České banky si v prvním pololetí vedly lépe než předpovídali analytici. Jenže zdroj nynějších zisků může celkem rychle vyprchat. Jak se bude zhoršovat platební morálka firema nezaměstnanost, budou se banky muset více chránit vytvářením opravných položek na špatné úvěry. To bude snižovat zisky. Rovněž je pravděpodobné, že banky budou méně půjčovat a tak inkasovat méně peněz z úroků. Přesto by i na konci letošní roku měly hlásit slušné zisky, odhadují analytici.
„Ve druhém pololetí roku bych očekával, že bankám budou klesat výnosy. Proto se budou snažit dál snižovat náklady,“ poznamenává Milan Lávička ze společnosti Atlantik. Narůstat by měly i opravné položky ke špatným úvěrům, jak se bude do problémů dostávat stále více firem. Ty se tvoří do nákladů, a snižují tak zisk. Očekává proto, že výsledky bankve druhém pololetí letošního roku budou mírně horší než v tom prvním.
Výhled domácí ekonomiky totiž nevypadá podle poslední prognózy ČNB zrovna růžově. Česká ekonomika by letos měla například klesnout o 3,8 procenta. Kvůli rostoucí nezaměstnanostiby se měl také nadále zpomalovat růst spotřeby domácností.
Trendy pro nejbližší budoucnost by měly hovořit spíše v neprospěch bank, poznamenává Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. „Na jedné straně lze očekávat útlum úrokových výnosů s tím, jak poroste nezaměstnanost, na druhé straně poroste podíl nesplácených úvěrů. Proti nim budou tedy banky vytvářet více opravných položek, což se negativně odrazí na ziscích,“ popisuje Hatlapatka a dodává, že je třeba počítat i s tím, že některé letošní mimořádné příjmy, které banky vykázaly, se už nemusí v následujícím pololetí opakovat. Podle Petra Dvořáka z Vysoké školy ekonomické mohou rovněž klesnout kvůli ekonomické recesi i výnosy z poplatků.
Největší tuzemské bankovní domy se nicméně cítí na nejbližší vývoj tuzemské ekonomiky připravené. „Díky dlouhodobě obezřetným pravidlům řízení rizik máme rizikové náklady pod kontrolou. I přes náročné ekonomické prostředí tak máme dobrou pozici pro další rozvoj,“ tvrdí Monika Klucová, mluvčí Komerční banky. Podobně hovoří i mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová: „Česká spořitelna má potenciál veškeré negativní vlivy ekonomického zpomalení absorbovat. Navíc situace, kdy se lidé nebo firmy dostanou do problémů se splácením, umíme řešit.“ Podle Havligerové je především třeba, aby klienti s bankou při problémech se splácením komunikovali, dali o své situaci vědět a ukázali ochotu společně hledat řešení.
Český bankovní sektor zatím s krizí bojuje podstatně úspěšněji než banky v zahraničí.Evidentní to je například ve srovnání se zahraničními majiteli tuzemských bankovních domů. Velké české banky, minimálně ty z vedoucí trojice, mají jen relativně nízký pokles čistého zisku, zatímco jejich matky hlásí pokles o desítky procent (viz tabulka).
Meziroční vývoj čistého zisku ČSOBk prvnímu pololetí je o více než sedm procent lepší než za stejné období vloni. Mateřská KBC je o 40 procent v mínusu. Extrémní rozdíl vyplývá i z hospodaření Komerční banky, které se čistý zisk snížil v prvním pololetí meziročně o deset procent, zatímco její vlastník Société Générale vykázal pokles o 52 procent. Česká spořitelnamá v prvním letošním pololetí zisk nižší jen o 4,4 procenta, její matka Erste ovšem o 22,7 procent. Celkem nejsilnější tuzemská bankovní trojice vytvořila čistý zisk 19,2 miliardy korun, což bylo o 8,3 procenta méně než ve stejném období roku 2008.
Jedním z hlavních důvodů, proč se bankám v Česku daří lépe než zahraničním, je jejich konzervativnost. „Obecným pozitivem ve výsledcích českých bank je, že si udržují dobrou výkonnost v hlavní oblasti svého podnikání a výsledek není tažen nestabilními zisky z obchodování, tak jako tomu je u většiny evropských bank,“ domnívá se analytik společnosti Fio David Brzek. Podle něj se domácím bankám i přes složité podmínky v ekonomice podařilo navíc i udržet růst úvěrového portfoliaa na stále dobré ziskovosti se tak podílel i vyšší úrokový příjem. Vzhledem k tomu, že úrokových výnosů banky dosáhly i navzdory razantnímu snížení růstu či úplnému zastavení úrokové expanze, lze podle Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus soudit, že se na tomto růstu výnosů do určité míry podílelo zvýšení úrokových marží. To odpovídá i celkové situaci na českém trhu, kdy navzdory opakovanému poklesu sazeb ČNB, banky se sazbami úvěrů rozhodně neklesají, ale spíše naopak.
Na dobrých ziscích tuzemských bankse tak podle analytiků podílela především kombinace několika faktorů. Vedle již zmiňovaného růstu úvěrového portfolia a nárůstu úrokové marže se podle Petra Dvořáka z Vysoké školy ekonomické do výsledků zásadně promítlo i to, že banky si udržely či dokonce stlačily náklady. „Náklady spojené s tvorbou opravných položek významně narostly, ale zůstaly na úrovni, kterou jsou banky bez větších problémů schopny pokrýt,“ dodává k výsledkům českých bankovních domů Dvořák a poukazuje ještě na fakt, že banky nezaznamenaly žádné významnější ztráty ze svých dalších obchodů ani z potřeby přecenění aktiv. Některým bankámk lepším výnosům podle Hatlapatky pomohly rovněž mimořádně vysoké příjmy z obchodování, což souvisí s příznivě se vyvíjejícími akciovými trhy ve druhém letošním čtvrtletí.
Jak vidíte budoucnost tuzemských bank vy?
Sdílejte článek, než ho smažem