Kdy lze díky penzijnímu připojištění ušetřit na daních

Typickým způsobem vytváření úspor na stáří je penzijní připojištění. Hlavním zdrojem příspěvku k budoucímu důchodu jsou v tomto systému vlastní příspěvky připojištěné osoby. K jejich odvádění stát motivuje řadou daňových úlev. Každý účastník penzijního připojištění si může odečíst ze základu pro výpočet daně z příjmu částku, o kterou jeho příspěvky do penzijního fondu za rok přesáhly 6 tisíc korun. To platí až do ročních příspěvků ve výši 18 tisíc korun. Celkem si tak může dotyčný odečíst z daňového základu až 12 tisíc korun. Kolik činí daňová úspora se dnes nedá jednoznačně říci, protože daňové sazby jsou různé pro různé výše příjmů. V příštím roce, kdy bude daň rovná, bude možné uspořit až 1 800 korun ročně.

Účastníkovi penzijního připojištění na jeho účet pravidelně jednou za rok přispívá také penzijní fond. Příspěvek fondu má formu zhodnocení vložených peněz. Tento není zdaněn v okamžiku, kdy je na účet připsán, tak jako třeba úroky z bankovních vkladů. Účastník penzijního připojištění však této dani ve výši 15 procent neunikne. Musí ji zaplatit v okamžiku, kdy si nastřádané peníze vybere. Celkový připsaný výnos z vložených prostředků se daní zmíněnými patnácti procenty. V případě, že klient ukončí penzijní připojištění předčasně a fond mu vyplatí tzv. odbytné, činí sazba 25 procent.

Budoucímu penzistovi přispívá také stát. Výše příspěvku je stanovena jako procento vlastních příspěvků pojištěnce, maximum je 150 korun měsíčně. Ani tento příspěvek, který je rovněž příjmem pojištěného, se nedaní.

Dalším přispěvatelem může být zaměstnavatel. I jeho příspěvek je poctěn daňovou úlevou. Od roku 2008 zaměstnanec nemusí podle schválené daňové reformy platit daň z příjmu z příspěvků, které mu na penzijní připojištění nebo na životní pojištění pošle jeho zaměstnavatel, a to dohromady až do výše 24 tisíc korun ročně. Kdyby tutéž částku zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele hotově jako část mzdy, jako příjem (svou mzdu) by ji musel zdanit a až teprve po zdanění by si ji mohl uložit do penzijního fondu. V příštím roce by tak přišel o 3 600 korun. Ještě pro rok 2007 ovšem platí dosavadní pravidlo, že nezdaněný je příspěvek zaměstnavatele do výše pěti procent hrubé mzdy.

Pokud se ovšem účastník penzijního připojištění rozhodne vybrat si celou naspořenou částku najednou formou vyrovnání, zaplatí z příspěvků zaměstnavatele dodatečně daň 15 procent. To platí i pro předčasný odchod z penzijního fondu. S tím rozdílem, že daň se zvýší na 25 procent.

Daňová výhoda je i na straně zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění do výše 3 procent hrubé mzdy je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, takže si o něj sníží svůj základ pro výpočet daně z příjmu. Od 1. ledna příštího roku v rámci vládní daňové reformy tento limit padá. Pro zaměstnavatele se nákladem stává příspěvek zaměstnancům na penzijní připojištění v jakékoliv výši.

Důležité pro zaměstnavatele je i skutečnost, že příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění je osvobozen i od sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance platí firma. V případě sociálního pojištění platí hranice pro daňově osvobozenou výši příspěvku na penzijní připojištění do výše 3 procent hrubé mzdy zaměstnance, v případě zdravotního pojištění je to 5 procent.

Zajištění na vlastní stáří tedy bude i nadále podporováno z daní. Co se od roku 2008 změní, bude zdanění povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění, z něhož se platí důchody nynějším důchodcům. Z nich se až dosud daň z příjmu neplatila. Od začátku roku 2008 se bude daň platit nejen z těch odvodů, které si platí zaměstnanec sám, ale i z těch, které za něj platí zaměstnanec. Dojde tak k paradoxu, že Češi budou platit daně vypočítané z jiných daní. Část z takto odvedených daní budou moci dostat zpět třeba právě díky podpoře penzijního připojištění.

Je správné, že stát daňově podporuje penzijní připojištění?