych měla mít něco pod 1,9 %, když je to jen půl roku. Ne, už vím, tohle bylo jako sázka do loterie, že? Nebo šlo o hrací automaty? Kruciš, to je dilema...
A netřeba snad říkat, že akcie nejsou úzce spojené jen s produktivitou. Stačí se podívat na pohyby trhů v měsíci květnu. Jelikož jsem se v tohle příspěvku hodně zaměřila na USA a dokonce jsem zmínila i čínské akcie, tak se podívejme na trhy v USA. Od začátku roku americké indexy a tedy akcie v nich obsažené rostly na pozitivní vlně toho, že se schyluje k dohodě mezi Čínou a USA, plus spousta investorů rozhodla, že propad skoro o skoro 20 % z konce loňského roku je už významná sleva pro další nákup. A spousta těch, kteří jsou skutečně nízce inteligentní v době propadu prodalo (skoro 40 miliard dolarů zmizelo z penzijních 401(K) za období říjen - prosinec 2018 jen kvůli nesmyslné panice). Od ledna 2019 tedy do konce dubna index S and P 500 vzrostl k nějakým 18 nebo snad 19 % a to vše jen na základě emocí investorů, kteří vše viděli pozitivně. V květnu vyšlo info o tom, že dohoda mezi USA a Čínou nebude, Trump začal vyhrožovat dalšími tarify a bum, najednou trhy spadly o 7 %. A teď, za prvních několik dní v červnu S and P opět vzroslo o 4 % (předpokládám, že číslo bude ještě minimálně o procento vyšší po dnešním burzovním dni) na vlně pozitivních zpráv od FEDu, že jsou připraveni zasáhnout, potencionálně i snížit úrokové sazby. Opět jen emiconální reakce. Akcie tedy nemají přímou korelaci jen a pouze s vývojem produkce. Konec konců se neříká nadarmo, že nejhorším nepřítelem investora jsou emoce (viz. info o 401(K) atp.). Ale sněte si dál o 3,6 % p.a., alespoň budete příjemně překvapen, až uvidíte, že realita je díky Bohu ještě lepší a příjemnější...

+7
Líbí
Nelíbí
Reagovat

7. 6. 2019  |  09:18  |  Fero

V každej normálnej krajine je pirátstvo trestný čin. Pirátska (zločinecká) strana nech sa k ničomu nevyjadruje. Nech prestanú užívať ilegálne substancie a nech začnú s terapiou.
Ak má štát sám sebe požičiavať peniaze a tváriť sa, že to je zisková činnosť, tak idem sám sebe vypísať zmenky. Napíšem tam: 1 000 000 000 €, úrok 3%, doba splatnosti 1 rok. Dám si to overiť u notára, jemu dám 0,5%. Takže v čistom mi zostane 25 000 000€. Lepšie ako nič.

-7
Líbí
Nelíbí
Reagovat

Další příspěvky v diskuzi 47 komentářů

8. 6. 2019  |  16:07  |  Karel

Když neumíš napsat ani "SP500", tak nekibicuj.:-)
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

8. 6. 2019  |  18:21  |  Fero

Citace - Jenda / 08.06.2019 15:47

Fero: Z následujících dvou tvrzení:
„Reálny rast produktivity v ČR je ~ 2,6%p.a. Výnos akcií môže byť o niečo vyšší (asi o 1%p.a.)“ „Globálny rast produktivity je nižší ako v ČR“
vyplývá, že globální akcie mají výnos < 3.6 % p.a. neadjustováno na inflaci. Můžete objasnit jak to počítáte? Pokud si vezmeme nějaké populární indexy (S*P 500, DJIA, Vanguart Total), přijde mi, že snad pro všechna historická období nemáte pravdu.
* - lol, zdejší CMS mi nepovolí odeslat příspěvek obsahující znak "and"

Nevykaj mi tu, prosím ťa! Keď už musíš vykopávať túto zdochlinu. Som sa sem už nechcel vracať. To, čo sa pýtaš by ti vedel vysvetliť hocikto. Lenže ty provokuješ, akože "nemáte pravdu".
Keby si chodil na strednú školu, tak by si vedel, čo je HDP a produktivita a rast produktivity. Vedel by si, že produktivita je HDP na hodinu a keď sa HDP meria v reálnom vyjadrení, tak sa aj rast produktivity meria v reálnom vyjadrení. Takže je to 2,6%p.a. nad infláciu. Potom by si tu nepísal "vyplývá, že globální akcie mají výnos < 3.6 % p.a. neadjustováno na inflaci". Ak teda dobre rozumiem po frikulínsky.
Kámo, "Vanguard Total" je podľa teba index? Odporúčam dať peniaze na termínovaný účet a neinvestovať ani halier, keď je to na teba zložité. Mnoho ľudí si mýli ETF s indexovými fondami, lebo 99% ETF sú indexové ETF. Ale ty si mýliš ETF rovno s indexom. "Vanguard Total Stock Market Index Fund" je ETF, ktorý sleduje index nazvaný "CRSP U.S. Total Market Index".
Už som sa vyjadril (19:34), že to 1% som dal len ako príklad, pretože ja som rozoberal niečo úplne iné. Ja som nerozoberal otázku, aký total return dnes môžeš očakávať od akcií. Ja som vysvetľoval fungovanie dôchodkového systému založeného na investovaní. Veď to aj tam píšem niekde ďalej, že namiesto toho čísla 1% si tam môžeš dosadiť 10% alebo 500%. Neskôr som ako príklad použil 8%. Akékoľvek číslo keď si tam dosadíš, tak ti vyjde rovnaký výsledok.
Keď ťa zaujíma otázka budúcich výnosov, to 1% by tam aj zhruba sedelo. Ale to sa nedá nijako "vypočítať". To je otázkou toho, "za koľko sú podnikatelia ochotní to robiť". Tak ako aj pri prenájme bytov, výnos je otázka toho, "za koľko sú ľudia ochotní to robiť". To znamená, akú maržu si určia. Zisková marža firiem sa mení. Aktuálne je dosť vysoká, ale na to sa aj ťažko hľadajú zdroje údajov. Jasné je len to, že to nebude niekde v stratosfére. Lebo na to, aby bol "nominal gross total return" 10%, by zisková marža musela byť nenormálne vysoká. Treba si uvedomiť, že P/B SP500 je niekde nad 3. To v praxi znamená zhruba toľko, že ak má firma ROE 12%, tak investori majú výnos 4%.
Čo sa týka tých tvojich "historických období", máš údaje, aká bola zisková marža na začiatku a na konci obdobia? Aké bolo P/E na začiatku a na konci obdobia? (Skôr ako P/E by som použil kapitalizáciu nefinančných spoločností k hrubej pridanej hodnote nefinančných spoločností). A napokon: aký bol trhový podiel firiem v indexe na celkových tržbách v danej krajine? Všetko sú to veličiny, ktoré sa menia. Ak tržby v USA rástli 100 rokov napríklad 2.5% reálne, mohol akciový index rásť 5%, ak firmy v ňom zvýšili podiel na tržbách z 30% na 60%. Budeš z toho počítať, že o 100 rokov budú mať podiel 120% a index bude rásť 5%?
A tak ďalej, proste, to sú údaje, ktoré nemáš. Ľudia, ktorí kupujú akcie sú obyčajní gambleri. Žiadne ekonomické údaje nemajú, lebo ich tie údaje ani nezaujímajú. Keby si mal tie údaje, napríklad že P/E v danom období vzrástlo 2x, tak vydelíš index na konci obdobia číslom 2. A tak by si sa nejako dopracoval k tomu skutočnému výnosu očistenému o neudržateľné javy ako rast P/E, rast ziskovej marže atď.
Do tej miery, čo som ja za svoj život videl nejaké údaje, tak usudzujem, že ten výnos môže byť 1 percentuálny bod nad rast produktivity. A to je gross total return. Čiže pred zarátaním akýchkoľvek nákladov. Celkové náklady vyjadrené stratou na gross total return index sa pri rôznych formách investovania pohybujú od 1% do 5,5%.
-1
Líbí
Nelíbí
Reagovat

9. 6. 2019  |  09:19  |  Joseph

Doufám, že všem účastníkům penzijního připojištění svítí na pracovním stole výstražný maják a nepřestane svítit ve dne ani v noci po celou dobu práce komise až do jejího slavného rozpuštění. Děkuji za pozornost.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

10. 6. 2019  |  07:15  |  Jakub

Mnohem lepší než důchodové spoření jsou investice do půjček. Lze investovat do krátkodobých nebo je později odprodat, a tak máte peníze k dispozici, když je potřeba a zhodnocení je mnohem vyšší. Platformy jako Mintos nebo ViaInvest a další Vás už svojí garancí odkupu prakticky zbavují rizika ztráty.
Více třeba tady ve srovnání: https://www.osobnizkusenosti.cz/srovnani-p2p-investovani-platformy/
-3
Líbí
Nelíbí
Reagovat

12. 6. 2019  |  12:12  |  Praktik

Z pohledu občana laika už tu měl být dávno osobní účet u ČSSZ. Tam ti, co si nespoří v soukromých fondech, by mohli alespoň ukládat státní příspěvek, příspěvky zaměstnavatele a případně i soukromé šetření. Stát ve spolupráci s ČNB by měli zajistt každoroční valorizaci podle inflace. Po odchodu do důchodu by každý k důchodu z průběžného systému dostával vyplacenu 1/240 jako třetí díl důchodu. Který by mohl být součástí dědického řízení. Ve státním příspěvku by mohla být zohledněna výchova dětí, v příspěvcích zaměstnavatelů i náročnost povolání. Vyřešily by se tak všechny problémy které dnes jsou ve výši důchodu žen a mužů a u náročných povolání. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě a přiživují se při tom stovky dalších lidí.Zejména odložených politiků.
+1
Líbí
Nelíbí
Reagovat

14. 6. 2019  |  16:36  |  Nemo

Nezajišťuji, ale jako penzijní fond předpokládám, že bych musel.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

27. 6. 2019  |  20:44  |  Kalich

Pirati umi jen preskladat nesmysly a udavat. Kdo je volil musel byt zhuleny.
+1
Líbí
Nelíbí
Reagovat
5/5

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK