Z amerického trhu s bydlením v posledních měsících začala přicházet data, která nechávají jen málokoho na pochybách, že se situace v tomto krizí těžce zasaženém sektoru začíná stabilizovat. Počty nově zahájených staveb i nově udělených stavebních povolení jsou nyní zhruba o 12 procent výše, než v prvním čtvrtletí tohoto roku. Ještě výrazněji rostly počty prodaných domů, které se, v případě starších domů, drží nyní více než 16 procent nad minimem z letošního prvního čtvrtletí. Stabilizují se i ceny domů. Ty začaly ve dvaceti největších amerických městech v květnu růst poprvé po třech letech.
Všechna tato čísla a trendy v poslední době pomáhají živit optimismus ohledně budoucího vývoje americké ekonomiky, která by měla již v třetím kvartále začít opět růst. Stabilizace realitního sektoru je totiž nezbytnou podmínkou stabilizace celé americké ekonomiky. Cena domů významně ovlivňuje nejen spotřebitelský sentiment a nepřímo spotřebitelské výdaje, ale také situaci v bankovním sektoru. Ten disponuje velkým množstvím aktiv navázaných právě na trh s nemovitostmi, jejichž klesající hodnota z posledních let vyslala tlakovou vlnu napříč celým bankovním sektorem. Opětovný růst ceny těchto aktiv proto bankám pomáhá spravit jejich účetnictví. Dalším krokem může být obnovení úvěrování firem a domácností.
Jenže prodeje a ceny domů nezačaly opět stoupat proto, že by se po hluboké korekci přirozeně vyrovnala nabídka s poptávkou. Jejich růst je výsledkem měnové politiky americké centrální banky (Fed), bez jejíž intervence by ceny i prodeje domů zcela jistě dále klesaly. Fedu se díky kombinaci měnověpolitických opatření podařilo v dubnu stlačit úrokové sazby z hypotečních úvěrůs třicetiletou fixací až na historické minimum, pod hranici 5 %, kde se naposledy pohybovaly v polovině roku 2003. Právě do této doby se datuje začátek bubliny na americkém trhu s bydlením. Byla to právě extrémně expanzivní měnová politika Fedu z let 2001 – 2004, která stála za nafouknutím bubliny, jejíž bolestivé splasknutí začala americká ekonomika pociťovat poté, co Fed pod tlakem rostoucích cen v ekonomice začal opět zvyšovat úrokové sazby. V ten moment totiž řada domácností zjistila, že to, co se ještě dříve jevilo jako levná hypotéka, jim nyní přerůstá přes hlavu. Následná neschopnost domácností splácet své závazky pak spustila krizi, na jejímž konci hrozil totální rozklad bankovního sektoru.
Problémy domácností ovšem nebyly primárně výsledkem nezodpovědného chování domácností, ale především chybou americké centrální banky, která zkreslila situaci na trhu a svou masivní monetární expanzí vytvořila krátkodobý dojem hojnosti zdrojů. Přesto ale Fed volí stejnou monetární medicínu také na současné problémy. Zatímco sazby na hypotéky s třicetiletou fixací byly ještě nedávno na historickém minimu, sazby s pětiletou fixací se již podařilo dostat nejníže od roku 2004. U jednoleté fixace úroková míra klesla nejníže od poloviny roku 2005. Tentokrát však Fed nedokázal vyvolat boom jako v minulých letech. Výsledkem jeho politiky je nyní jen pouhá stabilizace situace na trhu s bydlením. Oproti minulým letům totiž existuje daleko více domů, než by bez dřívějšího zásahu centrální banky vůbec vzniklo.
Skutečně však může být příčina krize zároveň i jejím lékem? Spíše nikoliv. Výsledkem snahy Fedu nebude vyřešení dopadů krize, ale jejich pouhé oddálení. V momentě kdy začnou, díky prudkému zvýšení peněžní nabídky, opět stoupat ceny, bude muset centrální banka začít znovu zvyšovat úrokové sazby. Všichni ti, kteří si nebudou moci dovolit splácet úvěry s vyšší úrokovou sazbou, se pak opět dostanou do problémů. Úvěrová portfolia bank se následně začnou zhoršovat, ty dále přiškrtí úvěrování, což může ekonomiku snadno poslat zpět do recese. Celý proces se bude opakovat znovu s tím rozdílem, že nadbytečných domů v ekonomice bude, díky současné politice, ještě více a jejich cena tak nakonec bude muset klesnout ještě hlouběji.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
