Které bankovní poplatky zaráží i mluvčí bank

Klienti českých i slovenských bank považují řadu poplatků, které jim tyto finanční instituce „servírují“, za absurdní a snaží se proti nim různými způsoby protestovat.  Paradoxem je, že některé z těchto poplatků rozčilují i samotné zástupce bank. Alespoň to vyplývá z ankety mezi mluvčími bank, které oslovil portál bankovnipoplatky.com. Ten již třetím rokem také pro klienty bank pořádá hlasování o nejabsurdnější bankovní poplatek. Mezi horkými kandidáty na vítěze třetího ročníku je pro klienty bank třeba poplatek za nadměrný vklad nebo za vedení běžného účtu. V bankách to je poněkud jinak. „Za nejabsurdnější poplatek považují mluvčí bank ve velké většině poplatky, které souvisejí s internetbankingem a dále pak za připsání úroku,“ říká za pořadatele soutěže Patrik Nacher.

Mluvčí bank v anketě vyjadřovali nejen vlastní názor na bankovní poplatky, ale také komentovali dvacítku těch, které jsou za rok 2007 nominované. Co je konkrétně na poplatcích zaujalo nebo jim přijde absurdní? Někteří z nich si „troufli“ jmenovat poplatky, které se jim nelíbí, jiní se pokusili vysvětlovat, proč jsou zrovna jejich poplatky oprávněné jako například Lucie Hálová z Volksbank nebo Kristýna Havligerová z České spořitelny.

Nejvhodnějším adeptem na vítěze soutěže o nejabsurdnější poplatek je podle Tomáše Pavlíka z UniCredit Bank poplatek za rozměnění peněz, podle zástupce mBank Jana Buriana jím je poplatek za příchozí platby a vklad hotovosti na účet. Buriana ale rozčilují tuzemské bankovní poplatky obecně. „Je až s podivem, kde berou bankovní instituce odvahu, si za takové služby účtovat poplatky. Pokud klient svěřuje své peníze bance, přijde mi naprosto přirozené, že by banka tuto důvěru měla odměnit vstřícností, bohatým portfoliem služeb a produktů. Rozhodně však ne tím, že okamžitě po vkladu peněz jejich část bez servítků strhne,“ rozhořčuje se Burian.

Pro Kristýnu Havligerovou z České spořitelny jsou ale poplatky účtované Českou spořitelnou, na níž si klienti v internetových diskusích často stěžují, opodstatněné. „Naše poplatková politika je dlouhodobě transparentní a férová, klienti vědí, za co platí. Jsou však poplatky a ve výčtu se vyskytují, které nám připadají neopodstatněné a neúčtujeme je. Například poplatek za připsání úroku, poplatek za neoprávněnou reklamaci či poplatek za zjištění zůstatku přes internetbanking,“ vypočítává Havligerová.  Stejný typ poplatků, tedy za internetbanking a za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou rozčiluje také Evu Chaloupkovou z GE Money Bank a Marka Rolla z Poštovní spořitelny. „Domnívám se, že dnešní doba elektronickému bankovnictví skvěle nahrává,“ říká Roll a dodává, že bránit klientovi v jednoduché cestě ke správě svého účtu je pro banky značný handicap.

Mluvčímu družstevní záložny FIO Jánovi Franekovi nejabsurdnější přijde poplatek za účetní položku. „Zejména proto, že je všezahrnující a často se jím zpoplatňuje operace, která je již zpoplatněna jiným poplatkem. Obzvláště absurdní je pak tento poplatek v případě, že je aplikován na připsaný úrok, který je nižší než výše tohoto poplatku. Naštěstí jsou však ústavy, které mají poplatek za účetní položku ve svém arzenálu, natolik ohleduplné, že jej samotný nepovažují rovněž za účetní položku a nezpoplatní jej,“ konstatuje Franek.
Mluvčí Raiffeisenbank a eBanky Tomáš Kofroň nechává rozhodnutí o absurditě poplatku na klientech. Domnívá se, že klient má vždy možnost volby. „Pokud mu nějaký poplatek jeho banky připadá absurdní, vždy si může vybrat jinou banku, která tento poplatek neúčtuje. Klienti si tedy vždy mohou vybrat, zda jim služby a obchodní politika jejich banky vyhovuje či ne,“ říká Kofroň.

Kromě zástupce mBank, který ve své odpovědi představoval především „bezpoplatkovou strategii“ vlastní instituce, většina z ostatních se pokoušela poplatky vlastní banky maximálně obhajovat. V anketě bylo celkem osloveno deset bank a finančních ústavů. Vyjma Komerční banky, která podle Nachera nereagovala vůbec, odpověděli všichni oslovení.

Svůj hlas o nejabsurdnější bankovní poplatek v Česku i na Slovensku  mohou lidé nyní posílat až do posledního ledna, kdy končí první kolo hlasování. Potom budou vybrány tři poplatky s nejvíce hlasy a o vítězi se rozhodne v dalším kole na jaře. Vyhlášení třetího ročníku ankety je plánováno na 1. března. V dalších patnácti dnech pak lidé mohou hlasovat v takzvané supervolbě, kde se rozhodne o absolutním vítězi za dosavadní tři ročníky.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem