Kdo chce mít jistotu, že příští rok bude za elektřinu platit o patnáct procent méně než letos, může si její cenu do konce dubna zafixovat, lákají ČEZ a Pražská energetika zákazníky. Jenže ti by měli vědět, že tyto společnosti slibují stálou cenu jen na tzv. silovou elektřinu, která tvoří přibližně polovinu z celkových výdajů za odběr elektrické energie. Jedinou společností, která garantuje kompletní konečnou cenu elektřiny pro domácnosti, včetně regulovaných složek, je E.ON.
Z pohledu výše ceny se jako nejvýhodnější zdá být nabídka ČEZu. Garantované snížení o 15 procent je jednoznačně nejvyšší. Pražská energetika nenabídla nižší ceny pro rok 2010, ale změnila konstrukci produktu, ve které chybí tradiční fixní měsíční poplatek za odběrné místo. To pro většinu domácností znamená snížení výdajů za elektřinu, a navíc tyto podmínky platí již pro rok 2009. E.ON žádné snížení ceny nenabízí.
Jak se mohou nabídky promítnout do peněženek průměrné české domácnosti v roce 2010, která nepoužívá elektřinu k vytápění, ukazuje tabulka. Předpokládáme v ní roční spotřebu 2,5 MWh, připojení přes jistič 3x25 A, distribuční sazbu D02d a nulovou změnu v regulovaných složkách ceny elektrické energie oproti nynějšímu stavu.
Roční výdaje za elektřinu průměrné domácnosti
Rok | ČEZ | E.ON | PRE |
---|
2009 | 12 804 Kč | 13 552 Kč | 13 502 Kč |
2010 | 11 903 Kč | 13 552 Kč | 12 937 Kč |
Rozdíl | 901 Kč | 0 Kč | 565 Kč |
Nejvýznamnější rozdíl mohou pocítit domácnosti, jimž dodává elektřinu ČEZ. Ušetří na elektřině oproti letošnímu roku 7 procent. Ale velmi podobně na tom budou i zákazníci Pražské energetiky, protože ti mohou na nižší cenu dosáhnout už v roce 2009. Tyto úspory ale nemusí být jisté, protože u ČEZu i Pražské energetiky může ovlivnit konečný účet za elektřinuzvýšení regulovaných složek ceny.
Při posuzování nabídky je nutné připomenout, že již delší dobu společnost ČEZ nabízí tarify, které umožňují přizpůsobování účtované ceny aktuálnímu vývoji na energetické burzena měsíční nebo čtvrtletní bázi. Děje se tak na základě koeficientů, které společnost dopředu na dané období stanovuje. Například koeficient platný pro březen je 0,696, což znamená, že zákazníci v tomto měsíci zaplatí za silovou elektřinu zhruba o 30 procent méně než ti se standardním tarifem. Ale ještě v únoru byl tento koeficient vyšší než jedna, takže na tom byli lépe majitelé standardního tarifu.
Volba fixní nebo proměnlivé ceny ovšem nyní připomíná spíše sázku. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, jak se budou vyvíjet ceny energií v příštím a přespříštím roce. V tuto chvíli se jako pravděpodobnější varianta zdá být pokles cen elektřiny, čemuž odpovídá i vývoj na Pražské energetické burze. Aktuální cena obchodovaných kontraktů přepočtená na koruny je zhruba o 25 procent nižší, než byla před rokem. V porovnání s garancí snížení ceny o 15 procent, jak nabízí ČEZ, tato situace spíše nahrává volbě ponechat si nynější tarif nebo vyzkoušet tarify s pohyblivou cenou.
Základem pro správné rozhodnutí je klientův rizikový profil. Pokud preferuje jistotu před rizikem a nečekanými výkyvy ve výdajích, měl by zvolit pevnou cenu na rok 2010. Naopak pokud se nebojí výkyvů v cenách a výdajích (má nižší averzi k riziku i například při investování naspořených peněz), bude lepší, když zůstane u nynějšího tarifu nebo může vyzkoušet tarify s proměnou cenou elektřiny, které nabízí ČEZ.
Fixaci ceny ale lze bez ohledu na toto pravidlo doporučit všem domácnostem, které hospodaří s menším a napjatým rozpočtem, z kterého účet za elektřinu ukrajuje relativně velký podíl. Nečekaný růst ceny elektřiny je tak může dostat do vážných problémů. Naopak varianta pohyblivé ceny je zajímavá pro domácnosti s vyššími přebytky mezi příjmy a výdaji, jimž skokové změny nezpůsobí existenční potíže.
Autor pracuje ve společnosti Broker Consulting.
Využili jste nebo využijete nabídku ČEZu a Pražské energetiky? Napište, co vás k tomu vede.
Sdílejte článek, než ho smažem