O sedm set korun měsíčně na 9200 korun stoupne od Nového roku minimální mzda v České republice. U hodinové mzdy stoupne minimum z 50,60 na 55 korun.
Vládní strany přitom chtějí minimální mzdu zvyšovat i v dalších letech tak, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy, což by nyní odpovídalo zhruba deseti tisícům korun. Po zvýšení na 9200 korun přesáhne poměr minimální mzdy k průměrné 36 procent.
Zatímco ekonomové oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz zvyšování minimální mzdy spíše vítají, zástupci zaměstnavatelů jsou proti.
Plošnou minimální mzdu od roku 2015 nově stanoví i Německo. Vedle Česka ji zvyšuje dalších přinejmenším devět zemí. Pouze šest států Evropské unie ji zaměstnancům vůbec negarantuje – Rakousko, Finsko, Dánsko, Švédsko, Itálie a Kypr.
Pro zaměstnavatele i zaměstnance. Základy pracovního práva v seriálu na Peníze.cz
Proč politici usilují o pravidelné zvyšování minimálních mezd kromě toho, že jim to přinese rychlé „body“? Jednak chtějí svým voličům zajistit vyšší životní úroveň a podpořit tak spotřebu, jednak to vidí jako způsob, jak lidi „přinutit“ pracovat. Čím je totiž minimální mzda vyšší, tím méně se vyplatí spoléhat místo výplaty na sociální dávky. Pokud je povinné minimum příliš nízké, tak je tomu přesně naopak.
„Máloco je tak demotivující jako hákovat za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. „Důležité je, aby i člověk pracující za minimální mzdu měl finanční výhodu oproti životu na dávkách,“ souhlasí ředitel Úřadu práce v Táboře Pavel Kaczor.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje zvýšení minimální mzdy tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení – lidé tak často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.
Současně tak chce vláda bojovat i proti únikům daní a pojistného. „Řada z lidí pracujících za minimální mzdu přiznává, že dostávají od zaměstnavatele další peníze bokem, tedy neoficiálně. Tento černý prostor by se měl díky navýšení minimální mzdy zmenšit,“ říká Kaczor. Některé firmy pak tyto příjmy nedaní ani z nich neodvádějí zákonná pojištění. Podobnou zkušenost mají například zaměstnanci některých českých call center.
Podobný argument zmínil nedávno i lotyšský ministr zahraničí Jānis Reirs. „Zvýšení minimální mzdy zlepší konkurenceschopnost těch podniků, které poctivě platí daně, oproti těm, které část mezd dávají zaměstnancům pod pultem,“ řekl pro list The Baltic Times.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se minimální mzdy zastává i proto, že dnes může jít o jeden z mála způsobů, jak v některých podnicích dosáhnout na vyšší výplatu. „Dochází k oslabování odborů a zaměstnanci s velmi nízkou mzdou mají samostatně jen velmi nízký vyjednávací potenciál,“ vysvětluje.
Někteří zastánci vyšší minimální mzdy věří, že stoupne i kupní síla zaměstnanců a vyšší poptávka následně povede i k růstu celé ekonomiky.
„Samozřejmě chceme, aby tomu tak bylo. Jde nám především o výrazné posílení domácí poptávky zdecimované reformními experimenty vlád pana Topolánka a Nečase,“ říká například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle Nováka začnou více utrácet hlavně nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. „Růst minimální mzdy se navíc většinou odráží i do růstu mezd, které jsou mírně nad minimální mzdou,“ připomíná.
Další ekonomové už jsou ale skeptičtější. Pokud lidem porostou příjmy, může se u nich začít projevovat i vyšší sklon k úsporám, upozorňuje Kovanda. Je tedy možné, že část peněz, které budou muset firmy vyplácet navíc, domácnosti spíše ušetří, než aby za ně šly nakupovat.
Kritici minimální mzdy naopak zdůrazňují, že pokud budou muset firmy dávat lidem určitou povinnou částku, tak některé zaměstnance – kterým by za jiných okolností platily méně – raději vůbec nenajmou.
Svaz průmyslu a dopravy souhlasil pouze s růstem minimální mzdy na maximálně 9000 korun. Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy by mohlo způsobit problémy při udržení pracovních míst v řadě podniků, vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy je navíc soustředěn v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.
„Je paradoxem, že vláda připravuje nástroj na podporu a udržení zaměstnanosti v souvislosti s očekávanými dopady ekonomických sankcí vůči Rusku na české podniky, jako je například kurzarbeit, a na druhé straně přichází s dalším navýšením minimální mzdy,“ zdůrazňuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zvýšení minimální mzdy podle něj pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 1. 2015 23:44, Axl
Jestli spíš by nestálo zato zrušit/svrhnout režim, který staví na perverzním tvrzení, že jedni mají nárok na majetek druhých - a je jedno, zda tím příživným je Rom, bílý flákač, Babiš s jeho dotovanou řepkou, dotovaní solárníci, nemravné výsluhy pro fízly, všemožné dotace a granty (plno lidí si např. za dotace postavilo penziony), pracovníci Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (a jiných "užitečných" institucí), budovatelé Blanky, provozovatelé OpenCard, atd...
Nic z toho nepřestane existovat, dokud stát bude mít právo pracujícím lidem a podnikatelům krást polovinu jejich příjmu, aniž se jich zeptá, zda s tím souhlasí, aniž poděkuje a aniž s plátci konzultuje, na co to hodlá použít.
Franto, věřte mi, že přestože mne financování "sociálně nepřizpůsobivých" štve, nejde na ně zdaleka nejvíc peněz, které stát produktivním krade. Naopak, celý státní aparát se tetelí radostí, když čte takové příspěvky - tu proti Romům, tu proti "parazitům živnostníkům" - jsou nadšeni z toho, že hledáme obětní beránky a hádáme se mezi sebou, kdo je největší parazit. Zanikne tak to podstatné - největší zloděj a parazit je stát. Sežere POLOVINU toho, co všichni vyprodukujeme a ještě mu to nestačí a zadlužuje ještě nenarozené děti. Za "byrokratického" a "nesvobodného" Rakouska-Uherska stát lidi obíral ŘÁDOVĚ méně, od té doby jen kyne.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 1. 2015 11:21, dre
9200 to je směšné 1000 doprava bo sem z dědiny,každé ráno vstávat,kupovat si pracovní věci bo dneska nic člověk nedostane bo soukromníci si dělají co chcou atd.Takže mi zbyde to co na sociálce.Do práce půjdu až tak za 16000 čistého.Příjemné vstávání zítra ráno přeju všem chudákům co musí za pár kaček makat.
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.