Tipy pro dobré hospodáře. Aby zahrada nesla užitek a moc nestála

Jana Poncarová | 4. 7. 2019 | 6 komentářů

Zahradničení prý znamená bolavá záda, nikdy neskončenou práci a tisíce korun vydaných za semena, sazenice a nástroje. Nebo taky ne. Při zahradničení si protáhnete svaly na čerstvém vzduchu, při troše štěstí ušetříte za zeleninu a bez nákladných vychytávek se docela dobře obejdete.

Tipy pro dobré hospodáře. Aby zahrada nesla užitek a moc nestála

Všimli jste si, že zahradničení je in? Zvlášť městské zahrádky a balkony se chlubí designovými květináči, kropáči, zahradnickým náčiním a nejrůznějšími vymoženostmi — které tak jednoduchou činnost, jako je vypěstování cibule, zesložiťují.

A hlavně prodražují.

Docela dobře se bez nich obejdete a ušetřit můžete i za hnojivo, vodu nebo sazenice. Povadlá máta za sto korun ze supermarketu? Soused vám ji odkopne zadarmo, a ještě bude rád, že ho rozpínavé rostliny zbavíte.

Co dalšího můžete pro úsporné zahradničení udělat?

Kam s tím

Třeba rajčatům a salátovým okurkám teploty pár stupňů nad bodem mrazu nesvědčí. Cibule a česnek zase mají rády temno i chlad, ale nesnesou vlhkost. Když je dáte k bramborům začnou plesnivět. Skladování potravin je tak trochu věda.

Ať to nevyhazujete. Jablko do lednice, cibuli do tmy

Dobré hnojivo nestojí ani halíř

Úrodná půda má živiny. Protože s každým zahradnickým rokem ubývají, je třeba vrátit je zpět. Na podzim zaryjte do země koňský nebo kravský hnůj. Můžete ho sice koupit v hobby marketech v granulích, ale proč, když ho chovatelé koní a krav mnohdy rádi věnují za odvoz?

Dalším skvělým hnojivem je lógr z kávy. S ním zemi do země dostanete draslík, který zvyšuje obranyschopnost rostlin a podporuje jejich růst. Lógr se hodí i k hortenziím, pokvetou pak modře. Skořápky z vajíček zase dodají půdě vápník. Ten potřebují například rajčata nebo papriky, lépe odolají hnilobě. Najemno rozdrcené skořápky dobře přihnojí i trávník a pomůžou vám zbavit se mechu. Dobře se osvědčil i dřevěný popel, který obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor – tedy živiny, které podporují růst rostlin.

Užitečné jsou také kopřivy, z nichž si můžete vyrobit účinné hnojivo pro zeleninu i květiny. Kbelík naplňte do tří čtvrtin čerstvými kopřivami a zalijte nejlépe dešťovou vodou. Přikryjte prkýnkem a zatěžkejte cihlou. Jak bude nálev pracovat, bude zapáchat. Nepříjemnou vůni zmírní trocha vápna. Výluh je hotový zhruba za tři týdny a obsahuje především dusík, rostliny si z něho vezmou i draslík, fosfor nebo železo. S hnojivem ale opatrně, před použitím ho nařeďte v poměru jeden díl výluhu na 50 dílů vody, až pak zalévejte.

Další řádky

Hlávkový salát stojí kolem patnácti dvaceti korun, přitom za stejnou cenu pořídíte i sáček semínek, z něhož vypěstujete třeba dvacet salátů. Podobné je to s ředkvičkami.

Nakupte na zahradě. Co snadno vypěstuje i začátečník

Bazalka nebo pažitka ze supermarketu za oknem dlouho nevydrží, často domů nesete rostlinu těsně před uvadnutím. Nic proti, pokud hned potřebujete hrst lístků do těstovin. Jde to ovšem lépe.

Bylinky ze supermarketu? Bazalku vypěstujete i na parapetu

Zatímco před pár lety jste úsporou vody mohli hlavně pomoci rodinnému rozpočtu, teď se kvůli dlouhodobému suchu stává nutností. Máme pro vás pár tipů.

Do poslední kapky. Šetříme vodou na zahradě i doma

Sazenice a semínka zadarmo

Na začátku zahradnické sezóny je největší investicí nákup semínek a sazenic. Alespoň část nákladů můžete škrtnout, pokud se na podzim proměníte v semenáře a na jaře si sazečky předpěstujete. Pro začátek začněte s něčím jednoduchým, jako je třeba kopr, koriandr, měsíček nebo afrikán. Všechny tyto rostliny koncem léta nebo začátkem podzimu vytvoří semena, která velmi snadno seberete a uchováte do příští sezóny – stačí obyčejná uzavíratelná dóza. Jen se přesvědčte, že jsou semínka proschlá, sbírejte je za slunného a suchého počasí.

Z papriky, dýní nebo cuket semínka jednoduše vyjměte, usušte je a schovejte na jaro. Tyto rostliny si zvládnete jednoduše předpěstovat z vlastních semen. Například semena dýně Hokkaidó bývají poměrně drahá, sáček stojí kolem padesáti korun. Desítky nebo stovky korun (záleží na počtu rostlin) pak ušetříte, když si sami předpěstujete rajčata, sazenice salátů nebo celeru. Vyhraďte jim příští rok jeden parapet na okně. Není to tak náročné, jak se na první pohled zdá.

Samostatnou kapitolou jsou bylinky, které bývají předražené. Rozhlédněte se po svém okolí, kdo má bylinkovou zahrádku. Většina bylin se totiž rozrůstá, a tak je nutné je kultivovat. Odkopnutí sazenice nebude stát majitele příliš námahy, místo peněz nabídněte třeba semínka nebo vlastní výpěstky.

Voda, voda a zase voda

V období sucha se může zalévání prodražit. Je pravda, že rostliny potřebují pít, ale záleží hodně na tom, jak chytře jim závlahu dopřejete. Bez vody z konve se obejdou jehličnany i většina ovocných stromů (těm vodu dopřejte jen při dozrávání ovoce).

Rozhodně se vyplatí zachytávat dešťovou vodu, která svědčí všem rostlinám – především pak rajčatům, paprikám a dalším teplomilným druhům. Zalévat byste měli buď brzy ráno, nebo pozdě večer, aby se voda hned nevypařila. Jednou za čas se vyplatí půdu nakypřit (voda se lépe vsákne). Vhodné je i mulčovat, například záhony pokrýt vrstvou posečené trávy, jež pomůže zadržet vláhu.

Přípravy na sucho

Až 55 tisíc na zachycování dešťové vody k zalévání. Až 105 tisíc na zachytávání dešťové vody a recyklaci vody odpadní. Dotační program na zalévání zahrad a splachování WC dešťovou vodou má nová pravidla. Především je od teď určený celému Česku, nejen suchým oblastem. Co dalšího se v dotacích mění? 

Nová pravidla Dešťovky: dotace pro celé Česko

Místo žíznivých rostlin vysaďte takové, které se obejdou bez pravidelného přísunu vody, to platí hlavně pro okrasnou zahradu. Volte druhy, které rostou na prériích, stepích nebo savanách. Vděčné jsou také středomořské bylinky (oregano, tymián, rozmarýn, levandule), zvyklé na suchá léta. Z kvetoucích rostlin potřebuje minimum vody kokarda, slaměnka, hvozdík, hlaváček, rozchodník, kosatec nebo modřenec. Z vyšších rostlin nebo stromů je to borovice kleč, jalovec, rakytník nebo akát.

Další tipy pro úspornou zahradu

  • Místo tradiční žárovky osvětlete zahradu solární energií. Pořídit si můžete solární lampičky nebo lampy. K dostání jsou už svítidla s poměrně vysokým výkonem. Na sluneční pohon seženete i filtry jezírek nebo odpuzovače hlodavců.
  • Fasáda osázená zelení bude dobře vypadat a zároveň vám pomůže snížit účet za teplo i klimatizaci. Příkladem vhodné rostliny je třeba přísavník, který v létě dům chrání před horkem, v zimě naopak uvolní dům slunečním paprskům, proto se hodí na jižní stranu.
  • Zkuste část zahrady přetvořit na louku. Sekejte jen nezbytnou část trávníku. Luční kvítí přiláká opylovače, jako jsou včely a motýle. Prospějete přírodě, ušetříte za elektřinu nebo benzin do sekačky. Dvakrát za sezónu můžete louku posekat – zkušení říkají, že kosa je skvělé cvičení na záda.
  • Častým problémem na zahradě jsou slimáci, kteří za sebou můžou zanechat spoušť. Zvlášť po dešti jsou jich na záhonech celé zástupy. Neváhejte je hned sebrat. Účinnou zbraní je také mísa s pivem, do níž nalezou. Nepoužívejte čerstvé, stačí vyčpělé. Řekněte si třeba o zbytky v nedaleké hospůdce.
  • Pečujte o zahradnické nářadí, ať nemusíte často kupovat nové. Pokud ho přece jen zapomenete venku a zrezne, pomůže vám roztok ze soli, octa a citronky. Na litr vody použijte 20 dkg soli, 250 ml octa a 200 ml citronky. Staré nářadí vylouhujte a bude opět jako nové.

Líbil se vám článek

+28
Ne
Ano

Diskuze

4. 7. 2019  |  08:44  |  Loyssa

Tvl "MOTÝLE" :-D Ten výraz se skvěle ujal :-D

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK