Vzpomínáte si, jak jste jako malí stavěli v lese z mechu a větviček zahrádky a domečky? Byly to zmenšeniny skutečného – radostné, kreativní – a ano – trochu kýčovité. Podobné je to i s minizahrádkami, které se objevují na parapetech městských domů, na balkonech nebo předzahrádkách. Městskému zahradničení propadá pořád víc lidí. Sklizeň nebývá zvlášť velká, smysl ale tenhle způsob zahradničení má, kromě dobrého pocitu pěstitelů je tu nakonec i ten fakt, že je díky nim ve městě hezčí prostředí.
„Moje zahrada má momentálně pár metrů čtverečních, možná ani to ne. Je to roh ve společné zahradě bytového domu. Původní osazenstvo je okrasného charakteru, ale to jsme nabourali loňské léto, když jsme tam vysadili dýně Hokkaidó a narušili tak nudný koncept nespoutanými šlahouny,“ říká výtvarnice a zahradnice Kamila Podivínová, která píše blog Rostlinki, na kterém ukazuje, že pěstovat vlastní bylinky nebo zeleninu jde i na miniprostoru a bez vlastní půdy.
Na parapetu za oknem například už několik let pěstuje chilli papričky. „Další zahrádku mám u rodičů na sídlišti, kde jsme před třemi lety společně s mamkou osázely pruh mezi zdí výměníku a obrubníkem bylinkami a okrasnými rostlinkami,“ dodává. Takové guerillové zahradničení, kdy nadšenci osazují půdu, kterou nevlastní, ovšem ne každému vyhovuje. Ve městě si ale můžete vypěstovat dostatek salátů, plné hrsti bylin nebo sladké jahody bez přemýšlení, co je a co není legální. Na svém vlastním balkoně nebo na parapetu.
Tomu textu už je nějaký pátek. Ale je to trvalka, pořád svěží, jako byste ho právě vyndali z mrazáku:
Média prorokují renesanci zahradničení, protože: drahota. Vysoké DPH, zregulovaná vejce a čínský česnek, na kterém víc zaplatíte za dopravu než za živiny, slibovaly vyhnat lidi zpátky do zahrad. A vida, oni v nich už vážně jsou. Dokonce i ti, kterým žádná zahrada nepatří.
Je to podobné jako s prostorem a hromaděním věcí: čím víc místa máte, tím větší sbírku „toho, co se možná bude hodit“ vlastníte. Na velké zahradě se můžete rozmáchnout. Vysazovat bez konceptu a plánování. Na malém prostoru musíte mini zahrádku dobře promyslet. Proto pěstujte plodiny, které opravdu sklidíte a sníte.
Nejjednodušší jsou různé zelené listy a natě, jako je kadeřavá petržel nebo pažitka. Ta se koncekonců snadno vejde i na parapet. Vysévejte také různé zelené listy: v truhlíkách dobře roste rukola nebo roketa, zkusit můžete i asijskou mizunu nebo polníček. Do větších truhlíků můžete vysévat listové saláty k řezu – na rozdíl od hlávkových salátů potřebují menší prostor, sklízíte je tak, že odštipujete listy, které zase dorůstají. Přidat můžete také špenát.
Do kompaktní městské zahrádky zakomponujte také jednu nebo dvě sazenice rajčat. Těm pořiďte větší květník nebo kbelík. Prodávají se i sazenice minirajčat nebo minipaprik. Kolem balkonového zábradlí se vám může pnout hrách nebo fazole. Na balkoně ve větším truhlíků vypěstujete i lilek, cuketu nebo dýni.
Mezi zeleninu vysaďte bylinky, některé, jako třeba levandule, chrání zeleninu před škůdci, mšicemi. Středomořské bylinky, jako je tymián nebo oregano, potřebují hodně slunce a méně zálivky. Mátu pěstujte spíš ve stínu a hojně ji zalévejte. Pořiďte si hned několik druhů máty, některé jsou mentolové, jiné chutnají trochu po citrónu, a protože mají různě barevné listy, vytvoříte na balkoně krásnou mozaiku. K zelenině vysazujte také květiny. Ochráncem rajčat je afrikán.
Z ovoce si můžete na balkon vysadit převislé měsíční jahody, které hezky kvetou a dobře chutnají. Z dalšího ovoce zkuste miniborůvky, tento kompaktní keřík dorůstá maximálně do půl metru. Pokud máte terasu, nebraňte se ani malým odrůdám jabloní nebo meruněk.
O úrodě v minizahrádce rozhodne půda, voda a světlo. Důležitá je orientace balkonu, ale jižní strana není vždy výhrou, protože v létě se proměňuje ve výheň, proto je žádoucí zastínění, pokud nechcete salátové listy rovnou ugrilovat. Na druhé straně, té severní, zase nemusejí dozrát rajčata, která potřebují hodně slunce.
Pro balkonové pěstování zvolte i dostatečně velké nádoby, ideální jsou velké truhlíky s objemem 70 litrů, protože kořeny rostlin se v nich nebudou přehřívat a lépe udrží vodu. Vybírejte si samozavlažovací květináče, které regulují přísun vlhkosti. A nezapomeňte na kvalitní zeminu, substrát s kravským nebo koňským hnojem, po kterém rajčata rostou jedna báseň.
Malé městské pěstování je hlavně radostné. Neuživí vás, ale obohatí. Minizahrádky můžou spolykat hodně peněz: prodávají se designové truhlíky, různé zápichy a spousta vychytávek pro balkonové pěstování. Prodává se taky hnůj. Ale ten seženete na venkově zadarmo. Stejně tak nemusíte nakupovat speciální květináče. Stačí vyřazené nádoby, které si upravíte, třeba natřete barvou nebo obalíte jutou. Drenáže vytvoříte z drobných kamínků. Zápichy si sami vyrobte ze dřívek nebo namalujte názvy bylin na kameny. A kompostovanou zeminu přivezete od známého. Mimochodem, v mnoha ohledech je lepší, protože substrát pod náporem slunečních paprsků rychleji vysychá a nedrží tolik vlhkosti.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
