Nárok na vdovecký nebo vdovský důchod má každý, komu zemřel manžel nebo manželka na následky pracovního úrazu. A také člověk, jehož zesnulý zákonný partner pobíral starobní nebo invalidní důchod, případně ke dni úmrtí splňoval kritéria potřebná k tomu, aby nárok na starobní (i předčasný) nebo invalidní důchod měl.
Nárok na pozůstalostní důchod podle dnešních zákonů bohužel nemají pozůstalí registrovaní partneři a partnerky. Pomýšlet na něj nemohou ani nesezdaní, tedy druhové a družky, a to ani v případě, že s partnerem dlouhé roky žili ve společné domácnosti.
Vdovský či vdovecký důchod je možné pobírat jeden rok od úmrtí manžela nebo manželky. V některých případech ho ovšem lze čerpat i déle. Týká se to například situace, kdy pečujete o nezaopatřené dítě nebo jste sami invalidní.
Nárok na vdovský (vdovecký) důchod i po jednom roce od smrti manžela (manželky) má vdova (vdovec) když:
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Když uplyne roční období čerpání pozůstalostního důchodu a vy nesplňujete žádnou z podmínek, které zakládají nárok na trvalý vdovský nebo vdovecký důchod, výplata důchodu končí. Pokud vám na něj ovšem vznikne nárok do dvou let od konce čerpání dočasného důchodu (čili splníte alespoň jednu z podmínek jmenovaných v boxu výš – typicky dosáhnete příslušného věku), je možné požádat o obnovení výplaty vdoveckého či vdovského důchodu.
Když se znovu provdáte nebo oženíte, nárok na výplatu důchodu po předchozím partnerovi zaniká.
Vdovský i vdovecký důchod se skládá ze dvou částí: ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu aktuálně dosahuje dvou tisíc čtyř set korun měsíčně. Procentní výměra důchodu je tvořena polovinou procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl (nebo by měl) nárok váš manžel či manželka v době smrti. Když zadáte potřebné vstupní údaje, vypočte vám výši důchodu naše kalkulačka.
O přiznání vdovského nebo vdoveckého důchodu je třeba zažádat na okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa bydliště.
Pokud vám vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a zároveň pobíráte (nebo chcete začít pobírat) důchod starobní či invalidní, postupuje se následovně: vyšší z důchodů se vyplácí v plné výši, z dalšího důchodu se vám vyplácí polovina jeho procentní výměry. Základní výměra se z druhého důchodu již nevyplácí.
NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!
Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti (podrobnější výklad tohoto pojmu najdete v boxu níž), kterému zemřel rodič, osvojitel nebo osoba, která na základě rozhodnutí soudu převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na důchod ovšem nemá dítě, kterému zemřel pěstoun.
Další nezbytnou podmínkou pro vznik nároku na sirotčí důchod je, že zemřelý ke dni smrti pobíral starobní či invalidní důchod nebo si platil pojištění dost dlouho na to, aby na některý ze zmiňovaných důchodů (stačí i na důchod předčasný) nárok měl; případně zemřel následkem pracovního úrazu.
Základní výměra sirotčího důchodu je stejná jako u důchodu vdovského – v roce 2015 dosahuje dvou tisíc čtyř set korun měsíčně. Procentní výměra dělá čtyřicet procent z procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl (nebo by měl) nárok zesnulý rodič.
Oboustranný sirotek může pobírat sirotčí důchod po obou rodičích. Z vyššího z důchodů mu náleží jak základní, tak procentní výměra. Z nižšího důchodu už má nárok pouze na procentní výměru. Pokud dítě adoptují „noví“ rodiče, nárok na důchod zaniká. Když oboustranně osiřelé dítě adoptuje jen jeden člověk, zanikne dítěti nárok na důchod po tom z rodičů, kterého osvojitel nebo osvojitelka nahrazuje.
Výši sirotčího důchodu vám vypočte naše kalkulačka.
O sirotčí důchod se, stejně jako o vdovský a vdovecký, žádá na okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle trvalého bydliště žadatele. Za sirotka, který ještě nedosáhl osmnácti let, žádá o důchod zákonný zástupce – nejčastěji druhý rodič. Když je žadatel starší osmnácti let, podává žádost sám.
Pod pojmem nezaopatřené dítě se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky. A i potom, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:
Soustavnou přípravou na budoucí povolání se myslí studium na středních, vyšších odborných či vysokých školách nebo příprava ve speciálních výcvikových střediscích pro osoby se změněnou pracovní schopností. Soustavnou přípravou na budoucí povolání ale není studium, při kterém člověk pracuje tak, že musí platit nemocenské pojištění, má nárok na hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání nebo při kterém je příslušníkem armády či v jiném služebním poměru.
Za nezaopatřené dítě je člověk považovaný taky v případě, že už dokončil povinnou školní docházku, ještě mu nebylo osmnáct, je vedený v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Pozor: Kdo pobírá invalidní důchod určený pro invaliditu třetího stupně, za nezaopatřené dítě se nepovažuje a nárok na sirotčí důchod nemá.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
