Osoby, kterým příjmy a celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni, jsou podle zákona v hmotné nouzi. Aby stát těmto lidem pomohl nepříznivou životní situaci překonat, vyplácí dávky v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.
Kolik Čechů se bez dávek pomoci v hmotné nouzi neobejde a jak se počet příjemců měnil v čase, napoví statistiky ministerstva práce. Jejich přehled si můžete projít v našem článku:
Zároveň zákon vymezuje okruh osob, které i přes tíživou finanční situaci za osoby v hmotné nouzi považovat nelze, a proto ztrácí na dávky nárok. Nejčastěji jde o osoby, které prokazatelně neprojevují snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním: v zaměstnání, jako OSVČ nebo se alespoň nepřihlásí jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Další překážkou pro výplatu dávek v hmotné nouzi je zanedbání povinné školní docházky. V takových případech samozřejmě ztrácí nárok na dávku rodiče, kteří docházku ratolesti do školy nezajistí.
Nyní chtějí poslanci ODS okruh lidí, kteří z pohledu zákona v hmotné nouzi ani přes nízké příjmy a špatné sociální a majetkové poměry nejsou, rozšířit. O dávky má konkrétně přijít ten, kdo trvale překračuje zákon a dopouští se přestupků, které obtěžují a komplikují život lidem v sousedství. „Pokud se většinová společnost skládá na pomoc ohroženým skupinám spoluobčanů, oprávněně očekává, že tato pomoc bude využívána k účelu, pro který je určena, a že se její příjemci budou chovat v souladu s právním řádem a v obecné rovině i v souladu s pravidly slušného a ve společnosti obvyklého chování,“ stojí v důvodové zprávě Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších.
Návrh zákona cílí hlavně na osoby, které překračují zákony opakovaně. Úřady práce proto mají výplatu dávek stopnout, jen pokud se člověk daných přestupků dopustí třikrát během dvanácti měsíců. Odebrání dávky navíc nebude trvalé, bez peněz od státu má být hříšník pouze tři měsíce. Seznam přestupků, za které se budou dávky odebírat, vypadá následovně:
Kromě výš uvedených přestupků se má odebrání dávek v hmotné nouzi týkat také podmínečně odsouzených. Pro lidi s podmínkou ale bude stopka pro výplatu dávek delší – šest měsíců. Dvanáct měsíců se pak mají bez dávek obejít nepodmíněně odsouzené osoby, které ještě nenastoupily k výkonu trestu.
Podle občanských demokratů jsou nová pravidla pro osoby v hmotné nouzi motivací, do jisté míry i prevencí. Odborníci ale v novince vidí spíš dvojí trestání. „Systém hmotné nouze se u nás v posledních letech vinou zákonodárců de facto rozpadl. Aktuálně jsou tisíce domácností bez jakékoli podpory, přestože nemají žádné příjmy. Návrh novely, kterou přichystali poslanci ODS, je proto zcela asociální, a jde proti smyslu pomoci v hmotné nouzi. Různým skupinám lidí, které mohou být populisticky vnímané jako problémové, odebírá možnost čerpat podporu úplně. Trestá je podruhé a zcela nesmyslně. Místo aby sociální politiky státu lidem v krizové životní situaci pomáhaly s návratem do společnosti, definitivně je odsuzují ke ztrátě bydlení, bezdomoví a práci na černo, která se pro ně stává jediným dostupným příjmem,“ hodnotí návrh ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.
Přílišné tvrdosti zákona mají podle poslanců ODS zamezit obce. Ty budou disponovat pravomocí přiklepnout dávku tomu, kdo si ji i přes porušování zákonů zaslouží. V praxi ale může takové pravidlo působit opačně. „Pokud mají obce v odůvodněných případech rozhodovat, komu dávky vyplatit lze, a komu nikoliv, půjde o další nástroj vytlačování sociálně vyloučených lidí z obcí,“ předvídá Martin Šimáček.
S navrhovanými změnami nesouhlasí ani Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle MPSV si poslanci ODS neuvědomují dopady, které bude jejich návrh na osoby v hmotné nouzi mít. Ministerstvo práce naráží například na půlroční stopku pro osoby s podmínečným trestem. „Jelikož dnes většina zaměstnavatelů požaduje čistý trestní rejstřík, je záznam vážnou překážkou pro uplatnění se na trhu práce. Vyjmout tuto skupinu osob z možnosti čerpat pomoc v hmotné nouzi a odkázat je tak z hlediska příjmů jen na šedou či černou zónu ekonomiky, nelze hodnotit jako motivační nebo preventivní opatření. Předložená úprava by naopak možnost vést řádný život řadám osob velmi znesnadnila,“ uvedlo ministerstvo v připomínkovém řízení.
Úvodní fotka: Profimedia.cz
„Obce ani stát si nevědí rady, nedokážou dlouhodobě uplatnit politiku vedoucí k sociálnímu začleňování. Občas se sice najde výjimka, obecně ale vidíme hlavně řadu špatných rozhodnutí.“ Tak Martin Šimáček z IPSI před časem zhodnotil sociální politiky tuzemských politiků.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 10. 2018 10:48, tiffany
Princip je v pořádku, ale... nějak nechápu, proč by pro podmíněně odsouzené měl platit jiný režim, než pro ostatní, to je snad úlet, nebo snaha dostat ty lidi do vězení co nejrychleji ? Nesmysl. U odsouzených před nástupem trestu souhlas, ztíží jim to vyhýbání se trestu. Jinak odebrání dávek není trest v právním slova smyslu, je to ztráta nároku na něco, prostě nesplňování podmínek pro výplatu dávky (vést život bez páchání určitých přestupků). Jde o vyjmenované přestupky, které výplatě dávek překáží, nejde o plnění nějakých dalších povinností, pro splnění podmínek nároku není třeba vyvíjet jakékoliv další úsilí. Pro pochopení věci doporučuji povinné bydlení v blízkosti občanů pobírajících dávky alespoň jeden měsíc.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.