Místo stravenek peníze všem. Hospodští jsou pro, odbory varují

Petr Kučera | 9. 8. 2019 | 23 komentářů

Žádné rušení stravenek, ale naopak jejich faktické rozšíření až pro milion dalších zaměstnanců. O nic nepřijdou restaurace, ani zaměstnanci, ani zaměstnavatelé. Ministryně financí chystá změnu, proti níž se těžko hledají argumenty.

Místo stravenek peníze všem. Hospodští jsou pro, odbory varují

Firmy, které poskytují zaměstnancům stravenky, by nově mohly využít i takzvaný stravenkový paušál. Místo klasických papírových poukázek či nabité elektronické karty by tak lidé dostávali rovnou peníze na účet. Počítá s tím novela zákona o daních z příjmů, kterou připravuje ministerstvo financí.

Současné daňové výhody přitom zůstanou, jejich pravidla se změnit nemají. Novinka by navíc byla dostupná i pro společnosti, které dosud stravenky nevyužívají – hlavně menší podniky.

Podle ministryně Aleny Schillerové by firmy dál mohly poskytovat i klasické stravenky. Pokud však budou chtít ušetřit na související administrativě a na provizích stravenkovým firmám, mohly by místo nich nově posílat příspěvek přímo zaměstnancům vedle samotné výplaty.

„Stravenkové firmy v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám,“ vysvětluje Schillerová, proč by se systém do budoucna mohl obejít bez placených zprostředkovatelů.

Návrh, na jehož konkrétní podobě ministerstvo teprve pracuje, podporují Asociace hotelů a restaurací či menší tuzemské prodejny sdružené v Asociaci českého tradičního obchodu.

Anketa

Dostáváte stravenky?

„Po změně dnešního systému dlouho volají samotní provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže mnohdy velmi vysoké provize pohybující se běžně ve výši pěti až sedmi procent,“ říká Schillerová. Menší provizi hradí i zaměstnavatelé – i u nich platí, že čím větší firmy, tím jsou silnější a dosáhnou díky tomu u stravenkových firem na výhodnější podmínky.

Narozdíl od plánů bývalého ministra Miroslava Kalouska z počátku tohoto desetiletí nemá jít o „zrušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Současná koalice ANO a ČSSD si sice dala do svého programu „revizi daňových výjimek“ a obecně o ní několikrát mluvila i Schillerová, přímo o stravenkách ale řeč nebyla.

Nejde ani o žádnou nečekanou revoluci. Naopak: Současný plán je mírnější než ten, o němž v předchozích letech mluvila Schillerová se svým předchůdcem ve funkci Andrejem Babišem: Stravenky a další daňové výjimky (výhody) měl podle nich nahradit jednotný zaměstnanecký paušál – obdobně jako u podnikatelů by plošně zohledňoval výdaje, které lidé v souvislosti s prací mají.

Ať je to spravedlivější

Poskytování stravenek je výhodné pro firmy i jejich pracovníky. Zaměstnavatel si může uplatnit do nákladů až 55 procent hodnoty stravenky – částka ale nesmí přesáhnout 70 procent stravného podle vyhlášky, což pro letošní rok odpovídá 68 korunám. Současně se z takového příjmu nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

Kromě stravenek může firma využívat daňové zvýhodnění na stravování i tak, že pro pracovníky zajistí přímo podnikovou jídelnu. I v tomto případě si může zaměstnavatel „odečíst z daní“ až 55 procent ceny jídla (do zmíněného limitu), zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.

Schillerová připomíná, že původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování jako benefitu. Tuto možnost má ale podle ministerstva jenom přibližně 1,8 z celkem 4,3 milionu zaměstnanců. Dalších zhruba 1,5 milionu získává stravenky. A zbylá téměř čtvrtina (jeden milion) zaměstnanců pak tento benefit nemůže využívat vůbec.

„Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ dodává Schillerová.

Rostou?

Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.

Daň z příjmů potichu roste. Proč to Schillerová nechce zastavit?

Z výher nad 100 000 korun nově zaplatí daň i sami hráči. Ať už jde o Sportku, Fortunu, Účtenkovku, dostihy nebo kasino.

Překvapení v daňovém balíčku: Část výhry odevzdáte státu

Provozovatelé stravenkových systémů totiž omezují platnost v zásadě jenom do konce kalendářního roku (stravenky objednané v posledním čtvrtletí platí až do konce následujícího roku), a to nejenom u papírové, ale také elektronické formy. Zákon přitom firmám nic takového nepřikazuje.

O tom, že paušál pro všechny zaměstnance je spravedlivější a levnější, mluvil na jarní konferenci o budoucnosti stravenek i náměstek ministryně financí pro daně Stanislav Kouba.

Restaurace se nebojí

Tím, že lidé o příspěvek na stravování nepřijdou, vyšlo ministerstvo vstříc Asociaci hotelů a restaurací, která mimochodem v posledních letech podporovala vládu při zavádění elektronické evidence tržeb.

„Navrhovaný systém by pro zaměstnavatele i zaměstnance přinesl větší flexibilitu v zajištění stravování bez ohledu na to, zda restaurace nebo občerstvení stravenky přijímá,“ říká šéf asociace Václav Stárek. Podle dostupných údajů přibližně 30 procent restaurací stravenky nepřijímá. Časová a administrativní zátěž je pro ně velmi zatěžující, navíc musí platit provize, připomíná Stárek.

„Pokud někdo argumentuje tím, že je třeba zajistit účelovost poskytnutého příspěvku na stravu, pak papírové stravenky ji nezajistí. Stravenky jsou běžně přijímány i jinými subjekty než poskytovateli stravovacích služeb a u některých obchodníků dochází i k jejich opětovnému oběhu,“ upozorňuje Stárek.

Značné procento restaurací podle něj přijímá stravenky jen kvůli snaze o konkurenceschopnost s okolními podniky. Průzkum asociace ukázal, že 60 procent restaurací přijímajících stravenky se nebojí, že by z dlouhodobého hlediska přišlo o své hosty. A případný úbytek by podle nich byl jen dočasný, šlo by pouze o malou část návštěvníků v době obědových menu.

„Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou v restauracích, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Ti, kteří stravenky používají již nyní na nákupy potravin v obchodech, budou – tak jako doposud – využívat finančních příspěvků k zajištění jiných forem stravování,“ zdůrazňuje Stárek.

Můžou i zlevnit

Plán ministerstva financí vnímá pozitivně i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. „Zaměstnanci by o nic nepřišli, dostali by širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Vyšší míra spotřebitelské volby v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat,“ myslí si.

Anketa

Jak se vám líbí nápad ministryně Schillerové na stravenkový paušál?

Kovanda připomíná, že existence stravenek zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství kvůli tomu, aby bylo z čeho zaplatit provize pro stravenkové společnosti. Na to ale doplácejí zaměstnanci, kteří stravenky nedostávají.

Omezení stravenkových firem nevidí Kovanda jako výraznou újmu, protože „podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla“.

Přestanou jíst?

Naopak odboráři ze záměru nadšeni nejsou. „Je to opakovaná snaha bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém. Stravenky fungují jako alternativa tam, kde zaměstnavatel nemůže zřídit firemní kantýnu nebo jídelnu, ale zároveň je ochoten přispívat zaměstnancům na jídlo během pracovní doby. Je v zájmu státu, aby se zaměstnanci v pracovní době stravovali, neboť v dlouhodobém měřítku má nepravidelná strava negativní dopad na zdraví člověka. Právě proto vznikla daňová podpora příspěvků na stravování,“ zdůrazňuje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Pokud by pro zmíněný finanční příspěvek mělo platit daňové zvýhodnění stejně jako pro stravenky, pak stát bude logicky chtít prokázat, že takto vynaložené prostředky byly utraceny v souladu se zákonem. Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ domnívá se Středula.

Náměstek ministryně Stanislav Kouba ale už na jaře konstatoval, že stát stejně nedokáže v praxi hlídat, za co lidé stravenkami v současnosti platí. S kontrolou paušálu se tedy nepočítá.

„Stejně jako v případě ostatních daňových paušálů (na automobily, výdajový paušál OSVČ a další obdobné právní fikce) předpokládáme, že zaměstnanec bude muset tuto základní lidskou potřebu uspokojit v každém případě, tedy že bude i nadále jíst. Už nyní lidé utratí za stravování více peněz, než kolik mohou případně dostat ve stravenkách,“ říká za ministerstvo Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.

Navíc firma, která by chtěla podpořit skutečně poctivé stravování zaměstnanců, by mohla dál zůstat u přímé podpory jídelny, případně u stravenek.

Elektronická evidence článků

Do loterie, která má podpořit elektronickou evidenci tržeb, se v posledních dvou měsících zapojilo víc lidí než v dosud nejslabším březnu.

Rekordman poslal do Účtenkovky 12 491 kódů za měsíc. Zájem už neklesá

Další vlna elektronické evidence tržeb má zelenou. Vládní koalice odmítla většinu opozičních zlepšováků. Láká na nižší DPH a úlevu pro drobné podnikatele.

Rozšíření EET neuteče skoro nikdo. Projděte si, co schválili poslanci

Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího roku nižší DPH než při objednání domů. Změn, které schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.

Dárek za tři a půl miliardy. Co zlevní díky nižší DPH?

Změnu odmítá i Unie zaměstnavatelských svazů. „Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ bojí se výkonný ředitel unie Vít Jásek.

Ve vedení unie je mimo jiné Miroslav Sedlák, dlouholetý šéf společnosti Sodexo (stravenky Gastro Pass). Ta je jedničkou na trhu před společnostmi Edenred (Ticket Restaurant) a Up (Chèque Déjeuner). Nový systém nazvaný Naše stravenka nedávno spustily sesterské řetězce Lidl a Kaudland.

„Argumentovat výší provize pro stravenkové společnosti je irelevantní, protože jde o záležitost svobodného trhu,“ říká mimo jiné Středula.

Také provozovatelé stravenkových systémů dlouhodobě zdůrazňují jejich výhody. „Zavedení neúčelového paušálu by vedlo k zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců, a to by mělo v dlouhodobějším horizontu dopady i na jejich pracovní výkonnost i zdraví. Vliv špatných stravovacích návyků takto popisuje například studie Food at Work Christophera Wanjeka,“ argumentuje Daniela Pedret, mluvčí společnosti Edenred.

Loňský průzkum agentury PPF Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ukázal, že lidé se stravenkami obědvají ve všední dny v restauraci téměř třikrát častěji než ti, kdo stravenky nemají. A dvě třetiny současných „stravenkářů“ v průzkumu uvedly, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily (čtvrtina by tam úplně přestala chodit). Průzkum ale tehdy nepočítal s možností, kterou teď navrhuje Schillerová: Výhody stravenek by neskončily, jen by se přidala alternativa ve formě paušálu.

Edenred připomíná také loňskou studii Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické. Ta ukazuje, že vliv stravenek na státní rozpočet je kladný. Státní pokladna prý díky nim získává – po započtení všech možných vlivů – téměř čtvrt miliardy korun ročně. Jenže studie počítá mezi příjmy rozpočtu třeba i odvody zaměstnanců restaurací, kteří mají práci právě díky stravenkám. Pokud by zaměstnanci o peníze nepřišli a naopak by podobný příspěvek začali dostávat i další, k zániku restaurací by to vést nemuselo.

Bez diskuze? Nezdvořilé

„Varujeme před paušálem. Podívejte se na základní daňovou slevu, která už roky nerostla,“ řekl na jaře Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Naráží na pevně stanovené částky, u nichž vláda nepřihlíží k růstu mezd či cen.

Podrobnosti o tom, jak by nový paušál fungoval, zatím ministerstvo nezveřejnilo. Z dlouho připravované daňové novely průběžně vytahuje jenom útržky bez kontextu. Opakované zpoždění nabral i plán na zrušení takzvané superhrubé mzdy a rovné daně. Se stravenkovým nápadem se Schillerová svěřila deníku MF Dnes, který ovládá její vládní i stranický šéf Andrej Babiš.

„Považuji za nezdvořilé oznamovat takto zásadní plány bez projednání se sociálními partnery (zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců – pozn. red.),“ říká Středula. Také Jásek se kromě chybějící diskuze pozastavuje nad překvapivým načasováním v době dovolených.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Líbil se vám článek

+16
Ano
Ne

Diskuze

9. 8. 2019  |  08:20  |  qwertz

Pan středula pobavil jako vždycky. Odborové svazy jsou podobně "užitečné" jako stravenko...Celý text

9. 8. 2019  |  13:26  |  josef

nevim, kam na to chodis ty. Podivej se na firmu Bata a pak mudruj.... a zadne odbory to tam neudely....Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK