Boj o klienty: Co čeká český bankovní trh

Ondřej Tůma | 2. 2. 2017 | 7 komentářů

Rozehřívací kolo skončilo, každému z mladších dravců se podařilo ukousnout kus z bankovního koláče. Banky, které jsme označovali za malé, už malé nejsou, a protože jsou na trhu pět a více let, nemá smysl o nich mluvit jako o nováčcích. Kde se teď bude v boji o klienty lámat chleba?

Boj o klienty: Co čeká český bankovní trh

V posledních letech hraje na našem trhu stále stejná písnička – mladší banky se snaží prohnat faldy velkým zavedeným hráčům. A dalo by se říct, že celkem úspěšně. Soudě alespoň podle počtu klientů, které se jim podařilo přilákat. Třeba i díky nízkým nebo nulovým poplatkům za základní služby, které se postupně staly na trhu standardem. Úspěch u klientů je ale potřeba proměnit v profit, ostrý konkurenční boj pokračuje. Jen se mění jeho strategie.

Komu zvoní hrana

Podle řady ekonomů teď banky čeká nepříjemné období spojené s nízkými maržemi a pročišťováním trhu. „Bank je příliš mnoho nejenom v Česku, ale i obecně v Evropě. Bankovnictví čeká pět šest transformativních let, kdy se bankovní domy ocitnou pod bezprecedentním tlakem. Přijde další zeštíhlování a určitá konsolidace trhu,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda s tím, že případ nezdaru banky Zuno není pro nejbližší léta poslední.

Na český trh vstupovala Zuno prakticky současně s Air bank a Equa Bank v roce 2011. Představovala typickou internetovou banku, zaměřenou prakticky výhradně na uživatele vládnoucí internetem a chytrými telefony. Nepodařilo se jí ale dostat do černých čísel. Skupině Raiffeisen, pod kterou Zuno patřila, tak došla trpělivost a pokusila se neúspěšný projekt prodat. Když jednání o prodeji selhala, oznámila banka na začátku loňského října, že klienty Zuno čeká postupný přesun pod křídla Raiffeisenbank (v Česku) a Tatra banky (na Slovensku).

Šéfredaktor portálu Finparáda.cz Zdeněk Bubák se nedomnívá, že by na našem trhu mělo dál docházet k větším otřesům. „Bankovní trh je v Česku sice už dost konkurenční, ale pořád je tu prostor pro existenci několika nových středních a malých subjektů. V Polsku je například konkurence ještě vyhrocenější. Velká konsolidace nás podle mě v blízké době nečeká. Řekněme ale, že visí otazník nad dvěma subjekty, jestli jejich výsledky budou vlastníkům stačit a jestli se je třeba nepokusí prodat,“ říká Bubák.

Jak se v Česku spoří

Legrační procenta

Úroky spořicích produktů jsou aktuálně velmi nízko, což je ve spojení s dvouprocentní inflací mrzuté. Aktuální sazby na trhu si můžete vyhledat v našem pravidelném srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů.

Srovnání spořáků: I vítěze sní inflace

Srovnání termíňáků: V čele kampeličky

Noví hráči

Zatím skutečně nic nenasvědčuje tomu, že by měl počet bank na našem trhu výrazněji klesat. Naopak. Do boje o klienty se na začátku letošního roku přihlásila i bývalá kampelička Creditas, která se úspěšně transformovala na banku. Klienty se snaží zatím lákat především nadstandardními úroky spořicích produktů. A zatím se jí to prý daří. Podle vyjádření mediálního zástupce Creditas Ivo Měšťánka si jen za první měsíc lidé v bance sjednali tisíce nových, většinou spořicích produktů.

O bankovní licenci v posledních dvou letech zažádaly také dvě další velké družstevní záložnyMoravský peněžní ústav a Akcenta. Jejich snaha je ale zatím neúspěšná. Jak konečně potvrzují i zástupci nové banky Creditas, splnit všechny podmínky regulátora není vůbec jednoduché a může to trvat. „ČNB o žádosti rozhodne do šesti měsíců ode dne zahájení správního řízení, pokud je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, vydá ČNB rozhodnutí do dvanácti měsíců ode dne zahájení správního řízení. Protože řízení o udělení bankovní licence je vždycky velice složité, lze na základě poznatků z praxe konstatovat, že ve většině případů je rozhodnutí vydáno v delší lhůtě, tedy do dvanácti měsíců od podání žádosti,“ odpověděla na náš dotaz, jak dlouho zpravidla trvá posuzování žádosti o bankovní licenci, Denisa Všetíčková z České národní banky.

Banky podle počtu klientů

Podle našich informací probíhá v současné době pouze jedno řízení žádosti o udělení bankovní licence pro pobočku zahraniční banky. Mělo by jít o největší polskou banku PKO BP, která by chtěla na český trh vstoupit už v první polovině letošního roku. Banka se chce ale primárně soustředit na korporátní klientelu, zejména na polské firmy podnikající v Česku.

Ještě letos by ale v Česku mohla o zákazníky začít ucházet i francouzská banka BNP Paribas, která provozuje úvěrovou firmu Cetelem. Banka prý uvažuje o tom, že by u nás otevřela pobočku pod značkou Hello Bank, která už funguje ve Francii, Německu, Belgii, Itálii a také Rakousku. Mělo by jít o internetovou nízkonákladovou banku zaměřenou na mladší retailové klienty.

