Jde o důležitý krok k tomu, aby se členové družstva po více než půl roce dostali ke svým penězům. Podle zákona totiž musí fond do dvaceti pracovních dní od vyhlášení platební neschopnosti zahájit výplatu ze zákonného pojištění.
„Ihned jsme požádali insolvenčního správce tohoto spořitelního družstva o předání podkladů k provedení výplaty náhrad vkladů,“ říká výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.
Podle zákona bude fond vyplácet náhrady vkladů do výše 100 procent, maximálně však do limitu 100 tisíc eur na jednoho vkladatele. Díky listopadové měnové intervenci České národní banky se ekvivalent této částky zvýšil na 2,744 milionu korun.
Vedení Fondu pojištění vkladů předpokládá, že klientům Metropolitního spořitelního družstva vyplatí zhruba 12 miliard korun. Půjde tak zřejmě o druhý nejnákladnější krach finanční instituce od založení fondu v roce 1994. Na prvním místě je výplata klientů Union banky, která zkrachovala v roce 2003 a jejíž klienti získali pojištěné vklady ve výši 12,4 miliard korun.
Nejpozději do 15. ledna musí fond stanovit den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad. Výplatu náhrad vkladů zahájí nejpozději 24. ledna.
Výplatu zajistí pobočky České spořitelny nebo GE Money Bank, s nimiž má fond na základě otevřeného zadávacího řízení uzavřenu rámcovou smlouvu. Fond nyní vyhlásí minitendr, jehož cílem je mimo jiné zajistit dostatečné pokrytí větších měst, ve kterých mělo Metropolitní spořitelní družstvo pobočky.
Zájemci o výplatu pojištěných vkladů nemusí vyplňovat žádný formulář. Stačí, když se na výplatním místě prokáží platným průkazem totožnosti.
„Mohou však nastat situace, kdy si vkladatel nemůže náhradu vkladu vyzvednout osobně. V tomto případě může někoho zmocnit k vyzvednutí plnou mocí, jejíž vzor najde na webu Fondu pojištění vkladů,“ říká Kadlecová.
Peníze uložené v kampeličce jsou pro případ krachu záložny pojištěné, ovšem jen do omezené výše. Pokud nároky vkladatele nedokáže uspokojit záložna, mají nárok na výplatu svých peněz až do výše sta tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun). O peníze nad sto tisíc eur přijdou. Prostředky se vyplácejí z Fondu pojištění vkladů.
Fond pojištění vkladů v únoru letošního roku spravoval zhruba 25 miliard korun. Krach jedné nebo dvou kampeliček by ustál bez problémů (Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital by znamenal závazek maximálně 13 miliard). Pokud by se ale strhla lavina, a začaly by krachovat i ostatní záložny, bude fond určitě vyčerpán. Pak by musel žádat o výpomoc stát nebo si půjčovat. Nebyla by to nová situace, tři miliardy si musel půjčit už v roce 2003 po krachu Union banky.
Více o Fondu pojištění vkladů v rozhovoru s jeho šéfkou Renatou Kadlecovou:
Metropolitní spořitelní družstvo vzniklo v srpnu roku 1999 jako malá regionální záložna se sídlem v Brně. V posledních zhruba pěti letech rozšířila svou aktivitu do dalších regionů a založila pobočky také v Praze, Olomouci, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě a Zlíně. Původní kapitál navýšilo z původních 120 tisíc korun na více než miliardu.
Na konci prvního čtvrtletí letošního roku, než vešly v širší známost jeho problémy, mělo Metropolitní spořitelní družstvo zhruba patnáct tisíc členů a bilanční sumu kolem 14 miliard korun.
V květnu 2013 vydala Česká národní banka předběžné opatření, jímž největší tuzemské kampeličce zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry. V září pak rozhodla o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna. Rozhodnutí nabylo právní moci 18. prosince poté, co bankovní rada ČNB zamítla odvolání (rozklad) vůči němu.
Městský soud v Praze pak na návrh České národní banky jmenoval likvidátorem družstva Davida Termera, 23. prosince pak soud poslal záložnu do konkurzu. Insolvenčním správcem ustavil Iva Halu.
Důvodem odnětí licence byly závažné nedostatky v podnikání družstevní záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Družstvo podle ČNB poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů. Neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr a jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo také vazby svědčící o možném propojení žadatelů.
Vedle ČNB se o situaci zajímá i Vrchní státní zastupitelství v Praze, které v květnu zablokovalo zhruba 2,6 miliardy korun na účtech samotného družstva i dalších společností. Na podezřelé toky peněz upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 12. 2013 9:02, Sto.Dgo
Podle mě cílená likvidace... nevím o nikom a ani jsem nikdy neslyšel o nikom,kdoby do tý doby měl problém z jediným vyplacením peněz,ato za celou bobu existence záložny,než se do toho začla srát ČNB...možná dávali víc uvěru než banky,a to prostě bankám nevonělo..
každopádně,pokud by mě někdo tak cíleně zrušil a já měl peníze investované někde jinde..sám bych v tomhle případě nebyl schopný je všem vrátit naráz, a to bez sebemenšího úmyslu s někým vykývat...
V ČNB si jeden si prdne,a druhý se posere...A už sem si udělal svuj názor o fungování všeho,a to včetně přístupu ČNB
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 12. 2013 22:10
Píše se lynčovat. Ani to neumíš napsat. Kdo tě o co obral? Před osmi lety bylo euro za 29 korun a nikdo nikde nebrečel, nikomu nevyhrožoval a dokonce ani nenadával. Dnes je koruna vůči euru silnější o 2 koruny než v roce 2005, ale Eďa ví, že ho někdo okradl:). Inflace nedosahuje ani dvou procent, reálná kupní síla je téměř totožná jako loni, ale dělnická třída má jasno, zchudli:). Asi méně pracují, holota jedna.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.