Očima expertů: Sto miliard minus. Dělá vláda s rozpočtem dobře?

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 19. 12. 2014 | 7 komentářů
Stát má v plánu v roce 2015 hospodařit se stamiliardovým schodkem. Není to zbytečně moc? A míří peníze opravdu tam, kde jsou potřeba? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáše Kovandy, státního tajemníka Tomáše Prouzy, poradce ministra financí Aleš Michla a dalších lidí ze světa peněz.
Očima expertů: Sto miliard minus. Dělá vláda s rozpočtem dobře?

Minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou první státní rozpočet stávající vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. V roce 2015 se počítá s příjmy do státní kasy ve výši 1118,5 miliardy korun, výdaje prý budou o sto miliard vyšší. Ve srovnání s letošním rokem by se tak měl schodek snížit o dvanáct miliard korun. Vláda ve svém prohlášení k rozpočtu uvádí, že bude podporovat zejména strategické oblasti, „jakými jsou například investiční pobídky, tvorba nových pracovních míst, politika zaměstnanosti nebo podpora ekonomické diplomacie v zemích, které představují exportní příležitost pro české firmy“. Opozice je ale nespokojená a vládě vyčítá zejména velký růst platů státních zaměstnanců a nedostatečné investice. „Není to rozpočet investiční, ale přerozdělovací. Všem bere a vybraným dává,“ kritizuje například předseda ODS Petr Fiala. A vůbec – stomiliardový dluh je prý v době předpokládaného dvouapůlprocentního hospodářského růstu zbytečně vysoký. Premiér Bohuslav Sobotka ale naopak věří, že se jedná o prorůstový rozpočet, který pomůže nastartovat českou ekonomiku.

A na čí stranu se kloní ekonomové, finanční analytici, investoři a podnikatelé? Je podle nich schodek 100 miliard korun v dané chvíli přijatelný, nebo jde o zbytečně vysokou sumu? Měla by vláda vyčlenit víc peněz na investice? A do jakých oblastí míří víc peněz, než je záhodno, a kde naopak budou peníze chybět?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+116
+
-

Schodek ve výši sta miliard korun je přesně o sto miliard větší, než by nutně musel být. Stále platí, že stát vydává příliš mnoho peněz na příliš mnoho zbytečných účelů. Nová vláda nepřinesla k tvorbě státních rozpočtů nic nového a lepšího. Pokud jde například o veledůležitou věc, kterou je Ředitelství silnic a dálnic, zde je možné přímo mluvit o fatálním selhání. Vláda nejenže zacementovala dosavadní neuspokojivý stav, ale zrušila veškeré naděje, že možná bude lépe.

Z tohoto důvodu je můj osobní názor na jakékoli vládní investice ostře negativní. Investice, které provádí vláda, jsou v nejlepším případě neefektivní, v horším případě rovnou rozkradené. Moje zkušenost z NERVu ze mě udělala krajního skeptika ohledně schopnosti vlády investovat a tento názor jsem zatím neměl důvod změnit. Současné vládě věřím ještě méně než té předchozí, přičemž donedávna jsem se domníval, že to nejde.

Pokud by vláda skutečně měla někde zvýšit výdaje, je to věc, kterou nikdy neudělá: najmout si nezávislou externí profesionální firmu, která by prozkoumala metodiku zadávání veřejných zakázek a navrhla by lepší, která by neumožňovala krást. Jenomže to by si kapří museli vypustit rybník, což neudělají.

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
-92
+
-

V době velmi mírného ekonomického oživení – a zejména s ohledem na ekonomickou situaci v Německu – je důležité, aby stát dokázal svými investicemi oživit českou ekonomiku. Schodek sto miliard korun je podle mě přijatelný právě díky tomu, že jde o rozpočet kladoucí velký důraz na investice (zejména v oblastech dopravní infrastruktury, modernizace českého průmyslu včetně důrazu na energetickou účinnost a podpory fungování trhu práce). Klíčové také bude, jak se podaří rozjet čerpání fondů Evropské unie v novém období, pevně věřím, že si tady nenecháme ujet vlak jako předchozí vlády.

Petr Mach

politik a ekonom

Petr Mach
+120
+
-

Deficit může být ospravedlnitelný, když je ekonomika v útlumu, ale plánovat deficit sto miliard korun, když vláda očekává růst, je neodpovědnost. Jaký pak bude deficit, když ekonomika neporoste, jak si vláda přeje? Investice vlády, zejména do silnic a dálnic, by měly být stálé. Náhlé škrtání nebo navyšování vládních investic ekonomice škodí. Nepotřebujeme víc vládních investic. Potřebujeme naopak víc investic soukromého sektoru – a právě tyto investice vláda svým deficitem vytlačuje z trhu. Banky, místo aby půjčovaly firmám, nakupují jen státní dluhopisy. Tato vláda neudělala pro snížení deficitu nic. Žádnou úsporu ve státní správě, žádné omezení dotací, žádné zjednodušení daní. Nic. Jen pasivně pokračuje v politice deficitního financování.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-28
+
-

Napřesrok otevřu šampaňské, až když bude deficit ve skutečnosti nižší, než s jakým počítá tenhle plán. Pokud ekonomika poroste, mělo by se Ministerstvo financí v roce 2015 vydat k deficitu nižšímu než letos, tedy pod osmdesát miliard korun, směr k sedmdesáti. A jestliže bude růst pokračovat, tak bych další rok zavelel směrem pod 50 miliard.

Nová filozofie přístupu k rozpočtu a jeho hodnocení  ale musí stát na tom, jestli jsme v boomu, nebo v recesi.  A taky na tom, co čekáme v budoucnosti. Je to všechno o rovnici, která zohlední, v jakém stádiu je naše ekonomika, a podle toho se stanoví parametry rozpočtu. Na to doteď nikdo nemyslel. V recesi bude možné navýšit výdaje, klidně bych přestřelil nějaká přihlouplá tři procenta HDP, když to bude na investice a nebudou se zvyšovat daně (naopak jen pako může v recesi investice škrtnout nebo zvýšit daně a chlubit se, jak má malý deficit). V expanzi nebude možné si „žít nad poměry“. Pokud ekonomika poroste o víc než dvě procenta ročně, tak se může rozpočet do roku 2017 vyrovnat. Pokud přijde náhlá recese, není dobré ekonomiku dusit a deficit prostě dočasně ulítne…

Na investice ve 2015 je připraven balík peněz a ministerstva, hlavně dopravy, budou ráda, když je vůbec dokážou efektivně utratit. Tam je problém jiný – buď se stavěly předražené projekty, nebo se nestavělo vůbec, protože se „někdo“ vykašlal na přípravu stavby…

Jan Bureš

hlavní analytik Ery

Jan Bureš
-8
+
-

Rozpočet považuji za málo ambiciózní. Deficit sto miliard korun není sám o sobě problematický, ale při očekávaném růstu nad dvě procenta by mohl být nižší. Za správnou považuji snahu vlády zvýšit investice, které byly v krizových letech výrazně seškrtány. Na druhou stranu stimulace spotřeby domácností v této fázi hospodářského cyklu není podle mého názoru zapotřebí. Jedná se ale do velké míry o politické rozhodnutí vlády.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+116
+
-

Nelíbí se mi žádný deficitní státní rozpočet, kvůli vysokému celkovému zadlužení. Jestli si vzpomínám dobře, mělo i ANO ve svém programu preferenci vyrovnaného státního rozpočtu. Zřejmě to byl jen pokus o zlákání části pravicových voličů. Nemá smysl honit růst HDP dalším zadlužováním. Argument, že jsme na tom oproti většině států v Evropské unii dobře, bych pootočil, že oproti nim na tom nejsme zatím tak špatně. Malé plus na tom má úsporný exministr financí Kalousek, díky kterému máme lepší rating a velmi nízké náklady na dluhovou službu.

S investicemi na úkor dalšího zadlužování opatrně. Keynesova teorie o větších výdajích v recesi a jejich splácení v dobách hojnosti v realitě neplatí pro neschopnost politiků tyto teze dodržet. Dluhová krize neřekla poslední slovo, tak ať svých rostoucích dluhů časem nelitujeme. Prostě, jsem pro vyrovnaný státní rozpočet (i tak bude zbývat nemalý dluh k zaplacení). Samozřejmě že jsem pro přerozdělování, ale jen toho, co se „vydělá“. Už takhle za nás budoucí generace bude platit nemalé prostředky. Divné je, že tohle levicovým přerozdělovačům napříč celým politickým spektrem nevadí.

Tomio Okamura

politik a podnikatel

Tomio Okamura
+10
+
-

Ve výdajích státního rozpočtu jsou položky, které by šlo naprosto bezbolestně škrtat, ušetřit nebo využít efektivněji. Naopak stát rezignoval na vytváření zisku a úspor. Představme si, že třeba Česká pošta by poskytovala státu a dalším telekomunikační služby a desítky miliard, které státní správa nyní platí operátorům, by zůstaly státu. K takovému kroku je ale potřeba skutečně silného politika, pro kterého je na prvním místě zájem občanů a který se nebojí bojovat se silným lobbingem komerčních operátorů.

Schodek by mohl být i nulový při zachování všech funkcí státu a důstojného života občanů, jen kdybychom uměli a chtěli peníze vynakládat efektivně. Na to je třeba kvalifikovaný detailní audit všech výdajů – od raket až po ručníky na záchodech úřadu vlády. Do budoucna totiž není potřeba nulový rozpočet, ale přebytek, kterým by se splácel státní dluh. Tato vláda však dosud žádnou rozpočtovou vizi směrem k vyrovnanému rozpočtu a prosperujícímu státu nepředložila. Zatím stále dokola slyšíme pouze líbivá hesla a populistické sliby. A již nyní po roce vládnutí této vlády tvrdím, že až se občané podívají za rok do svých peněženek, tak v nich nebudou mít více.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+28
+
-

Anketa

Kdo dnes dostane váš hlas?

Rozpočet mohl a měl být ambicióznější. Jeho klíčovou slabinou je stomiliardový předpokládaný schodek při očekávaném růstu ekonomiky ve výši dvou až tří procent v roce 2015. Problematická je také poměrně nízká úroveň kapitálových, tedy produktivních výdajů, které v porovnání s rozpočty pro léta poznamená krizí, 2011 až 2013, zaznamenávají zřetelný pokles. Naopak se zvyšují běžné, tedy neproduktivní výdaje – například v porovnání s rozpočtem na rok 2013 jde o nárůst citelný. 

Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst v roce 2015 oproti roku letošnímu o šest procent, což je zdaleka nejmarkantnější nárůst za poslední léta. Ekonomika na tom ještě není tak dobře, aby takto znatelné navýšení nepředstavovalo potenciální problém. Celkové výdaje jsou vyšší o 45 miliard než v roce 2013, a to jen díky snížení kapitálových výdajů, jinak by byly ještě vyšší. Vláda tedy rozhodně nečiní úsporné kroky. Prostředky vydává v rostoucí míře neproduktivně, zatímco ty produktivní osekává.

Zvláštní kapitolu tvoří výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Jsou výrazně nižší než v letech 2011 až 2013. Zatímco Kalouskovy rozpočty v krizových letech vyčleňovaly až téměř 40 miliard na vědu a výzkum, nynější návrh, návrh na období ekonomického růstu, počítá jen s 35 miliardami, tedy se sumou o pět miliard nižší.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 12. 2014 15:40, jezevec

Impérium Andreje Babiše inkasovalo v 2014 zemědělské dotace přes 1 miliardu Kč.
Řepková biopaliva nás stojí 500 milionů ročně.
Chemický průmysl: jen Společnost Lovochemie inkasovala poslední 4 roky celkem 400 milionů korun, veškeré Babišovy továrny inkasovaly celkem 800 milionů Kč.
Dotace na modernizaci, zaměstnanost a vzdělávání jeho pracovníků: každý rok cca 200 milionů.
Čapí hnízdo: výstavba byla dotována 50 miliony Kč.
Výstavba bioplynek: každý rok na dotacích cca 50 milionů.
Dotovaná zelená nafta: desítky milionů ročně.
Tendr ve státním lese: Uniles skásne něco přes miliardu.
Správa státních hmotných rezerv: Navos si polepší o několik set milionů.
Celkem uvízne babišovi za drápky řádově tak pět giga, v bilionovém záseku státního rozočtu jsou to drobné.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 12. 2014 11:32, Jiří

Je důležité podporovat především soukromý sektor. Zapomíná se na propracované obchodní zákony, vhodně nastavené podnikatelské prostředí, fungující legislativu, podporu investic, na zdravou regulaci ekonomického prostředí. To všechno najdeme v zemích Skandinávie. Ani vysoké daně jim nevadí, protože na základě toho mají výborné prostředí pro podnikání. V ČR jsou celkově vysoké daně a nedostatečná podpora pro podnikání.

Co se týče EU dotací, vzhledem k tomu, že naše ekonomika oproti jiným státům je slabá, tak se ČR EU dotace vyplatí. To se nadá říci o jiných zemích, které mají větší ekonomiku – méně prostředků získávají, než do něho platí (rozpočet EU). Takže na tom vydělávají země jako je ČR, Řecko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko atd. Proto je pro nás důležité rozjet čerpání fondů Evropské unie v novém období, o čem už p. Prouza psal a který má nejvíce červených palců.
Extrém byl v roce 2012
Finanční prostředky směřující z EU do České republiky a naopak (2012):

Výdaje EU v České republice celkem: 4,529 miliardy eur
Výdaje EU celkem jako % českého HND: 3,19 %
Český příspěvek do rozpočtu EU celkem: 1,396 miliardy eur
Český příspěvek do rozpočtu EU celkem jako % českého HND: 0,98 %

ČR je ve vztahu k rozpočtu EU čistým příjemcem, tedy více prostředků získává, než do něho platí. Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2012 zaplatila do rozpočtu EU 301,2 mld. Kč a získala 551,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky tak souhrnně dosáhlo 250 mld. Kč. Rekordní rozdíl mezi příjmy a odvody v roce 2012 dosáhl 73,8 mld. Kč a překročil čistou bilanci za rok 2011 o 43 mld. Kč. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR činily celkové příjmy České republiky z rozpočtu EU ve výši 113,7 mld. Kč přibližně 3 %, podíl čistých příjmů dosáhl 1,9 %.
Takže rozhodně EU dotace jsou pro ČR důležité.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Rozpočet skončil v minusu 289 miliard, na důchody chybí čím dál víc

4. 1. 2024 | redakce Peníze.CZ | 5 komentářů

Rozpočet skončil v minusu 289 miliard, na důchody chybí čím dál víc

Hospodaření státu loni skončilo s deficitem 288,5 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Daň z nemovitostí stoupne. Experti řekli, jak ji dál vylepšit

11. 12. 2023 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů

Daň z nemovitostí stoupne. Experti řekli, jak ji dál vylepšit

Vládní balíček zvyšuje od Nového roku sazbu daně z nemovitosti. Lidé si připlatí v průměru několik stokorun ročně. Stačí to? Jak by měla vypadat ideální daň? Zeptali jsme se.

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

13. 10. 2023 | Petr Kučera, Kateřina Hovorková

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

Desítky novel, které mají snížit zadlužení státu, jsou definitivně schválené. Projděte si, co konsolidační balíček obsahuje hlavně z pohledu osobních financí.

DPH pod lupou. Politici milují snížené sazby, ale chudým moc nepomáhají

13. 10. 2023 | Kateřina Hovorková

DPH pod lupou. Politici milují snížené sazby, ale chudým moc nepomáhají

Poslanci dnes rozhodují o zjednodušení daně z přidané hodnoty. Místo tří sazeb budou jen dvě – základní a snížená. Ekonom Vít Hradil ale tvrdí, že by se vyplatilo radikálnější řešení:... celý článek

Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace

26. 7. 2023 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace

Zvyšování důchodů nebude tak rychlé jako v posledních letech. Od roku 2025 se změní pravidla pro řádnou valorizaci. Místo mimořádné valorizace by důchodci dostali dočasný příspěvek.... celý článek

Partners Financial Services