Nová pravidla dovolených. Snazší převedení do dalšího roku a spravedlivější výpočet

Monika Hájková | 11. 5. 2017 | 11 komentářů

Čerpání dovolené má dostat nové noty. Novela zákoníku práce, která aktuálně leží v Poslanecké sněmovně, chce zmírnit pravidla pro převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku a zjednodušit její výpočet. Namísto odpracovaných dní se bude vycházet z odpracovaných hodin. Ocenili by to hlavně lidé s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou.

 Nová pravidla dovolených. Snazší převedení do dalšího roku a spravedlivější výpočet

Na úvod se hodí připomenout, jakými pravidly se dovolená řídí dnes. Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec ze zákona. Pokud je v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň rok a odpracoval z něj nejméně 60 dní, dělá zákonná výměra dovolené minimálně čtyři týdny. Řada zaměstnavatelů přidává ještě týden navíc jako benefit, v některých profesích delší volno nařizuje zákon. Typicky jde o státní úředníky, kteří mají ze zákona nárok na pět týdnů dovolené nebo pedagogické pracovníky, kterým zákon přiznává osm týdnů volna.

Když trvá pracovní poměr méně než jeden rok, má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené – na jednu dvanáctinu dovolené za každý měsíc pracovního poměru.

Zároveň platí – alespoň podle zákoníku práce – že termín dovolené určuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec sám. Šéf by měl naplánovat dovolenou tak, abyste ji stihli vyčerpat během kalendářního roku, za který vám náleží. V praxi se ale většinou obě strany – zaměstnanec a zaměstnavatel – snaží na dovolené shodnout.

Srovnejte cestovní pojištění

Jedete na dovolenou?

Nemusíte na sobě šetřit, a přesto můžete ušetřit. Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat. Stačí říct, jakým způsobem byste ho nejraději kupovali, jestli ho chcete nakoupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj chcete dojít osobně.

Převedení nevyčerpané dovolené

Ačkoli by se dovolená měla vyčerpat v příslušném kalendářním roce, stává se běžně, že člověku pár dní nebo třeba týden dovolené na konci roku přebyde. A právě převádění nevyčerpané dovolené do dalšího roku je jedna z oblastí, kterou chce návrh zákona změnit. Podle současných pravidel by se totiž měla do dalšího roku převádět jen dovolená, kterou člověk nemohl čerpat kvůli pracovní neschopnosti, mateřské či rodičovské dovolené nebo péči o nemocné dítě. Další z důvodů, které zákoník práce připouští, jsou naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele. V zákoně nejsou tyto provozní důvody nijak blíž popsané, může jít třeba o situaci, kdy vás v práci potřebují kvůli dokončení důležité zakázky.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, kde novela vznikala, jsou ale tato pravidla zbytečně striktní, u některých zaměstnanců prý ani nedávají moc smysl. „Nejen, že v praxi existují situace, kdy u zaměstnance vstupujícího do pracovního poměru například v posledním čtvrtletí kalendářního roku, lze jeho právo na dovolenou s přesností stanovit prakticky až v závěru tohoto roku, ale i situace, kdy je v zájmu a ve prospěch zaměstnance, aby si část dovolené, na niž získal právo v kalendářním roce, mohl z vlastního podnětu převést do následujícího kalendářního roku a mohl ji tak čerpat v tomto roce, aniž by již splnil podmínky nároku na novou dovolenou,“ píše se konkrétně v důvodové zprávě k zákonu.

Nově tedy půjde převést do dalšího roku zbývající volné dny také na podnět zaměstnance. Ovšem jen pokud půjde – alespoň v souladu se zákoníkem práce – o dny, které zaměstnanec nevyčerpal nad rámec zákonných čtyř týdnů. Pro učitele bude platit limit šesti týdnů. Šéfa bude potřeba požádat o převedení nevyčerpané dovolené písemně.

Anketa

Míváte na konci roku nedočerpanou dovolenou?

Dovolená podle hodin

Další změna, kterou novela zákoníku výhledově zavádí, je způsob výpočtu dovolené. Nyní, když chce zaměstnavatel určit, na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok, vychází z počtu odpracovaných dní, respektive z počtu směn. Takový způsob je podle Ministerstva práce a sociálních věcí zastaralý, nereflektuje dnešní flexibilní formy zaměstnávání. V novém způsobu výpočtu dovolené, bude místo odpracovaných dní či směn určující počet hodin odpracovaných za týden, takzvaná týdenní pracovní doba.

Důvodová zpráva upozorňuje, že dnešní výpočet dovolené je nespravedlivý a disproporční, protože někteří lidé pracují v osmihodinových směnách a další v dvanáctihodinových směnách. Když si pak vezme dovolenou pracovník osmihodinové směny, vyhne se osmi hodinám práce. Ten, kdo dělá dvanáctky, se ale logicky vyhne 12 hodinám práce. Oběma se přitom odečte jeden den dovolené. Pokud oba pojedou na čtrnáctidenní dovolenou, bude zaměstnanec pracující od pondělí do pátku po osmi hodinách čerpat deset dní dovolené. Kdežto zaměstnanec, který pracuje v dvanáctihodinových směnách a do práce jde jeden týden třikrát a druhý týden čtyřikrát, bude čerpat pouze sedm dní dovolené. Jestliže se ale bude dovolená počítat na hodiny, odečte se oběma zaměstnancům téměř stejný počet hodin – v prvním případě osmdesát hodin, v druhém osmdesát čtyři.

Dál bude platit, že každý zaměstnanec má nárok na minimálně čtyři týdny dovolené za kalendářní rok. Škrtá se ovšem podmínka alespoň šedesáti odpracovaných dní, která v praxi vedla k tomu, že lidé pracující v nerovnoměrně rozvržených směnách na dovolenou dosáhli později než kolegové se standardně rozvrženou pracovní dobou.

Nově tedy nárok na dovolenou vznikne zaměstnanci v pracovním poměru, který bude: nepřetržitě konat práci u stejného zaměstnavatele po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Kdo bude u zaměstnavatele kratší dobu, bude mít nárok na poměrnou dovolenou, jakmile odpracuje alespoň čtyři týdny – konkrétně na jednu dvaapadesátinu odpracovaných hodin za týden.

Co jsi měl z matiky?

Dovolená pro počtáře

Nový výpočet dovolené si můžete projít v příkladech. Obecně vám pro výpočet bude stačit, když počet hodin, které týdně průměrně odpracujete, vynásobíte čtyřmi nebo pěti – záleží, kolik týdnů dovolené jste si se zaměstnavatelem dohodli ve smlouvě.

Když pracujete 40 hodin týdně…

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Se zaměstnavatelem si ve smlouvě dohodl pět týdnů dovolené. U téhož zaměstnavatele nepřetržitě pracoval 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během těchto 52 týdnů odpracoval celkem 2080 hodin – v průměru tedy 40 hodin připadajících na jeden týden. Dovolená mu přísluší v plné délce za kalendářní rok, konkrétně 200 hodin (40 × 5).

Pokud by stejný zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2100, v průměru tedy 40,38 hodin týdně, přísluší mu rovněž dovolená v plné délce za kalendářní rok 200 hodin. K hodinám odpracovaným nad průměrnou délku týdenní pracovní doby se totiž nepřihlíží.

Když máte kratší týdenní pracovní dobu…

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 30 hodin. Se zaměstnavatelem si ve smlouvě dohodl 5 týdnů dovolené. U téhož zaměstnavatele nepřetržitě pracoval 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během těchto 52 týdnů odpracoval celkem hodin 1585 hodin – v průměru tedy 30,4 hodiny připadající na jeden týden. Za rok mu proto přísluší dovolená v plné délce, konkrétně 150 hodin (30 × 5). K odpracovaným hodinám nad průměrnou délku sjednané kratší týdenní pracovní doby se také nepřihlíží.

Když nejste u zaměstnavatele celý rok…

Zaměstnanec nastoupil od prvního listopadu do firmy, která standardně poskytuje zaměstnancům 5 týdnů dovolené ročně. Do konce roku odpracoval osm týdnů, jeho stanovená týdenní pracovní doba přitom dělala 40 hodin a skutečně v průměru odpracoval 40 hodin týdně. Splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu čtyř týdnů, měl tak nárok na poměrnou část dovolené – konkrétně na osm dvaapadesátin ze stanovené týdenní pracovní doby čtyřiceti hodin. Výpočet pak vypadá následovně: Jednu dvaapadesátinu (40 hodin vydělíme 52) 0,769 je potřeba vynásobit 8 – protože zaměstnanec má nárok na osm dvaapadesátin. Výsledek 6,152 se následně vynásobí 5, tedy počtem týdnů dovolené, na kterou by měl zaměstnanec nárok po odpracování jednoho roku. Výsledek 30,76 se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru, což dělá 31 hodin dovolené.

Zdroj: Novela zákoníku práce

Pokud zákonodárci novelu zákoníku práce schválí, což je ovšem v čase politické krize věc nepříliš jistá, začnou nová pravidla platit od roku 2018. Pro letošek tedy určitě všechno zůstává při starém. Bez váhání tak můžete využít naše kalkulačky, se kterými si lehce spočtete, jak vysokou náhrady mzdy za dovolenou dostanete i kolik dnů volna můžete čerpat, pokud pracujte v nerovnoměrně rozvržených směnách.

Dovolte, spočítáme dovolenou

Náhrada mzdy

Čerpání dovolené mimo jiné znamená, že za dny volna dostanete náhradu mzdy. Kolik to dělá, si snadno spočtete na naší kalkulačce. Stejně tak počty ulehčíme tomu, kdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách nebo potřebuje vypočítat poměrnou část dovolené.

Náhrada mzdy za dovolenou

Výpočet poměrné části dovolené

Dovolená při nerovnoměrně rozložené pracovní době

Líbil se vám článek

+4
Ne
Ano

Diskuze

10. 6. 2017  |  18:00  |  Lola

Chtěla bych se optat, zda-li náleží při plánované 14 denní dovolené volný víkend před i po dovolené ...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK