Platební terminály pro podnikatele stále dostupnější. Na kolik vyjdou?

Platební karty jsou v Česku stále oblíbenější. Na konci loňského roku jich bylo aktivních přes 11,4 milionu. Objem peněz utracených prostřednictvím karet loni vzrostl o 12 procent na 409 miliard korun. Za západní Evropou ale v bezhotovostních platbách stále zaostáváme. Podle odborníků především kvůli relativně nízkému počtu obchodních míst, která akceptují platbu kartami. Na konci roku 2015 jich v Česku bylo necelých 110 tisíc.

„V současné době je tu poměrně dobrá akceptační síť ve velkých městech a v obchodních zónách, nicméně je stále velký potenciál pro rozvoj akceptace karet v oblastech školství, sportu, kultury, dopravy, ve státní sféře a specifickou oblastí je také segment menších provozoven, drobných řemesel a služeb,“ vysvětluje výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.

V hledáčku jsou menší podnikatelé

Banky se teď snaží svůj byznys rozšířit i mezi malé a střední podnikatele, u kterých zatím nejsou bezhotovostní platby příliš oblíbené. Jdou na to především přes nové technologie a snaží se je přesvědčit, že provoz platebních terminálů pro ně znamená výhodu. „Je potřeba obchodníkům vysvětlit, že přijímání karet pro ně není drahé, a přitom poskytne vyšší komfort pro zákazníka, a především zvýší tržby. Lidé už dnes očekávají platbu kartou automaticky jako součást zákaznického servisu,“ poukazuje generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko Miroslav Lukeš na statistiky, podle kterých zákazníci platící kartou utratí v obchodě výrazně víc peněz než ti, kteří používají hotovost.

Regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko Marcel Gajdoš si myslí, že důležitou roli při dalším rozšiřování akceptační sítě platebních terminálů bude mít boom bezkontaktních plateb, který v posledních letech Česko zažívá. „Podmínky lokálních obchodníků jsou už velmi podobné jako jinde v Evropě. V České republice ale máme jednu velkou výhodu – vysoce rozvinutou bezkontaktní technologii, která je dostupná i menším obchodníkům. To v západní Evropě rozhodně není standard,“ dodává Gajdoš.

Regulace poplatků

Při rozhodování, jestli si podnikatel do obchodu pořídí platební terminál, jsou klíčové celkové finanční náklady. Zejména menší obchodníci si často stýskají, že za přijímání bezhotovostních plateb platí příliš vysoké poplatky. Ty se skládají ze tří složek – svůj díl dostává nejen banka poskytující platební terminál, ale i karetní asociace a banka, která vystavila zákazníkovu platební kartu. Obecně platí, že nízké poplatky si dokážou vyjednat především velké obchodní řetězce a podniky s vysokými obraty, menší podnikatelé naopak můžou platit citelné marže.

Obchodníkům měla pomoci evropská regulace mezibankovních poplatků, která stanovila, kolik si může banka vystavující platební kartu za bezhotovostní transakci účtovat. Nová pravidla, která u nás začala platit loni v prosinci, určila strop pro platby debetní kartou na 0,2 procenta z platby, u kreditní karty na 0,3 procenta. Do té doby se poplatek pohyboval v průměru kolem jednoho procenta. Podle kritiků regulace se ale podmínky podnikatelů využívajících platební terminály příliš nezmění, banky se prý zahojí jinde. Třeba na poplatcích u jiných finančních produktů, případně i na nákladech za provoz terminálu. Regulace navíc zřejmě pomohla především velkým hráčům, kteří už měli beztak nízké poplatky, ti menší budou výrazně lepší podmínky dojednávat jen těžko.

„Regulace mezibankovních poplatků byla dílem lobbingu zejména velkých, nadnárodních společností, bohužel jako každá regulace přinesla poměrně zásadní negativní důsledky do celého ekosystému platebních karet, a to jak na straně vydavatelů, tak na straně akceptace, “ upozorňuje šéf Sdružení bankovních pro bankovní karty Roman Kotlán.

Jaké banky platební terminály nabízejí

Pokud tedy něco pohne s cenou za používání platebních terminálů směrem dolů, bude to konkurenční boj finančních institucí.

Které banky platební terminály vlastně nabízejí? Už delší dobu si podnikatelé můžou zřídit platební terminál v ČSOB, Česká spořitelně, Komerční bance, UniCredit Bank či Raiffeisenbank. Poslední jmenovaná banka však v rámci strategického partnerství přenechala veškeré činnosti spojené s akceptací platebních karet společnosti EVO Payments International, která na našem trhu vystupuje pod značkou REVO.

Na konci letošního ledna mezi zavedené hráče přibyla Fio banka, která se tak stala první nízkonákladovou bankou v Česku, která nabízí platební terminály a internetové platební brány. „Rozšiřujeme portfolio služeb pro podnikatele o další významnou novinku, díky níž mohou ve svých obchodech i e-shopech akceptovat platební karty. Jsme tak první z takzvaných nových bank, kdo podnikatelům nabízí kompletní finanční servis, a navíc za velmi výhodných podmínek,“ vysvětloval na lednové tiskové konferenci mluvčí Fio banky Ján Franek. Pro obchodníky to pak znamená jediné – větší konkurenci na straně nabídky a šanci na dosažení lepších podmínek.

Na kolik vyjde provoz terminálu

Pro lepší orientaci jsme se pokusili na dvou modelových příkladech ukázat, jaké náklady jsou spojené s provozem platebního terminálu, případně internetové platební brány. A zaměřili jsme se právě na malé a střední podnikatele. Všechny banky poskytující platební terminály na svých internetových stránkách informují o tom, že cenovou nabídku kalkulují individuálně podle měsíčního obratu a průměrné výše transakcí na platebním terminálu daného podnikatele. Přestože jsme všem bankám zaslali dostatek informací k této kalkulaci, některé odmítly podrobné cenové podmínky uvést s odkazem na obchodní tajemství, jiným to naopak problémy nečinilo. Co se týče poplatků, které podnikatel za transakce přes platební terminál/bránu platí, v našich příkladech je uvedena jen marže, kterou si účtuje banka provozující terminál. V praxi se k ceně ještě připočítává poplatek karetní asociaci (většinou 0,1 %) a bance, která vystavila platební kartu (0,2 až 0,3 %). 

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem