Patrik Nacher: Poplatek za předčasné splacení úvěru? Absurdní!

Ondřej Tůma | 28. 1. 2012

Server, který provozuje, proslavila anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Velké banky ji bagatelizovaly, ukázala však, že i drobní střadatelé můžou být slyšet. PATRIK NACHER v exkluzivním rozhovoru popisuje, jak se mění postavení českých bankovních klientů.

Diskuze

29. 1. 2012  |  20:17

Mě stačí 2 následující citáty. A lidé co je pronesly jsou dle mého opravdu odborníci v oblasti bankovnictví. To že něco chápete jinak, neboť to vyučuje současný vzdělávací systém je už jiný problém. Prostudujte si pořádne nějakou knihu o peneněžích od pana Rotbarda.

"Při peněžní interakci mezi dvěma fyzickými osobami není možné nafouknout objem cirkulujících peněz v oběhu pomocí půjček, a to proto, že věřitel nemůže půjčit to, co sám nemá. Banky to však dělat můžou. Jen komerční banky a fondy můžou půjčovat peníze, které vyrobí tím, že je někomu půjčí."
Prof. Irving Fisher, ekonom, z jeho knihy "100 % peníze" (1935)

"Moderní bankovní systém vyrábí peníze z ničeho. Tento proces je možná nejvíce ohromující kejklířský kus, který byl kdy vynalezen. Bankovnictví bylo počato v nespravedlnosti a narodilo se v hříchu. Bankéři vlastní Zemi. Vezměte jim ji, ale ponechejte jim moc vytvářet peníze, a pohybem pera, vytvoří dost peněz, aby si ji koupili zpět. Vemte jim tuto velkou moc a veškeré velké bohatství, jako je i to moje zmizí, pak bude existovat lepší i šťastnější svět pro život. Ale pokud chcete být i nadále otroci bankéřů a platit si náklady svého vlastního otroctví, nechte bankéře pokračovat ve vytváření peněz a ovládání úvěru."
Sir Josiah Stamp, prezident banky "The Rothschild Bank of England" a druhý nejbohatší muž Anglie 20. let, při proslovu na univerzitě v Texasu 1927.

A k vašemu příkladu, protože nejste banka nemůžete půjčovat peníze, které nemáte.
Pomocí multiplikační tvorby vkladů, vlastně půjčují banky dluhy.

+3
Líbí
Nelíbí
Reagovat

28. 1. 2012  |  12:38  |  Michal Kára

Přesně tak. Navíc banka má s úvěrem i fixní náklady, takže pokud jí splatíte úvěr třeba v polovině, tak pro ni klidně může být ztrátový. Pan Nacher studoval bankovnictví nejspíš na Plzeňských právech, když tohle neví :)

-6
Líbí
Nelíbí
Reagovat

Další příspěvky v diskuzi 45 komentářů

3. 2. 2012  |  10:44  |  Petr

Poplatek za předčasné splacení hypotéky mají ve svém "arzenálu" všechny banky s fixní úrokovou sazbou kromě mBank. Nejvíc Vám naúčtují zpravidla ve Wüstenrot hypoteční bance a Raiffce, http://www.penizenavic.cz/clanky/na-kolik-vyjde-mimoradna-splatka-hypoteky-mimo-konec-fixace-urokove-sazby
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  20:25

Samozřejmě je to trochu extrémní a hodně zjednodušený příklad, ale něco podobného se děje při větším výběru vkladů v každé bance a proto je pro banku tak důležité řízení likvidity. Na zjednodušených příkladech se nejlépe ukazuje jak (ne)funguje tento systém.
Rezervy MUSÍ být pořád nad minimalní výší, ČNB to kontroluje. Tak příklad upravíme tak, že banka si půjčí o jiné banky. Záleží však také na tom, jak dlouho budou jiné banky ochotny této bance půjčovat. Peníze na pokrytí vkladů stejně neexistují a proto by banky neměli brát vklad jako půjčku na viděnou. Při vybírání vkladů totiž působí zase multiplikativní destrukci vkladů, což v konečném důsledku působí deflaci. A proto se banky tak moc bojí výběrů, hlavně předčasných výběrů.
Banky však vklad jako půjčku na viděnou provozují, protože z toho mají velký zisk. Jelikož je leverage některých velkých, hlavně zaharničních bank 1:50 někdy až 1:60 musí CB tyto banky zachraňovat, jinak by se finanční systém položil. Více viz http://www.outsidermedia.cz/Audit-Federalniho-Reservniho-systemu-odhalil-tajnou-nouzovou-pomoc-bankam-za-16-bilionu-do-1.aspx
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  20:14  |  chk

HZL = hypotecni zastavni listy
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  19:50  |  xmart

co je to HZL?
Nevím kde jste přišel na informaci, že prodávám stříbro, ale máte pravdu v tom, že stříbro je velmi dobrá pojistka proti inflaci a má dokonce větší potenciál růstu než zlato. Proto jej doporučuji všem, kteří tuší, že přijde vysoká inflace, sám do stříbra také investuji.

Inflace je podle klasické ekonomie přirozený výsledek zvýšení penežní nabídky v delším období. Podle empirických výzkumů pana Miltona Friedmana se inflace projeví po 18 až 24 měsících od vydání nových peněz, někdy to může trvat i déle. Viz QE1 před více než dvěma lety a nedávné QE2.
Co je na tom tak divného, když si člověk nechá část hotovosti doma, třeba se jen nemůže rozhodnout k nákupu. Lidské jednání není vždy racionální.
Ano je mnoho lidí v oblastí financí a bankovnictí, kteří nemají ekonomické vzdělání, umějí však efektivně prodávat finanční produkty a o to jde bankám hlavně.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  14:06  |  josef

to je směšné, asi jste nikdy neslyšel o řízení likvidity. Samozřejmě, že durace závazků a pohledávek musí spolu nějakým způsobem korespondovat. Proto se například hypotéky financují HZL (dlouhodobá půjčka) a ne vklady na BÚ. A co se týká Vašeho příkladu - banka má samozřejmě rezervy vyšší, než minimální. A neříkejte, že když si vybere první člověk, tak se nic neděje, protože to nikdo neví. Děje se. Rezervy MUSÍ být pořád nad minimalní výší, ČNB to kontroluje. Pokud rezervy nestačí, je třeba doplnit kapitál, jinak dochází k nucené správě. REZERVU musí držet, nemůže z ní vyplácet klienty. Proto je to rezerva.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  12:49  |  Lubik

xmart - Dovolím si ocitovat:“…zbylých 90 korun může dále půjčit, řekněme třeba panu Hynkovi…“ po několika řádcích:“… měsíci příjde pan Hynek pro svých 90 korun“ Šibal Hynek.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

31. 1. 2012  |  09:00  |  Kamil

Argumenty zde vystupujících a poplatku se zastávajících bankéřů jsou naprosto směšné. Pokud by si banky plánovaly každou korunu svého portfolia, museli by klienti hlásit i takové banality jako výběry z bankomatu nebo platby kartou. To nikdy nebude exostovat. Naopak, banky žijí v dost velké nejistotě, o čemž svědčí fakt, že jeden den si na O/N vladech u ČNB ukládají miliardy, aby si druhý den na interbanking marketu zase půjčovaly, protože nemají dostatečnou likviditu... Míra nejistoty v bankovním sektoru existuje, a to, že se jeden dobrák rozhodne splatit úvěr předčasně, na tom rozhodně nic nemění, stejně jako to, že jeden "spatňák" nesplatí v daném čase půjčku. Ve světěvelkých šísel a obratů v desítkách miliard Kč je to marginální. Teoretické úvahy nad "depozitním runem na banku" prosím ponechme do učebnic, nic takového se nikdy nestalo a ani nestane. Paradoxem je, že zatímco u neplatiče dostane banka strach, a tak jej v systému první výjimky či upomínky díky "proklientskému přístupu" nepenalizuje, když chcete splatit úvěr předčasně, hned dostanete ťafku. Absurdní.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

30. 1. 2012  |  20:52  |  chk

a proc tedy banka vydava HZL za tak vysokej urok? ta vase inflace se vam hodi kvuli tomu, ze prodavate stribro. ale mate smulu. hyperinflace nebude.
nicmene zpet k vasemu prikladu. hynek si koupi auto na uver od banky, zaplati katerine. ta si ale penize nenecha, protoze je posle automobilce, bez jeji provize. automobilka zaplati dodavatelum za material a zamestnancum za praci. zamestnanci penize utrati, dodavatele zaplati zamestnancum a distributorum energii a vyrobcum surovin, atd atd. stale mi neni jasne kde v tomto pripade figuruje ten multiplikator. ja stale vidim jen jedny pujcene penize a spoustu spokojenych lidi se mzdou a spoustu firem, ktere vyrabi:). zkuste to vysvetlit mne, takovemu hloupemu neznalemu cloveku, ktery financim vubec nerozumi, presto ho zivej. dekuji!
+1
Líbí
Nelíbí
Reagovat

30. 1. 2012  |  20:13  |  xmart

kdybyste používal selský rozum, dávno byste již také došel ke správněmu názoru, že v systému částečných rezerv banky půjčují peníze vytvořené z ničeho. Tak to pro ty, kteří pracují v oboru financí vysvětlím po lopatě.
Na příkladu jsme si uvedli, jak funguje multiplikační tvorba vkladů. Vy nebo váš kolega uvedl, že vklad je půjčka na viděnou. Teď se tedy podíváme co se děje při předčasném výběrů vkladů a proč vlastně banka půjčuje peníze, které nemá. Můžeme pokračovat v náledujícím příkladu ať nás nepletou velká čísla z mého předchozího příkladu.
MPR je 10 %, pokud tedy banka přijme od pana Petra vklad 100 korun, musí si odložit 10 korun stranou a zbylých 90 korun může dále půjčit, řekněme třeba panu Hynkovi. Jestliže pan Hynek poté tyto peníze převede na účet paní Kateřiny, může banka obratem půjčit dalšímu klientovi 81 korun. A tak to jde stále dál, až nakonec banka vytvoří z původního stokorunového vkladu celkem 1 000 korun. Dále budeme předpokládat, že půjčka od banky je na jeden rok, a že banka rozpůjčovala peníze s pomocí multiplikační tvorby vkladů za jeden měsíc.
Po měsíci příjde pan Petr a chce vyplatit svůj vklad. Banka tedy vyplatí panu Petrovi 100 korun, neboť drží rezervy 10% z rozpůjčovaných 1 000 korun. Tím banka tedy příjde o všechny rezervy, ale jelikož o tom nikdo neví, není to žádný problém. Po dalším měsíci příjde pan Hynek pro svých 90 korun, které ovšem banka NEMÁ. Může si ovšem půjčit od další banky. Za další měsíc přijde paní Kateřina a chce vybrat svých 81 korun. Ostatní banky už však nejsou ochotny bance půjčit a tak přichází na řadu centrální banka (CB), která dodá likviditu bance pomocí mimořádné půjčky (v reálném světě se tato mimořádná půjčka nazývá např. LTRO nebo kvantitativní uvolňování). Mimořádná půjčka však neunikne pozornosti médií a přicházejí tedy další klienti pro výběr svých vkladů. Začíná run na banku. Pak příjde stát se zvýšením minimální částky pojištění vkladů např. z 30 korun na 50 korun, aby uklidnil vkladatele, neboť kdyby CB zvýšila peněžní nabídku o více jak 250 korun, bylo by každému jasné, že přijde vysoká inflace.
Vydrží-li důvěra klientů v banku do konce roku je vše zachráněno, neboť bance se vrátí rozpůjčované vklady (paní Kateřina splatí svůj úvěr a banka splatí půjčku CB, pan Hynek splatí svůj úvěr a banka splatí půjčku druhé bance). Z vybraných úroků zaplatí všechny úroky a jestě jí zbude dost na vysoké bonusy zaměstnancům. Nevydrží-li důvěra, banka krachne, ztráty zaplatí daňový poplatníci a začíná se na novo.
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat

29. 1. 2012  |  22:48  |  chk

zkuste nekdy pouzivat shodu podmetu s prisudkem. je to opravdu hrozny
  0
Líbí
Nelíbí
Reagovat
1/5

Vložit komentář

Čtenáři také navštívili

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK