První – a vůbec nejdůležitější – otázka, kterou bychom si měli zodpovědět, zní: kdo má na podporu v nezaměstnanosti nárok?
Podpora se vyplácí každému člověku, který přišel o zaměstnání, ale o práci se prostřednictvím úřadu práce uchází. Podmínkou vzniku nároku na podporu ovšem je, že jste v průběhu dvou let, která předcházela zařazení do evidence úřadu práce, byli aspoň dvanáct měsíců účastni na sociálním pojištění. Vůbec přitom nesejde na tom, zda jste byli zaměstnáni, sociální pojištění jste si platili jako živnostníci nebo podnikatelé sami, nebo zda jste nutnou dobu pojištění získali na základě náhradních dob zaměstnání. Mezi náhradní doby zaměstnání se počítá třeba doba, kdy jste pobírali invalidní důchod třetího stupně nebo pečovali o dítě do čtyř let věku. Podrobnější výčet náhradních dob najdete v boxu.
Délka podpůrčí doby – čili období, po které vám může stát podporu v nezaměstnanosti vyplácet – se liší podle toho, kolik vám je let. Lidé do padesáti můžou dostávat podporu v nezaměstnanosti pět měsíců, lidé v rozmezí padesáti a padesáti pěti let osm měsíců a lidé straší pětapadesáti až jedenáct měsíců.
A další otázka, která každého, kdo přišel o práci, zajímá: s jak vysokou podporou můžete počítat. První dva měsíce vám bude úřad práce vyplácet šedesát pět procent předchozího průměrného čistého výdělku – buď se vychází ze mzdy v posledním zaměstnání, nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na měsíc (pokud jste byli samostatně výdělečně činní). Další dva měsíce budete dostávat padesát procent z téhož. A následně, až do konce podpůrčí doby, pětačtyřicet procent dřívějšího výdělku.
Trochu jiná je situace lidí, kteří před zařazením do evidence úřadu práce bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnáni sami nebo dohodou se zaměstnavatelem (netýká se to lidí samostatně výdělečně činných). Ti mají nárok pouze na sníženou podporu – dostávají 45 procent předchozího výdělku po celou podpůrčí dobu.
Když se rekvalifikujete, zvyšuje se podpora na 60 procent předchozího výdělku.
Nemůžete najít práci? Na cestě z nezaměstnanosti vám může pomoct rekvalifikační kurz. Stát vám na rekvalifikaci přispěje až padesát tisíc, kurz si můžete vybrat sami. Ne každý ale na rekvalifikaci dosáhne a ne každému vzdělávací kurz či trénink na trhu práce pomůže.
Možnostem a pravidlům rekvalifikace jsme se na Peníze.cz věnovali loni:
Pokud jste před evidencí na úřadě práce nebyli zaměstnaní, ale běžela vám některá z náhradních dob, počítá se vám podpora z průměrné mzdy – tedy z 24 622 korun. První dva měsíce budete dostávat její 0,15násobek, další dva měsíce její 0,12násobek a po zbytek podpůrčí doby její 0,11násobek. Totéž platí pro člověka, který (bez vlastního zavinění) nemůže doložit výši předchozího čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Pro všechny stejně platí, že maximálně může podpora v nezaměstnanosti dosáhnout 0,58 násobku průměrné mzdy – což letos dělá 14 281 korun. Při rekvalifikaci se strop zvyšuje na 0,65násobek průměrné mzdy, čili letos 16 005 korun.
Jestli se nechcete pouštět do složitých počtů, nechte naši kalkulačku, ať výši podpory v nezaměstnanosti vypočte za vás.
Zajímá vás, za jakých podmínek dostanete podporu znovu, když během dvou let – jež tvoří takzvané rozhodné období – o práci opět přijdete?
Když jednou vyčerpáte celou podpůrčí dobu, následně si najdete práci a sami ji bez vážného důvodu ukončíte, případně ji ukončíte dohodou se zaměstnavatelem, můžete se znovu zaregistrovat na úřadu práce (a žádat o podporu) až po šesti měsících od nástupu do tohoto zaměstnání.
Když ovšem napoprvé vyčerpáte jen část podpůrčí doby, nastoupíte do zaměstnání (nebo jinou výdělečnou činností získáte účast na sociálním pojištění) a následně o něj znovu přijdete, vznikne vám znovu nárok na podporu už po třech měsících. Když budete zaměstnaní nebo výdělečně činní méně než tři měsíce, můžete následně aspoň dovyčerpat zbytek původní podpůrčí doby. Musí být ovšem splněna podmínka celkové doby účasti na sociálním pojištění v délce minimálně dvanácti měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence úřadu práce.
Když se ocitnete v evidenci úřadu práce, neznamená to, že si nemůžete nic přivydělat. V rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání si můžete měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy – tedy maximálně čtyři tisíce dvě stě padesát korun. Pokud vykonáváte víc činností naráz, měsíční výdělky se sčítají a čtyřtisícová hranice platí pro jejich součet. Může se přitom jednat o práci na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti i o činnost v pracovním poměru. Takový přivýdělek vás nepřipraví o pomocnou ruku úředníků z úřadu práce při zprostředkování zaměstnání. Bytí v evidenci úřadu práce má ale i jiné – možná podstatnější – výhody. Zejména z hlediska budoucích nároků v oblasti sociálního pojištění (období strávené v evidenci se vám započte jako náhradní doba důchodového pojištění) i z hlediska pojištění zdravotního, které za lidi registrované na úřadu práce platí stát.
Nekolidující zaměstnání má však i své minusy. Spolehlivě vás připraví o podporu v nezaměstnanosti. Možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti je totiž od roku 2010 zrušena.
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 4. 2014 20:55
Takže když se starám o bezmocnou maminku 24 hodin denně a ona(nedej Bože) zemře,tak se napakuji.Budu mít 2 měsíce 3693 Kč,další 2 měsíce 2955 a poté 2708.Z toho se dá vyžít?Hlavně že se všude zdůrazňuje,jak je drahá péče o takové lidi v ústavech.A toto je odměna za to,že se někdo z rodiny postará.Doufala jsem,že se podpora bude počítat třeba z minimální mzdy,když už ne z poslední mzdy,kdy jsem pracovala.Je to ostudné jako všechno v poslední době,co ty vlády vymyslely např.Skarta pro postižené,
Openkard atd.Co všechno si ještě necháme líbit?
Měli by si všichni poslanci zkusit,jak se dá vyžít z tolika peněz.
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.