Podle archeologických výzkumů lidé pěstovali rostliny bez půdy už ve starověku, na což odkazují například egyptské hieroglyfy. O čínských plovoucích zahradách zase referoval Marco Polo. Pravděpodobně první písemnou zmínkou o pěstování suchozemských rostlin bez půdy zanechal Francis Bacon. Praktické zkušenosti s hydroponickým pěstováním máty v různě znečištěné vodě zase zkoumal John Woodward.
Pěstování rostlin bez půdy, pouze ve vodě, je v Evropě znovu aktuální, zvlášť po „salátové krizi“, která zasáhla především Velkou Británii. Listový salát najednou skokově zdražil, protože úroda na jihu Evropy byla kvůli počasí mizerná. Ostatně Britové mají se samozásobitelstvím velké zkušenosti. Říká se, že druhou světovou válku zvládli i díky svým malým zeleninovým zahrádkám.
Jeden z největších skleníků, kde se pěstuje zelenina bez půdy, stojí v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie. Každý týden tady sklízí kolem 2,5 milionu rajčat nebo 700 tisíc okurek. Podle zastánců pěstování zeleniny ve vodě zvyšuje takový způsob produkce potravinovou samostatnost. Ceny pohonných hmot se zvyšují a zdražuje se i dovoz potravin. Domácí pěstitelé proto hledají možnosti, jak na trh dodávat efektivně vypěstovanou zeleninu. Odpůrci hydroponie ale poukazují na to, že zelenina pěstovaná ve vodě je obohacené živinami uměle a roste ve vyhřívaném prostředí bez slunce, což má prý za následek nevalnou chuť.
Technologie, které pomáhají zelenině růst ve vodě, prošly od doby pokusů Johna Woodwarda s mátou velkými změnami. Moderní průmyslové hydroponie si můžete představit jako velké skleníky, kde je vše čisté. Zelenina vyrůstá z živného roztoku a pod umělým osvětlením. Ač to na první pohled vypadá podivně, podle zastánců má hydroponie i značné výhody. Například zde rostliny mohou být pěstované blíže u sebe, jsou zdravější a nevyžadují ošetření pesticidy, protože škůdci nebo nemoci jsou často navázané na půdu. Hydroponické pěstování šetří až 70 procent vody, která v systému cirkuluje, a potřeba je až o 60 procent méně hnojiv.
Ve skleníkách rostou především rajčata nebo saláty, které jsou k hydroponickému pěstování nejvhodnější. Zeleninu lze takto pěstovat celoročně bez ohledu na chladné podnebí nebo vegetační dobu. Například ve zmiňované Anglii je to užitečné. Všechno má ale své nevýhody, hydroponii nevyjímaje. Hydroponický systém je náročný, na počáteční investice i na energie, které potřebuje. Například zmiňovaný skleník Thanet Earth v Anglii je vytápěný kogenerační jednotkou.
Hydroponické pěstování se rozšiřuje také v Japonsku, kde se k farmaření hodí asi jen 12 procent půdy. Japonská populace stárne, což se dotýká i zemědělců, snižuje se efektivita produkce a potraviny zdražují. Po pěstování zeleniny pokukují technologičtí giganti, jako je například Toshiba nebo Fujitsu, protože k hydroponickému pěstování salátů nebo bylinek jsou jako stvořené čisté prostory továren na elektroniku. „Když minimalizujeme přístup mikroorganismů a škody, jež mohou napáchat, výrazně prodloužíme čerstvost a životnost zeleniny,“ zdůvodňovala výhody takového pěstování společnost Toshiba, která v nevyužívaném komplexu v Jokosuce spustila před více než dvěma lety hydroponické pěstování rostlin.
Jaro je tady. Nejvyšší čas všechno naplánovat.
Pěstování. I ve městě. Kolik místa vlastně potřebuju?
Jak začít pěstovat. Jak plánovat. Zaručeno vlastními mozoly.
Superpotraviny z tuzemska. Kysané zelí je král!
Prostory osvětlovaly zářivky, které měly vyladěné vlnové délky pro optimální růst zeleniny, pracovala tady vzduchotechnika, která udržovala teplotu a vlhkost. Růst rostlin kontrolovaly dálkové systémy. Ve sterilní hale o dvou tisících metrech čtverečních se ale mnoho rostlin nevypěstovalo. Loni na podzim Toshiba oznámila, že s pěstováním salátů končí a zaměří své aktivity na jiné projekty. „Budeme nadále podporovat technologie určené pro pěstování rostlin uvnitř továren, a to na základě zkušeností a know-how v oblasti osvětlení, regulace teploty nebo vlhkosti,“ uvedla firma bez dalšího vysvětlení.
Zatímco rostliny pěstované hydroponickým způsobem rostou díky živinám, jež jsou přidávány do vody uměle, aquaponický systém funguje poloautomaticky a kromě zeleniny produkuje také rybí maso. V kádi plavou ryby, například candáti, a voda, která je znečištěná rybími výkaly, putuje k rostlinám, jež vyživuje. Aquaponie nevyžaduje rozlehlá a úrodná pole nebo velké rybníky, a proto bývá považována za budoucnost zemědělství. „Množství potravin, které můžete vyprodukovat v aquaponické farmě, záleží na její velikosti. Například v prostorách o velikosti 1 tisíc metrů čtverečních je možné vypěstovat kolem 75 tisíc kilogramů salátu, 10 tisíc kilogramů bylin a 6 tisíc kilogramů ryb ročně,“ říká Marek Hrstka ze společnosti Thorilex která vyvíjí a staví aquaponické farmy na míru.
Aquaponická farma, stejně jako hydroponie, produkuje zeleninu celoročně. „Veškeré procesy v aquaponii jsou postavené na přírodní bázi, do systému nelze přidávat zdraví škodlivé látky, například pesticidy, protože by zahynuly ryby nebo rostliny. Další výhodou je určitě menší spotřeba vody oproti běžnému pěstování v zemi,“ dodává Marek Hrstka.
Česká firma staví aquaponické systémy od velikosti sta metrů čtverečních. Kamenem úrazu je ale u nadšenců, kteří touží po potravinové soběstačnosti, znalost chovu ryb a pěstování rostlin. Nutné je také počítat s poměrně vysokou počáteční investicí a pro provoz aquaponie je třeba zajistit nejen vodu, ale také teplo. „Někteří zákazníci mají nevyužité prostory nebo přebytečné teplo, a tak je počáteční investice, stejně jako návratnost, odlišná. Většinou se u nás investice pohybuje od dvou milionů korun a návratnost je zhruba čtyři až šest let,“ uzavírá Marek Hrstka.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 5. 2017 22:14, Filip
Byl jsem se ve firmě THORILEX podívat, jelikož se o aquaponii již dlouhodobě zajímám. Když jsem zjistil že spolumajitelem je pan Škoda, přední odborník na aquaponii, tak jsem očekával že to bude bomba. Když jsem přijel na jejich showroom, tak jsem málem omdlel. Saláty až do stropu, všude plíseň a mrtvé ryby. Nyní mají dokonce showroom zavřený. Zjistil jsem že pan Škoda firmu opustil již v loňském roce a nyní tam nemají nikoho kdo by to uměl. Neumí si rozběhnout ani vlastní showroom. Katastrofa!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 1. 2018 16:00, Filip
Podívejte se na www.farmaprovsechny.cz
Jistě vám tam poradí více.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.