Jan Bláha: Investičních příležitostí je v Česku nedostatek

Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 9. 12. 2017 | 6 komentářů
„Dříve šlo 60 procent investic do českého trhu. Podle aktuálních statistik se ale poměr stále více otáčí. Teď už výrazně převažují investice do zahraničí,“ říká Jan Bláha, obchodní a marketingový ředitel Fio banky, která je díky sto tisícům klientů největším poskytovatelem online brokerských služeb u nás.
Jan Bláha: Investičních příležitostí je v Česku nedostatek

Jak dlouho Fio banka obchody s cennými papíry zprostředkovává?

Od roku 1993, kdy v Česku došlo k obnovení kapitálového trhu. V době první a druhé vlny privatizace tehdejší čtveřice majitelů nejprve začala obchodovat na vlastní účet. Postupně ale nabalovali i běžné klienty a nakonec se zprostředkování obchodů s cennými papíry pro retailové klienty stalo hlavní činností.

Představte si, že jsem úplný laik. Můžete mi vysvětlit, jak vlastně založení účtu a samotné obchodování probíhá?

Každý klient s námi nejdříve uzavře komisionářskou smlouvu. Fio banka mu pak založí účet, zjistí jeho investiční profil a poskytne přístup do webové aplikace. Kdo chce, může také navštívit naše semináře. Dál už si ale investoři spravují portfolio víceméně sami. Samozřejmě jim ale poskytujeme určitou informační podporu – dodáváme jim data z trhů, názory makléřů a analytiků na nejobchodovanější české i některé zahraniční společnosti a přinášíme také nekomentovaný servis aktuálního dění na kapitálovém trhu.

Vaše služby jsou tedy pro klienty, kteří si dokážou řídit portfolio sami a nechtějí se spoléhat na rady a doporučení…

Taková je většina klientů. Kdo chce sám obchodovat s akciemi, musí mít znalosti a zkušenosti. Měl by rozumět finančním výkazům, dokázat se zorientovat v indikátorech technické analýzy a být schopný zhodnotit, proč je hodnota dané akcie taková, jaká je. Dost důležité je i to, aby šlo o člověka s dostatkem času, který může obchodování věnovat.

Dá se nějak charakterizovat váš typický klient?

Velkou skupinou jsou víc a víc klasičtí investoři – klienti, kteří nakoupí a po určitou dobu drží své pozice, nespekulují. Mezi našimi klienti jsou ale i spekulanti obchodující s pákovým efektem. Tolik jako v letech 2005, 2006 jich ale už není. Po pádu trhu v letech 2008 a 2009 se takhle skupina zásadně zmenšila. Dnes jejich počet opět pomalu roste, k historickým číslům se ale vrátí jen těžko.

Jaký typ klienta je pro vás zajímavější?

Pro každou společnost jsou důležité stabilní výnosy, proto se musí snažit jednotlivé skupiny investorů kombinovat. Musíme počítat s tím, že spekulanti sice nakupují rádi a často, ale jakmile dostanou lepší nabídku, neváhají a odejdou. Navíc ve chvíli, kdy nemají vhodné investiční příležitosti, aktivitu utlumují. Naproti tomu klienti, kteří investují v horizontu pěti deseti let nebo si například spoří na důchod, odkládají peníze pravidelně. Výnos sice může být v jejich případě nižší, zato stabilnější.

Jak se vám daří oslovovat nové klienty?

Příliv klientů je stabilní, v případě kapitálových trhů ale příliš nefunguje klasický marketing. Kampaň sice pár lidí přitáhne, ale nemá zásadní vliv. Nejvíc nových investorů přichází, pokud je na trzích rušno. Například v nedávných krizových letech, kdy bylo na kapitálových trzích velmi rušno a referovala o tom i klasická média. I když indexy klesaly, počet klientů se prakticky zdvojnásobil.

Nabízí dnes český kapitálový trh dostatek investičních příležitostí?

Dost jich rozhodně není, to je dobře vidět na číslech zprostředkovaných obchodů. Od roku 2012 se objem obchodů, které pro klienty zprostředkujeme, pohybuje kolem 70 miliard korun ročně. Letos to bude zhruba o 15 miliard víc, v roce 2007 jsme ale zobchodovali 223 miliard, z nichž 60 procent směřovalo do českého trhu, do zahraničí tak šlo jen zbývajících 40 procent. Podle aktuálních statistik se ale poměr otáčí. Sedmapadesát procent obchodů se uskutečňuje na americkém trhu, 38 procent zůstává v Česku a zbývajících pár procent jde do Německa. Americký trh je zkrátka mnohem širší,a tím pádem i zajímavější.

Fio banka

Fio banka si zakládá na tom, že je jediná česká banka, tedy banka s českými vlastníky. I její příběh je značně netypický. Fio založila v roce 1993 skupinka mladých matfyzáků jako společnost zaměřená na obchody s cennými papíry. Fungující broker přidává o tři roky později do svého portfolia družstevní záložnu Fio, v roce 2006 kupuje „organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry“ RM-Systém a o dva roky později ho transfmoruje na burzu.

V roce 2010 získává Fio burzovní společnost bankovní licenci a transformuje se na banku. Ta dnes nabízí unikátní spojení nízkonákladové internetové banky a banky s poměrně širokou sítí poboček (79 v ČR a 15 v SR). A k tomu stále online investování s cennými papíry. V současné době má bezmála 780 tisíc klientů. Každoročně získává řadu odborných ocenění, v letošním roce například zvítězila v sedmi kategoriích soutěže Zlatá koruna, získala průběžné prvenství v ocenění Vstřícná banka nebo třetí místo ve studii 100 nejlepších zákaznických zkušeností v Česku. Patří mezi průkopníky: Jako první na českém trhu představila internetbanking (1998) i mobilní aplikaci (2011), jako jedna z prvních bank podporovala bezkontaktní platební karty.

Pokud přes vás klient investuje do zahraničí, má možnost pojistit se proti kurzovým výkyvům?

Má-li klient na účtu české koruny, ale potřebuje investovat v zahraničí, dostane měnový úvěr – načerpá úvěr v dolarech, vypořádá obchod, a my proti tomu jako zajištění držíme odpovídající sumu v českých korunách. Klient má pak v aktivech americké akcie a v pasivech dluh. Pokud se mění kurz dolaru, obě složky se hýbou stejně. Když se ale akcie v průběhu času dvojnásobně zhodnotí a klient najednou má z deseti tisíc dolarů dvacet tisíc, je zajištěná pouze původní investice. Jinak řečeno: kapitálový zisk nebo ztráta jsou nekryté.

Čeští klienti nejsou jediní, kdo dnes preferuje zahraniční burzy. Velké firmy, své akcie taky radši emitují v cizině. Co je k tomu vede?

České firmy se jednoduše chtějí prodat velkým institucionálním investorům. Na kapitálovém trhu v Česku může zůstat Kofola, protože jde o lokálně silnou značku. Pokud jde ale o firmu pro globální zákazníky – dobrým příkladem je antivirová společnost AVG – bude hledat globální investory. A americký fond si logicky raději vybere akcii zalistovanou na newyorské burze.

V posledních letech se objevila řada investičních platforem na crowdfundingovém principu. Jak se na tyto alternativní cesty díváte?

Jsme konzervativní, chceme klientům umožňovat dlouhodobé investice. Zprostředkováváme investice do společností, které jsou zalistované na burzách, a tím pádem musí plnit informační povinnosti a jsou tak víc otevřené široké veřejnosti. Řada společností dnes poptává zdroje prostřednictvím dluhopisů, tedy dluhových nástrojů. A jsou to i relativně malé firmy, které nepočítají se zalistováním emise na burze. Ačkoli u dluhopisů je celá jistina splatná při maturitě, vždycky je otázka, jak to s nimi dopadne – jestli firma zvládne závazkům dostát. Roli samozřejmě může sehrát i případný pokles ekonomiky. Některé dluhopisy, které se takto dostávají na trh, jsou navíc podřízené – v případě problémů společnosti dostane peníze nejdřív normální věřitel, banka, a teprve potom podřízený investor. Co v takovém případě po uspokojení bankovních domů zbude, je velmi těžké odhadnout. Myslím, že kdyby úroky z vkladů nebyly na nule, nejsou korporátní dluhopisy tolik oblíbené.

Další buzzword jsou platformy pro online robotické investování…

Robotické investování je rozjetý vlak, do kterého jsme ještě nenastoupili. Samozřejmě máme vlastní vnitřní algoritmické obchodování, ve srovnání s americkými investičními roboty jde ale o jednoduchý systém, který ovšem stále dobře vydělává. Vzhledem k velké škálu klientů, kteří přes nás obchodují samostatně a malému procentu obchodů na vlastní účet, by se nám robustní robot, který by bral v potaz řadu faktorů, hledal jejich vazby na českém i zahraničním písečku, ani nevyplatil stavět. Navíc bychom vytvářeli něco, co už vytvořené je.

Zmínil jste možný ekonomický pokles – kdy podle vás přijde?

Myslím, že v následujících dvou letech krize nepřijde. Bude ale dost záležet na vývoji a politických událostech, respektive touze politiků a centrálních bankéřů vrátit se k normálnímu fungování. Roli samozřejmě může sehrát i politické riziko brexitu nebo návrat Řecka do záporných čísel. Předpovědět budoucí vývoj je zkrátka těžké, protože do reálného fungování ekonomiky se motá politika.

Když jsme u politických zásahů – jak vnímáte evropskou regulaci?

Podle nás je spousta nařízení zbytečných. Musíme násobně zvyšovat počty právníků, abychom vůbec zvládli zpracovat novou legislativu, která se na nás neustále řítí. Aktuálně bojujeme s evropskou směrnicí MiFID 2 (směrnice o trzích finančních nástrojů, pozn. red.), od ledna začne platit směrnice o platebních službách PSD2 a v květnu se přidá obecné nařízení o ochraně osobních údajů, neboli GDPR. V praxi jde o obrovský objem předpisů, které musíme zpracovat, a na druhou stranu velký objem dat, které bude nově nutné reportovat ven. Podle mě bude v případě těchto regulací platit Paretův princip osmdesát na dvacet – dvacet procent k něčemu bude, osmdesát procent je balast.

Jan Bláha

Po ukončení studia na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava začal pracovat pro Finanční skupinu Fio. Prošel postupně více pozicemi od technické podpory obchodování, risk management, řízení dealingu obchodníka s cennými papíry až po současnou pozici člena představenstva zodpovědného za obchod a marketing.

Pomohlo by vám, respektive vašim investorům, přijetí eura?

Pro investory by šlo určitě o plus. Umožnilo by jim to obchodovat na evropských trzích bez měnového rizika. Výměna koruny na euro ale nutně nemusí znamenat, že se ekonomice bude dařit o lépe. Nyní euro nemáme, přesto je naše ekonomika jednou z nejrůstovějších v Evropě. Pro Českou národní banku by to navíc znamenalo ztrátu měnových nástrojů k ovlivňování ekonomiky. Naše ekonomika se přehřívá, inflace jde ke třem procentům, přestřeluje inflační cíl ve skoro celém horizontu měnové politiky, proto centrální banka zvyšuje úrokové sazby. Evropská centrální banka má ale pořád sazby kolem 0,4 procenta, protože jiné země stále potřebují záporné sazby. Raději tedy vidím českou korunu a ČNB, která ovlivňuje náš „malý píseček“.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+16
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 12. 2017 23:30, RK

Hlavně vysoké poplatky proti degiru a pak česká burza s pozustatky vyplachu typu Orco a NVR? Zajímavé je se podívat také na letošní ukázkové "tradeFio portfolio" kde makléři Fia obchoduji emerické akcie. Uspěšnost, pokud bych měl někomu svěřit peníze si představuji jinak.

+1
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 12. 2017 19:15, deprese

furt je to jen papír ne?

Zobrazit celé vlákno

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Recept na důstojný důchod? Porovnali jsme první a třetí pilíř

24. 3. 2024 | Jiří Šafařík | 5 komentářů

Recept na důstojný důchod? Porovnali jsme první a třetí pilíř

Prodejci finančních produktů se často snaží co nejvíce snížit význam státních důchodů a naopak silně přeceňují význam soukromého spoření či investování na stáří. Důležitou roli však... celý článek

Podílovým fondům se daří. Akcie jedou na vlně technologií

8. 3. 2024 | Martin Mašát | 1 komentář

Podílovým fondům se daří. Akcie jedou na vlně technologií

Zatímco akciím pomáhá až nekritická víra v budoucnost umělé inteligence, ceny dluhopisů poslalo nahoru rozhodnutí České národní banky.

Češi řekli, proč neinvestují. Na prvním místě je strach

20. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Češi řekli, proč neinvestují. Na prvním místě je strach

Strach z podvodu a ze ztráty peněz jsou nejčastějšími důvody, proč Češi neinvestují. Až za nimi je nedostatek peněz. Ukázal to průzkum agentury Perfect Crowd na reprezentativním vzorku... celý článek

Podílové fondy v zeleném. Investoři čekají další růst

6. 2. 2024 | Martin Mašát

Podílové fondy v zeleném. Investoři čekají další růst

Inflace ve světě klesá, centrální banky sníží převysoké úrokové sazby a aspoň americká ekonomika hrubě produkuje. Investorům to k dobré náladě stačí a cenné papíry jsou stále cennější:... celý článek

Creditas spouští aplikaci pro jednoduché investice. Cílí na masy

2. 2. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář

Creditas spouští aplikaci pro jednoduché investice. Cílí na masy

Skupina Creditas má novou aplikaci pro zájemce o investování na světových trzích. „Aplikace Max Invest stojí na co největší jednoduchosti a srozumitelnosti,“ říká manažerka projektu... celý článek

Partners Financial Services