Zdravý životní styl je in a lidé, kteří na tomhle trendu vydělávají peníze, to dobře vědí. „Marketingoví odborníci velmi pružně reagují na poptávku veřejnosti po zdravé výživě, kterou významně podporují převážně lifestylová média. A ve vzájemné symbióze jsou tyto dvě skupiny schopny dostat do povědomí lidí nejrůznější nesmysly,“ říká Vladimír Klescht nutriční poradce ve společnosti Welko Team. Poslední dobou jsou velkým hitem takzvané superpotraviny.
Slova, slova, slova
Označení superpotravina vyvolává představu div ne zázračných vlastností, které se leckdy snaží prokázat nejrůznější výzkumy (a „výzkumy“). Jeho obsah je ale dost rozostřený. „Termín superpotravina není nijak právně zakotvený ani jednoznačně odborně určený,“ upozorňuje Tereza Bočková, registrovaná nutriční terapeutka. O superpotravinách většinou čteme, že obsahují velké množství vitamínů, minerálů nebo enzymů, které pozitivně působí na náš organismus. „Superpotravina je skvělé pojmenování, které v lidech evokuje dojem, že kdo je nejí, nemá šanci se dožít ani důchodu. Nemusí vlastně dělat vůbec nic, jen jíst tyto potraviny a má vystaráno. Vyřeší úplně všechno, od rýmy až po rakovinu,“ dodává Vladimír Klescht.
Za superpotraviny se často označují potraviny, suroviny nebo rostliny bohaté na určité látky, jejich obsah v nich bývá nápadně – až mnohonásobně – vyšší oproti běžnému jídlu. Navíc je s nimi často spojován příznivý poměr zastoupených živin, minerálních látek nebo vitaminů. „Po internetu běžně kolující informace, které z potravin dělají superpotraviny, bohužel nejsou vždy vědecky podloženy. Mnohdy naopak mohou vycházet pouze z nahodilých testování nebo zkoumání izolovaných složek, jejichž výsledky nebyly ověřeny ve větších vědeckých studiích, potvrzujících pozitivní vliv dané potraviny na zdraví konzumenta,“ vysvětluje Tereza Bočková.
Superpotraviny – superbyznys
Za vším hledej byznys. Za zdraví jsme si zvykli platit. A proto je přece přirozené za superpotraviny utratit peníze. Odborníci na výživu se shodují v jednom – superpotraviny mají velmi dobrý marketing. „Veřejnost se skrze média a byznys, který se utvořil kolem zdravého životního stylu, setkává především se superpotravinami ze zahraničí. Ať už jde o chia semínka, chlorelu, goji, spirulínu nebo maca. Za zázračný proto považuju především takový byznys,“ říká nutriční gastronomka Jana Černá z projektu Zásadnězdravě.cz. Za superpotravinu jde podle ní přitom úplně stejně označit třeba brokolici nebo různé bobuloviny rostoucí v obyčejném českém lese.
Že i na českých polích rostou potraviny s vysokou nutriční hodnotou, které jsou bohaté na vitamíny i minerály, potvrzuje Ludmila Skořepová z projektu Zdravípronárod.cz. „Když se rozhlédneme kolem sebe, najdeme spoustu prospěšných potravin. Ze sacharidů, k nimž řadíme především obiloviny, například českou špaldu, žito, ječmen, oves nebo pohanku. Z volně rostoucích rostlin nebo bylin třeba kopřivy, pampelišky, černý bez, heřmánek, třezalku nebo měsíček,“ vypočítává.
Do kategorie superpotravin jsou zařazována například chia semínka, kolem nichž se poslední dobou strhl opravdu humbuk. „Nic proti nim, je jisté, že je to potravina opravdu skvělá, plná nenasycené mastné kyseliny a celé řady minerálních látek, stopových prvků a vitamínů. Vždycky se ale ptám – rostou u nás? A čím je možné je nahradit? Podobné složení nám nabízí obyčejné lněné semínko,“ dodává Vladimír Klescht s tím, že bychom měli přednostně konzumovat jídlo, které se urodí v našem podnebním pásmu, v našem regionu a v dané sezoně. Mimo sezonu bychom měli jíst tyto potraviny co nejšetrněji uchované – konzervací, sušením nebo mražením.
Otruby nebo kysané zelí – levné a zdravé
Jak upozorňuje Jana Černá, kolem obyčejných a prostých věcí ale nelze udělat tak působivý marketing jako třeba kolem bobulí açai anebo původem jihoamerického ovoce lucuma, které se poměrně náročným procesem zpracovává na prášek. „V žádném případě neříkám, že superpotraviny jsou špatně. Jenom nevidím tolik příznivého na konzumaci kustovnice čínské, která původem nepatří ani do Evropy natož do České republiky a je k nám dovážena z dálky oproti čerstvě utrženým borůvkám, lesním jahůdkám nebo malinám rostoucím v českém lese v sezóně,“ dodává.
Klasickým příkladem domácí české superpotraviny je obyčejné kysané zelí. „To nám v zimě zajistí dostatek přírodních vitamínů a minerálních látek. Jenomže lidi místo toho raději kupují předražené exotické ovoce, které se onomu kysanému zelí, co do obsahu mikroživin nemůže samozřejmě rovnat,“ připomíná Vladimír Klescht. A hned uvádí další příklad, jak marketing kolem superpotravin umí zapracovat. „Když se v médiích objeví informace o tom, že za zvýšeným výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku vězí nedostatečná konzumace vlákniny v potravě, rapidně se zvýší prodej psyllia – indické vlákniny. Stejnou službu udělají mleté otruby. Ale to nezní tak hrdě a navíc jsou odporně levné.“
Dalším hlediskem je ekologická stopa, která při dovážení superpotravin z jedněch končin do druhých vzniká. „Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky z českých zdrojů stejně jako třeba vlašské ořechy, které nemají ekologickou stopu jako exotické produkty, jsou pro nás přinejmenším stejně tak prospěšné. Není na škodu svůj jídelníček obohacovat zajímavými ‚superpotravinami‘. Pamatujte však na to, že celkově vyvážená a pestře složená strava spolu s pravidelným pohybem je mnohem důležitější než konzumace nějaké ojedinělé zázračné složky,“ uzavírá Tereza Bočková.
A co je superpotravina pro vás? Cizokrajné goji či chlorela, quinoa, chia, nebo naopak něco domácího – rozmašírovaný mladý ječmen, zelí, špalda, medvědí česnek, psí sádlo...? Napište nám do vzkazů pod článek.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 5. 2016 16:28, steel
teď se chystají USA zavalit Evropu modifikovanýma potravinama - hormonálně "obohacenýma"! to bude teprve "to pravé"!
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.