Na stopě fintech startupů

Lovíme fintech startupy. O mnoha si u nás můžete přečíst, na některé se můžete dokonce mrknout na videu. To jsou zatím tyhle:

Účty a karty

Směnárny

Správa financí

P2P platformy

Bydlení

Rozhodnou inovace

Pro další boj na našem trhu bude klíčové, komu se podaří udržet – a samozřejmě také přetáhnout na svou stranu – aktivní klienty, kteří budou využívat co nejširší spektrum služeb a produktů, které bankovní domy nabízejí. Jinými slovy – banky už nechtějí klienty za každou cenu. Ty, kteří jen ukládají peníze, a další služby nevyužívají, spíš odrazují miniaturními úroky na spořicích účtech. Sháňka je naopak po těch, kteří si chtějí peníze půjčit – ať už prostřednictvím spotřebitelského úvěru, nebo hypotéky.

Banky se tak budou v nejbližší době zaměřovat na technologické inovace, kterými si k sobě můžou klienty víc připoutat. Důraz budou klást hlavně na mobilní telefony, kam lidé postupně přesouvají správu svých financí. Jejich zástupci nám vesměs potvrzují, že v letošním roce mají v plánu investovat do internetového bankovnictví, mobilních aplikací a také vylepšení možností plateb – ať už jde o způsob zadávání a potvrzování plateb, vývoj mobilních peněženek či bezpečnost při placení na internetu.

Nezaspaly ale banky dobu? Neměla podobná vylepšení už dávno být samozřejmostí? „Banky podcenily především design svých služeb. Zaměřují se víc na profit než na prožitek a jednoduchost. Internetová bankovnictví a online platby jsou komplikované, mobilní aplikace jsou nespolehlivé a jejich funkčnost silně limitující. Člověk nemá jasný přehled o svých výdajích a práce s penězi je obtížnější,“ myslí si zakladatel společnosti Twisto Michal Šmída.

Soumrak bank?

Nástup dalších inovací na bankovní trh může tak trochu překvapivě způsobit zásah regulátora. Nová unijní směrnice o platebních službách (PSD2) by totiž měla poprvé zpřístupnit online bankovní účty klientů třetím stranám (samozřejmě pokud si to bude vlastník účtu přát) a zároveň umožnit, aby třetí strany směly provádět za klienty platby po internetu a nabízet další služby navázané na jejich bankovní účty.

Jednoduchý příklad využití může být třeba aplikace, která spravuje klientovi několik bankovních účtů, pro jejichž obsluhu mu nabízí jednotné „internetové bankovnictví“. Člověk se pak nebude muset orientovat v několikerém odlišném rozhraní pro každý účet zvlášť. A třeba pro platby do zahraničí aplikace svému uživateli vždycky nabídne ten z jeho účtů, který momentálně nabízí nejlepší kombinaci kurzu a poplatku za platbu v cizí měně. Možností je samozřejmě nepřeberné množství – a mnohé si asi dneska ještě nedokážeme ani představit. Členské státy Evropské unie by měly směrnici do své legislativy zanést nejpozději do 13. ledna 2018.

Co nás čeká

Směrnice o platebních službách

Českým vývojářům se otevírá řada příležitostí, jak z nové směrnice o platebních službách těžit. Co můžeme očekávat? Přečtěte si rozhovor Petrem Dvořákem ze společnosti Lime.

Dovést banky do Ameriky

Pozice bank a karetních společností v platebním a transakčním byznysu by tím mohla výrazně oslabit. „Pokračující technologický rozvoj a s ním související nástup nízkonákladových online platforem a aplikací, takzvaného fintechu vyvolá silný tlak na další redukci profitability bank,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Banky už ale hlásí, že jsou na směrnici připraveny a že ji berou spíš jako příležitost. A že v nejbližší době nedojde k výraznému oslabení tradičních bankovních domů, se domnívá i Zdeněk Bubák z portálu Finparáda.cz: „Něco takového v důsledku realizace směrnice PSD2 nečekám. Už dnes banky fungují tak, že velkou část aktivit v oblasti software a systémů přebírají externí firmy. Takto se ještě více otevřou třetím stranám. Bude na tom profitovat veřejnost v podobě přístupnějších a kvalitnějších služeb, a to ať už je bude poskytovat přímo banka, nebo jiná společnost, která bude na banku nějak napojena. Ten proces bude navíc postupný.“

Skutečný dopad unijní směrnice PSD2 na náš bankovní trh se bude navíc odvíjet od konkrétní podoby technické normy, která se bude implementovat do české legislativy. A finální podoba ještě není na stole. Stále tak není například jasné, za jakých podmínek budou banky umožňovat třetím stranám přístup do svého rozhraní. Dá se ale očekávat, že nás zatím čeká spíš cesta postupné evoluce než radikální revoluce, při které by banky výrazně zaplakaly.

Líbil se vám článek

+30
Ne
Ano

Diskuze

2. 2. 2017  |  09:29  |  Hugo

Ano, v rámci boje o klienty Raiifka od 1.4.2017 omezuje výhody kreditních karet... To je boj přímo s...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK