Minulý týden jsme psali o tom, že zhruba 3,9 milionu lidí, kteří si odkládají peníze na stáří do penzijního připojištění, nebude mít z připsaného zhodnocení za loňský rok pražádnou radost. Jen tři fondy z osmi dokázaly jakžtakž překonat inflaci, přestože ta v roce 2016 byla jen 0,7 procenta. Letos inflace vystoupala až ke dvěma procentům, a tak jsou vyhlídky na další období pro majitele „starého penzijka“ ještě horší.
Fondům doplňkového penzijního spoření se loni vedlo o poznání lépe. S inflací si poradilo hned patnáct fondů z celkových sedmadvaceti. Dlouhodobě se jim daří s růstem spotřebitelských cen bojovat prakticky všem. Od roku 2013, kdy je možné doplňkové penzijní spoření sjednávat, nepřekonal inflaci pouze jediný účastnický fond.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:
Zůstat ve starém penzijku, nebo přejít do nového? Při pohledu na výsledky by se to mohlo zdát jasné. Jenže na nové penzijní spoření posílalo na konci prvního letošního čtvrtletí peníze jen necelých šest set tisíc lidí – ve starém penzijním připojištění je jich pořád šestapůlkrát víc. Pokud jde o objem klientských peněz ve fondech, vede staré penzïjko nad novým dokonce v poměru 95:5. Čím to je?
S možností vyššího zisku v doplňkovém penzijním spoření roste zároveň i riziko. Fondy penzijního spoření na rozdíl od fondů klasického penzijního připojištění nezaručují, že se investice nedostane taky do minusu. Kromě možnosti výsluhové penze (vybrání poloviny našetřených peněz po patnácti letech spoření) se tak přestupující klient musí rozloučit i s jistotou „černé nuly“.
Penzijní společnosti ale upozorňují, že poměry se přece jen mění. V loňském roce v doplňkovém penzijním spoření přibylo rekordních 174 tisíc klientů. V letošním by to prý mohlo být i čtvrt milionu. „Výraznou roli sehrály legislativní změny, které začaly platit v loňském roce a které účastnické fondy výrazně zatraktivnily. Pomohlo zejména snížení hranice věku na šedesát let, kdy si účastník může své naspořené prostředky vybrat. Důležité bylo i navýšení provize finančních zprostředkovatelů, kteří tento produkt nabízejí. A v neposlední řadě se na zvýšeném zájmu klientů promítají i velmi dobré výsledky dynamických a vyvážených účastnických fondů,“ vysvětloval minulý týden prezident Asociace penzijních společností a předseda představenstva Česká spořitelna – penzijní společnosti Aleš Poklop. Dodejme, že vliv mají i tragické úroky spořicích účtů a termínovaných vkladů – nespořící spoření zkrátka tlačí lidi k investicím nejrůznějšího druhu. A pak – penzijní připojištění se už sjednat nedá, investiční pojištění nemá dobrou pověst; pokud chce člověk důchodový produkt se státní podporou a případně i podporou zaměstnavatele, jinam než po penzijním spoření sáhnout nemůže.
Paradoxní je, že i lidé, kteří se rozhodnou investovat na stáří s doplňkovým penzijním spořením, nejčastěji posílají peníze do konzervativních fondů, které nabízejí jen nízké výnosy. Do dynamických strategií míří jen malá část investovaných peněz. „Nadávat na konzervativní klienty je takový investiční folklor, ale těch příčin je víc. Na straně bank to může být určitá institucionální setrvačnost. Když navíc budete klienty tlačit do rizika, vždycky riskujete, že vám to při další panice na trzích někdo omlátí o hlavu. Kdežto za nepřiměřeně konzervativní portfolio vás nikdo před soud nepožene. Osobně si ale myslím, že hlavní příčinou je paradoxně hlavní výhoda produktu, tedy státní podpora. Většina klientů prostě jde po státním příspěvku a nic dalšího neřeší. Málokdo si spočítá, jak se efekt státní podpory v čase naředí a že na třicetiletém horizontu je mnohem důležitější přiměřená investiční strategie,“ připomíná analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
