Návrh skupiny senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem z ČSSD, aby stát opět proplácel první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, má zatím jen malou šanci na schválení. Odmítají jej totiž oba zaměstnavatelské svazy účastnící se tripartity. A právě dohodou takzvaných sociálních partnerů podmínila vládní koalice podporu této změny.
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Do koaliční smlouvy s ANO a KDU-ČSL se jej ale podařilo dostat jen s podmínkou – „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě“.
Vláda by tedy musela porušit případnou dohodu se zaměstnavateli jako v případě minimální mzdy, kterou oproti kompromisním 500 korunám zvýšila od ledna o 700 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož kompetence nemocenská spadá, se k tomu ale zatím nechystá. „Na podobě návrhu by se měli shodnout sociální partneři. Totéž tedy platí i o návrhu senátora Škromacha,“ říká ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD).
Pro zaměstnavatele i zaměstnance. Základy pracovního práva v seriálu na Peníze.cz
Také Svaz průmyslu a dopravy počítá s tím, že platí slib z koaliční smlouvy, tedy projednání na tripartitě, a nikoliv koaliční podpora jednostranné senátorské iniciativy.
Zaměstnavatelé jsou přitom jasně proti. „Z prosincového průzkumu svazu mezi 304 firmami vyplynulo, že pro zrušení je jich pouze 18 procent, a to ještě z odvětví bankovnictví, IT, poradenství, energetiky, kde je pracovní neschopnost obecně nízká,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Proti je také druhý ze zástupců zaměstnavatelů na tripartitě, tedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Vláda za celý loňský rok s vlastní aktivitou v tomto směru nepřišla. Téma proto zkouší na tripartitu dostat odboráři. Svůj návrh na zrušení takzvané karenční doby (neproplácení prvních tří dnů) přinesla na podzim Českomoravská konfederace odborových svazů, nakonec ale tento bod není zařazen ani na nejbližší únorovou schůzi. I to může být důvodem, proč nyní s vlastním pokusem přichází Škromach.
I kdyby odborářský návrh prošel, dostávali by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci výrazně nižší částku než ve zbytku pracovní neschopnosti. Podobně jako do roku 2007 by totiž získali jen 25 procent takzvaného denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu tento základ krátí). Člověk s průměrnou mzdou by tedy za první tři dny nemoci dostal zhruba 250 korun denně. Od čtvrtého dne nemoci se pak proplácí 60 procent základu.
Proti zrušení karenční doby jsou vedle firem zejména ODS a TOP 09. Místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek argumentuje mimo jiné výraznými úsporami ve státním rozpočtu, aniž by to mělo dopad na zdraví populace. Ministerstvo ještě pod Kalouskovým vedením spočítalo úsporu na přinejmenším miliardu a půl korun ročně.
Čísla od České správy sociálního zabezpečení, která má on-line deník Aktuálně.cz, přitom připouštějí ještě výrazně vyšší úspory. Zatímco v roce 2007, kdy se ještě první tři dny nemoci proplácely, činily výdaje z nemocenského pojištění na dočasnou pracovní neschopnost 27,88 miliardy korun, v roce 2008 – po zavedení karenční doby – klesly o tři miliardy. První tři dny nemoci se přitom v roce 2008 neproplácely jen během prvního pololetí – na zbytek roku je pak opět „vrátil“ Ústavní soud. Meziroční porovnání však může být zkreslené i množstvím dalších „sezónních“ faktorů, například chřipkovými epidemiemi.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 1. 2015 11:56, Galileo
Lidé se musí začít ptát nejen politiků, ale i zaměstnavatelů, proč berou pětinové platy proti Německu a čtvrtinové oproti Rakousku. Když je HDP na 82 % HDP průměru zemí EU. Přitom platy jsou zde stlačeny o více než dvojnásobek oproti tomuto parametru. A všichni mlčíme. Slováci mají aktuálně minimální mzdu 380 euro. Od července má opět vzrůst. U nás je 9.200 Kč a co bylo kolem toho kňučení zaměstnavatelů, že se snad z této asijské mzdy (v Indii, Filipínách, Bangladeši) položí. Za zhruba 4 roky se moje mzda snížila o cca 18 %. Nyní se vrátila pouze nominálně. Za 4 roky se znehodnotila inflací o cca 6 %. Mladí by měli všichni odejít do Anglie, Německa a Rakouska, aby se zde politici už probrali.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.