EET: V hospodě účtenku. A jednu navíc za spropitné

Chápu, že si stát chce ukousnout daň ze všech peněz, které mi projdou rukama. Ale opravdu i z dýška v hospodě?
EET: V hospodě účtenku. A jednu navíc za spropitné

Kolik mám dát dýško? Kdysi mě tou otázkou zarazil americký student hostující na mé alma mater. Došlo mi, že jsem vlastně tu jednoduchou otázku nikdy nezkoumal. Spoléhal jsem na vzor zkušenějších a vlastní intuici, návod v mé učebnici etikety nebyl. A popravdě dodnes je to pro mě trochu záhada, a kdyby se do toho vneslo trochu pevnějšího pořádku, byl bych jedině rád. Radši zaměstnám hlavu jinou tvůrčí činností než přemítáním, jestli zaokrouhlit na desítky, na desítky a ještě pětku přidat, na padesát, na stovky… A – to bych neměl opomenout, i když se mi to nestává – že člověk taky může nějakou diškreci vůbec nedávat.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.

Z jeho produkce vybíráme:

Petr Syrový: Investování pro začátečníky

Po přečtení této knihy budete mít dost informací a odvahy, abyste udělali první investorské krůčky.

Jan Januš a Kristián Léko: Kurz právní sebeobrany

Kniha nabízí ve 30 lekcích právní vodítka ke každodenním situacím. Využívá zkušeností právníků; vychází tedy vysloveně z praktického pohledu na věc. 

Nebe, peklo ráj, kolikpak mu dám?

Američani, jak jsem se tenkrát dozvěděl, to mají jednodušší. Dávalo se prostě deset procent z útraty. Jak jsem se dozvěděl později, doba pokročila a dneska se dává snad patnáct, snad dvacet procent. Prakticky automaticky. Je to součástí motivace k dobré práci: zaměstnavatel dává obsluze jen málo peněz, ta si své musí zasloužit přímo od hostů; počítá se tedy, že se bude pořádně snažit. Téhle dohodě rozumí šéf, zaměstnanec, ale taky host, i ten ví, že výplata pro obsluhu není docela započítaná v ceně produktu. Líbí se mi tahle americká přímočarost a přehlednost.

Náš chaos má jistě také svoje kouzlo, ale přesto jsem rád, že nejsem hospodský typ. Jsou totiž početní příklady, které mě znervózňují. Tak třeba útrata sto devadesát šest korun českých. Co s ní? Dvě sta? Nejsou čtyři koruny málo? Jsou, ale zas je to pěkně kulaté… Přihodit zhruba deset procent a říct dvě stě dvacet?

Česká spořitelna si nedávno nechala dělat průzkum, kde se na zaokrouhlování ptala. Byla to taky taková prekérní suma: Jaké dýško byste nechali při útratě 158 korun?

Můžeme si to konečně vyzkoušet:

Anketa

Účet v hostinci je na 158 korun. Kolik zaplatíte?

V průzkumu vyšlo, že přes polovičku lidí (54 procent) by přihodilo dvě koruny do 160, přes třetinu (38 procent) by připočítávalo deset procent. Devadesát dva procent lidí prý dá dýško vždycky a jen dvě procenta si nechají vždycky vrátit do halíře.

Komu dýško končí v kapse

Ve věci spropitného u nás tedy platí jakési poměrně pružné zvykové právo. A to nejen co do jeho výše, ale také pokud jde o to, co se s ním děje po našem odchodu z hostince. Od původu je sice diškrece platbou určenou výhradně pro obsluhu, dnešní praxe je ovšem všelijaká, jak si to v tom kterém pohostinství nastaví. Někde jde veškeré spropitné tomu, kdo vás skutečně obsluhoval, jinde se číšníci podělí, jinde se v nějakém poměru podělí s kuchyní, jinde se šéfem, někde platí, že větší bere, a všecko končí v kapse majitele. Nejlíp to ostatně povědí pánové z praxe.

Čistě teoreticky by tu ale byl ještě jeden zainteresovaný, který si nárokuje svůj díl – totiž stát. Jenže ve skutečnosti jsme s ním nikdy nepočítali. Že by se z dýšek počítaly daně nebo dokonce zdravotní a sociální pojištění?

Aspoň dokud člověk platí v hotovosti, ani ho to nenapadne. S kartami je to ovšem složitější. Pamatuju, že když je hospody začaly zavádět, obsluha neměla karetní zákazníky v lásce, protože se dýška nedala na zařízeních nastavit. Dneska už to jde. Ale i tak leckdo provozuje hybridní způsob, že útratu zatáhne kartou a pro dýško sáhne po hotovosti. Snad je to o něco příjemnější než zjišťovat, jestli z peněz pro obsluhu, které někam posíláte jako jednotky a nuly, obsluha taky někdy něco uvidí. Nevím, chodím naštěstí prakticky jen do podniků, kde o platebních kartách ještě neslyšeli.

Za dobré slovo knížku

Minulý článek v rubrice Co si o tom myslíte? jsme věnovali zvyšování minimální mzdy

Pracovat se musí vyplatit

Minimální mzda je téma, které vždycky vyvolá debatu. Je to vlastně pořád dokola. Ale v pořádku, proč ne. O to víc, ale pak máme tendenci vybírat si z příspěvků ne ty, které říkají něco nového – když nic nového říct nejde –, ale ty, kterým se povede něco říct obzvlášť trefně. Jako když Tomáš lakonicky vyvážil titulek našeho článku: Souhlasím, pracovat se musí vyplatit. Ovšem to platí pro obě strany – nejen pro zaměstnance, ale i pro jeho zaměstnavatele.

Rádi pošleme knížku.

Oser versus ochcávka

Každopádně s ekonomickou evidencí tržeb prý nastane chvíle, kdy i na diškrece přijde zákon. Stát chce mít všechno evidentní: chce vidět do všeho. A tak i spropitné má být patřičným způsobem zaneseno do evidence. A to podle toho, komu bude patřit. Půjde-li majiteli, je to tržba, musí být zaevidováno a musí se na něj vystavit účtenka. Půjde-li obsluze, je to součást mzdy musí se rovněž vykázat a musí se z něj odvést zdravotní a sociální pojištění. Minimálně první způsob (osobně doufám, že řídký, že ve většině hospod jsou dýška obsluhy) s sebou nese společenské komplikace. Velmi často totiž host o výši spropitného rozhoduje až při pohledu na již vystavený účet. A aby pak za ním obsluha běhala s druhým účtem kvůli dvoukačce, kterou jí při útratě 158 korun nechal… Tomu se česky říká oser.

Je tu ovšem značná naděje, že nakonec stejně tenhle kousek šedé ekonomiky zůstane šedý. Jak už bylo zmíněno výš, už dnes si teoreticky svůj díl ze spropitného stát nárokuje. Ne tak v praxi. Nedokáže ho vidět. Dokud bude spropitné v hotovosti, bude stále špatně viditelné a nikdo se s jeho zaúčtováváním nebude mazat. S kartami je ovšem všechno jinak – ale o tom už jsme ostatně psali víc, naposledy v článku pojmenovaném po druhém nejslavnějším antiutopickém románu (hned po Orwellově 1984) všech dob: Krásný nový svět.

Osobně mám právě tenhle koutek šedé ekonomiky docela rád. Možná právě proto, že postrádá pevná pravidla a kontury, což mi k hostinci jakožto centru uvolňujícího obveselení ducha pěkně pasuje. Jestli o to mám přijít, budeme muset Na Zátce vymyslet nějaký nový systém. Jako třeba, že budu pít pivo zadarmo a hospodský dostane darem nějaké peníze. Nebo ještě spíš něco chytřejšího, co vykoumají lepší hlavy, než máme my. A ty se vždycky najdou. Česky se tomu říká ochcávka.

Co si myslíte vy? Máte nějaký osvědčený a univerzální systém, podle kterého dáváte spropitné, nebo taky nad účtenkou váháváte? Myslíte, že se budou i dýška elektronicky evidovat? A jak se vám bude líbit, když se vás ještě před placením bude číšník ptát, jestli panstvo ráčí pomýšlet na diškreci, aby ji rovnou započetl a nemusel pak panstvo obtěžovati účtenkou číslo dva

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+93
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 27 komentářů

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Diskuze

1. 1. 2018 22:19

Ty jsi dobry kokutek . Doufam ze ti to zivot vynahradi na parchantech ..
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 12. 2016 18:32 | Jiří

Spropitné jsem nikdy nedával a ani v budoucnu to nemám v plánu. Za zboží a službu zaplatím jen tolik kolik prodejce anebo řemeslník požaduje a ani o korunu navíc.
V obchodě anebo v hospodě mi také nikdo při placení nevrátí část zaplaceného obnosu zpět jako projev úcty za to, že jsem navštívil jejich podnik a nechal je vydělat. To samé když vám bude v krámu anebo v hospodě chybět pětikoruna tak vám to neprojde a zboží nedostanete, ale obráceně se obchodník třese přímo na finanční dar do kapsy, NAS-AT.
+86
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 11. 2016 22:47 | strašidlo

To by mě zajímalo, jestli by se nevyplatilo spíše dávat místo dýžka dar obsluze. Minimálně by se to asi snadněji počítalo.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

13. 10. 2016 16:39 | Jarda

Chytrý číšník bude mít v kasírce o 1000 kč míň a samozřejmě "nulové manko" si bude řešit po zavíračce. Kontrola ho tak nemůže obvinit z okrádání zákazníka, protože žádné peníze navíc nemá. A na vysvetlenou kontrole odpoví, že asi vydal někomu víc a okradl se sám a s majitelem si to vyřeší stržením z výplaty. Když jsou hloupí politici a s nimi i kontroloři, neznamená to apriori, že musí být hloupí i číšníci.
+11
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

13. 10. 2016 9:03 | Pink

Tak z toho nejsem moudrý. Na jednu stranu se nadává živnostníkům, že kradou, nepřiznávají reálné zisky, platí málo na důchod a tak tedy ať si v důchodu nestěžují. A číšníci dostávají oficiálně taky málo, dorovnává jim to (jak moc, to nevím) dýško a co tedy oni budou brát v důchodu? nebude to taky málo a nebudou brečet?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

5. 8. 2016 13:33

kdyby ty vlaky jezdily včas a nebyl v nich bordel tak bys třeba taky něco dostal
-4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 8. 2016 9:44 | Kimi

Snad neskoncime jak Slovaci. Tam v restauraci prijde kontrola za provozu udelaji stopkasu a eura v kasirce musi sedet s pokladnou. Tringelty maji povinost take nahazovat.A tim padem prebytek v penezence berou jako okradani zakaznika a strili za to nesmyslne velke pokuty. Takze cekejme kontrolory jak vas budou chtit nachytat a po zaplaceni a prebrani blocku vam budou se snazit dat do kapsy tuzera bez dokladu a vy budete okolkovat a branit se ze u nas uplatky neberem. A co zuby?Zuby taky nebrat,jak rika klasik:-(
+14
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

5. 8. 2016 9:33 | kodiak medvěd

No vidíte, už jste si opravil šest korun na čtyři a teď ještě dejte do správného tvaru první sloveso v další větě, ona na tu předcházející totiž navazuje.

"Nejsou čtyři koruny málo? Je, ale zas je to pěkně kulaté… " Šest korun "je" málo, ale čtyři koruny "jsou".

No já vím, kdybyste tam jednoduše napsal "Není to málo?", nemusel vám do toho nikdo kafrat. Ale nic si z toho nědělejte, to se stává i větším šrajbrům. Těm to pak vychytávají korektoři. Ale já to chápu, vy jste malá redakce, vše si děláte na koleně sami, i ty proslulé víkendové testy vám píše asistentka, kterou jste původně přijali na vaření kávy. :)

Tak mě napadá, pane Plesko, že vy to píšete rovnou z té hospody? Home-office má dnes kde kdo, ale pub-office..., to je dokonalé!
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 8. 2016 23:11 | Mahoja Kotyč

Místo účtenky za spropitné bych přivítal možnost s každou platbou poslat slovenskému estébákovi srdečný vzkaz...
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 8. 2016 20:01 | jmhad

Já dávám zpropitné podle vlastní spokojenosti. Někdy dorovnám do nejbližší desítky, jindy přitlačím. Jenže - proč bych měl dávat zpropitné? Když vypravím vlak včas, neotevřou se okne vagónů a cestující mi nesypou díky za moji práci.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 8. 2016 18:28 | fotr.002

Nejjednodušeji to mají zařízeno v Itálii. Tam sice dostanete účtenku i ke zmrzlině, ale v restauraci mají couvert 1 Euro, který vám započítají do útraty. Ten slouží jako dýško. Nikdo tam už od vás při placení nic navíc neočekává.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 8. 2016 17:27 | Eskom

Proti zpropitnému mám jasné výhrady. Jakých deset procent, vždyť nápoje jsou už tak předražené a jídlo, že už se na něm nic ošidit nedá. Kdo nahlédl do kuchyně dal by jim raději lopatou přes hlavu a ne dýško. Co mají v Americe není vždy to nejlepší. Vymlouvat se na malé platy je nesmysl, dýšem tak obohacujete majitele restaurace. Když mají číšníci malé platy, ať jdou někam jinam. Šéfové brzo nenajdou tak levnou pracovní sílu a z hospody udělají fitko.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 8. 2016 14:10 | kodiak medvěd

Když jsem byl malý kluk, chodil jsem občas babičce na nákup. Ona mi pak nechala něco z drobných, které z nákupu zbyly. Určitě by mě i babičku strašně sralo, kdyby si z těch drobných, které mi nechávala, chtěl část vzít stát.
+30
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 8. 2016 14:03

Co to?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 8. 2016 13:11 | grammar nazi

Vymítán a vymýcen!
-3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Zobrazit všech 27 komentářů

Informace na této stránce mají povahu diskusního fóra pro registrované uživatele. Byť je pro publikování příspěvku vyžadována registrace, vydavatel neručí za pravdivost zveřejněných informací a neověřuje jejich faktickou správnost či autenticitu. Pokud jste zaznamenali příspěvek, který by tu být neměl, napište nám na redakce@penize.cz

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Dobrý a špatný konzum: Proč štědrovečerní hospody nevadí?

8. 7. 2016 | Michal Kašpárek | 14 komentářů

Dobrý a špatný konzum: Proč štědrovečerní hospody nevadí?

Pracovní podmínky v pohostinství bývají tvrdší než v supermarketech a upíjení rukodělného ejlu v nóbl hospodě není hlubším prožitkem svátečního dne než nákup lahváčů v Kauflandu. Velebit... celý článek

Reklamace v restauraci: Když vám naservírují blaf

16. 11. 2015 | Petra Dlouhá | 7 komentářů

Reklamace v restauraci: Když vám naservírují blaf

Moucha na talíři. Jiné suroviny, než slibovali. Příliš slané, málo teplé. Propečené místo krvavého. Pivo pod míru. Sekt místo šampaňského. Čekáte věčnost. Číšník drzoun. Sami si účtují... celý článek

Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže

5. 6. 2015 | Michal Kašpárek | 22 komentářů

Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže

Optimistické odhady, kolik protikuřácký zákon přinese restauracím nových hostů, stojí na zbožných přáních.

Šedesát korun na hodinu stačí. Patnáct způsobů, jak se připravit o dýško

4. 7. 2012 | Michal Kašpárek | 27 komentářů

Šedesát korun na hodinu stačí. Patnáct způsobů, jak se připravit o dýško

Praktický návod nejen pro ty, kteří si na léto našli práci na baru.

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

1. 5. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem v ekonomice znalostí a služeb? Zkuste vystoupit ze zajetých kolejí. Nebo se alespoň zamyslete... celý článek

Partners Financial Services