Češi spoří rádi. Jenže to moc neumějí. Kolem sedmi set miliard korun stále zahálí na běžných účtech. A velkou část rezerv lidé mají dokonce doma „zašitou ve slamníku“. Banky sice hlásí, že zájem o spořicí účty a termínované vklady postupně roste, ve srovnání se západoevropskými zeměmi se ale zkrátka Češi o své úspory moc starat neumějí.
Rezervy uložte na spořicí účet
Nechávat větší částky na běžném bankovním účtu nemá smysl. Inflace (i když je nyní rekordně nízko) z nich totiž postupně ukusuje a jejich hodnota tedy neustále klesá. Každý bankovní klient by měl proto mít kromě běžného účtu zřízený i spořicí účet, na který by ukládal své finanční rezervy, tedy ty, které nejsou určené k nějakému dalšímu zhodnocení například v podobě investice. „K výhodám patří vyšší úroková sazba než na běžném účtu, a tedy i efektivnější zhodnocování peněz, ale také nulové poplatky, které z úložek zbytečně neukrajují peníze. Benefitem je i snadná dostupnost peněz na spořicích účtech bez výpovědní lhůty a také možnost libovolné výše úložky. Někteří klienti navíc oceňují, že díky přesunu úspor z běžného účtu na spořicí účet mají jasně vydělené peníze na provoz domácnosti. Nemůže se jim tak stát, že nevědomý nákladný provoz domácnosti bude financován z úspor sloužících na něco jiného,“ vysvětluje výhody spořicích účtů Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR. Namístě je ovšem podotknout, že toto jsou výhody dobrého a moderního spořicího účtu: jsou spořáky, které si nechávají platit za vedení, jsou spořicí účty, které si nechají platit za odchozí platby – ostatně dřív to bývalo standardem. Jiné jsou zase těžko ovladatelné a technické podmínky, například absence internetového bankovnictví, je přibližují spíš těžkopádnějším termínovaným vkladům.
Podle studie ING Bank Svět spoření využívá spořicí účty přes padesát procent osob v produktivním věku. Možnosti, které spořicí účty nabízejí, jsou ale stále dost podceňované. „Češi mají ve využívání peněz ležících v bankách výrazné rezervy. Situace se za poslední dva roky sice mírně zlepšila a bankovní klienti začali více používat spořicí účty, ale stále je to spíše na úkor termínovaných vkladů než na vrub běžných účtů. Navíc snižující se úrokové sazby dnes k převodům ve prospěch spořicích účtů příliš nemotivují,“ říká šéfredaktor finančního portálu Finparáda.cz Zdeněk Bubák a připomíná takřka nulové repo sazby České národní banky, které ženou úroky na finančním trhu nekompromisně dolů.
K čemu spořicí účet je
Problém ale není jen v tom, že řadě bankovních klientů spořicí účet nic neříká. Často ho zřízený mají, ale neumějí ho správně využívat. Není žádná výjimka, že na spořicí účet pošlou jednorázově dvacet tisíc korun, ale na běžném účtu si stále nechávají statisíce. Opačný extrém je zase situace, kdy klient na spořicím účtu nechává zbytečně moc peněz – někdy i nad limit pojištění vkladů – a své úspory nijak nediverzifikuje a nevyužívá efektivněji.
Ke správě volných finančních prostředků lze přitom přistupovat pragmaticky a zároveň celkem jednoduše. Odborníci radí, že peníze na běžném účtu by měly sloužit pro krytí základních potřeb v daném měsíci, případně fungovat jako rezerva v řádu několika tisícikorun pro předem známé potřeby a výdaje v nejbližším období. Další finanční úspory by měly odcházet ať už pravidelně či nepravidelně na spořicí účet, který by měl být pilířem pro vytváření finanční rezervy. Peníze našetřené na spořicím účtu by tedy měly sloužit především na pokrytí nečekaných výdajů domácnosti, a to i díky své okamžité dostupnosti. „Rezerva na spořicím účtu se hodí například k zaplacení opravy rozbité pračky nebo koupi televize, hlavně ale na chod domácnosti po dobu hledání nového zaměstnaní v případě jeho nečekané ztráty. Vytvoření a udržení rezervy ve výši šesti měsíční individuální spotřeby konkrétního klienta by mohlo stačit,“ doporučuje Dagmar Prajzlerová, manažerka projektu Partners bankovní služby. Právě vytváření rezerv na horší časy čeští bankovní klienti často podceňují. Podle studie ING Bank Svět spoření by dnes průměrní Češi v případě výpadku příjmů dokázali vyžít ze svých úspor tři měsíce a patnáct dnů. Řada domácností ale žije od výplaty k výplatě a s každým vyšším nečekaným výdajem tím pádem stoupá riziko pádu do dluhů.
Dobré je však mít na paměti i to, že na spořicí účet by rozhodně neměly mířit všechny vaše úspory. Pro zhodnocování peněz ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se hodí spíš investiční produkty. Pokud má domácnost naspořenou částku v řádech desítek tisíc korun a víc a může ji několik let oželet, určitě je lepší než ji ukládat do slamníku, uložit ji alespoň na termínovaný vklad nebo ji investovat na kapitálových trzích prostřednictvím podílových fondů.
Podle čeho vybírat spořicí účet
Jedním z hlavních parametrů při výběru spořicího účtu je samozřejmě výše úročení zůstatku. „Důležité jsou ale i frekvence připisování úroků a další dodatečné podmínky. U některých spořicích účtů musíte třeba provést určitý počet transakcí platební kartou nebo splnit další podmínky, abyste získali inzerovanou úrokovou sazbu. Pokud si to dopředu neověříte, můžete být výsledným úrokem nemile překvapeni,“ upozorňuje Zdeněk Bubák. Kvalitní spořicí účet se dnes standardně nabízí zcela bez poplatků nejen za zřízení, vedení a zrušení účtu, ale také za příchozí a odchozí transakce. Důležitým parametrem je i okamžitá dostupnost úspor. Některé banky a záložny totiž mají ve své nabídce „spořicí účty“ s fixací, respektive výpovědní lhůtou. „Mezi další ukazatele, podle kterých se rozhodovat, patří i strop pro maximální vklad nebo nutnost vedení běžného účtu u stejné bankovní instituce. V dnešní době hraje významnou úlohu také rychlost a jednoduchost zřízení účtu a výběrovým kritériem může být i možnost sjednat spořicí účet on-line během několika minut z domova, bez nutnosti navštívit kamennou pobočku. V neposlední řadě je to pak možnost snadné obsluhy prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví, případně call centra,“ vyjmenovává Libor Vaníček z ING Bank, co ještě by nemělo dobrému spořicímu účtu chybět.
Velkou výhodou pak můžou být nejrůznější autopiloti – například možnost propojit běžný a spořicí účet tak, aby se všechny prostředky nad určitou částku přesouvaly z běžného účtu na spořicí, případně aby spořicí účet automaticky „zasponzoroval“ účet běžný, pokud zůstatek na něm klesne pod určený limit. Milovníci pořádku a tabulek zase ocení spořicí účty, které lze v internetovém bankovnictví rozdělit na přihrádky, které pak podle libosti můžou mít popisky třeba železná rezerva, na nové auto, dovolená a podobně.
Vysoké úroky nejsou všechno
I když je výše úrokové sazby u spořicího účtu důležitá, neměla by rozhodně být tím jediným, podle čeho se rozhodujete. Tedy pokud nejste ten typ, který rád přesouvá peníze co půl roku na nový účet. Dnes nejlepší sazba totiž nemusí být nutně nejlepší pozítří. Platí to tím víc, čím víc marketingových akcí v bankách při lovu klientů vymýšlejí. V rámci takové akce je často k mání nadprůměrně úročený spořicí účet, jenže zvýhodnění nemívá dlouhé trvání. Proto je dobré si na internetu udělat vlastní „průzkum trhu“ a zjistit, jestli banka, kterou jste si vybrali, nabízí dlouhodobě stabilní úrokovou sazbu, která příliš nekolísá. Jinak se může stát, že za několik měsíců budou úroky vašeho spořáku úplně jinde, než byste je čekali.
Existují samozřejmě sportovně založení klienti, pro které je věcí cti mít vždy ten nejlíp úročený účet, a tak mění spořák s každou změnou ceníků. Než takovému sportu propadnete, zkuste si spočítat, jestli se vám kvůli několika desetikorunám vyplatí pravidelně utrácet čas porovnáváním sazeb a zadáváním příkazů. Čas jsou přece taky peníze. Ovšem pokud máte na spořicích účtech opravdu velké sumy, vyplatit se to může. Pak je ale zase otázka, jestli neexistují jiné cesty, jak peníze zhodnotit.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 7. 2014 11:38, MoB
ING konto není v pohodě. Za prvé je mnohem lepší (operativnější) mít spořicí účet ve stejné bance, kde je primární účet - už třeba jenom proto, že převody v obou směrech jsou vždy zdarma a okamžité. Za druhé, úrok na ING kontu byl před pár lety výborný, později dobrý a teď je to už jenom tuctová nabídka. Každému vyhovuje něco, ale já z výše uvedených důvodů zakotvil u AirBank.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 7. 2014 10:02, Rasmus
Zuno??? A kolik tam máš? 0,25??
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.