Většina sice mívá obvykle pravdu, ale v tomto případě se mýlí - a jejich omyl má hodnotu stovek či tisíců korun. Poplatky v řádu několika málo procent jsou na první pohled velmi nízké, ale jak sami zjistíte pomocí naší interaktivní kalkulačky, z průměrně výnosného fondu mohou odsát velkou část zisku.
Poplatky samozřejmě mají své opodstatnění. Ve fondu si investor kupuje především odbornou péči, čas a znalosti analytiků a portfolio manažerů, kteří pro něj hledají nejvhodnější investice. Za každou službu se platí, otázkou pouze je, kolik. Rozhodujete-li se mezi dvěma víceméně stejnými fondy s rozdílnými poplatky, měli byste vždy sáhnout po tom, který si účtuje méně. Uvidíte, že především za delší období ušetříte velmi zajímavou částku.
Podílové fondy si účtují dva typy poplatků: správcovské a vstupní (případně výstupní) poplatky.
Správcovské poplatky - daň z jistoty
Správcovský neboli obhospodařovatelský poplatek platí každý a investiční společnost z něj platí běžný provoz, platem portfolio manažerů počínaje a náklady na poštovné konče. Tento poplatek se vyjadřuje v procentech vlastního jmění fondu a investiční společnost si jej obvykle ve formě zálohy strhává každý měsíc. Poplatek je tak svým způsobem neviditelný, protože vykazované zhodnocení jej již bere v úvahu.
Vedle naprosté většiny investičních společností, které správcovský poplatek pohodlně odvozují od výše vlastního jmění svých fondů (jinými slovy, čím více peněz od investorů získají, tím více vydělají), jsou v Čechách k dispozici dva fondy, které vydělají jen v případě, že vydělají i jejich podílníci. Svůj správcovský poplatek totiž odvozují z účetního zisku fondu. Jak Finnex Euro (profil, názory) tak i Akro Eurotech (profil, názory) své investiční společnosti v úspěšných letech přinesou dvacet procent zisku, v letech nedobrých investiční společnost nezíská ani korunu.
Podle zákona může činit správcovský poplatek maximálně dvě procenta vlastního jmění fondu nebo dvacet procent jeho účetního zisku. Obvykle také platí, že fondy s nízkými náklady na správu (fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové) mají také nízké správcovské poplatky (v průměru okolo jednoho procenta), zatímco fondy smíšené a akciové se blíží spíše maximální dvouprocentní hranici. Žebříček fondů podle jednotlivých kategorií.
Řada lidí si myslí, že vyšší správcovský poplatek znamená kvalitnější správu fondu. Ne vždy to ale platí. Stačí se podívat na žebříček poplatků fondů a srovnat jej s žebříčky výkonnosti. Fondů v České republice je navíc velmi málo a existují příliš krátce na to, aby bylo možno provést smysluplnou analýzu. Mějte ale vždy na paměti, že čím nižší poplatek u podobných fondů, tím vyšší zisk pro vás.
Vstupní poplatky - daň z pohodlí
I tak by se daly nazvat vstupní a výstupní poplatky. Velmi hrubě řečeno, tyto poplatky by měly víceméně hradit náklady na prodej fondů a investiční společnosti většinu z nich předávají svým distributorům. Vstupní poplatek si fond (respektive investiční společnost) strhává v okamžiku, kdy do fondu vložíte peníze, výstupní poplatek si odebere až při zpětném prodeji podílových listů a výběru hotovosti. Ve světě obvykle výstupní poplatek motivuje investory, aby své peníze ve fondu ponechali co nejdéle (v prvním roce může například výstupní poplatek činit šest procent a každý rok se o jedno procento snižovat), u nás je většinou konstantní. Jedinou výjimkou jsou otevírané fondy z kupónové privatizace, kde vysoký výstupní poplatek (často až osm procent) zabraňuje exodu investorů okamžitě po otevření fondu.
Zatímco vliv správcovského poplatku na zhodnocení investice není na první pohled vidět, vstupní poplatky se projeví okamžitě. Investujete-li do fondu s pětiprocentním vstupním poplatkem sto tisíc korun, padne prvních vydělaných pět tisíc korun pouze na úhradu poplatku a vám bude náležet až pětitisící první vydělaná koruna.
U některých fondů je navíc třeba mít se na pozoru dvojnásobně. Půjdete-li si koupit podílové listy fondů OB Investu (ISOBI) do mateřské ČSOB, zaplatíte velmi vysoké vstupní poplatky. Koupíte-li si stejné fondy na některé z poboček RM-Systému, zaplatíte zhruba polovinu a pokud dorazíte osobně do sídla OB Investu, budete moci podílové listy nakoupit zcela bez poplatku. Podobně odlišné poplatky podle místa prodeji si účtuje také investAGe (profil, názory) a slevu na poplatcích vám mohou nabídnout i někteří externí prodejci investičních společností, za kterými nestojí velké banky.
Nezapomeňte tedy, že před konečným rozhodnutím se vám vyplatí pečlivě se podívat na poplatky fondu a vyzkoušet si jejich vliv na očekávaný výnos pomocí naší poplatkové kalkulačky.
Co si o poplatcích myslíte vy? Napište nám.
Konkrétní výši poplatků najdete v profilu jednotlivých fondů, kde můžete také hlasovat o své spokojenosti s fondem, případně na něj napsat svůj názor.
Chcete-li vidět žebříčky fondů podle výše správcovských nebo vstupních poplatků, podívejte se na tuto stránku.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 9. 2000 0:44
Problém je ale v tom, že lidé poplatkům vůbec nerozumí, naprostá většina z nich stále ještě žije v mentalitě vkladních knížek. Líbil se mi applet na stránce o poplatcích fondů, myslím, že by si s ním měl každý investor povinně půl hodiny hrát. Řada fondů v ČR navíc z této neznalosti těží a díky dobrému marketingu si účtují víc, než je vhodné - viz třeba Pioneer nebo vysoké poplatky OB Investu. Jak ty fondy může někdo kupovat?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 9. 2000 23:38
Domnívám se, že poplatky, zejména u zahraničních fondů, jsou jedním z parametrů, o které by se investor měl zajímat. Na efektivnívh trzích, kdy jeden fond zpravidla nedokáže dlouhodobě porážet konkurenci pomohou nízké poplatky k vyššímu výnosu fondu.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.