Smutný český rekord: nejnudnější burza na světě

Jaroslav Šura | 14. 3. 2019 | 14 komentářů

Pražská burza nikdy nebyla žádný lunapark. Po změně obchodního systému v roce 2012 se ale proměnila v ospalou díru, kde se nic neděje. Je to proměna definitivní? A proč propad obchodů nevadí vlastníkovi?

Smutný český rekord: nejnudnější burza na světě

Nemá smysl popisovat, k čemu burzy jsou a jak by měly fungovat. To všichni známe. Jiná věc ale je, k čemu je zrovna ta pražská doopravdy. V realitě.

Nové firmy na burze: vlaštovky, co neudělaly jaro

Na webu pražské burzy – plným jménem tedy Burzy cenných papírů Praha – se píše, jaký prý je její význam pro firmy (a potažmo pak pro ekonomiku vůbec): „Vstup na burzu přináší firmám dodatečný kapitál. Lze tak financovat investice, výzkumy a pronikání na další trhy. Firmy si tak zajistí udržitelnou konkurenceschopnost.“

Nuže, kolik že to firem získala burza od kuponové privatizace pro svůj hlavní trh? Kolik bylo nových emisí?

Mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík se od (ne)uvádění firem na trh distancuje: „Máme-li se bavit o nových emisích, pak se již ovšem nemůžeme obracet na burzu (…), ale hlavně na ty, kteří mají v popisu práce nové emise vyhledávat a na trh uvádět – tedy investiční banky. Žádná burza na světě (alespoň pokud je mi známo) sama nové emitenty na trh neuvádí. Důvod je jednoduchý, burzy na to nemají a ani nemohou mít příslušnou licenci.“ Takže já nic, já muzikant.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Dál mluvčí Kovařík pokračuje: „Osobně jsem přesvědčen o tom, že je v České republice spousta firem, které jsou pro vstup na burzu vhodné. Pokud by s nimi investiční banky pracovaly, pro vstup na trh je připravovaly a IPO obecně by v rámci jejich služeb mělo vyšší než nulovou prioritu, jsem si jist, že bychom mohli na hlavním trhu mít každý rok minimálně jednu novou emisi.“ Pan Kovařík má pravdu, že banky mají na věci taky svůj podíl. Těžko se ale firmám divit, že se jim moc nechce chodit si pro peníze na burzu, když jsou úrokové sazby tak nízko a financování přes bankovní úvěry je vyjde daleko levněji.

START a Free Market

Bylo by nespravedlivé říkat, že představitelé burzy nic nedělají a mají ruce v kapsách. Jejich aktivita se ale ubírá špatným směrem. Burza je taková, jaký je její hlavní trh. Duální listing – tedy laicky řečeno možnost koupit si na domácí burze a za domácí měnu akcie zapsané na jiných burzách v zahraničí –, který pražská burza pod názvem Free market zavedla loni, nepřinesl drobným investorům žádný užitek. Objemy obchodů jsou mizivé, spready velké, kurzy vyšší než v cizině. Obchodování tady nedává valný smysl.

Ani nový START market, na kterém se dají několikrát do roka v aukci nakoupit akcie menších firem, nemá valný význam – likvidita je mizerná, aukce mají smysl spíš pro firmy pokoušející se o exit. Prostě mnoho povyku pro nic.

Zavedení těchto nových možností nikomu a ničemu moc neprospělo, ale ani neuškodilo. Hlavní současný problém pražské burzy vidím ve změně obchodního systému SPAD za systém XETRA, který je pro český trh mnohem méně použitelný.

Jak to spadlo po SPADu

SPAD (Systém pro podporu akcií a dluhopisů) byl skvělý burzovní systém, který perfektně fungoval do roku 2012, než byl nahrazen novým systémem XETRA. Ten podle mého českému trhu vyhovuje mnohem míň. Zatímco ve SPAD se obchodovalo s nejlikvidnějšími cennými papíry, tzv. blue chips, s podporou MM (market makers – tvůrců trhu), v systému XETRA jsou strany anonymní. Ve SPAD měli tvůrci trhu za úkol zajišťovat dostatečnou likviditu, obchodovalo se s loty, například u ČEZ byl lot 5000 kusů a bez známosti s makléřem nešlo menší počet akcií zobchodovat.

Objemy obchodů přehledně znázorňuje tabulka:

Blue chips obchodované na pražské burze ve SPAD 15. 11. 2007

Název 

Kurz 15.11. 2007

Změna

Objem

Kurz 14.11. 2007

AAA 

51.48

-0.18%

0.00 mil.

51.57

CETV

1 894.54

-2.59%

60.06 mil.

1 945.00

ČEZ

1 305.02

-2.39%

1 147.79 mil.

1 337.00

ECM 

1 454.52

-0.24%

45.69 mil.

1 458.00

ERSTE BANK

1 361.02

+1.19%

408.63 mil.

1 345.00

KOMERČNÍ BANKA

4 217.54

+0.04%

188.69 mil.

4 216.00

ORCO 

2 738.52

-0.56%

6.13 mil.

2 754.00

PEGAS NONWOVENS

745.11

+0.03%

0.74 mil.

744.90

PHILIP MORRIS ČR 

9 212.43

-0.67%

2.66 mil.

9 275.00

PX FUT DEC07 

1 812.01

-0.49%

10.31 mil.

1 821.00

PX FUT MAR08 

1 812.06

-1.20%

0.00 mil.

1 834.00

TELEFÓNICA O2 C.R. 

557.75

-0.47%

104.69 mil.

560.40

UNIPETROL 

327.55

+0.32%

216.57 mil.

326.50

ZENTIVA 

932.02

-1.48%

142.10 mil.

946.00

Zdroj: www.akcie-2000.cz

Když jsem ve SPAD chtěl koupit lot čehokoli, tak jsem ho koupil a cena akcií se ani nezachvěla. V XETRA musím do hloubky trhu, leckdy i výrazně, takže dráže nakupuji, levněji prodávám, což je dáno tím, že nejlepší nabídka či poptávka je často jen o několika kusech. Ve SPAD jsem na bidu poptával a často nakoupil během chvilky a hlavně všechno. Žádný algáč (čti algoritmus) mě neoďobával jako kapr, bez uspokojení celého pokynu. V XETRA jsem např. zadal nákup tisíc kusů akcií Komerční banky a ačkoli jsem byl dlouhý čas první na poptávce, dostal jsem tu a tam několik kusů, aby se pak spread posunul výše a já už nenakoupil. A rovnou do nabídky jsem nemohl, protože abych nakoupil požadované množství, musel bych do větší hloubky trhu a sám sobě si zkazit cenu. A třeba takové akcie Philip Morris (ale nejen ty) se už kolikrát dlouhé hodiny obchodovaly po jednom kuse...

Sám za sebe můžu říct, že v systému XETRA obchoduji výrazně méně často než dříve ve SPAD. Dnešní obchodování postrádá smysl, je výrazně dražší vzhledem k zhoršené likviditě a rozšířením reálného spread. Ještě tak nakoupit, držet a pobírat dividendu.

Anketa

Obchodujete v Praze na burze?

A hodiny se nic neděje

Systém XETRA není principiálně špatný, výborně funguje – ale až na větším trhu, s dostatečnou nabídkou a poptávkou. na malém trhu typu pražské burzy obchodování spolehlivě zazdí. Na pražské burze sepoužívá od roku 2012. Propad obchodů je enormní, jak moc, to je vidět při pohledu na současné objemy. Nové emise nepřicházejí na hlavní parket a v současném systému ani nejspíš přicházet nebudou.

Ptám se: vlastníkovi, tedy společnosti Wiener Börse, ohromný propad objemu obchodů nevadí? Kam pražská burza za těch několik let dospěla? Tlačí burzovní představitelé vlastníka, aby byla nějaká šance na zlepšení? Prý už s vlastníkem mluví a ten se začal zajímat… Jestli ale bude i nadále platit nepřímá úměra, tedy že se stoupajícími platy burzovních činitelů klesají objemy obchodů s akciemi, máme se jako investoři na co těšit.

Občas zaznamenám teze, že velký systém, známý i z jiných trhů, potřebují velcí, institucionální investoři. Je ale zajímavé, že SPAD jim nevadil. Těžko totiž dřívější větší objemy obchodů ve SPAD přisuzovat drobným investorům. O dnešní systém obchodování cenných papírů je i ze strany velkých investorů mnohem menší zájem, burzovní představitelé by se měli podívat pravdě do očí a problém si připustit.

Při psaní tohoto článku jsem zadal k prodeji pár tisíc kusů akcií O2. Ačkoli jsem první na nabídce, hodiny se nic neděje. Ve SPAD už bych měl dávno prodáno. Nedávno jsem kupoval mnohem likvidnější ČEZ, byl jsem dlouho 1-3 na bidu a poptával několik tisíc akcií, ale dostal jsem mnohem menší než poptávaný počet kusů, pak se spread posunul výš. Častý jev současnosti. Ano, to je už na první pohled vidět, dle objemu obchodů, že systém XETRA na české burze mají velcí hráči velice v oblibě.

Jaroslav Šura

Absolvent Provozně ekonomické fakulty ČZU. Dlouhodobě se zabývá kapitálovými trhy, na podobné téma zpracovává dizertační práci. Je držitelem burzovní makléřské licence. Podílník v několika firmách.

Třeba to stačí

Pomoct s rozhýbáním české burzy by mohl stát – v první řadě tím, že nebude uvažovat o zvyšování daní (ať srážkové z dividend, nebo sektorových daní), ale naopak zruší zdanění dividend, které se vyplácejí z už zdaněného zisku, a navrátí osvobození od daně z příjmů při dodržení šestiměsíčního časového testu, jak to bývalo dřív. V druhé řadě by mohl kapitálový trh podpořit i přímo, uvedením státních firem na burzovní parket.

Pozitivní impulz by rozhodně byl, kdyby investiční banky začaly s burzou spolupracovat na uvádění nových firem na burzu.

Především by ale bylo potřeba opustit systém Xetra, který je pro malý trh nevhodný, a nahradit ho něčím jiným, ideálně se vrátit k systému SPAD, to považuji za klíčové.

Kdyby byli naši burzu vlastnili Rusové, jistě by kvůli jejich nečinnosti dávno někoho napadalo cosi o praní peněz. Od roku 2008 je ale majoritně v rukou Rakušanů, u kterých tyhle myšlenky můžeme rychle zaplašit. Čím to ale je, že jim její nehybnost a snižující se výnosy z obchodování s akciemi nevadí, nebo snad dokonce vyhovují? Je možné, že jim stačí „výpalné“ za vedení účtů v Centrálního depozitáře cenných papírů a poplatky z energetické burzy?

Líbil se vám článek

+103
Ano
Ne

Diskuze

14. 3. 2019  |  11:46  |  io

Koho tam chcete nalákat, aby se obchodovalo? Minoritní akcionáře jste vytěsnili a ti už se podruhé n...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK