Jedním ze dvou hlavních kritérií, jimiž se soudy při rozhodování o výši alimentůřídí, jsou totiž "schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného". A právě ztrátou zaměstnání či špatnými podnikatelskými výsledky teď hodně otců argumentuje při žádostech o snížení či zrušení výživného. (Pro zjednodušení vycházejme v dalším textu z toho, že "povinným" je například otec, který rodinu opustil.)
"Jestliže jde skutečně o změnu platebních možností a majetkových poměrů, soud obvykle vyhoví a matka má smůlu," říká Marcela Dvořáková, sociální pracovnice jednoho z městských úřadů.
Právě povinná přítomnost těchto pracovníků u soudu je určitou pojistkou proti tomu, aby otcové současnou krizi zneužívali. "Matky například poučujeme, že pouhá dočasná ztráta oficiálního výdělku otce neomlouvá, jestliže je například stále schopen vlastnit tři nevyužívané byty nebo dvě luxusní auta," vysvětluje.
Naopak mezi uznávané polehčující okolnosti patří, když se bývalému partnerovi narodí další dítě, na jehož výživu pak musí přispívat nové partnerce.
Záleží na konkrétní situaci
Soudy rozhodují v každém případě individuálně podle vlastního uvážení, neexistují nějaké závazné tabulky na určení výživnéhonebo jeho prominutí.
Kromě zmíněných "možností povinného" jsou druhým důležitým kritériem "odůvodněné potřeby dítěte". Zdaleka však nejde jen o základní potřeby (jídlo, pití, oblečení) či nějaké životní minimum.
Otec by měl přispívat také na další běžné výdaje dítěte úměrné zejména věku, zájmům či bydlišti potomka. "Jde o uspokojování všech životních potřeb pro všestranný rozvoj dítěte po stránce fyzické a duševní," opakovaně potvrdil ve svých rozhodnutích i Nejvyšší soud.
Rozvod či rozchod rodičů nemá vést ke zhoršení předchozího standardu dětí. Tedy aby například kvůli výpadku příjmů od otce musely přerušit placenou školu nebo koníčky. Zákon o rodině mimo jiné stanoví, že "dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů".
Jestliže to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, může soud rozhodnout nejen o úhradě aktuálních výdajů dítěte, ale také o budoucích nákladech. Za odůvodněné potřeby potomka se v takovém případě považuje i "tvorba úspor", zejména pokud zabezpečují přípravu na budoucí povolání (typicky tedy spoření na výdaje spojené se studiem).
Pozor na další změnu poměrů
Přestože otcové mnohdy požadují "dočasné" snížení nebo zrušení povinnosti, soudy jim většinou vyhoví bez určení nějakého termínu, do kdy se platby alimentůmusejí vrátit na původní úroveň.
Vycházejí totiž z principu, že rozhodnutí o výživném platí až do doby, dokud některá ze stran (znovu) nepožádá o jeho změnu nebo zrušení.
Matka by si tak sama měla hlídat, kdy její bývalý partner opět začne vydělávat. "Jinak otec nemá žádnou povinnost automaticky jí posílat více peněz, jakmile se jeho situace zlepší," upozorňuje sociální pracovnice Dvořáková. Nicméně o změnu může matka požádat i zpětně - maximálně však za dobu tří let.
Koneckonců stejný princip platí i opačně: Dokud soud nevyhoví otcově žádosti o snížení nebo zrušení alimentů, musí je muž posílat v předchozí výši. Tedy ani registrací mezi nezaměstnané na úřadu práce se mu automaticky nesnižuje částka výživného. Dokonce ani v okamžiku, kdy dospělé dítě začne samo vydělávat, nezaniká povinnost platit výživné. O její ukončení se musí některá ze stran "přihlásit" u soudu.
Dodejme ještě, že soud sám určuje výši alimentů jen tehdy, když se bývalí partneři dobrovolně nedohodnou. Přesto i jejich dohodu musí soud (a sociální pracovník) ještě potvrdit.
Aby se matka nebála dalších výdajů za žalobu nebo soudní řízení, jsou spory o výživné na děti osvobozeny od poplatků. Podle Dvořákové by matky neměly zapomínat, že alimenty se automaticky nezvyšují úměrně inflaci - také o to tedy musí výslovně požádat.
Totéž však platí i pro povinnou stranu - proto je pro otce relativně snadné opakovaně zkoušet žádat o úlevy.
Shánějte důkazy o skutečném stavu
Zákon o rodině pamatuje i na situace, kdy povinná strana úmyslně zhoršuje svou finanční situaci, aby nemusela platit vysoké alimenty.
Celý článek si lze přečíst na serveru aktuálně.cz na adrese: http://aktualne.centrum.cz/finance/rodina/clanek.phtml?id=636176
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 8. 2009 8:02, Luboš
Za Masaryka po rozvodu veškerý majetek připadal muži a ejhle, rozvody nebyly !
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 2. 2010 12:24
no, jestli jste ji daval mesicne 5000korun, jako to delal muj byvaly manzel - a ja musela davat ze sve vyplaty uplne vse do posledni koruny a nic mi nezbylo ani abych si koupila rtenku, a on mi akorat rekl, ze mi vic dat nemuze, protoze potrebuje pro sebe ... tak doslo na rozvod a jsem na tom financne lepe - dostavam 6000korun na dve deti - a ne jenom 5000 na manzela a dve deti ... hulvat a skrblik ... kdyz bylo potreba koupit boty, sel do trznice a deti tam obul, ze je potreba ortopedickou botu pro malyho na to kaslal ...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.