Kolem AirBnB se v Česku stahuje smyčka. V únoru začala o regulaci největšího světového zprostředkovatele krátkodobého ubytování jednat vláda, v březnu pražský magistrát, v květnu nadhodili vlastní návrh pravidel Piráti. Vedle potenciálních daňových úniků a neodvedených místních poplatků vadí i zdražování bydlení, o kterém v souvislosti s AirBnB píše třeba i iDnes.
AirBnB teď na kritiku reaguje vlastní studií, podle které do české ekonomiky jen loni přivedlo přes deset miliard korun, čtyři pětiny z toho jsou prý útraty návštěvníků za jiné služby a zboží než samotné ubytování. Podobně jako v případě dalších argumentů přímo na webu AirBnB – jejich hosté prý utrácejí dvakrát víc než běžní návštěvníci a podobně – bychom taková čísla měli v případě společnosti extrémně neochotné poskytovat data předběžně považovat za vycucaná z prstu.
Pochyby nevzbuzují jen samotné hodnoty, ale i úvahy za nimi. Anita Rothová má nepochybně pravdu, že AirBnB láká do Česka zahraniční návštěvníky, v bilanci jí ale chybějí čeští dovolenkáři, které levné ubytování naopak vylákalo odjet utrácet do zahraničí. Cestování je hra s téměř nulovým součtem: člověk může být vždycky jen na jednom místě. A i když za určitých okolností může utrácet víc než za jiných, otázka je, jak ho k hýření motivuje ubytování v bytech, které jsou častěji než hotelové pokoje vybavené vlastní kuchyní.
Spíš desetikoruny a stovky než tisíce
Jenže když se podíváme na argumenty odpůrců AirBnB, ponoříme se do mlhy skoro stejně husté. Ani na opačné straně není nouze o studie zadané organizacemi s vlastní agendou. Že v New Yorku vinou služby poklesl počet dostupných bytů o desetinu, spočítali právníci zastupující tamní nájemníky. Konzultanti hotelů zase přesvědčují o tom, že čtyři pětiny ubytovacích kapacit přes AirBnB poskytují v Americe velké profesionalizované řetězce.
Často se opakuje, že vinou AirBnB rostou nájmy „do astronomických výšin“, ale z těch několika málo důkladných studií z akademické sféry to až tak dramaticky nevypadá. Kyle Barron, Edward Kung a Davide Proserpio letos na amerických datech spočítali, že pokud v oblasti vymezené poštovním směrovacím číslem vyroste nabídka AirBnB ubytování o jedno procento, nájmy vzrostou o promile a ceny bytů o necelé dvě promile. Jak správně upozorňují, korelace neznamená kauzalitu – například v rychle se rozvíjejících městech rostou zároveň ceny bytů i nabídka krátkodobého ubytování. Data se tedy pokusili očistit o další vlivy a úměra mezi nárůstem „AirBnB bytů“ a cenou bydlení několikanásobně poklesla: „Odhadujeme, že pro oblasti s typickým 72% zastoupením nabídek ubytování, kde hostitelé sami bydlí, vede jednoprocentní nárůst inzerátů ke 0,018% zvýšení nájmů a 0,026 zvýšení cen nemovitostí.“ (Kde jsou takové „amatérské“ nabídky častější, bydlení zdražuje méně, kde je víc „profíků“, ceny šplhají rychleji.)
Dá se tomu porozumět tak, že AirBnB sice cenu bydlení zvedá, ale jeho vliv je mezi ostatními faktory téměř přehlédnutelný. Tomu odpovídá i zjištění jiné studie, s o něco méně transparentní metodikou: pět výzkumníků ze School of Urban Planning odhadlo, že AirBnB přispělo na svém největším americkém trhu, v New Yorku, ke zvýšení mediánového nájmu o 1,4 % za tři roky. Růst to je – ale ne astronomický.
Bezdomovce si umíme vyrobit sami
Jakékoliv zvýšení nájmu je bolavé, a pokud se týká milionů lidí, někoho žijícího na hranici finančních možností postihne. Na druhou stranu je ale ve chvíli, kdy toho o dopadech AirBnB víme tak málo a to málo nepodporuje rozšířené katastrofické výklady, lepší přistupovat k regulaci s obezřetností. Nakonec opravdu může být víc těch, kterým krátkodobé pronájmy volného pokoje nebo bytu s osobním rozpočtem vypomůžou. Případně takových, kterým přechodná doba ve sdíleném ubytování pomáhá rozkoukat se v novém městě, najít si práci a klasický podnájem.
Byl bych proto radši, kdyby zůstalo u původního plánu ministerstva průmyslu a regulace AirBnB zůstala v rukou místních samospráv. Vláda a parlament by se měly soustředit na jiné cesty ke zdostupnění bydlení. Nebo je aspoň přestat znedostupňovat. Momentálně to totiž vypadá, že absurdně tvrdé omezení dávek na bydlení může v Česku o střechu nad hlavou připravit víc lidí než všechny kalifornské startupy dohromady.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 6. 2018 11:42, David Kudrnovský
Bohužel státní aparát úplně selhal. Sám jsem před dvěma lety požádal stavební úřad o stavební povolení na půdní vestavbu na rodinném domě v Praze a po dvou letech neustálého řízení a povolování jsem dodal stavebnímu úřadu už 46 souhlasných stanovisek všemožných spíše řekl bych "úplně nemožných a hlavně zbytečných" tak stále nemám vydané stavební povolení...... Nemám snad ani co k tomu dodat :-(
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 6. 2018 14:20, deprese
Oslunění bytu bylo velice důležité, kdy 1.března do 1/3 bytu muselo dopadat slunce 90 minut. Tak tohle je zrušeno v Praze, takže si teď můžete v tomto roce koupit byt za 6mil.t, který osluněný nemusí být, může to být byt jen s denním světlem, ale nekup to za ty peníze. Slunce jak je známo, je pro život a zdraví velmi důležité. Za chvíli se obyvatelé Prahy mohou přestěhovat taky třeba do sklepů, když zruší později povinnost mít bydlení denní světlo. :)
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.